Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Elsnic, JanTisk


Charakteristika: Kapelník

Datum narození/zahájení aktivity:4.6.1875
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.6.1955
Text

Elsnic, Jan (Johann), kapelník, narozen 4. 6. 1875, Písek, zemřel 14. 6. 1955, Praha.

Začal studovat gymnázium v Českých Budějovicích, ale brzy se začal zcela věnovat hudbě. Učil se v rodišti u violoncellisty Ludvíka Wolfa a rostl pod vlivem znamenitých hudebníků Josefa Gregory a Bohuslava Jeremiáše, s nimiž i koncertně spoluúčinkoval. Roku 1892 vstoupil jako dobrovolník k hudbě 11. pěšího pluku posádkou v Innsbrucku (Rakousko), v Českých Budějovicích (1894) a v Praze (1899), kde působil až do roku 1906. Jako mimořádný posluchač vystudoval kompozici u Karla Knittla (1901–1903) na pražské konzervatoři. Roku 1906 nastoupil jako violoncellista do České filharmonie, v letech (1908–1912) se ve stejném tělese po odchodu Milana Zuny prosadil jako druhý dirigent vedle Viléma Zemánka. Řídil populární koncerty, zvláště na Vinohradech, roku 1911 zahájil lázeňskou sezónu v Luhačovicích a svými dirigentskými výkony vzbuzoval – byť s redukovaným souborem České filharmonie – obdiv a uznání lázeňských hostí. Z nedostatku hmotných prostředků přijal místo kapelníka u vojenské hudby pěšího pluku 11 v Praze (1912–1918), za války byl kapelníkem a poštovním důstojníkem náhradního praporu 11. pěšího pluku v maďarském městě Gyula, zároveň občas řídil jako hostující dirigent populární koncerty České filharmonie (například 11. 3. 1915 provedl Dvořákovy valčíky). Po vzniku republiky řídil hudbu československého námořnictva v Praze, Litoměřicích a Bratislavě (do 1920), poté byl kapelníkem u pražského pěšího pluku 28 (do 1921) a u 39. pěšího pluku v Bratislavě (do 1922). S vojenskou hudbou popularizoval skladby českých klasiků prostřednictvím vlastních zdařilých úprav. Pak odešel ze služeb armády. V letech 1922–1926 byl kapelníkem lázeňského orchestru v Piešťanech (1922–26), tutéž funkci zastával v Luhačovicích (1926–1936). V jeho orchestru působili později úspěšní vojenští kapelníci, jako například Boris Masopust, Rudolf Urbanec, Jan Fadrhons, či světový virtuos na trubku Adolf Scherbaum. Je autorem četných úprav symfonických skladeb pro malý orchestr. Úpravu Smetanovy České písně vydal v roce 1933 Emanuel Starý.


Literatura

I. Lexika
ČSHS.
PHSN.

II. Ostatní
Otavan (č. 43, 21. 10. 1911, 10. 5. 1913).

Dalibor (13, 1909, s. 15, 1912, s. 335).
Písecké listy (15. 3. 1913).
Sborník důstojníků ve výslužbě a vojenských pensistů československé branné moci (Praha 1928).
Kisch, Egon Erwin: Vojákem pražského sboru (Praha 1930).
Věstník pěvecký a hudební (37, 1933, s. 135).
Veselý, Richard: Dějiny České filharmonie (Praha 1935).

Bláha, Miroslav: Povídání o vojenských hudbách (nepublikovaný rukopis).
Rathner, Fritz: Die bewaffnete Macht Österreich-Ungarns 1618–1918 in ihren Märschen (Kierspe 1983).
Bošek, Otto: Vyprávění o starých vojenských hudbách, převážně pražských. S dodatkem o dudácích píseckého pluku (Praha1997, s. 25).

Archivalie

Vojenský historický archiv Praha (personální listy).
Mitglieder des Militärkapellmeister-Pensionsvereines, Personalakt, Grund Buch 4/69 (Oesterreichisches Kriegsarchiv Wien).
Soukromý archiv Bohumila Peška.

Bohumil Pešek – Eva Vičarová

Datum poslední změny: 20.1.2009