Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Halouzka, BohumírTisk


Charakteristika: Varhaník, skladatel a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:8.11.1892
Datum úmrtí/ukončení aktivity:8.5.1983
Text
Literatura

Halouzka, Bohumír, varhaník, skladatel a hudební pedagog, narozen 8. 11. 1892, Štěpánov nad Svratkou (u Žďáru nad Sázavou), zemřel 8. 5. 1983, Praha.

Studoval na Hudební akademii ve Vídni, kde byl žákem Josefa Bohuslava Foerstra a Franze Schrekra. Složil státní zkoušky z klavíru (1917) a z houslí (1925). Působil jako sbormistr českých hudebních spolků, pedagog a varhaník českého kostela ve Vídni. Po vzniku republiky se odstěhoval do Týna nad Vltavou (1918–24), kde se uplatnil jako ředitel kůru, sbormistr pěveckého spolku Puchmír a učitel hudby. Odtud přešel do Tábora, kde učil hudbu a zpěv na reálném gymnáziu (1924–46), byl sbormistrem spolku Hlahol (1925–29) a ředitelem kůru (1929–46). Poté se přesunul do Ústí nad Labem (1946–49), kde byl ředitelem hudební školy a učitelem zpěvu, a nakonec do Prahy (od 1949), kde se kromě působení na hudební škole věnoval i koncertnímu hraní na varhany (uvedl například samostatný koncert italského repertoáru 7. 5. 1954). Vystupoval také v Československém rozhlase.
Jako skladatel obsáhl mnoho hudebních forem, avšak jeho díla zůstala z velké části v rukopisech a hrála se jen příležitostně. Napsal 21 klavírních skladeb (například Sonáta, 1936, Žákův školní rok, 1952, či taneční kompozice na jihočeské lidové motivy), orchestrální skladby (Táborská suita, 1934, provedena v Táboře 1943), varhanní skladby (Fantazie pro varhany, vyšla v časopise Česká hudba 28, 1924–25). Z vokální tvorby se věnoval zejména písním (Prachatické písně, Táborské písně) a mužským sborům (Blaťácké sbory, provedeny v Táboře 1926, To je ta zem na text Marie Pujmanové). Psal také melodramy (Modřín, 1923, text Jaroslav Vrchlický, proveden v Táboře s orchestrem, Rodnému městu, 1925, text František Kroupa). Z chrámových skladeb jsou známy čtyři mše, jedno Ave Maria či oratoria Fatima, Verbum a Zjevení.


Literatura

PHSN.
ČSHS.
Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 17.10.2010