Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Komorous, RudolfTisk


Charakteristika: skla¬datel, hudební pedagog a fagotista

Datum narození/zahájení aktivity:8.12.1931
Text
DíloLiteratura

Komorous, Rudolf, skla­datel, hudební pedagog a fagotista, narozen 8. 12. 1931, Praha.

 

Byl synem klarine­tisty v orchestru Národního divadla. Základní hudební vzdělání ve hře na klavír a housle získal u svého otce. V letech 1946–52 absolvoval pražskou konzervatoř v oboru hra na fagot, a následně v letech 1953–59 AMU u Karla Pivoňky a skladbu u Pavla Bořkovce. Od roku 1952 působil jako člen orchestru Smetanova divadla. Získal řadu ocenění na mezinárodních interpretačních soutěžích (druhá cena s titulem laureáta na světovém festi­valu demokratické mládeže v Bukurešti 1953, třetí cena v Mezinárodní soutěži dechových nástrojů o cenu Antonína Rejchy 1953, první cena v Concours International d’Exécution Musicale v Ženevě 1957). Věnoval se propagaci soudobé hudby. V roce 1959 se zúčastnil kurzů elektronické hudby ve Varšavě. Na základě svých úspěchů dostal místo na univerzitě v čínském Pekingu, kde v letech 1959–61 vyučoval hru na fagot a komorní hru. Po svém návratu do Československa se stal na základě pozvání zakladatele Josefa Kotíka členem souboru Musica Viva Pragensis, který se specializoval na nejnovější směry hudby 20. století. Patřil mezi nejlepší ansámbly v interpretaci soudobé hudby – jeho členové koncertovali a nahrávali v rozhlasových studiích po celé Evropě až do roku 1968. Zároveň získal místo prvního fagotisty v operním orchestru Státního divadla v Praze. Byl také spoluzakladatelem umělecké skupiny Šmidrové (1955), která ovlivněná dadaismem a surrealismem hlásala tzv. estetiku divnosti a sehrála jednu z nejvýznamnějších rolí v historii českého umění za socialismu. Tato skupina obdobně ukončila svoji činnost nástupem normalizace. V čase převratu v roce 1968 nahrával v Norimberku se Swarovským Wagnerův Prsten Nibelungův, rozhodl se i s rodinou emigrovat, a v roce 1969 se přestěhoval do Kanady.

V letech 1970–71 (doporučen Johnem Cagem) přednášel ve Spojených státech na MacAllester College v Saint Paul v Minnesotě. V roce 1971 se stal profesorem kompozice a teorie soudobé hudby na University of Victoria v Kanadě. Založil zde elektronické hudební studio, později ve funkci ředitele reorganizoval oddělení. Stal se uznávaným a vyhledávaným učitelem skladby, řada jeho studentů patří dnes ke kanadské skladatelské elitě. V letech 1989–94 působil jako ředitel Školy současného umění (School for the Contemporary Arts) na Simon Fraser University ve Vancouveru.

Jeho díla se vyznačují redukcí hudebního materiálu na nejzazší minimum, a také přejímáním netradičních nástrojů a předmětů do instrumentáře. I díky svému pobytu v Číně tak Komorous zkoumal, jakou moc může mít jeden tón, kolik hudby se dá najít v jednoduchosti, geometrické přesnosti a konečně i v tichu. A tak Komorousova hudba nebyla hudebním tokem přerušovaným pauzami, ale tokem ticha přerušovaného zvuky. Komorousovo kompoziční hledání se pohybovalo spíše ve světě malířství, než ve světě hudby. Snažil se dostat hudební zápis do jedné plochy (čtverce nebo kruhu), zorganizovat zvuky na principu geometrickém, a i tady se zbavit konvencí (např. v Nové hudbě obvyklého spojení svislé osy s frekvencí, vodorovné osy s časem atd.).

Svou zralou tvorbu dělí Rudolf Komorous do tří etap: období minimalismu, období abstrakce, období nové melodie a nové harmonie. Do prvního období spadají pražské kompozice napsané kolem poloviny 60. let. Do abstraktního období Rudolfa Komorouse se řadí šest skladeb z první poloviny 70. let Bez názvu založených na permutačních principech. Třetí období nových melodií a nových harmonií už naznačil dříve, od druhé poloviny šedesátých let začal převládat v jeho tvorbě zájem o techniku koláže, kterou rozvíjel po své emigraci v roce 1969. Jeho skladatelské aktivity podporovala Canadian Music Centre.


Dílo

Dílo hudební:

 

Opery

Lady Blancarosa/Lady Whiterose (vlastní libreto a Jan z Wojkowicz, 1964–66, provedení Buffalo 1970).

No no miya (podle divadelní hry Zeami Motokiyo, vlastní libreto, Vancouver 1988).

 

Orchestrální skladby

Düstere Anmut/Gloomy Face (1968) pro komorní orchestr.

Bare and Dainty (1970).

Rossi (1974).

Vermilion Dust se smíšeným sborem (1980).

Symfonie č. 1, Stardust (1988).

Serenáda pro smyčce (1982).

Demure Charm (koncert pro flétnu, fagot a smyčcový orchestr, 1990).

Symfonie č. 2, Canadian (1991).

Symfonie č. 3, Ex C (1995).

Komorní koncert pro fagot a orchestr (1995).

Symfonie č. 4, La tireuse de cartes (1997).

Symfonie č. 5, The Spiffy Nude (2001).

Symfonie č. 6, Verdigris (2002).

 

Komorní skladby

Duettino preo klarinet a fagot (1954).

Still Life with Florets, pro dva klarinety, hoboj, tři violy a tlumený cimbál (1961).

Sladká královna pro ústní harmoniku, kontrabas, bicí a klavír (1962).

Olympia pro dva hráče (dvě foukací harmoniky, flexaton, kostelní zvonky, rolničky, západka, 1964, vyd. Supraphon 1966).

Mignon pro čtyři smyčcové nástroje (1965, vyd. Supraphon).

Minute Waltz, pro melodiku a kravský zvonec (1965).

Chanson pro violu, kytaru a hodinovou spirálu (1965).

York pro flétnu, hoboj, fagot, mandolínu, klavír, triangl a kontrabas (1967).

Piccolomini pro čtyři pikoly (1967).

Preludes pro třináct starých nástrojů (1974).

Untitled 6/At Your Memory the Transparent Tears Are like Molten Lead pro violu da gamba a cembalo (1976).

The Midnight Narcissus pro altovou flétnu, lesní roh, cello, klavír a triangl (1977).

About Scales, pro flétnu, pozoun, housle, violu, violoncello, klavír a vibrafon (1979).

Amaryllis pro kytaru (1981).

Trio pro smyčce (1981).

Fumon Manga pro dechové kvarteto (1981).

Quartettino Les Amours Jaunes (1983).

Passacaille, pro basovou flétnu a cembalo (1985).

Tango(Seven Autumn Haiku and Three Winter Tanka), pro melodiku, basovou ústní harmoniku, tenor, alto flute, guitar, violin, viola, bass guitar, electric piano, vibraphone, percussion (1985–86).

The Necklace of Clear Understanding pro barokní flétnu (1986).

Nocturne for Winds dechový septet (The Rainbow of Forgetting, 1986).

Ritratto di Laura Battiferri smyčcový sextet (1989).

Aokigahara, pro basovou flétnu a tingsha – tibetské činely (1989).

Dames’ Rocket sextet (1991).

Hermione Dreaming, pro barokní ansámbl (1992, druhá verze 2000).

Slow Rant Boogie oktet (1994).

Seven Sides of Maxine’s Silver Die, pro klavír a noneto (1998).

Lurid Bride oktet (1999).

The White Shift (Smyčcový kvartet č. 1, 2000).

Like that Drake nonet (2000).

Aurélia (2001).

The Atonement (Smyčcový kvartet č. 2, 2002).

 

Sbory

An Anna Blume smíšený sbor (text Kurt Schwitters, 1971).

Vermilion Dust smíšený sbor s komorním orchestrem (text Li Shang-yin, anglický překlad James J.Y. Liu, 1980).

Li Ch’ing Chao Madrigals smíšený sbor (text Li Qingzhao 1985).

 

Vokální skladby

Twenty-three Poems about Horses(text Li He, překlad J. D. Frodsham), pro vypravěče a nonet (1978, verze s orchestrem 1985).

Wang Wei Songs(text Wang Wei) pro baryton a klavír (1974–84).

Cold Mountain Songs(text Hanshan, překlad Red Pine) pro soprán a violoncello (1987).

 

Skladby pro klavír

The Devilʼs Trill (1964).

Slow fox (1973).

The Chinese Box (2000).

 

Elektronická hudba

The Tomb of Malevich (1965).

Bez názvu 1 (1973).

Anatomy of Melancholy (1974).

Listening to Rain (1986).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Grove2.

www.thecanadianencyclopedia.ca

www.composers21.com

 

II. Ostatní

Champagne, Jane: A composer-teacher makes music on the West Coast (The Canadian Composer, 1974, č. 95, s. 11).

Chatelin, Ray: Rudolf Komorous’ melodic journey (The candian composer, 1989, č. 240, s. 28–31, 45).

Everett-Green, Robert: Disturbing the piece (Toronto Globe and Mail, 3. 11. 1990).

Arnol, Martin: Listening on the edge (Musicworks, 2004, č. 88, s. 17–25).

Spisarová, Renata: The Composer Rudolf Komorous (Czech Music Quaterly 2006, č. 1, s. 28).

Forstová, Petra: Činnost skupiny Šmidrové v padesátých letech (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008).

Poole, Elisa: Rudolf Komorous and the ʻaesthetic of the strangeʼ (The Globe and Mail, 16. 6. 2010) – interview.

 

Petra Wiedermann

Datum poslední změny: 19.5.2016