Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Haberhauer, MaurusTisk

(Joseph Franz; Habelhauer)

Charakteristika: skladatel, kněz, pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:13.3.1746
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.2.1799
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Haberhauer, Maurus (Joseph Franz; též Habelhauer) skladatel, kněz, člen benediktinského řádu, pedagog a teolog, narozen 13. 3. 1746, Svitavy, zemřel 18. 2. 1799, Rajhrad.

 

Syn svitavského soukeníka Franze Haberhauera studoval v letech 1759–63 na jezuitském gymnáziu v Brně, kde též působil jako alumnus v hudebním semináři. Na podzim roku 1763 byl přijat do noviciátu v benediktinském klášteře Rajhrad u Brna. V listopadu roku 1764 zde složil řeholní sliby do rukou probošta Otmara Conrada a přijal řádové jméno Maurus. Následně studoval v Rajhradě teologii a filozofii a zároveň se hudebně vzdělával u tamního varhaníka a skladatele Jana Furbeho. Na podzim roku 1770 byl v Brně vysvěcen na kněze a zároveň převzal úřad ředitele kůru v rajhradském klášterním kostele sv. Petra a Pavla. Roku 1771 založil nový tematický inventář hudebnin s názvem Consignatio Musicalium. V době působení Maura Haberhauera na rajhradském kůru se do tamní hudební sbírky dostaly duchovní i světské skladby tehdy oblíbených autorů jako byli Joseph a Michael Haydnové, Ditters, Hoffmann, Hoffmeister, Holzbauer, Gassmann, Laube, Ordonez, Sailer, Leopold Schmidt, Sojka, Stross či Vaňhal. Z instrumentálních skladeb pořídil Haberhauer především sinfonie od Ditterse a Vaňhala a z vokálního repertoáru převážně kontrafakta italských árií od Anfossiho, Hasseho, Galuppiho Jomelliho, Scarlattiho či Traetty. Do rajhradského repertoáru také sám přispíval vlastními skladbami. Za Haberhauerova působení na rajhradském kůru zde v letech 1767–87 vykonával službu varhaníka skladatel Matouš Benedikt Rutka a v letech 1778–81 zde jako trubač působil také pozdější autor vídeňských singšpílů Wenzel Müller. V listopadu roku 1779 se Haberhauer stal subpriorem rajhradského kláštera a profesorem teologie a filozofie. Z toho důvodu přestal vykonávat funkci ředitele kůru. V 80. letech zastával také funkci kazatele a kooperátora (výpomocného duchovního) v klášterním kostele. Nejpozději od roku 1788 nemohl Haberhauer pro zhoršující se nemoc působit v aktivní službě a poslední léta svého života strávil na lůžku ve své cele. Ani tehdy se však podle dobových svědectví nepřestal věnovat hudebnímu umění.  

Haberhauerův kompoziční styl je prokazatelně ovlivněn dobovým vídeňským repertoárem, který se v té době dostával díky četným opisům do hudebních sbírek moravských klášterů a diecézních kostelů. Zatímco v Haberhauerově rané tvorbě z 60. let 18. století se díky vlivu učitele Furbeho vyznačoval jeho kompoziční styl ještě pozdně barokními rysy, v 70. a 80. letech již uzrál do podoby vrcholného klasicismu.

Skladatelské dílo Maura Haberhauera zahrnuje celkem 93 dosud známých skladeb. Většinu z nich tvoří mešní ordinária včetně dvou requiem, z dalších rozsáhlejších děl potom nešpory a loretánské litanie. Mimo to Haberhauer vícekrát zhudebnil další liturgické texty jako žalm Miserere, adventní antifonu Rorate, zpěvy k temným hodinkám ve svatém týdnu (Tenebrae) a komponoval též moteta určená k různým církevním svátkům. Z instrumentálních děl je znám jeho koncert pro anglický roh, který je v současné době nezvěstný, stejně jako dvě světská vokálně-instrumentální díla.

Skladby Maura Haberhauera jsou dochovány v rukopisné podobě a většina z nich je součástí hudební sbírky rajhradského kláštera. V Rajhradě byla Haberhauerova chrámová díla prováděna nadále i po jeho smrti, minimálně do roku 1830. Kromě svého domovského kláštera komponoval Haberhauer také pro brněnské augustiniány, kteří jeho skladby rovněž prováděli i v prvních desetiletích 19. století a v jejichž hudební sbírce se od Haberhauera dochovalo sedm loretánských litanií, jakož i mešní kompozice a nešpory. Některé Haberhauerovy skladby pocházející původně z hudební sbírky brněnských augustiniánů jsou dnes uloženy v archivu Cecilské hudební jednoty v Ústí n. Orlicí. Dobové opisy Haberhauerových skladeb se nacházejí též v hudební sbírce katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, dále ve sbírkách brněnských kostelů sv. Jakuba a sv. Leopolda při klášteře milosrdných bratří a též ve sbírce kostela Zvěstování P. Marie v Brně-Tuřanech. Mimo Brno jsou Haberhauerovy skladby dochovány v hudební sbírce kláštera křižovníků v Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, dále v kostelních sbírkách z Lomnice u Tišnova a z Vyškova. Všechny tyto hudební sbírky se v současné době nacházejí v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně.

Neúplný rukopisný seznam Haberhauerových skladeb s notovými incipity, pořízený společně s krátkým životopisem skladatele roku 1826 pro dodatek ke Gerberovu slovníku Lexikon der Tonkünstler (který však nikdy nevyšel), je uložen v knihovně Spolku přátel hudby ve Vídni (Bibliothek der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien). V knihovně Benediktinského opatství Rajhrad jsou uchovávány Haberhauerovy teologické spisy.


Dílo

Chrámové skladby

Mše (44).

Requiem (2).

Loretánské litanie (8).

Litanie ke Jménu Ježíš (1, ztraceny).

Nešpory (13).

Miserere (6).

Rorate (6).

Tenebrae (3).

Alma Redemptoris Mater (2).

Duetto de Jesu.

Motteto de SS. Sacramento.

Mottetto de B. Virgine Mariae.

Mottetto pro festo SS Apostolorum Petri & Pauli.

Motteto Pastorale.

 

Světské a instrumentální skladby

Concerto a Cornu Anglicano in C (ztraceno).

Applausus Gratulatorius (ztraceno).

Applausus Gratulatorius pro novo anno (ztraceno).

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

ČSHS.

MGG2.

 

II. Ostatní

Kinter, Maurus: Vitae monachorum qui ab anno 1613 in monasterio O. S. B. Raihradensi in Moravia professi in Domino obierunt (Brunae 1908, s. 62–64).

Sehnal, Jiří: Das Musikrepertoire der Altbrünner Fundation unter Cyril Napp (1816–1818) (in: SPFFBU, H15, Brno 1980, s. 63–78).

Žůrek, Pavel: Jan Furbe a Matouš Benedikt Rutka – moravští varhaníci 18. století a jejich kompoziční činnost (diplomová práce Ústav hudební vědy FF MU, Brno 2009).

Veselá, Irena: Maurus Joseph Haberhauer a Pavel Josef Marek – Řádoví skladatelé 2. poloviny 18. století (Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, roč. 2., č.1/2012, s. 81–96).

Veselá, Irena: Maurus Joseph Haberhauer (1746–1799) – Ein Ordenspriester und Komponist (Schönhengster Jahrbuch, Ausgabe 2013, Regensburg 2012, s. 76–83).

Veselá, Irena: Fundace rodiny Schwartzovy ze Svitav v hudebním semináři brněnského jezuitského gymnázia v 17. a 18. století (v tisku).

Veselá, Irena – Žůrek, Pavel: Non oculos, sed mentem ad Deum. Maurus Haberhauer (1746–1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století (v tisku).

Archivalie

Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně.

 

Irena Veselá

Datum poslední změny: 10.10.2016