Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Racková, VěraTisk

(prov. Štuchalová)

Charakteristika: zpěvačka, klavíristka a hudební pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:11.8.1919
Datum úmrtí/ukončení aktivity:11.7.2006
Text
Literatura

Racková, Věra (prov. Štuchalová), zpěvačka, klavíristka a hudební pedagožka, narozena 11. 8. 1919, Brno, zemřela 11. 7. 2006, Praha.

 

Zprvu se věnovala studiu klavírní hry, ve které se zdokonalovala na Hudební a dramatické akademii pro Slovensko v Bratislavě u Anny Kafendové-Zochové (mezi lety 1935–39). Poté pokračovala na konzervatoři v Brně u Viléma Vaňury v letech 1939–41. Po dokončení svého hudebního vzdělání se klavíru krátce věnovala také pedagogicky (1941–45) a v 50. letech se rozhodla pro pěveckou dráhu v oblasti populární a taneční hudební produkce. Vystupovala a nahrávala s řadou orchestrů taneční a populární hudby, např. s orchestry Karla Vlacha, Harryho Macourka, Jiřího Brázdy a s Orchestrem Ladislava Bezubky. Spolupracovala rovněž s Tanečním orchestrem Juraje Berczelera a později často s orchestrem Jiřího Procházky. Jako interpretka spolupracovala s brněnským i bratislavským rozhlasem a uskutečnila řadu vystoupení nejen v Československu, ale také v zahraničí, např. v Berlíně (1957), Lipsku (1957 a 1958) a Varšavě (1958).

Jejím nejslavnějším hitem se stala Ducháčova píseň Lavička v jasmínu. Značnou oblibu si získalo i tango Mne uveríš. Interpretovala množství původních skladeb Dušana Pálky (Keby niečo ma bolelo, Za milým). Skládali pro ni též Karol Elbert (Do zajtra čakaj), Ludvík Podéšť (Píseň pro můj žal, Píseň o řece – obě na texty Jiřího Kajnara) a Teodor Šebo-Martinský. Její vřelý vztah ke slovenskému jazyku i repertoáru jí jako interpretce zajistil významnou pozici na poli poválečné slovenské populární hudby. Často spoluvytvářela různé hudební projekty pro rozhlas v Praze, Brně i Bratislavě a mnoho jejích písní a duetů bylo zachyceno na vinyl, později vycházely též v reedicích na kompaktních discích. 


Literatura

ČSHS.

EJ.

 

Kateřina Alexandra Šťastná

Datum poslední změny: 26.10.2016