Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vodička, Václav 1)Tisk

(Wodiczka; Wodizka; Wodička; Woditska; Vodiska; Wodik; Wodozky, Wenzel; Wenzeslaus)

Charakteristika: Houslista, pedagog a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1715Kolem roku
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.7.1774
Text
DíloLiteratura

Vodička, Václav (psán též Wodiczka; Wodizka; Wodička; Woditska; Vodiska; Wodik; Wodozky, Wenzel; Wenzeslaus), houslista, pedagog a skladatel, narozen okolo 1715, zemřel 1. 7. 1774, Mnichov.

Jeho datum ani místo narození není známo. Většina hudebních historiků uvádí, že se narodil v Čechách mezi lety 1715 a 1720. Podle Studeného se narodil ve Vídni. Dlabač – ovšem jako jediný – informuje o tom, že byl poddaným hraběte Věžníka. Pokud se jednalo o Bernarda Františka Věžníka (1651–1714), mohlo být Vodičkovým rodištěm panství Nové Dvory u Kutné Hory. V matrikách tohoto panství se skutečně jméno Vodička vyskytuje. První doloženou zprávu o jeho osobě máme z 1. 7. 1732, kdy se stal houslistou kapely bavorského kurfiřta Karla Albrechta v Mnichově s platem 380 guldenů. Roku 1739 mu bylo v Paříži uděleno tiskové privilegium k vydání jeho šesti sonát op. 1. Roku 1745 obdržel titul „Kammerdiener“ princezny Marie Anny Caroliny (1696–1750), sestry Karla Albrechta, s ročním platem 500 guldenů. Roku 1747, již za vlády Maxmiliána III., byl povýšen na post koncertního mistra mnichovské dvorní kapely a jmenován dvorním radou. Podle Eitnera pobíral v roce 1750 plat 952 guldenů. O zvláštním postavení Václava Vodičky u mnichovského dvora svědčí skutečnost, že je v hudebním katalogu dvorní kapely z roku 1753 uveden pod svým křestním jménem (Sig. Wenzl). Byl jedním ze zakladatelů Cecilského bratrstva dvorních hudebníků (1749). Roku 1741 (9. 5.) pojal za manželku dvorní pěvkyni Marii Johannu Brentani (c. 1715–1781), s níž měl tři děti: Marii Josephu, Walburgu a Wilhelma (1742–1781). Vodičkova rodina byla v úzkém styku s Leopoldem Mozartem. Vedle svých povinností u dvora vyučoval Vodička třikrát týdně hru na housle v jezuitském hudebním ústavu Seminarium Gregorianum. Je považován za autora učebnice hry na housle, která byla vydána kolem roku 1757 u Arnolda Olofsena v Amsterdamu jako dvojjazyčná publikace pod názvem Onderwijs voor Eerstbeginnende, Als die wat meerder in de Kunst zijn geoeffend der Viool (holandsky), Instruction Pour les commençans, et meme pour ceux qui veuillent se perfectionner sur le Violon (francouzsky). Jedná se o překlad z nedochovaného německého originálu, který pořídil varhaník a hudební spisovatel Jacob Wilhelm Lustig. Je to první učebnice hry na housle autora pocházejícího z Čech a odráží se v ní vysoká úroveň Vodičkova houslového umění.
Dílo
Tisky
Sei sonate a violino solo e basso... opera prima. (Paris, Mme Boivin, Le Clerc, Mlle Monnet 1739). Další vydání Six solos for a violin and bass (London, John Simpson, b. r.. London, John Johnson, b. r.). Reprint v Eighteenth-Century Continuo Sonata II. (New York 1991).
Edice MAB 54, Praha 1962;
Huit sonates pour le violon et la basse dont il y en a quatre pour la flute traversiere...oeuvre second. (Paris, Mme Boivin, Le Clerc [po 1742]). Sonáty pro housle (č. 1–4) a flétnu (č. 5–8) a basso continuo;
Sei sonate a flauto solo e basso e violoncello... opera terza. (Paris, Le Clerc, 1753).

Rukopisy
24 Sinfonie per la Capella Elettoriale [po 1758], D-Mbs, Mus. Ms. 2704. Chrámové sonáty;
Symfonie B dur, D-DS, Mus. Ms. 871/4;
Symfonie C dur, D-DS, Mus. 2986. Edice Musica viva historica 13, Praha 1981;
Symfonie Es dur, US-BE Italian MS 980; I-Vlevi CF.C.164;
Koncert pro flétnu a orchestr D dur, D-KA, Mus. Ms. 1003;
Koncert pro housle a orchestr D dur, US-BE, Italian MS 981;
Koncert pro housle a orchestr A dur, DK-KL, Mu 6304.2470; US-BE, Italian MS 982;
Koncert pro housle a orchestr A dur, US-BE, Italian MS 983.
Literatura
I. Lexika
Gerber, Ernst Ludwig: Historisch-Biographisches Lexicon der Tonkünstler (1Leipzig: 1790, 1792, s. 822; 21813, 1814, s. 597).
Dlabacz.
Fétis, François Joseph: Biographie universelle des musiciens (Paris, 1878; VIII, s. 484).
Mendel, Hermann – Reissmann, August: Musikalisches Conversations-Lexikon (Berlin 1878, XI, s. 396).
Eitner X, 1904 (s. 285).
ČSHS.
MGG1.
NewGrove1.
NewGrove2.

II. Ostatní
Studený, Bruno: Beiträge zur Geschichte der Violinsonate im 18. Jh. (München 1911, s. 61).
Sandberger, Adolf: Ausgewählte Aufsätze zur Musikgeschichte (München 1921, I, s. 251).
Moser, Andreas: Geschichte des Violinspiels (Berlin 1923, s. 355).
Schoenbaum, Camillo: předmluva k vydání Vodičkových sonát op. 1. (MAB 54, Praha 1962).
Dunning, Albert: Some notes on the Biography of Carlo Tessarini and his musical Grammar (Studien Für Musikwissenschaft 25, 1962, s. 115–122).
Schaal, Richard: Dokumente zur Münchner Hofmusikkapelle 1740-50 (Musikforschung 26, 1973, s. 334–41).
Schaal, Richard: Ein unbekanntes Inventar der Münchner Hofkapelle aus 1753, in: Hüschen, Heinrich – Moser, Andreas: Festschrift W. Boetlicher (Berlin 1974, s. 309–24).
Münster, Robert: Aus Mozarts Münchner Bekanntenkreis: Die Musikerfamilie Wodiczka (Hudební věda 1991, č. 4, s. 313–316).
Spáčilová, Jana: Vodičkova škola houslové hry v kontextu dobové pedagogické literatury (dipl. práce, Praha 2000).

Jana Spáčilová
Datum poslední změny: 28.3.2006