Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Matěj, JosefTisk


Charakteristika: skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:19.2.1922
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.3.1992
Text
DíloLiteratura

Matěj, Josef, skladatel, narozen 19. 2. 1922, Brušperk, zemřel 28. 3. 1992, Frýdlant nad Ostravicí.

 

Pocházel z rozvětveného rodu brušperských lidových muzikantů (otec mu dal hudební základy a naučil ho hrát na trombon, o dva roky starší bratranec Vladimír byl dirigentem, který v roce 1968 emigroval, žil pak převážně ve Švédsku a zemřel v roce 2005 v Uppsale). Josef Matěj navštěvoval v letech 1938–42 ostravský Masarykův ústav hudby a zpěvu, kde byli jeho učiteli František Míťa Hradil, Josef Bartl a Josef Kubenka. Pak krátce působil jako trombonista ostravského operního orchestru, než odešel natrvalo do Prahy. Zde v letech 1943–47 studoval na konzervatoři hru na varhany u Josefa Kuhna a skladbu u Zdeňka Hůly a Emila Hlobila a potom v letech 1947–51 na AMU kompozici u profesorů Jaroslava Řídkého a Karla Janečka. Začátkem 50. let se stal sbormistrem pěveckého sdružení Union a lektorem hudební teorie na divadelní fakultě Akademie múzických umění. V kurzech tzv. Lidové umělecké tvořivosti vyučoval skladbu a hrál na pozoun v různých orchestrech i v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Po celý život pravidelně zajížděl do rodného kraje a z lašského prostředí čerpal inspiraci pro svou tvorbu jak z oblasti hudby vážné (Koncert pro pozoun a orchestr č. 1, 1. a 5. symfonie), tak tzv. estrádní i dechové hudby (Slavnostní pochod horníků, Vojenská, Na košatském vinobraní, Brušperská polka, Hatovský valčík aj.). Byl silně ovlivněn též lidovou hudbou jiných národů. Ve vrcholném díle, opeře Čtyřicet dnů hory Musa Dagh, jsou patrné ohlasy arménského a balkánského hudebního folkloru.

V 70. letech 20. století byl místopředsedou Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Za svoje skladby byl mnohokrát odměněn cenami a vyznamenáními doma (např. titul „zasloužilý umělec“) i v zahraničí (např. v Paříži byla oceněna Matějova díla 2. smyčcový kvartet a Sonáta pro hoboj a komorní orchestr).


Dílo

Komorní

Klavírní variace (1947).

Suita pro hoboj a klavír (1949).

Smyčcový kvartet č. 1 (1949).

Svita pro hoboj a klavír (1950).

Kvartet pozounů – Invokace (1951).

Dechový kvintet (1956).

Dechový kvintet (1956).

Smyčcový kvartet č. 2 (1967).

Sonáta pro housle a klavír (1971).

Sonáta pro housle a klavír (1971).

Hudba pro pět dechových nástrojů: „Omaggio a Leoš Janáček“ (1978).

Canzona pro trubku a klavír (1980).

Fantasia per organo (1981).

Invence pro flétnu a klavír (1983).

 

Orchestrální

Koncert pro pozoun a orchestr (1947–1951).

Smyčcová serenáda (1949).

Tři tance z podhůří Beskyd (1951).

Tři symfonické tance (1952).

Koncert pro basový pozoun a orchestr (1952).

Symfonie č. 1 (1953–55).

Sonáta da camera pro hoboj a komorní orchestr (1955).

Rapsodie pro violu a orchestr (1959–1960).

Symfonie č. 2 (1960).

Koncert pro housle a orchestr (1961).

Koncert pro trubku a orchestr (1963).

Sonáta pro pozoun a smyčce (1965).

Koncert pro flétnu, cembalo a smyčcový orchestr (1967).

Koncert pro klarinet, smyčcový orchestr a klavír (1970).

Symfonie č. 3 (1970).

Koncert pro violoncello a orchestr (1972).

Trojkoncert pro trubku, lesní roh, pozoun a komorní orchestr (1973).

Symfonie č. 4 (1974).

Symfonie č. 5 (1977).

Kytička na mohylu k pomníku padlým na Mamajevském kurganě. Symfonická fantazie (1987).

Vokální (písně, sbory, kantáty)

Vokální fuga (1947).

Sborový zpěv pro sóla sbor a velký orchestr. Kantáta na slova Marie Pujmanové (1951), přepracováno jako Vokální symfonie (1974).

Tři duchovní písně pro tenor, violu, anglický roh a varhany (1952).

Ostnaté nebe. Cyklus tří písní a ariet na slova Dagmar Hilarové a německé texty Ilse Weber pro soprán a komorní orchestr (1967).

Monogramy pro velký sbor, sóla, recitátora a veliký orchestr (1968).

Ofélie. Tři vokální fresky pro sólo soprán, recitátora, ženský sbor a nástrojovou skupinu na báseň Arthura Rimbauda v překladu Vítězslava Nezvala (1974).

Tvůrci. Kantáta pro sbor a orchestr na text Františka Hrubína (1985–86).

 

Hudebně dramatické

Čtyřicet dnů hory Musa Dagh. Opera na motivy románu Franze Werfela, libreto: František Kafka a Jarmila Krulišová (1983).

Otec a syn. Balet (1979–83).

 

Instruktivní skladby

Informatorium pro pozoun (ad lib. fagot, kontrabas, eufonyum, lesní roh, trubka, klarinet) a klavír (1964).

Deset dvouhlasých a deset tříhlasých invencí pro dva až tři pozouny (ad lib. fagot, eufonium, kontrabas) (1967).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

MEH.

ČSS.

New Grove1.

New Grove2.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8 (Ostrava 1997).

HSPK.

Kulturněhistorická encyklopedie severní Moravy a Slezska (Ostrava 2005).

Kulturněhistorická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2013).

 

II. Ostatní

Stolařík, Ivo, Štědroň, Bohumír: K dějinám hudby v Ostravském kraji (Slezský sborník, 53, 1955 s. 220).

Berkovec, Jiří: Z Brušperka je Jožka Matěj (Hudební rozhledy 11, 1965).

Skála, Pavel: Nad dílem Josefa Matěje (Hudební rozhledy 33, 1980, s. 29–34).

Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka: Paměti a dokumentace (Ostrava 1981).

Gregor, Vladimír, Steinmetz, Karel (ed.): Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Ostrava 1984).

Baďurová, Vladislava: Osobnost hudebního skladatele Josefa Matěje (diplomová práce, Univerzita Palackého, Olomouc, 1986).

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987).

Šmolík, Jan: Odešel Josef Matěj (Hudební rozhledy 1992, s. 213, s. 451–453).

Strakoš, Jan: Osobnost a dílo hudebního skladatele Jožky Matěje (in: Práce a studie muzea Beskyd 2009, Společenské vědy č. 21, s. 100–127).

Mazurek, Jan, Steinmetz, Karel a kol.: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010).

Steinmetz, Karel, Mazurek, Jan, Kusák, Jiří, Olšarová, Pavla: Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech (Ostrava 2014).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 28.3.2017