Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Blaha, OldřichTisk


Charakteristika: skladatel, aranžér a klavírista

Datum narození/zahájení aktivity:17.7.1930
Text
DíloLiteratura

Blaha, Oldřich, skladatel, aranžér a klavírista, narozen 17. 7. 1930, Příkazy (u Holešova, okres Kroměříž).

 

K hudbě byl spolu s bratrem Josefem veden odmalička svým otcem, venkovským trumpetistou, který z rodinných důvodů zůstal u amatérského hraní na zábavách, přestože měl možnost stát se hráčem symfonického orchestru Filharmonie pracujících ve Zlíně. Oldřich Blaha na jeho popud nejprve zkoušel hrát na trombón, ale brzy se začal věnovat hře na klavír, jíž ho učil místní varhaník Jan Sládek (který ho též připravoval ke zkouškám na konzervatoř). Od dvanácti let hrával příležitostně na varhany v místním kostele při mších, kde kromě praxe hry z listu získal i první zkušenosti s improvizací. Od devatenácti let začal komponovat, jeho prvotinami byly koncertní skladby pro klavír žánrově odpovídající soudobé vážné hudbě.

Absolvoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí (1948) a poté krátce učil v menších obcích na Opavsku (Úblo, Vítkov), kde začal hrát s jazzovou kapelou, dechovkou a působil i jako klavírní doprovázeč. Roku 1950 začal studovat brněnskou konzervatoř. Nejdříve byl dva roky ve varhanní třídě Josefa Černockého, ale protože se čím dál více orientoval na jazz, přestoupil na klavírní hru k Emilu Šotolovi. Souběžně se studiem hrál v malém orchestru Erika Knirsche, od roku 1952 se stal členem orchestru Mirko Foreta, kde zůstal osm let a mimo jiné se zde procvičil v aranžování. Konzervatoř absolvoval v roce 1955 klavírní sonátou e-moll Edvarda Griega a téhož roku byl přijat na brněnskou JAMU na obor skladby, ve které se školil postupně u Jaroslava Kvapila, Viléma Petrželky, Osvalda Chlubny a Theodora Schaefra. Absolvoval v roce 1961 Symfonií pro velký orchestr pod dirigentským vedením Zdeňka Mácala. Během studií na JAMU byl stále členem Foretova orchestru a napsal pro něj několik vlastních skladeb (například Veselý výlet, Podzimní vzpomínka, Podzimní drak).

V roce 1960 získal angažmá jako klavírista v orchestru Gustava Broma, kde působil pět let a cestoval s ním na turné do zahraničí, účastnil se mnoha jazzových festivalů i samostatných koncertů. Spolu s Jaromírem Hniličkou a Pavlem Blatným se stal kmenovým autorem orchestru a mnohé jeho skladby se tak dostaly i do rozhlasu a na gramofonové desky. V této době začal žánrově experimentovat s fúzí jazzu a soudobé vážné hudby, tzv. Třetím proudem. Po roce 1962 se stal členem Svazu skladatelů (pozdější Svaz českých skladatelů a koncertních umělců), kde nějakou dobu působil jako předseda sekce populární hudby brněnské pobočky svazu. V roce 1965 opustil svou pozici klavíristy u Gustava Broma a s orchestrem nadále spolupracoval již jen jako skladatel a aranžér. Místo klavíristy v orchestru po něm obsadil jeho bratr Josef Blaha.

Téhož roku se stal hudebním režisérem Československého rozhlasu Brno, kde se podílel na vzniku mnoha nahrávek jazzové, populární, lidové, dechové i symfonické hudby (mezi nimi figurovaly i jeho vlastní skladby). Roku 1968 vystřídal v rozhlase Vladimíra Popelku na pozici redaktora pro taneční hudbu, ale po devíti letech se opět vrátil k hudební režii. Spolupracoval s dirigenty jako František Jílek, Libor Pešek, Otakar Trhlík, Jiří Bělohlávek či Petr Altrichtr. Největší podíl v jeho rozhlasové práci však zastávají jazzové a populární nahrávky. V rozhlasové režii zůstal až do odchodu do důchodu v roce 1990, vedle toho celou dobu pokračoval v komponování, spolupracoval nárazově s orchestry a kapelami různého žánru a vystupoval i jako sólový koncertní hráč. Roku 1971 se jako hráč sólového virtuózního klavírního partu podílel na světové premiéře opery Bohuslava Martinů Trojí přání v Janáčkově opeře v Brně. Třikrát získal cenu v soutěži Československého rozhlasu o nejlepší populární orchestrální skladbu (1974, 1977 a 1981), roku 1981 ještě obdržel cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Po odchodu do penze (a zároveň otevření hranic republiky) se začal intenzívně věnovat hraní s nejrůznějšími jazzovými uskupeními, koncertoval po celém světě (Evropa, Amerika, Antarktida), bral krátkodobá zahraniční angažmá. Vydal tiskem několik jazzových instruktážních klavírních skladbiček pro žáky klavírní hry.

Jeho skladatelská, aranžérská i interpretační hudební činnost spadá především do oblasti jazzové hudby. Jako skladatel soudobé vážné hudby se pohyboval na poli fúze symfonické a jazzové tvorby, jeho klavírní hra nesla prvky inspirace McCoyem Tynerem. 


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Písně

Podzimní drak (1958).

Já odejdu (1969).

Jarní píseň (1970).

Prošlý čas (1972).

S městem za zády (1973).

Tři písně na texty Miroslava Floriana, 1980).

 

Skladby (komorní, orchestrální, jazzové, populární)

Veselý výlet (1955).

Na severní straně (1957).

Concertino pro klavír a orchestr (1959).

Podzimní nálada (1959).

Symfonie pro velký orchestr (1961).

Bolero pro lesní roh a orchestr (1962).

Kamelot (1962).

Cesta do neznáma (vibrafonové kvarteto, 1962).

Suita o vodě (1963).

Sněžná pláň (1966).

Concertino a due (1966, nahráno 1969).

Suita pro smyčce (1969).

Melodie pro tebe (1972).

Blíženci (3 trubky a orchestr, 1975).

Jantar (orchestrální skladba, 1975, 1. cena v soutěži československého rozhlasu).

Concertino pro smyčcový orchestr (1975).

Jazzový trojkoncert (pro symfonický orchestr a big band, 1976).

Johanka – (komponováno pod dojmem z upálení Jana Palacha, 1977).

Jazzová suita – (trombón, klavír a dechový kvintet, 1978).

Ornamenty (pro tři příčné flétny a orchestr, 1980).

Preludium (1981).

Žerty s čerty (1981).

Concertino pro filharmonické dechové kvinteto (1982).

Do Beatova na ryby (1982).

Studie pro tři fagoty (1984).

Preludium a toccata (1985).

Capriccio pro Brno-Brass-Band (1985).

Suita pro trombón, klavír a dechové kvinteto.

Jazzová ministudie pro trombón a klavír.

Tři věty pro žesťové kvinteto.

Literatura

I. Lexika

EJ.

Martínková, Alena a kol.: Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985). 

 

II. Ostatní

Bobák, Michal: Brněnský pianista a skladatel Oldřich Blaha (bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2007).

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 10.6.2015