Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Drozen, JosefTisk


Charakteristika: Violista, houslista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:25.5.1892
Datum úmrtí/ukončení aktivity:Datum a místo úmrtí nezjištěno
Text
DíloLiteratura

Drozen, Josef, violista, houslista a skladatel, narozen 25. 5. 1892, Praha-Smíchov, datum a místo úmrtí nezjištěno.


Pocházel z rodiny klempíře. V letech 1906–09 studoval měšťanskou školu v Turnově, kde také získal základní vzdělání v hudbě a houslové hře. Na Českoslovanské klavírní akademii a Akademii hudby a zpěvu v Praze studoval jako hlavní nástroj housle u Josefa Maliny, klavír a varhany pod vedením Eduarda Cimra (Zimmera). V roce 1910 poslouchal přednášky z hudební teorie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Mezi lety 1918 a 1921 studoval soukromě skladbu u Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1920 složil státní zkoušku z houslí a teoretických předmětů na Státní konzervatoři (předsedou komise byl Vítězslav Novák). Dále studoval housle u Jana Mařáka, violu u Františka Stupky a klavír u Josefa Jiránka. V letech 1925–27 byl též řádným posluchačem Vysoké školy studií pedagogických.
Působil v učitelském orchestru v Turnově; značnou praxi získal před první světovou válkou jako první houslista v orchestru Královské zemské opery v Záhřebu. V roce 1914 nastoupil na post violisty do České filharmonie, kde setrval až do roku 1956, mezitím působil rovněž v konkurenčním tělese – Šakově filharmonii. Patnáct let byl ředitelem kůru u sv. Filipa a Jakuba a varhaníkem u sv. Apolináře. Poté působil krátce jako ředitel a majitel (1927) hudební školy v Praze-Vršovicích. Od roku 1956 byl na penzi a dával soukromé hodiny hudby.
Těžiště jeho skladatelské tvorby leží ve vokální hudbě: psal mužské a smíšené sbory, z nichž nejznámější je Bratrství (premiéra 1946 v památníku Jednoty Svatopluka Čecha k 100. výročí básníkova narození), mše (Vánoční valašské mše), kantáta Lešetínský kovář umírá (1958) a poéma-opera Dagmar (1 jednání, 1958); jedinou symfonii nedokončil. Napsal Praktickou školu na violu pro samouky (vydal Jaroslav Stožický v Brně).


Dílo

I. Dílo hudební

Vokální skladby

Listopad (smíšený sbor);
Při západu (píseň s průvodem klavíru);
Vyšehradské skalničky (píseň s průvodem piana);
Tulipán (píseň s průvodem klavíru);
Jak Janíček hlídal růže (píseň s průvodem klavíru);
Myšlenky (32 písní s průvodem klavíru);
Vánoční valašská mše;
Masarykovo latinské Requiem (pro smíšený sbor, sóla a smyčce);
Glagolská mše (pro smíšený sbor a varhany);
Vězeň na Bezdězi (pro soprán, baryton, tři flétny, sbor a piano);
Monstrance diamantová;
Vánoční zpěv andělů (Duetto s klavírním nebo varhanním doprovodem);
Lešetínský kovář umírá (kantáta pro sóla, sbory a orchestr);
Sbory za scénou;
Bratrství (mužský sbor);
Slované svorně (sbor);
Oj, svorně bratří, dosti už sváru (sbor);
Zdar Tobě, Praho! (sbor);
Šotek (pro zpěv a klavír);
Slovanská hymna (smíšený sbor);
Písnička (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Starý přípitek (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Ponocný (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Proč mne to klekání budí (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Velké, širé, rodné lány (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Co na nebi je hvězdiček (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Soumrak (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Chudá dívčina (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Jedny oči (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Spleen (pro zpěv a klavír na text Jana z Wojkowicz);
Vzdech (pro zpěv a klavír na text Jana z Wojkowicz);
Marná muka (pro zpěv a klavír na text Jana z Wojkowicz);
212 slováckých a lidových písní z Uherského Hradišťska;
Chodské písně;
Mandragora (pro zpěv, sbory a klavír na text Jaroslava Vrchlického);
Ave! (sbor);
Oratorium (pro sóla, sbor, varhany a orchestr – klavírní výtah);
Příchod praotce Čecha na Říp (prolog na slova Julia Zeyera);
Tak rozšuměl se starý rodný bor (sbor na text Petra Křičky);
Navrátilec (pro recitátora a klavír na text moravské lidové písně);
Ave Maria, h moll (pro housle, zpěv a varhany);
Otče náš, E dur (pro housle, zpěv a varhany);
Zdrávas Maria (pro zpěv a klavír nebo varhany);
Ave Maria (pro zpěv, violu a varhany);
K volbě I. presidenta Československé republiky (slavnostní smíšený sbor na text ústavy);
Veliké tajemství (Mužský sbor na text Marie Galma);
Heslo (Smíšený sbor na text Svatopluka Čecha);
Zvony letí k chrámu (Smíšený sbor na text Marie Galma);
Buď zdráv nám, presidente náš (Smíšený sbor na text Vítězslava Hálka);
Čím, srdce, čím jsi zhřešilo (Smíšený sbor na text Vítězslava Hálka);
Kde domov můj (Pro orchestr a sbory);
Píseň klasů (mužský sbor, 29. 7. 1935);
Již zaseto (smíšený sbor, 10. 5. 1934);
Motlitba (29. 5. 1934);
Milujte republiku (na text Tomáše Garrigue Masaryka, 18. 10. 1934);
Ó bratři (slavnostní sbor na text Svatopluka Čecha, 8. 12. 1933);
Moravo, náš rodný kraji (smíšený sbor, 18. 10. 1934);
Agnus Dei (pro zpěv a klavír, 17. 5. 1936);
Ó šťastný den (svatební mužský sbor, 29. 7. 1939);
Hudba za scénou (1958);
Pověz mi, Osudu (sbor, 11. 5. 1935).

Klavírní skladby
Dumka (pro klavír);
Menuetto (pro klavír);
Polka (pro klavír);
Košířská polka (pro klavír);
Slavnostní polonéza (pro klavír);
Slovenka (mazurka pro klavír).


Komorní skladby

Kolo (Srbský národní tanec pro klavír a smyčce);
Smyčcové kvarteto;
Babiččina smrt (Na Babičku Boženy Němcové, elegie pro smyčce a varhany – klavírní výtah).

Symfonické skladby
T. G. M. (Slavnostní pochod pro velký orchestr na text Petra Křičky);
Československá hymna (pro velký orchestr);
Ruská-Sovětská hymna (pro velký orchestr);
Anglická hymna (pro velký orchestr);
Francouzská hymna (pro velký orchestr);
Belgická hymna (pro velký orchestr);
Srbská hymna s motivy Americké (pro velký orchestr a sbory);
Nedokončená symfonie (dvě věty).

Opery

Dagmar (poema-opera, jedno dějství);
Selská chodská svatba (divadelní hra se zpěvy a tanci).



II. Dílo literární

Praktická škola na violu pro samouky (Brno b. r.).
Literatura

I. Lexika
ČSHS.
SČHK (heslo Viola, Jiří Beneš).

II. Ostatní
Hudební zpravodaj II, 1933, č. 10, s. 5.
Bělohlávek, Bedřich: Masaryk a hudba (Praha 1936, s. 110).

Miloš Zapletal

Datum poslední změny: 18.1.2010