Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vožda, Gustav 2)Tisk


Charakteristika: Hudebně vědný pracovník

Datum narození/zahájení aktivity:19.7.1933
Text
DíloLiteratura

Vožda, Gustav, hudebně vědný pracovník, narozen 19. 7. 1933, Kojetín.

 

Syn hudebního skladatele, kapelníka a pedagoga Gustava Voždy (1898–1971), bratranec Jiřiny Voždové, houslistky, absolventky JAMU v Brně (1972). Vystudoval gymnázium v Kroměříži (1943–51) a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci hudební vědu a historii (1951–56). Jeho diplomová práce Problém jazzu v ČSR (strojopis) pojednává o afroamerické hudbě a jejím příchodu do Evropy a českých zemí. Titul PhDr. získal v roce 1967. Na univerzitě sepsal např. seminární práci o středověkých neumách (1952) či parafrázi přednášek z dějin české hudby Roberta Smetany, který byl spolu s Josefem Schreiberem, Vladimírem Hudcem či Bohumilem Markalousem (Jaromír John) jeho učitelem. Od října 1956 působil jako ředitel v přerovském muzeu (Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského Přerov), s přetržkou v období od července 1960 do 28. srpna 1961, kdy pracoval jako okresní inspektor kultury ONV v Přerově pro muzea, kroniky, výtvarné umění, památkovou péči a ochranu přírody. Funkci ředitele muzea v Přerově spolu s funkcí ředitele Vlastivědného ústavu v Přerově vykonával v šedesátých a sedmdesátých letech až do odvolání 31. března 1990. Během té doby byl členem muzejní rady Severomoravského kraje, předsedou organizačního výboru oslav 100. výročí založení Muzea J. A. Komenského v Přerově (1987–88), předsedou přípravného výboru celostátní muzeologické konference zástupců muzeí z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska apod. Byl organizátorem kolokvií o učitelských osobnostech pořádaných přerovským muzeem, vydáno také tiskem ve třiceti svazcích, pořádal hudební programy při vernisážích výtvarně uměleckých a jiných výstav a organizoval tzv. Zámecké večery, koncerty na nádvoří přerovského zámku v letních obdobích (sedmdesátá a osmdesátá léta). Před odchodem do důchodu působil jako učitel hudební výchovy, dějepisu a anglického jazyka na Základní škole v Přerově (1990–1993).

V pěti letech se začal učit hrát na housle a klavír a od třinácti let na kytaru, k čemuž ho inspirovalo prostředí vodních skautů, kde působil. Na gymnáziu navštěvoval několik orchestrů, např. symfonický orchestr kroměřížského gymnázia řízený Milanem Šilerem, v němž hrál na klarinet, či studentský taneční orchestr Rytmus, v němž působil jako hráč na saxofon. Složil zkoušky pro vedoucí hudebních souborů a jako umělecký vedoucí působil v tanečním orchestru Hirs (Hudební instrumentální a rytmická skupina) v Kojetíně. Během vysokoškolského studia hrál na klarinet v symfonickém orchestru VUK (Vysokoškolský umělecký kolektiv) pod řízením Leoše Švagery a v rámci studentských večerů provozoval také zpěv (barytonové party).

Ve své publikační činnosti se zabýval především dějinami průmyslových závodů (přerovské strojírenství, historie cukrovaru, přádelny konopí atd.), dělnického a komunistického hnutí. Byl odpovědným redaktorem sborníku Minulost Přerovska a publikací přerovského muzea.

Zabýval se vodáctvím, byl mimo jiné předsedou Výboru svazu kanoistiky Severomoravského kraje. Sestavil zpěvník vodáckých písní.

Získal řadu okresních a krajských ocenění. V listopadu roku 1988 mu byl ministerstvem kultury udělen čestný titul Zasloužilý pracovník kultury.


Dílo

Dílo literární (výběr)

 

Studie, články

Přehled vykonané práce v Okresním vlastivědném muzeu Jana Amose Komenského v Přerově za uplynulé dva roky (Minulost Přerovska 1957–1958, č. 1, s. 117–124);

Josef Čapka, přerovský skladatel (Minulost Přerovska 1959, s. 107–116);

70 let hudebního skladatele Gustava Voždy (Kojetínský kulturní kalendář 1968);

80 let přerovského muzejnictví (Kultura Přerova 11, 1968, č. 3, příl. s. 12–13);

Tomáš Kuzník (1716–1786), autor hanáckých veršů a písní (Kojetínský kulturní kalendář 1970);

Za Gustavem Voždou (1898–1971) (Kojetínský kulturní kalendář 1971);

Blahopřání Přerova zasloužilému umělci Emilu Hlobilovi k 75. narozeninám (Kultura Přerova 1976);

Pocty národnímu umělci Emilovi Hlobilovi k 80. narozeninám (Kultura Přerova 1986, s. 178–179).

 

Samostatně vydané publikace

Hanácká beseda (Brno 1948);

Hrdina odboje, životní příběh Josefa Moláka (Ostrava 1979);

Písně z loděnice. Vodácké, námořnické a trampské písně k 35. výročí založení kanoistického oddílu v Kojetíně (Kojetín 1986);

Xavera (Věrovany 1997);

Kapelník (Věrovany 2000);

Dějiny Věrovan do roku 1848 (Věrovany 2001);

Xavera, materiály o životě a díle Františky T. E. Běhálkové (Tovačov–Věrovany 2003);

Písmák (Věrovany–Rakodavy 2003);

Sbormistr (Věrovany 2004).

 

Ostatní

Jan Blahoslav – musicus (Jan Blahoslav Přerovský 1971, s. 67–90).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Pumprla, Václav: Bibliografie okresu Přerov (Brno 1993).

Hýbl, František: Přerovské muzejnictví (Přerov 2009).

 

Jitka Málková

Datum poslední změny: 26.2.2012