Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Komma, Karl MichaelTisk


Charakteristika: muzikolog

Datum narození/zahájení aktivity:24.12.1913
Text
DíloLiteratura

Komma, Karl Michael, muzikolog, narozen 24. 12. 1913, Aš.

Mládí prožil v Chebu a v Aši, na Německé hudební akademii v Praze studoval skladbu (Fidelio F. Finke), klavír a dirigování.m souběžně studoval hudební vědu na pražské německé univerzitě u Gustava Beckinga (1932–34). Pokračoval ve studiu hudební vědy na univerzitě v Heidelbergu u Heinricha Besselera (1934), kde v roce 1936 získal doktorát s disertační prací o Janu Zachovi. Zmíněnou práci psal ve vypjatém politickém klimatu před německou okupací Sudet, v práci poukazoval na silnou německou přítomnost v hudbě 18. století v Čechách. V letech 1936–39 působil jako Besselerův asistent na heidelbergské univerzitě, v roce 1939 odešel do Liberce, kde se stal ředitelem hudební školy (1939–45).

Po válce se Komma usadil v Bavorsku, kde dosáhl úspěšné koncertní kariéry jako klavírní doprovazeč. V roce 1954 se stal odborným asistentem na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu, od roku 1960 profesorem hudební historie a skladby tamtéž.

Komma se odborně specializoval  na hudební dějiny Čech, zejména barokní a předklasické hudby. České hudbě věnoval pozornost mimo své knihy o Zachovi v dalších dvou pracích s názvem Schicksal und Schaffen sudetendeutscher Komponisten (Gräfelfing 1953) a Das böhmische Musikantentum (Kassel 1960). Kommovy aktivity ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století byly poznamenány sudetoněmeckou ideologií, přesto je práce o Zachovi  cenná svými hudebními analýzami, kniha o tzv. českém muzikantsví použitím historicko-sociologické metody.

Komma byl činný byl také jako skladatel, kdy vycházel z kompozičních technik Nové hudby, ze skladeb jmenujme například Requiem (1969), Baladu pro bicí (1972) a Tre Pezzi tipici (1971–73) pro klavír.


Dílo

Dílo literární (výběr)

 

Johann Zach und die tschechischen Musiker in deutschen Umbruch des 18. Jahrhunderts (Kassel 1938).

Schicksal und Schaffen sudetendeutscher Komponisten (Gräfelfing 1953).

Sprachmelodie und Musikalität der Heimatvertriebenen aus Böhmen und Mähren (Zeitschrift für Ostforschung, 4, 1955, s. 66–83).

Das böhmische Musikantentum (Kassel 1960).

Musikgeschichte in Bildern (Stuttgart 1961).

Die Pentatonik in Antonín Dvořáks Werk (Musik des Ostens, 1, 1962, s. 63–75).

Klanggebilde – Bildanklage: Aufsätze und Reden (Frankfurt 1991).

Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

MGG1.

Grove1.

Grove2 .

MGG2.

HSPK.

Sudetendeutsches Musikinstitut (ed.): Lexikon zur deutschen Musikkultur  (München 2000).

 

II. Ostatní

Deppert Heinrich, Gerlach, Reinhard (eds.): Musik als Schöpfung: Festschrift Karl Michael Komma zum 75. Geburtstag (Laaber 1989).

 

Petr Macek

Datum poslední změny: 14.5.2014