Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Blažek, VilémTisk


Charakteristika: skladatel, sbormistr, varhaník, klavírista a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:2.4.1900
Datum úmrtí/ukončení aktivity:7.12.1974
Text
DíloLiteratura

Blažek, Vilém,skladatel, sbormistr, varhaník, klavírista a pedagog, narozen 2. 4. 1900, Kroměříž, zemřel 7. 12. 1974, Brno.

 

Pocházel z hudební rodiny; byl synem inženýra a sbormistra Josefa Blažka a jeho matka pocházela z muzikantského rodu Skálů. Po studiích reálné školy v rodné Kroměříži (1912−19) přesídlil do Brna, kde vstoupil na konzervatoř. Studoval zde ve varhanní třídě u Eduarda Treglera (1920−24) a navázal mistrovskou školou u Josefa Suka v Praze (1924−29). Už za studií byl dirigentem pěveckého a hudebního spolku Dvořák ve Zlíně (1926) a nastoupil také jako učitel na hudební školu Besedy brněnské, kde poté působil téměř dvacet let (1927−45).

Po celý život byla významnou součástí jeho hudebních aktivit pedagogická činnost. Roku 1940 se stal profesorem na brněnské konzervatoři, kde učil s pauzami patnáct let (1940−42, 1945−46, 1953−55). Přednášel v hudebně-pedagogickém kurzu Hudební Budče Besedy brněnské (1939−51), byl členem zkušební komise pro hudební pedagogy a zkoušejícím pro varhanní hru (1944−50). Souběžně byl ředitelem Městské hudební školy v Brně (1946−51, poté znovu od 1955; v přestávce mezi tím učil na Janáčkově hudební škole v Břeclavi, 1951−55).

Vedle pedagogické praxe byl aktivně činným varhaníkem a klavíristou, který se angažoval v hudebním dění v Brně. Účinkoval na mnohých koncertech Besedy brněnské, kde spolupracoval s Jaroslavem Kvapilem, pořádal i samostatné varhanní koncerty, často působil jako klavírní doprovazeč. Sám se jako hráč nejvíce uplatnil v kantátách, ke kterým měl velmi blízko i skladatelsky.

Jeho kompoziční styl zprvu významně ovlivnil jeho učitel Josef Suk, jak je zřejmé z jeho prvních děl (např. Pastorale a Burleska z jeho Suity pro velký symfonický orchestr op. 1, 1927, či Úvod a variace pro smyčcové kvinteto op. 2 z téhož roku). Teprve postupně si vypracoval svůj osobitý výraz. Psal zejména kantáty, sbory, písně a také duchovní hudbu, která byla uznávaná a oceňovaná (jeho Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany z roku 1939 získala první cenu v soutěži olomoucké arcibiskupské konzistoře). Během druhé světové války reagoval na aktuální dění složením několika písní na slova Josefa Václava Sládka (zejména Byli jsme a budem, která byla roku 1940 odměněna v soutěži Melantricha) a také kantáty Země mluví op. 10 na slova Viktora Dyka (1941). Psal i instruktivní skladby a upravil čtyři varhanní koncerty Františka Xavera Brixiho či cembalový koncert C-dur Jana Zacha. Po osvobození se angažoval v budování hudební školy Jaroslava Kvapila v Brně. Komponoval až do konce života, vytvořil 44 opusů rozličných forem. Je pohřben na brněnském ústředním hřbitově.


Dílo

Hudební dílo (výběr):

 

Klavírní

Ukolébavka (1934, provedena téhož roku v Brně Rudolfem Firkušným).

Malá instruktážní suita op. 13 (1949).

Šest klavírních skladeb pro dospělejší mládež op. 14 (1950).

 

Varhanní

Vánoční meditace (1933, provedena v brněnském rozhlase téhož roku).

 

Komorní

Úvod a variace pro smyčcové kvinteto op. 2 (1927, provedeno v Brně téhož roku).

Etuda pro housle a klavír (1953, provedena v Břeclavi 1954).

Variace na vlastní téma pro smyčcové kvarteto op. 32 (1961).

Invence pro flétnu a harfu op. 39 (1968).

Sen pro sólovou harfu op. 40 (1970).

 

Orchestrální

Suita pro velký orchestr – Pastorale a Burleska op. 1 (1927, Burleska provedena 1929 a Pastorale 1930 v brněnském rozhlase).

Slavnostní pochod op. 12 (1948; také ve verzi pro dechový orchestr).

Moravský tanec (1954, proveden v brněnském rozhlase 1957).

Introdukce a toccata pro varhany a symfonický orchestr op. 33 (1963).

Pod mohylou op. 34 (1964).

Pochod astronautů pro dechový soubor op. 42 (1972).

 

Písně

Odpočinutí (1931, provedeno v Kroměříži 1932).

O tichém štěstí op. 6 (cyklus písní pro vyšší hlas a klavír, 1939, provedeno v Brně 1940).

Čtvero pochodových písní (na slova Josefa Václava Sládka, 1939, úprava pro smíšený sbor 1945; z nich „Byli jsme a budem“ oceněna v soutěži Melantricha 1940).

Mamince op. 11 (1943, provedeno v brněnském rozhlase 1944).

 

Mužské sbory

Žalm č. 57 op. 8 (1940, provedeno v pražském rozhlase 1946).

Rodnému městu (1951).

Zdravice (1952, provedeno v Břeclavi téhož roku).

Okolo Břeclavi (1955).

 

Ženské sbory

Dva duchovní zpěvy (s doprovodem varhan, 1953, z nich „Svatá noc“ provedena v Třebíči 1954).

 

Smíšené sbory a kantáty

Vyznání víry op. 4 (pro sopránové a tenorové sólo, smíšený sbor, varhany a orchestr, 1940, provedeno Besedou brněnskou 1942; získalo čestný dar ústřední rady církve československé 1950).

Missa solemnis op. 5 (pro smíšený sbor a varhany, 1939, provedena v Olomouci 12. 5. 1940 pod řízením dómského kapelníka Gustava Pivoňky; s doprovodem orchestru 1943; později doplněna o postludium pro varhany a provedena v Brně 1954; oceněna prvním místem v soutěži arcibiskupské konzistoře v Olomouci 1939).

Graduale a offertorium na Boží hod svatodušní op. 7 (pro smíšený sbor a varhany; „Graduale“ 1940, „Offertorium“ 1942).

Ave Maria (pro tenorové sólo, tři ženské hlasy a varhany, 1940).

Země mluví op. 10 (pro mezzosopránové sólo, smíšený sbor a orchestr na slova Viktora Dyka, 1941, provedeno Besedou brněnskou 27. 11. 1947).

Žalmy op. 38 (1968).

Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).

Martínková, Alena a kol.: Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).

 

II. Ostatní

Štědroň, Bohumír: Předmluva k vydání Missa solemnis (Brno 1941).

Fric, Ota: Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku (Kroměříž 1941, s. 32).

Cyril (71, 1946, s. 63−67).

Tempo (18, 1946, s. 157 a 19, 1946−7, s. 123).

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 20.6.2015