Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Heritesová, MarieTisk

(Kohnová)

Charakteristika: Houslistka a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:23.3.1881
Datum úmrtí/ukončení aktivity:13.7.1970
Text
Literatura

Heritesová, Marie (prov. Kohnová), houslistka a pedagožka, narozena 23. 3. 1881, Vodňany, zemřela 13. 7. 1970, Florida (USA).

 

Byla dcerou spisovatele Františka Heritesa. V mládí se s rodiči přestěhovala do Clevelandu v Ohiu (1893–94), kde chodila do obecné školy. Po návratu do vlasti vstoupila na pražskou konzervatoř (1894–1901), kde studovala houslovou hru u Otakara Ševčíka. Absolvovala s výborným prospěchem a započala svou kariéru houslové virtuosky. Hned následujícího roku odehrála své první samostatné vystoupení na žurnalistickém koncertě v Praze (leden 1902). Zde sklidila takový úspěch, že byla okamžitě pozvána k účinkování na koncertě v Paříži při příležitosti oslav stého výročí narození Victora Huga (únor 1902). Její další destinací byl Londýn, kde po svém prvním vystoupení dostala nabídku hrát na slavnostní korunovaci Eduarda VII. Následovaly koncertní cesty po dalších evropských městech i v Rusku. Obecenstvo oslňovala dokonalou technikou, měkkým něžným tónem a poetickým výrazem. Zároveň byla její vlastností pracovitost a houževnatost, takže se ve svém umění stále zdokonalovala. Kromě talentu a daru zapůsobit na posluchače napomohly její kariéře také četné zahraniční styky jejího otce. Začala umělecky spolupracovat s Janem Heřmanem, s nímž zpočátku koncertovala po českém venkově a následně i v zahraničí. Spolu s ním se vydala na pětiměsíční turné po Americe (červenec 1904), kde jim s organizací koncertů vydatně pomáhaly místní krajanské spolky. Sérii vystoupení započala na světové výstavě v Saint Louis, poté procestovala i další americká města. Po krátké době od návratu se vypravila do Ameriky znovu a provdala se tam za amerického průmyslníka českého původu Josefa E. Kohna (pseud. Korn; Bay City, Michigan, 1905). Spolu s ním se v Americe usadila a slavila tam další koncertní úspěchy (zejména na turné v Kanadě v roce 1908). Na společném koncertě se objevila také s Emou Destinnovou. V roce 1910 ovdověla. Její manžel před smrtí přišel o všechny peníze a ona se na čas přestěhovala zpět do vlasti, kde žila s dcerou Marií u svých rodičů v Praze a v rodných Vodňanech. V roce 1916 se vrátila do Ameriky, kde začala působit jako pedagožka v hudebních školách. Učila na Northwestern Conservatory v Minneapolis (Minnesota), působila také v Oklahomě a byla profesorkou na State College for Women v Dentonu (Texas). Později učila též na konzervatoři v New Yorku, kde měla i své studio. V průběhu dvacátých a třicátých let ještě několikrát pobývala v Československu; po roce 1937 zůstala v Americe natrvalo. Vystřídala několik různých míst (Duluth v Minnesotě, Chicago, Johnson City v Tennessee), až nakonec zakotvila v St. Petersburgu na Floridě u své dcery. Koncertně činná byla až do roku 1957.

Byla první českou virtuózkou Ševčíkovy houslové školy. V technice hry byla vysoce oceňovaná – v pomyslném žebříčku byla stavěna hned za Jana Kubelíka a Jaroslava Kociana. Hrávala jak klasický virtuózní houslový repertoár (Paganini, Ernst, Sarasate), tak česká koncertní díla. V zahraničí propagovala českou hudbu – často hrála Smetanovu Skočnou, Dvořákův koncert a-moll, Nešverovu Ukolébavku či Smetanovo Z domoviny.


Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

 

II. Ostatní

Ohlas od Nežárky (33, 1903, s. 436 a 459).

Vymětal, Josef: Otakar Ševčík a jeho houslová methoda (Praha 1904, s. 55).

Vymětal, Josef: Z galerie Ševčíkových žáků (Dalibor 26, 1904, s. 44).

Otakar Ševčík – sborník statí a vzpomínek (Praha 1953).

Sýkora, Václav Jan: Jan Heřman (Praha 1956, s. 36).

Žídek, František: Čeští houslisté tří století (Praha 1982).

 

http://krajpodhradem.txt.cz/rubriky/12578/rodaci-a-osobnosti/

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 20.10.2010