Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Brožík, EmanuelTisk


Charakteristika: skladatel, libretista, dramaturg, herec, hudební publicista a překladatel

Datum narození/zahájení aktivity:10.8.1887
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.12.1936
Text
DíloLiteratura

Brožík, Emanuel, skladatel, libretista, dramaturg, herec, hudební publicista a překladatel, narozen 10. 8. 1887, Zvánovice (u Prahy), zemřel 28. 12. 1936, Praha.

 

Studoval reálnou školu na pražském Karlíně a hudbě se učil u Ondřeje Horníka (1905–07). Nato se stal hercem operního souboru divadla na Vinohradech, ve kterém setrval přes deset let (1908–19). Následně plynule přešel do nově vzniklé Vinohradské zpěvohry, kde působil jako tajemník a později i dramaturg (1920–32). Na scénu uváděl jak nová díla českých autorů (například Výlet pana Broučka do republiky, Táta Dlouhán, Slečna z ministerstva, Z onoho světa, Vinohradští bohémové), tak starší klasické kusy (BajadéraČardášová princezna, Polská krev či Veselá vdova).

Proslul zejména jako libretista; jednak překládal zahraniční operetní texty (uvádí se na osmatřicet libret přeložených z francouzštiny a němčiny), jednak byl sám autorem či spoluautorem textů mnoha operet či populárních písní. Českým textem opatřil i některé zahraniční písně a skladby (Šeříky až bílé začnou kvést, Krásnou je v máji Přední Indie). Hudbu k písním psal buďto sám, nebo jeho texty využívali jiní skladatelé (Rudolf Piskáček, Jiří Julius Fiala, Bernhard Grün a další). Jako textař a hudební publicista občas vystupoval pod pseudonymem E. Novotný. Kromě operet skládal taneční písně (Pohádka o chudém králi, Když jsem šla na trávu; některé jeho písně či jejich úpravy zazněly i v rozhlase, například Perly panny Sefafínky). Dále psal frašky, veselohry, ale i populární orchestrální skladby (valčík Libella, Pochod svobody) a chrámovou hudbu (ta zůstala v rukopise; z ostatních děl mu některá vydal Barvitius, Šváb, Springer či Accord). Upravoval jevištní díla jiných autorů, kromě operet také divadelní hry (například od Josefa Kajetána Tyla). Mimo to napsal baletní pantomimu Noc ve Faustově domě (Plzeň, 1926).

Sám jako herec dvakrát hostoval v pražském Národním divadle (jako Silvano vMaškarním plesu, 1919, a jako Matouš vHubičce, 1924). Ve dvacátých letech ho zasáhla éra němého filmu, načež se objevil ve dvou snímcích jako herec vedlejších rolí: hrál lékaře v krimikomedii Karla Antona Únos bankéře Fuxe (1923) a Švejkova druha v komedii Karla Lamače Dobrý voják Švejk (1926). Ve stejném roce se v němém filmu uplatnil i jako autor libreta a scénáře ke komedii Theodora Pištěka Aničko, vrať se! (1926), kde použil námět z původní operety Tulák vzniklé ze spolupráce s Rudolfem Piskáčkem (1925).

Po nástupu zvukového filmu ve třicátých letech se ještě jednou objevil před kamerou jako herec v komedii Martina Friče Hrdina jedné noci s Vlastou Burianem v hlavní roli (1935). Spolupodílel se na námětu a scénáři k filmu Miroslava Cikána Komediantská princezna (1936). Nejvíce se ale uplatnil jako textař mnoha filmových písní, z nichž některé se staly populární díky podání Vlasty Buriana, další byly nahrány na gramofonové desky. Je například autorem textů k písním C. a k. polní maršálek, Tys láska má a Číš poslední v komedii Karla Lamače C. a k. polní maršálek (1930); dále otextoval písně Růžové psaníčko a Ach, kdo líbá jako ty ve filmu Karla Lamače a Martina Friče On a jeho sestra (1931) a titulní píseň To neznáte Hadimršku ve stejnojmenném filmu této režisérské dvojice (taktéž 1931); jeho slova nesou i čtyři písně ve frašce Emila Artura Longena Miláček pluku (1931) a pět písní v komedii Karla Antona Jsem děvče s čertem v těle (1933). Ve filmovém světě se angažoval také jako člen Filmového poradního sboru a Ústředního výboru Československé filmové unie.

Zemřel na srdeční embolii v devětačtyřiceti letech. I po jeho smrti se však jeho písně dál hrály a jeho operety byly uváděny na mnoha scénách v českých oblastních městech. Některé jím otextované písně byly použity v nových filmech vzniklých po druhé světové válce. 


Dílo

Filmografie:

Únos bankéře Fuxe (1923; herec).

Dobrý voják Švejk (1926; herec).

Aničko vrať se! (1926; libreto a scénář).

On a jeho sestra (1931; texty písní).

Miláček pluku (1931; texty písní).

Jsem děvče s čertem v těle (1933; hudba a texty písní).

Hrdina jedné noci (1935; herec).

Komediantská princezna (1936; námět a scénář).

Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

Janota, Dalibor: Malá encyklopedie české opery (Praha 1999).

Holeňová, Jana: Český taneční slovník (Praha 2001).

Šulc, Miroslav: Česká operetní kronika: 1863–1948 (Praha 2002).

 

II. Ostatní

Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1946, s. 316).


www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/34480-emanuel-brozik.html

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 13.8.2015