Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Nettl, PaulTisk


Charakteristika: Hudební vědec

Datum narození/zahájení aktivity:10.1.1889
Datum úmrtí/ukončení aktivity:8.1.1972
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Nettl, Paul, hudební vědec, narozen 10. 1. 1889, Vrchlabí, zemřel 8. 1. 1972, Bloomington (Indiana, USA).

 

A. Biografie

B. Dílo

 

A. Biografie

Narodil se v rodině majitele továrny na výrobu papíru v Podkrkonoší. Studoval na gymnáziu v Hostinném. Od roku 1908 byl posluchačem Německé univerzity v Praze, kde studoval práva (promoce 1913) a hudební vědu u Heinricha Rietsche, z níž promoval roku 1915 na základě disertační práce Studien zur Spielarie nebst einem Beitrag zur Geschichte der österreichischen Suitenkomposition im 17. Jahrhundert. Na Německé univerzitě navštěvoval také filozofické přednášky Oskara Krause a Christiana Ehrenfelse a přednášky o německé literatuře Augusta Sauera, podle vlastních vzpomínek jej hudební teorii vyučovali Vítězslav Novák a Gerhard Keussler (vzpomínky publikoval Thomas Atcherson, viz seznam literatury). Bezprostředně po promoci byl odveden, první světovou válku prožil v Korutanech a na frontě v Tyrolsku (poručík v záloze, byl vyznamenán Zlatým křížem za zásluhy). Po skončení války působil na Univerzitě ve Vídni jako asistent Guida Adlera, jímž byl pověřen pramenným výzkumem pro edici Denkmäler der Tonkunst in Österreich; vydávání edice pomohl v období nouze o papír Nettlův otec. Ve Vídni připravoval Nettl svůj habilitační spis také pod vedením Roberta Lacha. Roku 1920 se vrátil do Prahy a 1921 se prací Die Wiener Tanzkomposition in der 2. Hälfte des 17. Jahrhunderts habilitoval na Německé univerzitě v Praze jako soukromý docent. Stal se členem místní skupiny Praha Německé hudební společnosti (Deutsche Musikgesellschaft). Společně s tehdejším ordinariem katedry hudební vědy na Německé univerzitě Heinrichem Rietschem, hudebním kritikem Ernstem Rychnowskym a po roce 1930 s Gustavem Beckingem byl činný v německém pražském vzdělávacím spolku Urania, roku 1923 se stal jednatelem Regerovy společnosti v Praze (Regergesellschaft Prag) a roku 1927 vstoupil do Mezinárodní hudební společnosti (Internationale Gesellschaft für Musik), rekonstituované tehdy z roku 1898 založené Internationale Musikgesellschaft. Od roku 1928 byl členem pražské zednářské lóže „Freilicht und Eintracht“. Podílel se například na slavnosti, uspořádané badatelskou lóží Quatuor Coronati v červnu 1932 na Bertramce a připravoval vydání ročenky Das Blaubuch der Weltfreimaurerei za rok 1935. Při mozartovském kongresu v Salzburgu roku 1932 přednesl příspěvek k tématu Mozart a zednářství, kterému se věnoval vícekrát.

Po smrti Heinricha Rietsche roku 1927 byl Nettl považován za jeho samozřejmého nástupce v Ústavu hudební vědy Německé univerzity, kuratorium univerzity však jeho jmenování neschválilo (v pozadí byly antisemitské předsudky) a povolalo z Německa Gustava Beckinga, který nastoupil roku 1930. Roku 1933 se Nettl stal vedoucím německého vysílání pražského rozhlasu, s nímž spolupracoval už od roku 1926. Publikoval především v Zeitschrift für Musikwissenschaft, Neue Musikzeitung, pražském Der Auftakt, v The Musical Quarterly, La Revue musicale a jiných, drobné články a recenze psal pro Prager Tagblatt, Prager Presse, Deutsche Arbeit atd. Recenzoval ediční počiny Egona Wellesze, Alberta Smijerse, ale také např. publikaci Maxe Webera Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik či Handbuch des Tanzes Viktora Jungka (soupis u Atchersona, také Reittererová – viz seznam literatury). V místní skupině Deutsche Musikgesellschaft realizoval přednášky o hudbě 17. stol., ve spolku Urania o vztahu Goethe a hudba, o hudbě a tanci v Orientu, o předcích Franze Schuberta apod. (soupis Reittererová a Ludvová, viz seznam literatury). V letech 1927–33 uskutečnil řadu rozhlasových přednášek.

Po okupaci Československa se musel Paul Nettl skrývat. Rodina, manželka Gertrud Hutter-Nettl (1905–1952) a syn Bruno Nettl (nar. 1930) neměli o jeho úkrytu informace. Všem se nakonec podařilo v září 1939 vycestovat. Nettl osobně věřil, že zasáhl vliv Gustava Beckinga, a to i přesto, že ten se tehdy již plně hlásil k nacionálnímu socialismu. Ve Spojených státech připravili Nettlovo přijetí prezident Westminster Choir College v Princetonu John Williamson a v emigraci žijící Alfred Einstein. Nettlovi rodiče zahynuli v Terezíně.

Během války působil Paul Nettl v Princetonu, roku 1945 získal občanství Spojených států. Roku 1946 byl jmenován profesorem hudební vědy na Indiana University v Bloomingtonu, kde vyučoval i po odchodu na odpočinek (1959) až do roku 1964. Pohostinsky přednášel v New Yorku a Philadelphii, působil též pedagogicky na Chicago Musical College (dnešní Roosevelt University) a na Cincinnati College-Conservatory of Music.

 

B. Dílo 

Badatelsky byla Nettlovým zájmem především starší hudba, zabýval se také otázkami filozofie a estetiky. Hlavním a dodnes respektovaným dílem zůstává jeho kniha Mozart in Böhmen, přepracované a doplněné vydání publikace Mozart in Prag Rudolfa von Prochazky z roku 1891 (2. vyd. 1899). Nettlova monografie je vnímána jako samostatná práce, roku 1939 vyšla také česky. Nettl byl v tehdejším Československu prvním, kdo uplatnil komparatistickou metodu spolu se sociologickým hlediskem na výzkum vztahů mezi židovskou lidovou hudbou a hudbou umělou, řadu let se také zabýval historickým výzkumem tance a taneční hudby a hudbou zednářů.

Během působení ve Spojených státech vydal řadu svých dřívějších studií v angličtině, v řadě případů upravených pro popularizační účely, redigoval či vedl ediční projekty (Beethoven Encyclopedia, Beethoven Handbook atd.). Je autorem hesel pro hudební lexika (pro Die Musik in Geschichte und Gegenwart, 1. vyd. 1949 ad. to byla hesla Dvořák, d’Estrés, Ballett, Balzasarini, Buonamente, Fibich, Foerster, Freimaurermusik, Furiant, Helfert, Kanka, Kaufmann Walter, Quadrille, Rejdovák, Rossi Salomone; pro Enciclopedia dello Spectacolo hesla Gyrowetz, Kanka, Kozeluch Johann Anton, Kozeluch Leopold, Myslivecek).


Dílo

Dílo literární

 

Knižní

Über den Ursprung der Musik (Prag 1918).

Alte jüdische Spielleute und Musiker (Prag 1923).

Musik und Tanz bei Casanova (Prag 1924).

Alt-Prager Almanach 1926 (Prag 1926, redakce).

Freimaurermusik im 18. Jahrhundert (Reichenberg 1926).

Alt-Prager Almanach 1927 (Prag 1927, redakce).

Musik-Barock in Böhmen und Mähren (= Beiträge zur böhmischen und mährischen Musikgeschichte, Brünn 1927).

Alte Freimaurermusik im 18. Jahrhundert (= Almanach für Freimaurer, Reichenberg 1928).

Mozart und Casanova. Eine Erzählung (Prag 1929).

Hundert Türme. Ein Buch vom alten Prag (Prag 1929, redakce).

Der Prager Kaufruf (Prag 1930).

Mozart und die königliche Kunst. Die freimaurerische Grundlage der Zauberflöte (Berlin 1932).

Das Wiener Lied im Zeitalter des Barock (Wien – Leipzig 1934).

Franz Anton Sporck und die Musik (Reichenberg 1934, 2Prag 1936).

Blaubuch Weltfreimaurerei. Im Auftrag und unter Mitwirkung des Quatuor Coronati Coetus Pragensis (Wien 1935, redakce).

Dějiny operního divadla v Československu. Počátky opery v Čechách až ke Stavovskému divadlu (= Československá vlastivěda sv. 8, Praha 1935, s. 667–679, přeložil Vlastimil Blažek).

Zednářská hudba a Mozart (Praha 1936).

The Story od Dance Music (New York 1947).

The Book of Musical Documents (New York 1947, 2Greeenwood 1969).

Luther and Music (Philadelphia 1948).

Das Veilchen. History of Song (New York 1949).

Goethe und Mozart: Eine Betrachtung (Esslingen 1949).

Bach the Teacher (Little Bach Book, 1950, s. 26–35).

The other Casanova (New York 1950, 21970).

Forgotten Musicians (New York 1951).

National Anthems (New York 1952).

Der kleine Prophet von Böhmisch-Brod: Mozart und Grimm (Esslingen 1953).

W. A. Mozart 1756–1956 (s příspěvky Alfreda Orla, Rolanda Tenscherta a Hanse Engela, Frankfurt 1956).

W. A. Mozart als Freimauer und Mensch (Hamburg 1956).

Mozart und Freimaurerei: Mozart und die königliche Kunst (Esslingen 1956).

Mozart and Mansonry (New York 1957, 21970).

Beethoven Encyclopedia (vyd., New York 1956).

Beethoven und seine Zeit (Frankfurt 1958).

Georg Friedrich Händel (Berlin 1958).

Hans Moldenhauer, Pionier der Musikwissenschaft. Seine Sammlung in Spokane (Washington 1960).

The Dance in Classical Music (New York 1963).

Histoire de la da danse et de la musique de ballet (Paris 1966).

Luther and Music (New York 1967).

Beethoven Handbook (red., New York 1967, 2Greenwood 1975).

Musikgeschichte des Tanzes (Greenwood 1969).

Story of Dance Music (Greenwood 1986).

 

Časopisecké studie a příspěvky do sborníků

Studien zur Spielarie nebst einem Beitrag zur Geschichte der österreichischen Suitenkomposition im 17. Jahrhundert (disertační práce, 1915).

Zu Bachs h-Moll Messe (Zeitschrift der Internationalen Musikgesellschaft 14, 1912–1913, s. 158–163. také Die Musik 46, 1912–1913, s. 278–284).

Die Beduetung der keltischen Barden für die Entwicklungsgeschichte der Tonkunst (Zeitschrift der Internationalen Musikgesellschaft 14, 1912–1913, s. 324–327).

Zwei spanische Ostinatothemen (Zeitschrift für Musikwissenschaft 1, 1918–1919, s. 694–698).

Über ein handschriftliches Sammelwerk von Gesängen italienischer Frühmonodie (Zeitschrift für Musikwissenschaft 2, 1919–1920, s. 83–93).

Eine Sing- und Spielsuite von Antonio Brunelli (Zeitschrift für Musikwissenschaft 2, 1919–1920, s. 385–392).

Ein spielender Klavierautomat aus dem 16. Jahrhundert (Zeitschrift für Musikwissenschaft 2, 1919–1920, s. 523–528).

Heinrich Rietsch. Zum 22. 9. 1920 (Zeitschrift für Musikwissenschaft 2, 1919–1920. s. 736–739).

Musicalia der Fürstl.-Lobkowitzschen Bibliothek in Raudnitz (Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 58, 1920, Heft 1).

Exzerpta aus der Raudnitzer Textbüchersammlung (Studien zur Musikwissenschaft, Beihefte der Denkmäler der Tonkunst in Österreich 7, 1920, s. 143–144).

Aus Egers musikalischer Vergangenheit (Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 58, 1920, Heft 2)

Heinrich Rietsch (Der Auftakt 1, 1920–1921, s. 56–60).

Oswald Spenglers Untergang des Abendlandes und die Musik (Der Auftakt 1, 1920–1921, s. 101–105; také Neue Musikzeitung 42, 1921, s. 266–267).

Die Wiener Tanzkomposition in der zweiten Hälfte des siebzehnten Jahrhunderts (Studien zur Musikwissenschaft 8, 1921, s. 45–175).

Erinnerungen an Erzherzog Rudolph, den Freund und Schüler Beethovens (Zeitschrift für Musikwissenschaft 4, 1921–1922, s. 95–99).

Beitrag zur Geschichte der Tanzmusik im 17. Jahrhundert (Zeitschrift für Musikwissenschaft 4, 1921–1922, s. 257–265).

Weltliche Musik des Stiftes Ossegg (Böhmen) im 17. Jahrhundert (Zeitschrift für Musikwissenschaft 4, 1921–1922, s. 351–357).

Zur Geschichte der Musikkapelle des Fürstbischofs Karl Liechtenstein-Kastelkorn von Olmütz (Zeitschrift für Musikwissenschaft 4, 1921–1922, s. 485–496).

Die erste komische Oper in Prag (Der Auftakt 2, 1922, s. 70–76).

Zur Geschichte des Konzertwesens in Prag (Zeitschrift für Musikwissenschaft 5, 1922–1923, s. 157–164).

Die Bergamaska (Zeitschrift für Musikwissenschaft 5, 1922–1923, s. 291–295).

Der Gesellschaftstanz im 18. Jahrhundert (Neue Musikzeitung 43, 1922, s. 151–152).

Deutsche Musikwissenschaft in der Tschechoslowakei (Der Auftakt 3, 1923, s. 101–103).

Altmünchener Lieder (Der Auftakt 3, 1923, s. 137–140).

Die Lustquellen des Rhythmus (Der Auftakt 3, 1923, s. 244–248).

Beitrag zur Geschichte des deutschen Singballetts, sowie zur Öttinger und Nördlinger Musikgeschichte (Zeitschrift für Musikwissenschaft 6, 1923–1934, s. 608–620).

Der Gassenhauer (Der Auftakt 4, 1924, s. 71–73).

Strawinsky-Aufregung. Die Wirkung der Prager Aufführung der Geschichte vom Soldaten (Der Auftakt 4, 1924, s. 309–310).

Uraufführung der Keussler Symphonie in Breslau (Der Auftakt 5, 1925, s. 89–90).

Theodor Veidl (Der Auftakt 5, 19825, s. 271–272).

Musik in Böhmen (Neue Musikzeitung 46, 1925, s. 426–427).

Böhmische Tänze in Handschriften des 17. Jahrhunderts (Neue Musikzeitung 46, 1925, s. 326–328).

Kreuz und Quer. Zum Prager Musikfest (Zeitschrift für Musik 92, 1925, s. 458–460).

Ein verschollenes Tournierballett von M. A. Cesti (Zeitschrift für Musikwissenschaft 8, 1926, s. 411–418).

Musik-Ausstellung und Mozart-Museum in Salzburg (Neue Musikzeitung 47, 1926, s. 38–39).

Die wirtschaftliche Persönlichkeit Ludwig van Beethovens (Neue Musikzeitung 47, 1926, s. 121–122).

Giovanni Batista Buonamente (Zeitschrift für Musikwissenschaft 9, 1926–1927, s. 528–542).

Italienische Musik des siebzehnten Jahrhunderts in Prag (Der Auftakt 7, 1927, s. 88–90).

Der deutsch-böhmische Geiger Biber und die Quellen seiner Kunst (Sudetendeutsches Jahrbuch 1927, s. 57–60).

Die Notwendigkeit einer Textbücherbibliographie (Beethoven-Zentenarfeier Wien, Universal Edition Wien 1927).

Casanova und der Tanz seiner Zeit (Neue Musikzeitung 48, 1927, s. 201–206).

Peter der Große besucht die Wiener Oper (Neue Musikzeitung 48, 1927, s. 337–338).

Notizen von einer spanischen Reise (Neue Musikzeitung 48, 1927, s. 534–535).

Heinrich Rietsch [nekrolog] (Zeitschrift für Musikwissenschaft 10, 1927–1928, s. 193–197).

Leopold Mozart über die Münchener Illuminatenverfolgung (Wiener Freimaurer-Zeitung 10, 1928, s. 31–33).

Eine spanische Quelle zu Glucks Don Juan (Zeitschrift für Musikwissenschaft 11, 1928–1929, s. 251–252).

Alte und neue jüdische Musiker (Jahrbuch der Gesellschaft für die Geschichte der Juden in der ČSR, 1, 1929, s. 3–9).

Casanova and Music (The Musical Quarterly 15, 1929, s. 212–232).

Notes on the History of Dance (The Musical Quarterly 15, 1929, s. 583–589).

Mitteilungen der Deutschen Musikgesellschaft, Ortsgruppe Prag (Zeitschrift für Musikwissenschaft 12, 1929–1930, s. 603–604).

Zur Geschichte der kaiserlichen Hofmusikkapelle von 1636–1680 I–IV (Studien zur Musikwissenschaft 16, 1929, s. 70–85; 17, 1930, s. 95–104; 18, 1931, s. 23–35; 19. 1932, s. 33–40).

Bemerkungen zur jüdischen Musik- und Theatergeschichte in Böhmen (Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der ČSR 2, 1930, s. 1–6).

Freemasons Music on the Eighteents-Century (The Musical Quarterly 16, 1930, s. 191–198).

Franc-Maçonnerie et Musique (La Revue musicale 11, 1930, s. 221–227).

Ein unbekannter Bericht über Prager Musik und Tanz aus dem Don Juan-Jahre (Prager Theaterbuch 1930, vyd. Karl Schluderpacher, s. 6–14).

Karl Leopold als deutscher Liederkomponist (Studien zur Musikgeschichte. Festschrift für Guido Adler zum 75. Geburtstag, Wien 1930).

Tanz und Tanzmusik (Handbuch für Musikgeschichte sv. 2, vyd. Guido Adler, Berlin 1930, s. 973–983).

Reproduzierende Kunst (Handbuch für Musikgeschichte sv. 2, vyd. Guido Adler, Berlin 1930, s. 1201–1224).

Eine Wiener Tänze-Handschrift des 17. Jahrhunderts (Festschrift für Adolf Koczierz, vyd. J. Zuth – Robert Haas, Wien 1930).

Some early Jewish Musicians (The Musical Quarterly 17, 1931, s. 40–46).

Mozart Prager Kontretänze (Bericht über die musikwissenschaftliche Tagung der Internationalen Stiftung Mozarteum in Salzburg, vyd. Erich Schenk, Leipzig 1932, s. 133–140).

„Sethos“ und die freimaurerische Grundlage der Zauberflöte (Bericht über die musikwissenschaftliche Tagung der Internationalen Stiftung Mozarteum in Salzburg, vyd. Erich Schenk, Leipzig 1932, s. 142–149).

Musiciens de Goethe et musique Goethienne (La Revue musicale 13, Numéro special, Aoril 1932, s. 300–304).

Wenceslaw Tomaschek (La Revue musicale 14, 1933, s. 542–544).

Die Freimaurerei in der tschechoslowakischen Republik 1933 (Wiener Freimaurer-Zeitung 15, 1933, s. 100–102).

Protizednářská kampaň Henleinova tisku (Svobodný zednář 10, 1936, č. 6, s. 97–98).

Hudba a obraz světa (rozhlasová debata Paula Nettla, Ernsta Křenka a Aloise Háby, Tempo 16, 1936–1937, s. 182–185).

Mozart in Böhmen, Prag 1938 (= úplně přepracované a rozšířené vydání publikace Rudolfa von Prochazky Mozart in Prag, Prag 1891, 21899); česky jako Mozart v Čechách, Praha 1939).

La música en la danza. Versión castellana directa del alemán (Madrid 1945).

Bach und Volksmusik (Little Bach Book, 1950, s. 123–133).

Franz Graf Sporcks Beziehungen zur Musik (Musikforschung 6, 1953, s. 324–335).

Frühe Mozart-Pflege in Amerika (Mozart-Jahrbuch, Salzburg 1954, s. 78-88).

Masonry and the Magic Flute (Opera News 20, 1956, s. 8–10).

Das Prager Quartierbuch 1723 des Personals der Krönungsoper (Anzeiger der philosophisch-historischen Klasse der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 1, 1957, Nr. 1).

Comparing Händel with Bach (Music Journal 17, 1959, No. 4, s. 28–29).

Heinrich Franz Biber von Bibern (Studien zur Musikwissenschaft 24, 1960, s. 61–86).

Die Anfänge der Exotismen in der Musik (Musica 4, 1960; česky Hudební rozhledy 13, 1960, s. 680–681).

Mozart und der Tanz. Zur Geschichte des Balletts und Gesellschaftstanzes (Zürich 1960).

Exotik in früher Zeit (Musica 14, 1960, s. 215–216).

Tanz und Tanzmusik. Tausend Jahre beschwingter Kunst (Freiburg 1962).

Volks- und volsktümliche bei Bach (Studien zur Musikwissenschaft 25, 1962, Festschrift für Erich Schenk, s. 391–396).

Prag im Studentenlied (Schriftenreihe der Sudetendeutschen Ärzte Nr. 6, München 1964).

Etwas über das erste Wiener Liederbuch (Festschrift Hans Engel, vyd. Horst Heussner, Kassel, s. 250–251).

Österreichische Folklore des 17. Jahrhunderts. Eine Zusammenfassung (Musa – Mens – Musici, vyd. Institut für Musikwissenschaft der Humboldt-Universität zu Berlin, Leipzig 1969, s. 75–80).

Literatura

I. Lexika

Riemann12.

ČSHS.

Grove5.

MGG1.

MGG2.

LdM.

Eugen Lennhof – Oskar Posner: Internationales Freimaurerlexikon, Wien – München 1975.

Österreichisches Musiklexikon (oeml), sv. 3, vyd. Rudolf Flotzinger, Wien 2004.

 

II. Ostatní

Atcherson, Thomas: Ein Musikwissenschaftler in zwei Welten (s bibliografií a zveřejněním Nettlových osobních vzpomínek, Wien 1962).

Paul Nettl (nepodepsaná zpráva o úmrtí, Hudební rozhledy 25, 1972. s. 117).

Daniel, Ralph T.: Paul Nettl Selected Essays (s doplňky k bibliografii, Bloomington 1975).

Ludvová, Jitka: Německý hudební život v Praze 1880–1930 (Uměnovědné studie IV, Praha 1983, s. 53–180, zvl. s. 162 a 167).

Brömse, Peter: Das Fach Musikwissensachaft an der Deutschen Universität in Prag 1869–1945 (Schriften der Sudetendeutschen Akademie der Wissenschaften und Künste 10, Musik und Musikwissenschaft, München 1989, zvl. s. 21–22).

Nettl, Bruno: Paul Nettl and the musicological study of culture contact (Colloquium Ethnonationale Wechselbeziehungen in der mitteleuropäischen Musik mit besonderer Berücksichtigung der Situation in den böhmischen Ländern Brno 1992, Brno 1994, s. 223–228), česky jako: Paul Nettl a hudebněvědná studia kulturních kontaktů (Opus musicum 24, 1992. s. 268–271).

Hilscher, Elisabeth Th.: Denkmaplflege und Musikwissenschaft (Wiener Veröffentlichtungen zur Musikwissenschaft, vyd. Othmar Wessely, Tutzing 1995).

Reittererová, Vlasta: Die jüdische Musik im Werk von Paul Nettl (Vlasta Reittererová – Hubert Reitterer: Kontexte. Musica iudaica 2000, Praha 2002, s. 77–109, s doplněnou bibliografií).

Čechurová, Jana: Čeští svobodní zednáři ve XX. století (Praha 2002).

Karbusický, Vladimír: Geschichte des böhmischen Musiktheaters, z pozůstalosti vyd. Melanie Unseld, Albrecht Schneider a Peter Petersen (Hamburg 2005).

Jirgens, Eckhard: Der Deutsche Rundfunk der 1.Tschechoslowakischen Republik. Musiksendungen 1925 bis 1938. Datenbanken und Texte, CD-Rom (Frankfurt atd. 2005).

Nettl, Bruno, http://www.lexm.uni-hamburg.de/object/lexm_lexmperson_00002695 (aktualizace 23. 11. 2010).

Archivalie

 

Část korespondence uložena ve William and Gayle Cook Music Library, Indiana University, Bloomington.

 

Vlasta Reittererová

Datum poslední změny: 3.12.2011