Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Ambros, August WilhelmTisk

(pseudonym Flamin)

Charakteristika: muzikolog

Datum narození/zahájení aktivity:17.11.1816
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.6.1876
Text
DíloLiteratura

Ambros, August Wilhelm (pseudonym Flamin), muzikolog, narozen 17. 11. 1816, Mýto (u Rokycan), zemřel 28. 6. 1876, Vídeň.

 

Synovec Raphaela Georga Kiesewettera. Od roku 1827 studoval gymnázium v Praze, pak práva na pražské univerzitě, studium dokončil titulem doktor práv (1839), souběžně navštěvoval malířskou akademii v Praze  u Josefa Führicha. Hudbě se vzdělal u Friedricha Dionyse Webera a snad i u Václava Jana Tomáška. Roku 1840 vstoupil do státní služby, 1853 se stal zástupcem státního návladního a byl pověřen agendou tiskového dozoru.

 

Do pražského hudebního života zasahoval především jako vůdčí hudební kritik, například listu Bohemia, přispíval i do Schumannova časopisu Neue Zeitschrift für Musik pod pseudonymem Flamin, byl vlivným členem Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách. Zároveň byl v Praze členem Direktoria pražské konzervatoře (1852), kde také vyučoval dějiny hudby. Významně se podílel na Lisztových a Berliozových návštěvách v Praze, byl členem Harrachovy soutěže o českou národní operu.V roce 1867 a 1869 přednášel pro českou Uměleckou besedu. Přispíval do Hudebních listů i časopisu Dalibor.

 

Stal se vůbec prvním profesorem hudební vědy na pražské univerzitě, kde působil od 25. 10. 1869 do ledna 1872. S Ambrosovým vstupem na univerzitu souvisí i nové pojmenování oboru "die Musikwissenschaft", tedy soubor dějin a teorie hudby. V roce 1871 byl Ambros odvolán do Vídně, kde od 1872 úředník ministerstva spravedlnosti a profesor konzervatoře ve Vídni, také soukromý učitel dějin umění arcivévody Rudolfa. Byl členem Ústřední komise pro studium a zachování uměleckých a historických památek a Rakouského muzea, vypracoval plán na reorganizaci hudby v kostelích Rakouska a přispěl do řady zahraničních časopisů četnými esejemi o hudbě, umění a literatuře (Wiener Allgemeine Musikzeitung, Neue Zeitschrift für Musik, Anregungen für Kunst, Leben und Wissenschaft, Wiener Zeitung, Wiener Abendpost a Deutsche Rundschau.

 

Ambros patří k průkopníkům komplexního chápání muzikologie, založil tradici hudební vědy na pražské univerzitě. Těžiště jeho díla je v oblasti hudební historiografie (Geschichte der Musik 1861–68), ale zasáhl i do estetiky (Die Grenzen der Musik und Poesie, 1856). V práci Geschichte der Musik zvolil kulturně historickou koncepci, v jejímž rámci se hudební problematice přibližoval poučen z nových pracích oboru dějin výtvarných umění. Podal syntetický pohled na hudební dějiny, překonává starší souhrnné výklady dějin hudby a reaguje na aktuální vzory novodobého dějepisectví.

 

České hudebně historické problematice přispěl Ambros v práci Das Conservatorium in Prag (1858) k 50. výročí založení ústavu, zvláště ve stati Überblick des Zustandes der Musikpflege in Böhmen vor Gründung des Conservatoriums,  kde zachytil i celkovou situaci české hudby na přelomu 18. a 19. století. Důležitá je také jeho výtvarně koncipovaná publikace Der Dom zu Prag (1958), kde kulturně historická a uměnovědná hlediska propojuje s hudebně historickými výklady, a dále také v informativních statích ve vídeňské Oesterreichische Revue (studie Die böhmische Oper in Prag, a Musikalische Briefe aus Prag) i v českém časopise Dalibor (Stručný nástin pěstování hudby v Čechách za času Rudolfa II. až do 19. století).

 

Ambros byl činný také skladatelsky. Ze skladeb, které vyšly tiskem (24 opusů) to byly hlavně písně, klavírní sonáty a charakteristické kusy pro klavír čerpající z Roberta Schumanna, například Landschaftsbilder op. 8 (1859), Kindheitstage op. 9 (1860), Phantasiestücke op 14 (1862) a Musikalische Reisebilder op. 24 (1876). Ambicióznější než tyto byly jeho nepublikované práce, zejména Missa solemnis dvě symfonie ad. S tematikou českých dějin je spojena ouvertura Břetislav a Jitka s českým námětem a dramatická scéna Libuša´s Prophezeihung.


Dílo

Dílo literární (výběr)

 

Die Grenzen der Musik und Poesie: eine Studie zur Aesthetik der Tonkunst (Praha 1856).

Das Conservatorium in Prag: eine Denkschrift bei Gelegenheit der fünfzigjährigen Jubelfeier der Gründung (Praha 1858).

Der Dom zu Prag (Praha 1858).

Zur Lehre vom Quinten-verbote: eine Studie (Leipzig 1858).

Culturhistorische Bilder aus dem Musikleben der Gegenwart (Leipzig 1860).

Geschichte der Musik 1-3 (Leipzig 1862, 1864, 1868).

Die Burg Carlstein in Böhmen und ihre Restaurierung (Wien 1865).

Bunte Blätter: Skizzen und Studien für Freunde der Musik und der bildenden Kunst (Leipzig 1872).

Geschichte der Musik 4 (ed. Gustav Nottebohm, Leipzig 1878).

Geschichte der Musik der Neuzeit (In: Studien und Kritiken aus dem Nachlasse. Pressburg and Leipzig, 1882).

Geschichte der Musik 5 (ed. Otto Kade, Leipzig 1882).

Literatura

Literatura

 

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

MGG1.

Grove1.

Grove2 .

MGG2.

 

II. Ostatní

Helfert, Vladimír: Hudební věda na naší univerzitě (Smetaa, 1, 1911, s. 71).

Naegele, Phillip: August Wilhelm Ambros: his Historical and Critical Thought (Princeton 1954).

W. Beyer: Zu einigen Grundproblemen der formalistischen Ästhetik E. Hanslicks und August Wilhelm Ambros (diss., U. of Prague, 1957); extracts in MMC, xiv (1960), 85

Očadlík, Mirko: August Wilhelm Ambros na pražské univerzitě (Acta Universitatis Carolinae, philosophica et historica, 2, Praha 1958).

Straková, Theodora: Die tschechische Musikwissenschaft in ihrer geschichtlichen Entwicklung (Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae 17, Budapest 1975, s. 257–82).

Vít, Petr: August Wilhelm Ambros und sein Kompositionsschaffen (Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity, H10 , 1975, s. 50–68).

Tschulik, Norbert: A. W. Ambros als Musikkritiker: zum 100. Todestag des prominenten Musikwissenschaftlers (Österreichische Musikzeitschrift, 31, 1976,  s. 223–6).

Vít, Petr: August Wilhelm Ambros und seine Beziehung zur Geschichte der Musik in Böhmen und der tschechischen Musik (Die Musikforschung, 31, 1978, s. 29–33)

Pass, Walter: August Wilhelm Ambros und seine grundsätzliche Einstellung zur musikhistorischen Arbeit (In: sborník Česká hudba: problémy a metody hudební historiografie. Brno 9, 1974, s. 107–15).

Lébl, Vladimír, Poledňák, Ivan (ed.): Hudební věda (Praha 1988).

Vít, Petr: Zur Frage der Abwandlungen musikästhetischer Begriffe in den böhmischen Ländern (Acta musicologica, 60, 1988, s. 195–204 ).

 

Petr Macek

Datum poslední změny: 2.5.2014