Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vysloužil, JiříTisk


Charakteristika: Muzikolog

Datum narození/zahájení aktivity:11.5.1924
Datum úmrtí/ukončení aktivity:26.11.2015
Text
DíloLiteratura

Vysloužil, Jiří, muzikolog, narozen 11. 5. 1924, Košice, zemřel 26. 11. 2015, Brno.
 
Po maturitěna reálném gymnáziu v Brně-Husovicích (1943) byl totálně nasazen u filiálek říšskoněmeckých firem Glöckner Hamburg (v Kuřimi u Brna) a Klöckner Deutz Köln a. R. (v Brně a v Rájci-Jestřebí). Od raných let se učil soukromě hře na housle, později též hře na klavír, violu a hudební teorii.
 
V letech 1945–49 studoval Vysloužil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brněmuzikologii pod vedením Jana Racka a Bohumíra Štědroně (PhDr. 1949, disertační práce Problémy a metody hudebního lidopisu). Ve filozofii a estetice byl žákem profesorů Arnošta Inocence Bláhy a Mirko Nováka, v dějepisu profesora Josefa Macůrka, v etnografii profesora Antonína Václavíka. Jan  Racek rozšířil Vysloužilův rozhled o nové kulturní obzory a přivedl ho k systematickému studiu lidové písněv tehdejším Státním ústavu pro lidovou píseň v Brně (1947–50). Bohumír Štědroň později probudil ve Vysloužilovi zájem o hudební lexikografii. V roce 1959 získal titul CSc. s prací Leoš Janáček a lidová píseň, v roce 1974 s prací o Alois Hába titul DrSc.
 
Po krátkém působení v hudebním lektorátu Armádního souboru Víta Nejedlého v Praze (se skladateli Jiřím Matysem a Svatoplukem Havelkou) a na Vyšší hudební škole v Kroměříži, kde vyučoval dějinám hudby, estetice a folkloristice, byl Vysloužil roku 1954 jmenován a ustanoven odborným asistentem pro obory dějiny nové hudby a folkloristika na hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně(1954). Zde se též stal jako proděkan hudební fakulty prospěšným spolupracovníkem rektora Ludvíka Kundery a děkana Františka Kudláčka.
 
Z pověření rektora Ludvíka Kundery Vysloužil založil a vedl Kabinet pro teorii umění. Vydával Spisy JAMU, podílel se organizačně a ideově na pořádání vědecko-pedagogických konferencí. Od poloviny padesátých let přednášel hudbu 20. století. Se Ctiradem Kohoutkem vedl seminář soudobé hudby, pro nějž jako správce knihovny opatřoval literaturu a partitury Nové hudby, v té době mezi českými skladateli poválečné generace zcela neznámé. Vedle učitelského a organizačního působení na JAMU se též věnoval hudební publicistice a kritice. Roku 1958 se seznámil s Aloisem Hábou. Pravidelné osobní kontakty obou se brzy proměnily v mnohaleté pracovní přátelství, z něhož Vysloužil bohatě lidsky a vědecky těžil. Angažoval se mnohostranně pro Hábovo dílo a pozval ho k přednáškám do Brna, které se uskutečnily na půdě JAMU (1966).
 
Na výzvu Jana Racka se Vysloužil roku 1963 přihlásil ke konkurzu na uvolněné místo odborného asistenta katedry hudební vědy a dějin umění Filozofické fakulty Brněnské univerzity. Roku 1964 se habilitoval. Zároveň byl jmenován a ustanoven docentem, na návrh Jana Racka též vedoucím katedry jako jeho nástupce. Přednášel dějiny české a evropské moderní hudby, folkloristiku, estetiku. Vedl proseminář a diplomní a doktorandské semináře. Školil aspiranty. Na fakultě vychoval řadu žáků, z toho též několik zahraničních. Ve funkci odpovědného redaktora usiloval o vědeckou profilaci fakultní muzikologické revue Studia minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis. Series musicologica. Roku 1972 byl jmenován profesorem. Emeritován byl roku 1990. Od té doby působí na filozofické fakultě jako externí pedagog.
 
Činorodá vědecká atmosféra brněnské alma mater určila směr dalších Vysloužilových tvůrčích aktivit. Jako důležitý vývojový moment se ukázal dvouměsíční studijní pobyt v Německé spolkové republice na jaře 1968. V hudebněvědném semináři Hanse Heinricha Eggebrechta na Albert-Ludwig-Universität Freiburg i. Br. těžil Vysloužil ze systematickyorientované muzikologiefreiburské školy. K aplikaci metodologie došlo bezprostředně nato v připravovaném projektu Slovníku české hudební kulturyjako věcného protějšku k Československému hudebnímu slovníku osob a institucí. Vysloužil navrhl roku 1966 jeho koncepci a obhájil ji před odborným grémiem. Jako vedoucí Kabinetu pro hudební lexikografii řídil s týmem spolupracovníků redakční práce až do roku 1990, kdy tuto funkci po něm převzal jeho dlouholetý spolupracovník Jiří Fukač.
 
V roce 1968 byl Vysloužil jmenován předsedou muzikologické komise Mezinárodního hudebního festivalu v Brně. Brněnská muzikologická kolokvia se stala navzdory politicky kontroverzním poměrům v totalitně řízeném státu díky trvalé pravidelné účasti profilovaných osobností důležitým mezinárodním centrem setkání muzikologických škol Západu a Východu. Trvalé svědectví o těchto aktivitách podávají kolokvijní sborníky vydávané zprvu Rudolfem Pečmanem, následně pak Petrem Mackem.
 
Z iniciativy Jiřího Fukače byl Vysloužil roku 1976 jmenován předsedou výboru Mezinárodního hudebního festivalu v Brně. Tuto funkci vykonával do roku 1989, kdy ji po něm převzal dlouholetý tajemník sekretariátu Arnošt Parsch. Týmu expertů se dařilo uhájit relativně nezávislou uměleckou linii festivalu sledovanou od jeho vzniku roku 1966.
 
Roku 1976 byl Vysloužil jako přední janáčkovský badatel jmenován ředitelem nakladatelství Supraphon předsedou Ediční rady souborného kritického vydání hudebního díla Leoše Janáčka. Již v šedesátých letech uvažovaný ediční projekt byl uskutečněn za Vysloužilova vedení v úzké spolupráci s Jarmilem Burghauserem v řadě titulů. Do realizace projektu byli jako editoři zapojeni absolventi brněnských vysokých škol, též Vysloužilovi žáci. Ze zvláště produktivní editorské dvojice Miloš Štědroň – Leoš Faltus připadla roku 1990 posledně jmenovanému funkce předsedy Ediční rady, jejímž čestným členem pak byl Vysloužil jmenován.
 
Kvantitativní stránku jeho vědecké produkce zaznamenávají tři bibliografické soupisy. Některé texty přednesl na zahraničních vysokých školách a kongresech (Německo, Rakousko, Švýcarsko, USA, Francie, Finsko, Švédsko, bývalý Sovětský svaz a Jugoslávie, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko).


Dílo

Dílo literární (výběr)
 
Knihy
Lidová píseň na Moravě a ve Slezsku (Brno 1957, 3 svazky). Částečně tiskem: K teorii moravské a slezské lidové písně (In: Radostná země 10, 1960, č. 1, s. 11–16);
Ludvík Kundera. Profil umělce, pedagoga a vědce (Praha 1962, s. 153);
Hudobníci 20. storočia  (Bratislava 11964, 457 s., 21981, 434 s.);
Zápisky o Antonínu Rejchovi – Notes sur Antoine Rejcha (Brno 1970, 91 s.);
Alois Hába. Život a dílo (Praha 1974, 469 s.);
Leoš Janáček, (Brno 1978, 24 s.);
Leoš Janáček. Für Sie porträtiert von Jiří Vysloužil (Leipzig 1981, 64 s.);
Muzikologické rozpravy (Praha 1986, 151 s.);
Alois Hába 1893–1993 (Vizovice 1993, 139 s.);
Hudební slovník pro každého. Díl první, věcná část (Vizovice 1995, 350 s.);
Hudební slovník pro každého. Díl druhý, skladatelé a hudební spisovatelé (Vizovice 1999, 650 s.);
Dějiny hudby na Moravě (Společně s Jiřím Sehnalem. Brno 2001, 311 s.).
 
Ediční a redakční činnost
Hynek Bím: Lidové písně z Hustopečska (Praha 1950, 150 s.);
Hynek Bím: Valašské a slovenské lidové písně (Praha 1954);
Janáček o lidové písni a lidové hudbě (Praha 1955, 661 s.);
Richard Wagner o hudbě a umění (Praha 1959, 450 s.);
Sborník Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (Brno 1959–1961);
Leoš Janáček a soudobá hudba  (Mezinárodní hudebně vědecký kongres Brno 1958, Praha 1963);
Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada hudebněvědná  (H) (Brno 1966–1990);
Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka (předseda ediční rady, 1978–1990);
Die Ausflüge des Herrn Brouček. Dokumente, Materialen, Wertungen (Hg. Jakob Knaus und Jiří Vysloužil, Zürich 1995);
Slovník české hudební kultury (Vědecká redakce Jiří Fukač – Jiří Vysloužil, výkonný redaktor Petr Macek, Praha 1997, 1035 s.);
Hynek Bím: Lidové písně z hanáckého Slovácka (Klobouky u Brna, 1998);
Alois Hába, Harmonielehre des diatonischen chromatischen Viertel- und Sechsteltonsystems (1942–1943). (K tisku připravil Jiří Vysloužil, překlad Věra Vysloužilová).
 
Studie (výběr)
Haydn a česká lidová píseň (Hudební rozhledy 1, 1948, č. 2–3, s. 51–55);
K organisaci hudebně lidopisného bádání na Moravě a ve Slezsku (Musikologie 2, 1949, s. 214–220);
Hudební zájmy občanů Brna v letech 1945-48 (Sociologická revue 15, 1949, č. 1–3, s. 58–67);
Rozhlas lidové písni (Hudební rozhledy 6, 1953, s. 294);
O skladbách pro Rozhlasový orchestr lidových nástrojů (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 6, s. 404–405);
Leosz Janaczek. Klasyk czeskiej muzyki narodowej (Muzyka 5, 1954, č. 9–10, s. 23–38);
Hynek Bím (K osmdesátinám významného sběratele lidových písní) (Český lid 40, 1954, s. 176–180);
Z korespondence Leoše Janáčka s Otakarem Hostinským (Musikologie 3, 1955, s. 465–472);
Z korespondence k Janáčkově hudebně folkloristické činnosti (Musikologie 4, 1955, s. 246–253);
Cîntecul popular în viaţa şi opera lui Leos Janacek (Muzica 5, 1955, č. 9, s. 29–34);
Despre muzica şi cîntecul popular al valahilor din Moravia (Muzica 6, 1956, č. 11, s. 28–33);
Folcloristica muzicală în Cehoslovacia (Revista di Folclor 2, 1957, č. 1–2, s. 182–192);
Leoš Janáček a naše doba. Příspěvek k poznání vzniku Janáčkova hudebního slohu (Hudební rozhledy 11, 1958, č. 18, s. 731–744. Nově přetištěno: Zprávy Janáčkovy společnosti 5, 1988);
Insemnări despre muzica cehoslovacă (Muzica 9, 1959, č. 11, s. 39–41);
Nedokončená umělecká zpověd  (Hudební rozhledy 14, 1961, č. 19, s. 806–809);
Igor Stravinskij v hudbě 20. století. Ke skladatelovým osmdesátinám 17. června 1962 (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 12, s. 490–494);
K hudebnímu slohu Antona Weberna (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 22, s. 938–943);
Nad dílem Aloise Háby (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 13, s. 522–524);
Hudební avantgarda 20. století (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 16, s. 660–662; č. 17, s. 708–711);
Janáčkova tvorba ve světle jeho hudebně folkloristické teorie (Leoš Janáček a soudobá hudba, Mezinárodní hudebně vědecký kongres Brno 1958, Praha 1963, s. 361–376);
Janáček jako kritik: (Leoš Janáček a soudobá hudba. Mezinárodní hudebně vědecký kongres Brno 1958, Praha 1963, s. 377–380);
Alois Hába  als  Kompositionslehrer (SPFFBU 14, l965, F 9, s. 379–387). Také česky: Alois Hába – učitel skladby (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 19, s. 805–808);
K Hábovu postavení ve vývoji české a evropské moderní hudby: (Hudební věda 2, 1965, č. 4, s. 567–584);
Problems of Style in 20th-Century Czech Music (Spolu s Janem Rackem. The Musical Quarterly 60, 1965, č. 1, s. 191–204);
Vizovská folklorní lokalita (SPFFBU 15, 1966, H 1, s. 87–119);
K etnomuzikologickým aspektům při studiu dějin české hudby (Národopisné aktuality 3, 1966, č. 4, s. 29–34). Také německy: Zu den ethnomusikologischen Aspekten beim Studium der tschechischen Musikgeschichte (SPFFBU 16, 1967, H 2, s. 137–150);
Modální struktury u Janáčka (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 18, s. 552–555). Také německy: Über die Bedeutung der sogenannten modalen Strukturen bei der Entstehung von Janáčeks musikdramatischem Stils (Acta Janáčkiana I. Operní dílo Leoše Janáčka. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia Brno 1965, Brno 1968, s. 32–36);
K tradicím našeho hudebně sociologického bádání (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 21, s. 647–649);
K počátkům českého hudebního dějepisectví: (Hudební rozhledy 20, 1967, č. 8, s. 234–236; č. 10, s. 296–298);
The Ariadne of Bohuslav Martinů (Notes on the Genesis, Style and Ideas of the Work.)(Colloquium The Stage Works of Bohuslav Martinů Brno 1966, Praha 1967, s. 195–203);
Alois Hába og hans idéer om kvarttonemusikk (Norsk Musikk Tidsskrift ř, 1968, č. 1, s. 7–11);
Alois Hába, Arnold Schönberg und die tschechische Musik (Festschrift für H. H. Stuckenschmidt. Aspekte der Neuen Musik, Kassel 1968, s. 58–67);
L’origine, l’apparition et la fonction du quart de ton dans l’oeuvre de George Enesco (Studii de muzicologie 4, 1968, s. 253–259);
Index - tribuna Helfertových kritických syntéz (Z bojů o názor na moderní českou hudbu) (Index 1968, č. 7, s. 24–29; č. 8, s. 22–25);
Hába´s Idea of Quarter-Tone Music (Hudební věda 5, 1968, č. 3, s. 466–472);
Zu Hábas Symphonischer Phantasie, Op. 8 (Versuch einer musikalischen Analyse) (SPFFBU 17, 1968, H 3, s. 75–86);
Náčrt návrhu na rozdělení souborného kritického vydání skladebného díla Leoše Janáčka (SPFFBU 18, 1969, H 4, s. 117–120);
Vladimír Helfert as a Critic of Music (Concerning the fight for a conception of modern Czech music) (SPFFBU 18, 1969, H 4, s. 49–66);
Ivan Vyšněgradskij. Kapitola ze zapomenutých hudebních avantgard  (Opus musicum 1, 1969, č. 2, s. 36–40);
Janáček´s Marginalia in ,,Moravian National Songs“ of 1835 (A Contribution to our Knowledge of the Master´s Relationships to ,,the Idea of Slavonic Music“) (Colloquium Leoš Janáček et Musica Europaea Brno 1968, Brno 1970, s. 251–260);
Zur Frage der mährischen und slawischen Volksidiome im Schaffen von Leoš Janáček (Bericht über den intemationalen musikwissenschaftlichen Kongreß, Bonn 1970, s. 603–605);
Sušils Sammlung mährischer Volkslieder (Moravské národní písně) aus metrorhythmischer Sicht (Beitrag zur Kritik der Notationsweise des Volksliedes) (SPFFBU 19, 1970, H 5, s. 41–62). Také česky: Sušilovy Moravské národní písně po stránce metricko-rytmické (Národopisné aktuality 14, 1977, č. 3, s. 185–200);
K tradicím a současným úkolům naší hudební lexikografie (Opus musicum 2, 1970, č. 2, s. 33–36; č. 3, s. 65–69). Také německy: Über die Traditionen und die gegenwärtigen Aufgaben der tschechischen Musiklexikographie (SPFFBU 20, 1971, H 6, s. 7–23);
Lidová písňová tradice v teorii a díle Leoše Janáčka (Národopisné aktuality 8, 1971, č. 1, s. 3–12);
Antonín Josef Rejcha (Opus musicum 3, 1971, č. 1, s. 1–7). Také německy: Antonín Josef Rejcha und die tschechische Musik (SPFFBU 21, 1972, H 7, s. 53–62);
Aktuální otázky a úkoly souborné kritické edice Janäčkových skladeb: (SPFFBU 21, 1972, H 7, s. 128–132);
Vorklassische Phänomene in der Musik der böhmischen Länder und die Mannheimer Schule (Colloquium Musica Bohemica et Europaea Brno 1970, Brno 1972, s. 255–266);
Musica Bohemica et Europaea. Eröffnungsansprache zum musikwissenschaftlichen Kolloquium über die tschechische Musik – Brno 1970 (Colloquium Musica Bohemica et Europaea Brno 1970, Brno 1972, s. 15–23);
Folklór jako stylotvorný axióm Janáčkovy hudby (Spisy University J. E. Purkyně, filosofická fakulta, Brno 1973, s. 359–361);
Brno – město slovanských tradic v hudbě (Svazky, vztahy, paralely. Ruská a česká hudba, Brno 1973, s. 73–78.);
A note on Alois Hába (The Musical Times, June 1973, 1564/114, s. 590–592);
Systematickosť a teoretickosť súčasnej českej historiografie hudby (Musicologica slovaca 4, 1973, s. 241–251);
Hábova Matka jako operní typ: (Otázky divadla a filmu III, Universita J. E. Purkyně, Brno 1973, s. 85–119);
Zur Frage der Sprachvertonung in der tschechischen Musik (Einführung zum musikwissenschaftlichen Kolloquium Musik und Wort, Brünn 1969) (Colloquium Music and Word Brno 1969, Brno 1973, s. 11–13);
Zur Vers- und Prosavertonung in der tschechischen Musik (Colloquium Music and Word Brno 1969, Brno 1973, s. 67–76);
Hábova hudba pro čtvrttónový klavír (Opus musicum 5, 1973, č. 4, s. 101–107). Také německy: Hábas Musik für Vierteltonklavier (Musicologica Slovaca 7, 1978, s. 107–116);
Úvaha nad Nejedlého pojetím české hudby 18. století (Opus musicum 5, 1973, č. 7, s. 193–196);
Alois Hába – muž hudebního a politického pokroku (Opus musicum 6, 1974, č. 1, s. 2–6);
Český hudební skladatel Leoš Janáček (Opus musicum 6, 1974, č. 5–6, s. 133–140);
Česká moderní hudba (Universitas, Brno 1974, č. 6, s. 40–45);
Czeska muzyka nowoczesna. Uwagi na temat jej umiejscowienia w czasie jak i charakterystyki stylów (Muzyka czechoslowacka XX. wieku, Gdańsk 1974, s. 93–101);
Musicologica Brunensia an der Schwelle des Jahres der tschechischen Musik 1974 (SPFFBU 23, 1974, H 9, s. 7–19);
Zur Frage der Weltanschauung des Komponisten im 20. Jahrhundert (SPFFBU 23, 1974, H 9, s. 119–143);
Vladimír Helfert (SPFFBU 23, 1974, H 9, s. 7-16). Také německy: Der tschechische Musikwissenschaftler Vladimír Helfert (SPFFBU 25–26, 1976–1977, H 11–12, s. 15–24);
Česká meziválečná hudební avantgarda (Opus musicum 7, 1975, č. 1, s. 1–11);
Česká hudba 1945–1975 (Pokus o skicu jejího vývoje) (Festival Hudba pokroku a míru, Brno 1975, s. 11–24). Také rusky: Češskaja muzyka 1945–1975 godov (Muzyka socialističeskoj Čechoslovakii (1945–1975). Sbornik statej češskich i slovackich muzykovedov, Moskva 1980, s. 7–30);
Co je hudební avantgarda (Hudební rozhledy 28, 1975, č. 6, s. 280–281);
Václav Jan Křtitel Tomášeks Stellung in der tschechischen Musikkultur (SPFFBU 24, 1975, H 10, s. 7–18);
Moravskij i slovackij foľklor kak stileobrazujuščij element muzyki Janačeka (Slavjane i zapad. Sbornik statej k 70-letiju I. F. Belzy, Moskva 1975, s. 199–201);
Antoine Joseph Reicha, ami de jeunesse de L. van Beethoven (Muzikološki zbornik 11, 1975, s. 28–39);
Jan Blahoslav a česká teorie hudby (Jan Blahoslav předchůdce J. A. Komenského. 1571–1971. Sborník studií k čtyřstému výročí úmrtí Jana Blahoslava. Uherský Brod 1975, s. 172–178);
Fuga „absolutní“ (čistá) a ,,programní“. Poznámky k sémantice hudebního díla (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 1, s. 41–44);
Angažovaná hudební avantgarda (Universitas, Brno 1976, č. 2, s. 39–45);
Johann Sebastian Bach a Bedřich Smetana. Ke genezi a sémantice Smetanova polyfonního myšlení a forem (Hudební rozhledy 29, 1976, č. 9, s. 414–418). Také německy: Johann Sebastian Bach und  Bedřich Smetana. Zur Genesis und Semantik von Smetanas polyphonem Denken und zu seinen polyphonen Formen (Bericht über die Wissenschaftliche Konferenz zum III. Internationalen Bach-Fest der DDR Leipzig 18./19. September 1975, Leipzig 1977, s. 293–305);
Möglichkeiten und Schwierigkeiten nationaler Musikgeschichte im mitteleuropäischen Raum (Die Musikforschung 30, 1977, č. 2, s. 151–159);
Meziválečná hudební avantgarda. Její vznik, proměny a syntézy (Opus musicum 9, 1977, č. 2, s. 33–36; č. 3, s. 65–71; č. 4, s. 97–101);
Hudba a revoluce (Festival Hudba-umění-revoluce, Brno 1977, s. 15–17);
Hudební dramatik 20. století (Festival Leoš Janáček, Brno 1978, s. 39–40);
Musikalisches Kunstwerk und soziale Revolution (Colloquia musicologica Brno 1976–1977, Brno 1978, s. 345–361);
Zwei von Bedřich Smetana stammende Kadenzen zum Klavierkonzert Nr. 3 von L. v. Beethoven (Thesen) (Bericht über den Internationalen Beethoven-Kongreß 20. bis 23. März 1977 in Berlin, Leipzig 1978, s. 411–413);
Česká národní hudba (Čechy rezervoár hudebnosti. Sborník z hudebněvědného sympozia v Benátkách nad Jizerou 20. – 21. května 1976, Mladá Boleslav 1978, s. 17–38);
Idea čechoslovakismu a slovenská hudba (Universitas, Brno 1978, Nr. 5, s. 34–37). Také slovensky: Idea čechoslovakizmu a slovenská hudba (Hudobná kultúra Bratislavy medzi dvoma vojnami (1918–1939), Bratislava 1980, s. 38–42);
Alois Hába und die Dodekaphonie (Schweizerische Musikzeitung 118/1978, č. 2, s. 95–102). Také česky: Alois Hába a dodekafonie (Opus musicum 10, 1978, č. 2, s. 36–41);
Leos Janacek (1854–1928) (Ihminen musiikin valtakentässä, Jyväskylä Studies in the Arts 11, Jyväskylä 1979, s. 277–281);
Bohuslav Martinů a Leoš Janáček (Almanach Společnosti Bohuslava Martinů 1979, Praha–Brno 1979, s. 53–55);
K estetice instrumentální hudby 19. století (Festival Instrumentální hudba, Brno 1979, s. 9–11);
O slovanské hudbě. Nástin vývoje problémů, vztahů a hodnot (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 3, s. 128–133). Také německy: Von der slawischen Musik. Abriß der Entwicklung ihrer Probleme, Beziehungen und Werte (SPFFBU 29, 1980, H 15, s. 7–20). Také anglicky: On Slavonic Music (An Outline of the Developmental Problems, Relationships and Values) (Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu. Hudebněvědné sympozium Brno 1978, Brno 1981, s. 25–36);
Der tschechische Ästhetiker und Musikwissenschaftler Otakar Hostinský (SPFFBU 27–28, 1978–1979, H 13–14, s. 27–42). Také česky: Otakar Hostinský. Základní obrys života a díla (Pocta Otakaru Hostinskému, Brno 1982, s. 37–49);
The Musical Works of Leoš Janáček (1854–1928). A Note on the First Complete Edition (Leoš Janáček. Complete Critical Edition of the Musical Works. Editorial Programme, Praha 1980, s. 6–13);
The First Volumes of the Complete Critical Edition of he Works of Leoš Janáček (Leoš Janáček. Complete Critical Edition of the Musical Works. Editorial Programme, Praha 1980, s. 21–29);
O moravském směru v české hudbě (Opus musicum 12, 1980, č. 2, s. 49–56). Také německy: Die mährische Richtung in der tschechischen Musik (SPFFBU 30, 1981, H 16, s. 31–45. Také německy: Österreichische Musikzeitschrift, Wien 1987, Nr. 4, S. 167–172);
Úvaha nad českou operou (Opus musicum 12, 1980, č. 7, s. 193–199). Také česky: K otázce české opery (Festival Operní hudba, Brno 1980, s. 15–20). Také německy: Zur Typologie in der Entwicklung der tschechischen Oper (SPFFBU 31, 1982, H 17, s. 7–19);
K aktuálním úkolům dnešní výchovy uměleckých kritiků (Umění a kritika, Brno, Blok 1980, s. 47–49);
Zum Wort-Ton-Verhältnis bei Dvořák und Janáček (Wort-Ton-Verhältnis, Wien-Köln-Graz 1981, s. 81–100. Také česky in: Muzikologické rozpravy, Praha 1986, s. 95–110);
Réflexion actuelle sur la musique slave (Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu. Hudebněvědné sympozium Brno 1978, Brno 1981, s. 539–542);
Nová hudba v minulosti a přítomnosti (Opus musicum 13, 1981, č. 7, s. 194–197);
Anton Bruckner und Antonín Dvořák? (Bruckner-Jahrbuch 1981, Linz 1982, s. 107–113);
František Václav Míča - ein mährischer Komponist aus der Ära Händels. Probleme der Händelschen Oper (insbesondere am Beispiel ,,Poro“) (Halle/Saale 1982, s. 106–112);
Von der Notwendigkeit des Begriffs Stil in der Musik (Kolloquium Stil in der Musik, Brno 1982, Ed. Petr Macek, Masarykova univerzita Brno 1992, s. 7–12. Také česky in: Hudební věda 20, 1983, s. 99–105);
O inovacích v hudbě (Opus musicum 15, 1983, s. 289–290);
Hudebněhistoriografické dílo Otakara Hostinského (Pocta Otakaru Hostinskému, Brno 1982, s. 37–39);
Die Prosa in der Musik (Universitas, Zeitschrift für Wissenschaft, Kunst und Literatur, 38, Stuttgart 1983, s. 1099–1106. Také česky in: Hudba a literatura. Frýdek-Místek 1983, s. 42–46);
Neues in der Musik der Vergangenheit und der Gegenwart (Colloquium Innovationsquellen der Musik des 20. Jahrhunderts, Brno 1983. Masarykova univerzita Brno, 1992, s. 112–116);
Anton Webern und tschechische Musik (Internationaler Kongreß Anton Webern, Leben-Werk - Wirkung, Wien 1983. Také česky: Opus musicum 17, 1985, č. 3, s. 65–67);
Interetnické idiomy a formy v české a slovenské hudbě (Hudobné tradície Bratislavy a ich tvorcovia, Bratislava 1984, s. 17–20);
Kategorie hudebně nové z komplexního teoretického pohledu (Hudební rozhledy 37, Praha 1984, č. 3, s. 134–136);
Značinijeto na ,,wagnerianstvoto“ za česka opera (Muzikalni chorizonti, Sofia 1984, č. 12, s. 82–85);
Hudební analýza – základní úkol janáčkovské historiografie (Zpravodaj Janáčkovy společnosti, Brno 1984, č. 2, s. 7–11);
Arnold Schönberg in Brünn (Bericht über den 2. Kongreß der Internationalen Schönberg-Gesellschaft, Wien 1984, Wien 1986, s. 142–146. Také česky in: Hudební rozhledy 37, 1984, č. 11, s. 517–519);
Dvořáks Oratorium Die heilige Ludmila (Georg Friedrich Händel im Verständnis des 19. Jahrhunderts, Halle/Saale 1984, s. 78–82);
Janáčkova Její Pastorkyňa po osmdesáti letech (Zprávy Společnosti Leoše Janáčka 3, Brno 1984, s. 31–36);
Janáček and Dvořák. Their Time and Work (Bericht zum Colloquium Dvořák, Janáček und ihre Zeit, Brno 1984, Brno 1985, s. 9–16). Také česky: Dvořák, Janáček, jejich doba a dílo (Hudební rozhledy 39, 1986, č. 4, s. 179–181);
Alois Hába, Meister der klanglichen Nuance (Musik und Gesellschaft, Berlin 1984, č. 4, s. 300–304);
Alois Hába heute (Muzikološki zbornik, Musicological Annual, 20, Ljubljana 1984, s. 55–56. Také česky: Hudební rozhledy 38, 1985, č. 1, s. 34–37. Také česky in: Muzikologické rozpravy, Praha 1986, s. 133–137);
Leoš Janáček 1854–1928 (Washington University, St. Louis 1988. Anglicky in: Acta Janáčkiana 2, Společnost Leoše Janáčka, Brno 1985, s. 7–27);
Notes on Problems of Musical Analysis of Leoš Janáček’s Works (Leoš Janáček Society, Newletters, Brno 1985, s. 7–12. Také česky in: Zprávy Janáčkovy společnosti 2, 1983, s. 7–11);
K významu Helfertových idejí o hudebním klasicismu (Muzikologické rozpravy, Praha 1986, s. 77–81);
Československý kontext muzikologického díla Jozefa Kresánka (Muzikologické rozpravy, Praha 1986, s. 89–92);
Leoš Janáček und Wien (Colloquium an der Epochen- und Stilwende Brno 1985. Masarykova univerzita Brno 1993, s. 45–53.Upravená verze in: Musicologica austriaca, Wien 1992, s. 257–285);
Zur Idee des Nationalen und internationalen im Musiktheater Bohuslav Martinů (Thurnau 1986. Také srbsky:Dialogi 23, Maribor 1987, č. 9–10, s. 121–125. Také bulharsky: Muzykalni chorizonti, Sofia 1988, č. 14, s. 76–82);
Musikalisch-ästhetische Dramaturgie der ,,Sieben Worte Christi“ von Heinrich Schütz (Muzikološki sbornik, Musicological Annual, Vol. 23, Ljubljana 1987, s. 71–77). Také anglicky: Notes on the Poetics and Dramaturgy of ,,The seven Words of Christ“ by Heinrich Schütz (SPFFBU 37, 1988, H 23/24, s. 19–26). Také česky: K poetice a dramaturgii ,,Sedmi slov Kristových“ H. Schütze (Händel a Bach. O dnešním pojetí jejich díla, ed. R. Pečman, Brno 1992, s. 223–228);
Diskurs o ,,krásnu“ v hudbě podle Husserlových Logische Untersuchungen (1913) (Estetika 24, Praha 1987, č. 1, s. 51–56). Také německy: Diskurs über das ,,Schöne“ in der Musik nach Husserls Logischen Untersuchungen (1913) (Colloquium 1986. Music in Metamorphoses of Aesthetic Categories, Brno 1986, Ed. Petr Macek, Masarykova univerzita Brno 1993, s. 159–165);
„Romantik“ und Musik (Colloquium musicologicum, Romanticism and Music, editor Petr Macek, Brno 1987, s. 7–10);
O slavjanskoj muzyke (Diachonia, problem, otnošenij i cennosti) (Češskaja muzyka kak nacionalnoje i jevropejskoje javljenije, Novosibirsk 1987, s. 8–20);
Jaká je Janáčkova opera Osud? (Program Státního divadla v Brně, 2. 10. 1987);
Ferenz Liszt a Otakar Hostinský (Opus musicum 19, 1987, č. 8, s. 225–228). Také německy: Ferenz Liszt und Otakar Hostinský (Studia Musicologica Scienciarum Hungaricae 31, Budapest 1989, s. 433–440);
Otto Kitzler in Brünn (Brucknerssymposion, Anton Bruckner als Schüler und Lehrer, Bericht 1988, Linz 1988, s. 65–70);
Hudobné dielo a sociálny pokrok (Literárny týždeník, Bratislava, 9. 12. 1988, roč. 1, s. 15);
The Style and Musical Poetics of Leoš Janáček (Acta Janáčkiána 3, Společnost Leoše Janáčka, Brno 1988, s. 5–10);
Hudební dílo Leoše Janáčka (1854–1928) (Souborné kritické vydání díla, Editio Supraphon, Praha 1988, s. 3–12);
Leoš Janáček und das Jahr 1918 (Colloquium Problem der Modalität – Leoš Janáček heute und Morgen. Brno 1988. E. Petr Macek. Masarykova univerzita Brno 1994, s. 131–134. Také česky in: Muzikologické rozpravy, Praha 1986, s. 117–125);
Von der ,,musikalischen Prosa“ insbesonders bei einigen Expressionisten (Wort und Ton im europäischen Raum, Wien–Köln, 1989, s. 133–146);
Filosofie a hudební věda (Opus musicum 21, 1989, č. 6, s. 167–169);
Zwischen ,,Wagnerianismus“ und „Smetanismus?“ (Musical Dramatic Works by Antonín Dvořák, Česká hudební společnost, Praha 1989, s. 109–113);
Das musikalische Neue in der Vergangenheit und Gegenwart (Colloquium musicologicum, Music from the Point of Wiew of Sciences, editor Petr Macek, Brno 1989, s. 31–39);
Alois Hába, ISCM a „pražská škola“ (Hudební rozhledy 42, 1989, č. 4, s. 184–185);
Antonín Dvořák a Richard Wagner (Opus musicum 20, 1988, č. 7, s. 193–198. Také německy: Programmheft II, Bayreuther Festspiele 1989, s. 21–37);
František Martin Pelcl, Akademická nástupní řeč o užitečnosti a důležitosti češtiny (Colloquium musicologicum, Musica ac societas, Ed. Petr Macek. Brno 1989);
Hudební centrum Praha v době moderny a Vítězslava Nováka, učitele Krsto Odaka (Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka, Brno 1989, č. 14, s. 19–24);
Schumannsche Reflexionen im tschechischen Opernschaffen (Robert-Schumann-Tage, Karl-Marx-Stadt 1989, s. 61–67);
Leoš Janáček a Vítězslav Novák (Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka, č. 15, Brno 1989, s. 17–22);
Hans Heinrich Eggebrecht – 70 (Hudební věda, Praha 1990, č. 1, s. 92–94);
Nad aktuálním významem Hostinského folkloristiky (Národopisné aktuality 27, Strážnice 1990, č. 1, s. 45–46);
Diskurs über den Begriff „Musik“ und Volksmusik (Symposion der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1990);
The Phenomenon of Czech National Music (Kongres Česká kultura v letech 1893–1990, New York University 1990, rukopis);
The Purpot of Prose in Music (a short reflections about its history, genre and semantic-syntactic Specification in Music). (Semiotics Colloquium, Boston University 1990, rukopis);
O významu Janáčkovy teorie hudebního stylu na podkladě lidové písně (Národopisné aktuality 26, Strážnice 1990, č.. 2, s. 81–84);
Janáček a Martinů (25. Mezinárodní hudební festival Brno, 1990);
O fenoménu evropské hudby po 1945  (25th Brno International Music Festival, 1st Workshop Avantgarde and Postmodernism, 1990. Také v Opus musicum 22, 1990, č. 2, s. 269–277);
Nouvelles envoyées par Martinů de Paris a Prague ou petite reflexion sur la poétique musicale du compositeur tcheque (Mouvement Janáček No. Spécial 11, Septembre 1990, s. 27–32). Také česky: Martinů hudební poetika pařížských let (Opus musicum 22, 1990, č. 7, s. 221–224);
Bohuslav Martinů (8. Dezember 1890 bis 28. August 1959) (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, Wien 1990, č. 20, nestránkováno. Také publikováno jako: Bohuslav Martinů (1890–1959) (Colloquium musicologicum, Bohuslav Martinů, His Pupils, Friends and Contemporaries, Brno 1990, Ed. Petr Macek. Brno 1993, s. 171–173);
Journeaux et cahiers américains de Bohuslav Martinů (Mouvement Janáček, Cahier č. 13–14, April 1991, s. 41–46. Uveřejněno také in: Colloquium musicologicum Bohuslav Martinů, His Pupils, Friends and Contemporaries, Brno 1990, Brno 1993, s. 28–31. Slovensky in: Literárny týždeník 3, Bratislava, 21. 12. 1990);
Svoboda, struktura a forma v hudebním díle Aloise Háby (Opus musicum 23, 1991, č. 3, s. 81–84. Také německy: Freiheit, Struktur und Form in dem Musikwerk Alois Hábas (Struktur und Freiheit in der Musik des 20. Jahrhunderts. Zum Weiterwizken der Wiener Schule. Ed. Hartmut Krones, Wien 2002, s. 51–63);
Hudba v Husserlovej fenomenologii (Literárny týždeník, Bratislava, 11. 6. 1991. Také česky: SPFFBU, H 25, 1992, s. 83–89);
Hudba v Husserlově fenomenologii (Sborník referátů přednesených na semináři Muzea Prostějovska. Prostějov 1991, s. 98–105);
Drážďanská poučení s Janáčkovým Osudem: (Opus musicum 23, 1991, č. 5, s. 4–10);
Zur Musik der Oper „Schicksal“ (Programmheft zur Premiere am 20. 3. 1991, Staatsoper Dresden 1991);
K původu a vzniku, formě a ideji Janáčkovy Glagolské mše (Hudební věda, Praha 1991, č. 2, s. 91–100). Také německy: Ursprung und Entstehung, Idee und Form der Glagolitischen Messe von Leoš Janáček (Musik des Ostens 12, Kassel – Basel – London – New York 1992, Sonderdruck, s. 313–337);
Nezapomínejme na Aloise Hábu (Hudební rozhledy 44, 1991, č. 10, s. 475–477);
Die tschechische Musik in der gegenwärtigen kultur-politischen Situation (Leoš Janáček-Gesellschaft, Mitteilungsblatt, Bern 1991/92, č. 62, s. 1–5);
Die musikwissenschaftlichen Kolloquien in Brünn (Institut für Ostdeutsche Musik, Bergisch-Gladbach 1992, Rundbrief, č. 24, s. 43–52). Také česky: Brněnská hudebněvědná kolokvia (Opus musicum 24, 1992, č. 7–8, s. X–XV);
Wann und wie wurde der Ausdruck ,,sudetendeutsch“ im Musikschriftum verwendet (Musikwissenschaftliches Symposium Die Musik der Deutschen in Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn, Köln 1992. In: Deutsche Musik im Osten 6. Ed. Klaus Wolfgang Niemöller und Helmut Loos. Bonn 1994, s. 317–322). Také česky: Kdy a jak byl v písemnictví o hudbě používán výraz ,,sudetoněmecký“ (Hudební věda, Praha 1993, č. 2, s. 157–161);
Ernst Křenek in memoriam (Opus musicum 24, 1992, č. 1, s. 9–12);
Hanslicks ,,Für und Wider“ Dvořák. Ein Diskurs zur Ästhetik der Orchestermusik des 19. Jahrhunderts, (Brucknersymposion ,,Orchestermusik im 19. Jahrhundert“, Linz 1992, s. 101–105);
Wagner a my (Zpravodaj Kruhu přátel hudby při SF v Brně 25, Brno 1992, s. 1–7);
Janáčeks „Schicksal“ in der Semperoper, (Österreichische Musikzeitschrift, Wien 1992, č. 1, s. 19–21);
Janáčeks Versuch über die ,,mährische Nationaloper“(Opera kot socialni ali politični angažma, Ljubljana 1992, s. 158–163);
Erich Steinhards Engagement für zeitgenössische Musik (2. sudetendeutsch-tschechisches Symposion, Regensburg 1992, Regensburg 1994, s. 9–15);
Bohuslav Martinůs Marienlegenden (Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, Wien 1992, č. 29);
Slovo o Martinů (Boguslav Martinu. K 100 letiju dnja ražděnija – materialy naučnoj konferencii, Moskva 1992, s. 9–12);
O filosofskich vzgliadach Martinů (Boguslav Martinu. K 100 letiju dnja ražděnija – materialy naučnoj konferencii, Moskva 1992, s. 13–18);
Musik und Politik in den Sudetendeutschen Musikblättern 1936–1938 (Colloquium musicologicum, Ethnonationale Wechselbeziehungen in der mitteleuropäischen Musik, editor Petr Macek, Brno 1992. Také otištěno: SPFFBU, H 27–28, 1992/1993, s. 107–115);
„Pražka škola“ i Jugoslovanska glasba (Slovinska glasba v preteklosti i sedanjosti, Ljubljana 1992, s. 174–183);
Über die Prager ,,Wagnerianer“ und den tschechischen ,,Wagnerismus“ (Programmheft Bayreuther Festspiele, Bayreuth 1992, s. 24–43);
Die tschechische Faust-Oper von Josef Berg. Europäische Mythen und Neuzeit: Faust und Don Juan (Gesammelte Vorträge des Salzburger Symposions, Salzburg 1992, díl 2, s. 633–637);
Karel Husa, tschechischer Komponist zwischen europäischen und amerikanischen Tradition (Neue Musik in Amerika. Traditionslosigkeit und Traditionslastigkeit. Ed. Otto Kolleritsch. Graz 1992. Wien – Graz 1994, s. 82–90);
Das Musikland Böhmen im Zeitalter der Klassik (Untersuchungen zu Musikbeziehungen zwischen Mannheim, Böhmen und Mähren im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Ed. Christine Heyter-Rautand und Christoph-Helmutt Mahling. Mainz 1993, s. 11–21);
Alexander Zemlinskys Prager Antrittsjahre (Alexander Zemlinsky. Ästhetik, Stil und Umfeld. Ed. Hartmut Krones, Wien 1995, s. 237–246. Také česky in: Hudební věda 1993, č. 4, s. 338–343);
Artistický ředitel Otto Kitzler – zapomenutá kapitola z hudebních dějin Brna (Vlastivědný věstník moravský 45, Brno 1993, s. 200–205);
An der Schwelle des Christentums. Dvořáks Oratorium „Die heilige Ludmila“ (Gesellschaft der Musikfreunde Wien, Mai/Juni 1993);
Leoš Janáček und das moderne Wien (Visionen und Aufbrüche 1908-1933. Freiburg i. Br. 1993, Kassel 1994, s. 125–128);
Ein lustiger Ausflug des Herren Broučeks in den Mond (Symposion Die lustige Figur, Salzburg 1993, Die lustige Person auf der Bühne Bd. I, Anif/Salzburg 1994, s. 421, 429);
Alois Hába: Matka (Commentary for Editio Supraphon – CD-Cassette, Praha 1992; 8–36);
Alois Hába – skladatel ze slovácko-valašského pomezí (ke stému výročí narození) (Národopisná revue 3, Strážnice 1993, s. 13–19);
Vítězslav Novák a Alois Hába (Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka, č. 22, České Budějovice 1993, s. 4–8);
Alois Hába’s Centenary (Music News from Prague, č. 1-2, Praha 1993, s. 3–4);
Alois Hába und das moderne Wien (Österreichische Musikzeitschrift, Wien 1993, č. 9, s. 776–778);
The Music (17 Works) of Alois Hába (Commentary for Editio Supraphon – CD-Cassette, Praha 1993; s. 6–57);
Avantgardist zwischen zwei Welten. Zum 100. Geburtstag des tschechischen Komponisten Alois Hába (Neue Zürcher Zeitung, Literatur und Kunst, 3./4. Juni 1993, č. 151, s. 61–62);
Traduire et adapter. Correspondance Leoš Janáček – Max Brod a propos de L’affaire Makropoulos (1926–1927). Leoš Janáček contemporain de Claude Debussy (L’affaire Makropoulos. Opéra du Rhin, Strassbourg 1994, s. 18–22);
Bericht und Reflexion über die neu gefundenen Werke von Josef Wizina (3. Sudetendeutsch-tschechisches Musiksymposion 1994, Regensburg 1994, s. 153–157);
Brünn auf dem Wege zu einer binationalen Musikkultur (SPFFBU, H 29, 1994, s. 132–135);
Das Volk und der Einzelne als Opfer einer Machintrike in Dvořáks Oper ,,Dimitrij“ (Symposium „Weine, weine du armes Volk!“ Das betrügene und betrogene Volk auf der Bühne. Salzburg 1994);
Návrh na monografii Leoš Janáček, život a dílo (Hudební věda, 1995, č. 2, s. 138–143);
The Nonets of Alois Hába (Commentary for Editio Supraphon – CD-Cassette Praha 1995);
Die Frage nach dem „Neuen“ und dem „Alten“ in der Musik (Symposium „Staré“ v „novom“, Bratislava 1995. Ed. Naďa Hrčková, Bratislava 1995. s. 5–9. Také in: SPFFBU, H 30, 1995, s. 121–125). Italsky in: La questione de „nuovo“ e del „,antico“ in musica (Musica/Realta. Luglio 1996, 50, s. 139–143);
K pojmosloví a terminologii „avantgarda“ v hudbě (Hudobno-pedagogické interpretácie 3. Nitra 1995. Vysoká škola pedagogická, s. 39–42);
Osterčevi praški učitelji. Prager Lehler von Slavko Osterc (Symposium Ljubljana 1995, s. 33–39);
Über Idee, Gattung und musikalische Dramaturgie des Ausfluges des Herrn Brouček auf den Mond (Leoš Janáček. Die Ausflüge des Herrn Brouček. Dokumente, Materialien, Wertung. Hg. Jakob Knaus und Jiří Vysloužil. Zürich 1995, s. 70–81);
Leoš Janáček Today. Janáček and Czech Music (Proceedings of the International Conference (St. Louis, 1988). Ed. Michael Beckerman and Glen Bauer. Pendragon Press Stuyvesant, NY 1995, s. 357–364);
Richard Wagner und die Rezeption seines Werkes im slawischen Raum. Festvortrag (Internationaler Richard Wagner Kongreß Baden-Baden/Pforzheim, 13. 5. 1995. Protokoll s. 23–31);
Wagner auf der Bühne und in der Musik der Slawen (Colloquium Richard Wagner – Nationalkulturen – Zeitgeschichte, Brno 1995. Brno-Praha 1996. Ed. Petr Macek, s. 15–27). Také česky: Wagner na divadle a v hudbě Slovanů (Opus musicum 27, 1995, č. 4, s. 155–159);
Zur Frage der Symphonik im Opus Janáčeks vor und nach der Jenufa (Deutsche Musik im Osten. Bd. 10, s. 147–150);
Alois Hába a Studijní sdružení Velká (Národopisná revue, 4, I995, s. 183–190);
Freuden und Leiden eines Musikfestivals im „realen Sozialismus“(Symposium „Und jedermann erwartet sich eine Fest“, Salzburg 1996. Anif/Salzburg 1996, s. 493–502);
Alois Hába in der Musikentwicklung des 20. Jahrhunderts (Gedanken zu Alois Hába. Hg. Horst-Peter Hesse und Wolfgang Thies. Anif/Salzburg 1996, s. 9–25);
Alois Hába und die Musik des Vorderorients (Gedanken zu Alois Hába. Hg. Hors-Peter Hese und Wolfgang Thies. Anif/Salzburg 1996, s. 82–87). Také publikováno v: Ethnologische, historische und systematische Musikwissenschaft (Oskár Elschek zum 65. Geburtstag. Hg. Franz Födermeyer und Ladislav Burlas. Bratislava 1998, s. 417–421);
Janáčkovo Šumařovo dítě v České filharmonii (100 let České filharmonie. Historie, osobnosti, kontexty. Praha 1996, s. 40–42);
Über die Oper im Brünner deutschen Stadtheater bis zum Jahr 1919 (4. sudetendeutsch-tschechisches Musiksymposium 1996. Hg. Torsten Fuchs. Regensburg 1996, s. 120–126);
Beethovens Fidelio und Smetanas Dalibor aus musikalischer Sicht (Symposium Fidelio/Leonore. Annäherung an ein zentrales Werk des Musiktheaters, Salzburg 1996. Anif/Salzburg 1998, s. 325–331);
Die Wiener Moderne und die tschechische Musikmoderne (Kollokvium „Wenn es nicht Österreich gegeben hätte...“. Brno 1996. Ed. Petr Macek, s. 28–31);
Die Vierteltonoper „Die Mutter“ von Alois Hába. Bemerkungen zur Utopie, Geschichte und Realität eines Opernwerkes (Alban Bergs „Wozzek“ und die zwanziger Jahre. Vorträg und Materialen des Salzburger Symposions 1997. Anif/Salzburg 1999, s. 583–587);
Zur Frage der Rezeption von Janáčeks Opern in seiner Heimat (Symposium Leoš Janáček. Konzeption und Rezeption seines musikdramatischen Schaffens. Graz 1995. Hg. Walter Bernhart. Anif/Salzburg 1997, s. 87–93);
Deux chapitres sur la poetique musicale de Bohuslav Martinů (SPFFBU, H 32, 1997, s. 39–47);
Leoš Janáček contemporain de Claude Debussy (Festschrift Christoph-Hellmut Mahling zum 65. Geburtstag, hg. von Axel Beer, Kristina Pfarr, Wolfgang Ruf. Tutzing 1997, s. 1475–1477);
Die Vision einer großen, unsterblichen Liebe. Jiří Vysloužil über Leoš Janáčeks „Katja Kabanowa“ (Informationen für Freunde und Forderer der Salzburger Festspiele. Mai 1998, s. 28–29);
Katja Kabanowa – Janáček’s drame lyrique (Salzburg Festival. Friends Magazine. May 1998, s. 28–29);
Die Musikwissenschaftlichen Kollegium in Brünn. Prof. Jiří Fukač Festschrift (Ed. Stanislav Bohadlo. Hradec Králové – Náchod 1998, s. 168–174);
Gedanken über die Humanität und das Ideal bei Janáček (Collegium Komponist und Humanität/Prosa-vertont, tönend gestallted und musikalisch erlebt. Ed. Petr Macek. Brno 1998, s. 140–142). Také česky: O lidskosti a ideálu u Janáčka (Opus musicum 30, 1998, č. 6, s. 168–174);
Brünn auf dem Wege zu einer binationalen Stadt (Colloquium Stadt und Region als Schauplätze des Musikgeschehens, Brno 4. – 6. 10. 1993, ed. Petr Macek, Masarykova univerzita, Brno 1998, s. 15–18);
Der Schriftsteller und die Musik (Colloquium Komponist und Literatur im Kulturambiente der Neuzeit. Leoš Janáček. Brno 3. – 5. 10. 1994, ed. Petr Macek, Masarykova univerzita, Brno 1998, s. 99–102);
Das Prager Kunstslied der Goethe-Zeit (Eine Art Symbolik fürs Ohr Johann Wolfgang von Goethe Lyrik und Musik, Hg. Herrmann Jung. Petr Lung, Europäischer Verlag der Wissenschaft, 2000, s. 233–239);
Zdeněk Fibich a Leoš Janáček (Fibich – Melodram – Secese – Report of the International Scientific Conference Prague, October 20. – 22. 2000. Praha 2000, s. 42–45);
O smyslu (a nesmyslu) Husserlových zkoumání hudby (Opus musicum 32, 2000, č. 3, s. 39–42);
Alois Hába Weg zur Komposition mit allen zwölf Tönen (Musikwissenschaft/Musikpraxis, Festschrift für Horst Peter. Hg. zum 65. Kai Bachmann, Wolfgang Thies. Verlage Muella-Speize, Anif/Salzburg 2000, s. 219–229);
Filosofie a hudební věda (Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 2001, s. 16–19);
Wagnerovo chef d’oeuvre o opeře a dramatu: (Richard Wagner, Opera a drama. Překlad Věra Vysloužilová. Praha 2002, s. 5–10);
Hábas demokratischer Sozialismus (Hudební věda 39, 2002, č. 1, s. 58–66);
Česká janáčkiana (Několik kapitol ke kritice a poznání janáčkova fenoménu) (Občasník Mezinárodní společnosti Leoše Janáčka, Brno 2002, s. 7–14);
Les annés parisiennes du compositeur Karel Husa et ce qui avait précédé (Colloque international Musique tcheque et culture française. Université de Paris-Sorbonne (Paris IV), 2002);
Freiheit, Struktur und Form in Theorie und Praxis von Alois Hába demonstriert um Nonett Nr. 1, op. 40 (Struktur und Friheit in der Musik des 20. Jahrhunderts. Wien, Köln, Weimar 2002, s. 51–58);
Smetanas „Libussa“ als Kunstwerk und Medium der Nationalen Ideologie und Sendung (v tisku);
Über Smetanas Opera perfecta und imperfecta aus der Zeit seiner Taubheit (v tisku).
 
Spolupráce na hudebních encyklopediích
Československý hudební slovník osob a institucí (Praha 1963, 1965);
The New Grove Dictionary of Music and Musicians (London 1980);
Pipers Enzyklopädie des Musiktheaters. Oper. Operette. Musical. Balett. (Hg. Von
Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Sachteil 2, Kassel 1995);
Slovník české hudební kultury (Praha 1997);
The New Grove Dictionary of Music and Musicians (London 2001);
Lexikon zur deutschen Musikkultur Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien, I, II Teil., (Hg. Widmar Hader, München 2002).

Literatura

I. Lexika
ČSHS.
MGG 1 (Bohumír Štědroň).
New Grove 1 (Josef Bek).
Brockhaus-Riemann.
Ilustrovaný encyklopedický slovník (III. díl, Pro–Ž, Praha 1982, s. 828).
MEH.
New Grove 2 (Josef Bek).
Hübners blaues Who is Who (Zug 2002).
MGG 2.
 
II. Ostatní
Fukač, Jiří: Jiří Vysloužil padesátníkem (Hudební věda 11, 1974, s. 302–303).
Hortus musicologiae. Liber amicorum. Jiřímu Vysloužilovi k 11. 5. 1924. Festschrift für Jiří Vysloužil. (Editor Rudolf Pečman. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 32–33, H 19–20, Brno 1984).
Němcová, Alena: Professor Jiří Vysloužil Celebrates his Sixtieth Birthday (Music News from Prague 5, s. 5).
Fukač, Jiří: Šesťdesiatnik Jiří Vysloužil (Hudobný život, 16, 1984, č. 10).
Bajer, Jiří: K šedesátinám Jiřího Vysloužila (Hudební věda 21, 1984, č. 2, s. 191–192).
Štědroň, Miloš: K šedesátinám Jiřího Vysloužila (Universitas 1984, Nr. 3, s. 104–105).
Fukač, Jiří: Když je muzikologie také koníčkem. Úvahy nad dílem a tvůrčím typem Jiřího Vysloužila(In: Jiří Vysloužil: Muzikologické rozpravy, Praha 1986, s. 6–14).
Jiří Fukač: Pětašedesátiny Jiřího Vysloužila (Hudební věda 26, 1989, č. 4).
Jiří Vysloužil, Musikwissenschaftler (Neue Zürcher Zeitung, 21. Mai 1991, Nr. 120, s. 55).
Festschrift für Jiří Vysloužil (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, H 29, 1994).

Fukač, Jiří: K životnímu jubileu Jiřího Vysloužila (In: Hudební věda 31, 1994, č. 2, s. 222223).

Festschrift für Jiří Vysloužil (Editor Petr Macek. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, H 34, 1999).
 
Petr Macek

Datum poslední změny: 18.7.2016