Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Heran, BohumilTisk

(Bohuš Heran)

Charakteristika: Violoncellista a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:6.2.1907
Datum úmrtí/ukončení aktivity:4.5.1968
Text
Literatura

Heran, Bohumil (pseud. Bohuš Heran), violoncellista a hudební pedagog, narozen 6. 2. 1907, Ústí nad Orlicí, zemřel 4. 5. 1968, Praha.

 

Narodil se jako třetí dítě svých rodičů. Základní hudební vzdělání získal u matky, která jej začala učit na klavír a sama byla velmi dobrou pianistkou. Poté následovalo pět let výuky hry na housle u Aloise Sychry. V devíti letech začal studovat hru na violoncello u ústeckého učitele a hudebníka Jana Mazánka. Roku 1919 ho vzal jeho otec za violoncellistou Hanušem Wihanem, který měl na Orlickoústecku v Brandýse nad Orlicí letní byt. Heran se ihned nato stal jeho žákem, avšak jen na čas, jelikož roku 1920 Hanuš Wihan zemřel. I přes tuto krátkou dobu se Heran od Wihana mnoho naučil, a proto mu získané dovednosti umožnily přeskočit hned dva ročníky pražské konzervatoře. Zde byl žákem Jana Buriana a po pětiletém studiu absolvoval v roce 1925 s Koncertem d moll Camila Saint-Saënse. Následovalo studium na mistrovské škole pražské konzervatoře rovněž u Jana Buriana (1925─26). Po absolutoriu obdržel Heran stipendium francouzské vlády ke studiu ve Francii. V Paříži na Conservatoire National de Musique pobýval dva roky (1926─28) a studoval u Gérarda Hekkinga.

První angažmá získal ve Švýcarsku ve Winterthuru (1928─29) a krátce působil také jako koncertní mistr a sólista Puppova orchestru v Karlových Varech (1929­­─30). V lednu 1930 byl však povolán do Prahy, kde získal místo koncertního mistra a sólisty Symfonického orchestru Československého rozhlasu; setrval zde 23 let. Po odchodu z tohoto orchestru se začal plně věnovat pedagogické činnosti. Nejdříve od roku 1953 na pražské konzervatoři a pak od roku 1962 na JAMU v Brně. Heran byl umělcem, který ovládal bohatý repertoár sólový i komorní, a to od Bacha až po soudobou tvorbu. Jeho první veřejné vystoupení se konalo v Ústí nad Orlicí v roce 1918, první koncert v Praze pak roku 1930. Heran koncertoval také ve Francii, Maďarsku, Anglii, Švýcarsku nebo Polsku. Do svého repertoáru zařazoval mnoho novinek. Jako první uvedl například II. sonátu Bohuslava Martinů, Impromptu Emila Votočka, skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Iši Krejčího, Osvalda Chlubny, Jana Kapra, Daria Milhauda, Artura Honeggera a dalších. Věnovány mu byly některé skladby Emila Hlobila, Klementa Slavického, Iši Krejčího a další. Přechodně byl členem Českého klavírního kvarteta a tria a často spolupracoval s Pražským a Ondříčkovým kvartetem. Heran je také autorem několika knih (Muzikantův Skicář, Hanuš Wihan, Moje dojmy z festivalu).

Začátkem šedesátých let přišel s myšlenkou uspořádat ve svém rodném městě Ústí nad Orlicí soutěž pro mladé violoncellisty. Postupem let se mu podařilo s ústeckými organizátory vytvořit podmínky pro první ročník a soutěž se poprvé konala v roce 1968. Bohužel čtyři dny před soutěží nemocný Heran zemřel. Z poroty soutěže proto vzešel návrh, aby soutěž nesla jméno po svém zakladateli Bohuši Heranovi.
Literatura

I. Lexika
ČSHS.

 

II. Ostatní

Uher, Bedřich: Čeští violoncellisté XVIII.–XX. století (Praha 1946, s. 199–204).

Černý, Vladimír: Hudební tradice Ústí nad Orlicí a Jaroslav Kocian (Ústí nad Orlicí 1983, s. 27–28).

 

Jitka Hrodková
Datum poslední změny: 6.10.2010