Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Janáčkova akademie múzických umění

Tisk

(JAMU)

Charakteristika: vysoká umělecká škola

Datum narození/zahájení aktivity:12.9.1947
Text

Janáčkova akademie múzických umění (JAMU), vysoká umělecká škola, založena 12. 9. 1947, Brno.

 

V roce 1945 byla dekretem prezidenta republiky zřízena Akademie múzických umění (AMU) v Praze a téhož roku podali profesoři brněnské konzervatoře memorandum, podpořené stanovisky moravských měst, vysokých škol a dalších institucí, se žádostí o zřízení podobné školy také v Brně. Zákonem č. 168/1947 Sb. ze dne 12. 9. 1947 byla založena Janáčkova akademie múzických umění s odborem hudebním a dramatickým. Při projednávání zákona byl schválen návrh poslankyně Pažoutové, podpořený stanovisky dalších moravských poslanců, aby moravská akademie nesla jméno Leoše Janáčka.

Základním úředním ustanovením, jímž se JAMU řídila od svého vzniku, byl organizační statut AMU z roku 1946. Určoval základní obory studia, jimiž byly skladba a dirigování, operní dramaturgie, režie a herectví, hudební teorie, instrumentální hra a činoherní herectví. Hudební fakulta zahájila činnost 1. 10. 1947. Měla 23 posluchačů a jejími zakládajícími profesory byli Antonín Balatka, Gracian Černušák, Josef Jedlička, František Kudláček, Ludvík Kundera,Viktor Nopp, Vilém Petrželka, František Schäfer a Vilém Vaňura. Děkanem byl ustanoven bývalý ředitel konzervatoře Jan Kunc, který však po převzetí moci komunisty byl hned v únoru 1948 vystřídán Ludvíkem Kunderou. JAMU byla slavnostně otevřena 18. 5. 1948. Jejím rektorem byl jmenován Ludvík Kundera, děkanem divadelní fakulty se stal Frank Wollman, děkanem hudební fakulty František Kudláček. V akademickém roce 1948/49 měla JAMU 66 posluchačů hudební fakulty a 19 studentů divadelní fakulty.

Nová vysoká škola měla zprvu svá sídla ve více budovách, z nichž hlavní byla budova bývalé varhanické školy na Kounicově ulici, na níž dříve vyučoval Leoš Janáček. V říjnu 1949 byla JAMU přidělena budova bývalého německého gymnázia na dnešním Komenského náměstí, zpočátku jen polovina, posléze celá. Je dílem architektů Eduarda van der Nülla a Augusta Siccardsburga, kteří projektovali rovněž budovu vídeňské opery. V budově na Komenského náměstí sídlila celá JAMU až do počátku devadesátých let, kdy došlo k opětnému rozdělení školy na dvě fakulty, Hudební a Divadelní, a tím i k potřebě nových prostor. Těmi se staly secesní budovy na ulicích Mozartova a Beethovenova, v nichž našly své sídlo Divadelní fakulta a rektorát školy. Později získala JAMU i budovu hotelu Astoria na Novobranské ulici, kterou přebudovala na vysokoškolské koleje, knihovnu, studovnu, Ediční středisko a cvičné prostory. Nejnovější stavbou JAMU je Divadlo na Orlí, otevřené 2012, multifunkční zařízení s divadelním sálem, nahrávacím zařízením (nejmodernějším v Brně), mnoha zkušebnami a přilehlými prostorami.

Prvním rektorem školy byl Ludvík Kundera, který tuto funkci zastával od 1. 10. 1948 do 20. 11. 1961. Po něm byli rektory houslista František Kudláček (1961–1962), estetik Josef Burjanek (1962–1969) a znovu František Kudláček (od 1969), po jehož smrti 26. 8. 1972 plnil funkci zastupujícího rektora v letech 1972–1973 hornista František Šolc. Dalšími rektory jmenovanými vládními orgány byli Josef Burjanek (1973–1976), František Šolc (1976–1987) a muzikolog Vladimír Hudec (1987–1990). První rektorkou zvolenou akademickým senátem JAMU byla varhanice Alena Štěpánková Veselá (1990–1997), následovali režisér Alois Hajda (1997–2003), teatrolog Václav Cejpek (2003–2010), hudební skladatel Ivo Medek (2010–2017) a divadelní dramaturg a scénárista Petr Oslzlý (od 2018).

Funkci děkana na Hudební fakultě vykonávali Jan Kunc (1947–48), Ludvík Kundera (1948–50) a František Kudláček (1950–59). V roce 1959 vláda zrušila dělení JAMU na fakulty, které byly znovu zřízeny až v roce 1990. Poté byli děkany Jiří Skovajsa (1990–93), Bohumil Smejkal (1993–99), Kamila Klugarová (1999–2002), Ivo Medek (2002–08), Vít Spilka (2008- 2012) a Jindřich Petráš (2012–dosud).

 Na Divadelní fakultě byli děkany Frank Wollman (1948–49), Jaromír Michal (1950–52) a Antonín Kurš (1952–59) a po třicetileté pauze Josef Kovalčuk (1990–96), Václav Cejpek (1996–2002), Josef Kovalčuk (2002–08), Zbyněk Srba (října 2008–2016) a Petr Francán (2016–dosud).

V devadesátých letech přešla JAMU z původního čtyř- až pětiletého studia na třístupňové studium (bakalářský, magisterský a doktorský studijní program). Výuku na Hudební fakultě zajišťuje 11 kateder: katedra bicích nástrojů, dechových nástrojů, hudební produkce, klavírní interpretace, varhanní a historické interpretace, kompozice, dirigování a operní režie, strunných nástrojů, zpěvu a jazzové interpretace. Zbývající dvě katedry – cizích jazyků a hudebních a humanitních věd – nemají vlastní studenty a poskytují servis celé fakultě.

Studenti Hudební fakulty předvádějí veřejně své výkony na koncertech pořádaných v budově školy (v aule, v Komorním nebo v Klenbovém sále), orchestrální večery se konají většinou v Besedním domě. Koncerty jsou pořádány denně kromě víkendů a zejména v době konání absolventských koncertů dokonce probíhají dva i tři současně. Studenti zpěvu, dirigování, operní režie a hudební produkce mají navíc možnost předvést své schopnosti v Komorní opeře Hudební fakulty JAMU. Její počátky spadají do 50. let, kdy vzniklo z iniciativy Oty Zítka Operní studio, jehož první nastudovanou inscenací byl v roce 1950 Škroupův Dráteník. Zprvu se hrálo v různých prostorách, od roku 1961 byla představení pořádána v Husově sboru v Králově Poli (Svatopluka Čecha 35) a od roku 2012 se konají v Divadle na Orlí. Komorní opera JAMU uskutečňuje pravidelně dvě až tři inscenace ročně, včetně původních premiér.

Hudební fakulta JAMU pravidelně pořádá akce s mezinárodním přesahem. Patří k nim Mezinárodní mistrovské interpretační kurzy, které se konají počátkem července a jsou otevírány pro různé obory. Jejich první ročník se konal v roce 1967 v Luhačovicích, o několik let později se přesunuly do Brna. Od roku 1993 pořádá HF JAMU Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka, která je zaměřena na Janáčkovo dílo a v pětiletých cyklech střídá různé soutěžní nástrojové obory. Další akcí s mezinárodními souvislostmi je Mezinárodní festival Setkávání soudobé hudby Plus, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1997. Festival bicích nástrojů byl založen v roce 2010 a je spojený s workshopy a koncerty předních zahraničních pedagogů a sólistů. Jeho doprovodnými akcemi jsou výstavy nástrojů a obrazů. Na přelomu tisíciletí, v roce 1999, bylo poprvé zorganizováno Mezinárodní setkání kontrabasistů, konající se téměř každoročně (výjimkou byly roky, v nichž probíhala Mezinárodní soutěž Leoše Janáčkova v oboru kontrabas), v roce 2007 byl založen Brněnský kontrabasový orchestr, složený ze studentů a absolventů JAMU.

Hudební fakulta JAMU pořádá rovněž konference u příležitosti výročí významných osobností, spojené s připomenutím jejich díla formou koncertních akcí. První z nich se konala v roce 2012 ke stému výročí narození Rudolfa Firkušného. O rok později JAMU připomněla sto let uplynuvších od narození dirigenta Františka Jílka a v roce 2014 sto let od narození skladatele Jana Kapra. Ve všech případech byly jedním z výsledků těchto akcí knihy, vydané na JAMU buď formou sborníku z konference (Rudolf Firkušný, Jan Kapr) nebo samostatných monografií (Jindřiška Bártová: František Jílek).

Výuka jednotlivých oborů a studijních programů na Divadelní fakultě JAMU v Brně je zajišťována v ateliérech, jež jsou vždy vedeny výraznou osobností daného oboru. Struktura ateliérů v jednotlivých oborech je rozdílná: pro některé obory je pouze jeden ateliér, který se dále člení na ročníky (divadelní manažerství a jevištní technologie, scénografie, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, výchovná dramatika pro Neslyšící, dramatická výchova, taneční pedagogika), pro některé obory je více samostatných ateliérů (činoherní herectví, muzikálové herectví, divadelní dramaturgie, činoherní režie). Studenti Divadelní fakulty vystupují buď v Divadle na Orlí, nebo uvádějí své inscenace ve Studiu Marta na Bayerově ulici 5, v němž proběhla v letech 2010-2012 zásadní rekonstrukce, díky níž má scéna variabilní hrací prostor. Častá jsou vystoupení studentů Divadelní fakulty v rámci projektů Pouličního divadla. Od počátků 90. let pořádá Divadelní fakulta mezinárodní festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER.

JAMU získala počátkem devadesátých let jako první vysoká umělecká škola v republice možnost udělovat tituly „doctor honoris causa“. Prvním takto vyznamenaným umělcem byl klavírní virtuos Rudolf Firkušný (1993), následovali básník, dramatik a překladatel Ludvík Kundera (1997), dramatik Václav Havel (2001), básník, dramatik a herec Jiří Suchý (2002), dirigent Sir Charles Mackerras (2004), spisovatel, herec a divadelní teoretik Ivan Vyskočil (2005), dirigent Zdeněk Mácal (2007), dramatik a scénárista Sir Tom Stoppard (2007), skladatel a dirigent Pierre Boulez (2009), herečka Emília Vášáryová (2010), muzikolog John Tyrrell (2011), dramatik a scénárista Milan Uhde (2011), scénárista a filmový režisér Vojtěch Jasný (2013), divadelní režisér a antropolog Eugenio Barba (2017) a herec a operní režisér Otto Schenk (2017).


Literatura
  1. Lexika

ČSHS.

MEH.

Kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie (Praha 1986).

 

  1. Ostatní

Michal, Jaromír (ed.): Zpráva Janáčkovy akademie musických umění k 10. výročí osvobození ČSR (Brno 1955).

Jestřáb, Vojtěch: Dvacet let JAMU: 1947-1967: jubilejní publikace Janáčkovy akademie múzických umění. (Brno 1967).

Komorní opera Miloše Wasserbauera: studio JAMU v Brně 1967-1982 (Brno 1982).

Bundálek, Karel (ed.): Almanach ke 40. výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, nositelky vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Brno, nedatováno).

Kulka, Jiří (ed.): Světový názor a umělec socialistické epochy: sborník příspěvků z uměnovědné konference konané u příležitosti 40. výročí založení JAMU (Brno 1988).

Plešák, Miroslav; Kundera, Ludvík; Ruszelák, Josef (ed.): Vivat academia. Padesát let Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. 1947 – 1977 (Brno 1997).

Plešák, Miroslav, Ruszelák, Josef (ed.): JAMU s okny dokořán (Brno 1999).

Plešák, Miroslav, Ruszelák, Josef (ed.): Insignie JAMU (Brno 2000).

Plešák, Miroslav, Ruszelák, Josef (ed.): Vivat academia II. 1997 – 2007 (Brno 2007).

Kovalčuk, Josef (ed.): Vivat academia III. Almanach k 70. výročí založení Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (Brno 2017).

Bártová, Jindřiška a kol.: Osobnosti Hudební fakulty JAMU (Brno 2017).

Bártová, Jindřiška: JAMU sedmdesátiletá (Harmonie, 2017, č. 3, s. 31–33).

Bártová, Jindřiška: Sedmdesát let JAMU v Brně (Hudební rozhledy, 2017, č. 3, s. 54–55).

Bártová, Jindřiška: Oslavy jubilea JAMU (Hudební rozhledy, 2017, č. 10, s. 20–22).

Holá, Monika: JAMU: „Krasavice 70 let stará – a věčně mladá.“ (Harmonie, 2017, č. 4, s. 38–40).

Slimáčková, Jana: JAMU očima učitelů (Harmonie, 2017, č. 10, s. 42–45).

 

 

Jindřiška Bártová, Radek Poláček

Archivalie

Knihovna JAMU

http://knihovna.jamu.cz/fond.html

Datum poslední změny: 8.11.2017