Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bartoš, Jan ZdeněkTisk


Charakteristika: sklafatel, hudební pedagog, autor textů o hudbě a organizátor hudebního dění

Datum narození/zahájení aktivity:4.6.1908
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.6.1981
Text
DíloLiteratura

Bartoš, Jan Zdeněk, skladatel, hudební pedagog, autor textů o hudbě a organizátor hudebního dění, narozen 4. 6. 1908, Dvůr Králové nad Labem, zemřel 1. 6. 1981, Praha.

 

Od dětství se učil hrát na housle a už jako šestiletý zaznamenal první veřejné úspěchy ve zpěvu a ve hře na klavír. Od čtrnácti let působil jako houslista v různých souborech a v divadelních, tanečních a symfonických orchestrech. Hudbu studoval u Karla Hršela v Hradci Králové. V roce 1924 absolvoval kvůli rodičům dvouletou obchodní školu a nastoupil profesní dráhu jako úředník. Roku 1928 sestavil vlastní hudební soubor. V letech 1929–31 zastával funkci koncertního mistra u francouzské námořní společnosti Messagerie Marittime v Marseille, na jejíchž lodích procestoval Středomoří, Egypt, Indii, jihovýchodní Asii, východní Afriku, Madagaskar atd. Po návratu působil krátce v Paříži. Skladbu studoval od roku 1933 na odborné škole pro hudební pedagogy při Uměleckém sdružení českých učitelek hudby v Praze u Františka Píchy a Metoda Doležila, v letech 1935–39 na pražské konzervatoři u Otakara Šína a Jaroslava Řídkého a na mistrovské škole u Jaroslava Křičky, kterou absolvoval v roce 1943.

Po studiích působil dále jako houslista a začal se věnovat i pedagogické činnosti. Od roku 1941 vyučoval hudební výchovu na středních školách v Praze a od roku 1943 připravoval své studenty ke státním zkouškám z hudby na dvouletém hudebním pedagogiu Uměleckého sdružení českých učitelek hudby. Zároveň hrál v různých orchestrech symfonických (Šaškova filharmonie, Orchestr FOK aj.) i divadelních (Valentova kočující společnost na Moravě, Tylovo divadlo v Praze-Nuslích, Velká opereta v Praze aj.). Po válce se věnoval mládežnickým souborům a stal se uměleckým vedoucím souboru Jana Švermy v Motorletu v Jinonicích. Do roku 1956 pracoval jako úředník na Ministerstvu kultury a poté jako vedoucí hudebního odboru na Ministerstvu školství a kultury. V letech 1959–61 zastával funkci šéfredaktora hudební redakce Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění a od roku 1958 až do své smrti vyučoval na pražské konzervatoři.

Jeho hudební a pedagogickou činnost doplňovala i práce organizační, ediční a kritická. Publikoval několik odborných hudebně-teoretických knih: Čtení o hudebních formách, O rozvoji hudebních forem a žánrů, Hudba volá SOS. Za svůj život napsal 235 skladeb s opusovými čísly: 17 divertiment pro různá komorní obsazení, 11 smyčcových kvartetů, 7 symfonií, koncerty a další orchestrální skladby, 8 hudebně-dramatických děl (jednoaktová komická opera ze soudobého života Prokletý zámek, 1951; čtyřaktová opera Útok na nebe s námětem z Pařížské komuny, 1955; opereta Je libo ananas?, 1956; dramatické pásmo My, havíři, 1950), vokální a vokálně-symfonické skladby, masové budovatelské písně, mnoho instruktivních, zábavních a tanečních skladeb aj.

Jeho skladby jsou technicky pohotové a invenčně působivé. Často vycházejí z lidových zdrojů a věnují se tématům lásky a vlasti, podpoře společenského pokroku a úsilí o zachování míru. Inspirován byl také Pařížskou Šestkou a zahraniční hudební literaturou. Jeho dramatická díla i smyčcové kvartety jsou silně lyrické. Mezi obsahově závažná nebo politicky angažovaná díla patří např. melodramatický balet Hanuman op. 24 (1941), jímž autor vyjádřil protest proti fašistickému násilí za války, nebo skladby Běžec míru op. 47 (1948), Poselství op. 84 (1960), Tractatus pacis (1974) a Lidice (1976). Jako reakci na květnové povstání v Praze v roce 1945 napsal Tři revoluční pochody op. 38 (1945). Za války upřednostňoval chromatiku (Concertino pro fagot a orchestr nebo klavír, op. 34, 1943; Sonatina pro violu a klavír op. 46, 1947), později nastal v jeho tvorbě obrat k rovnováze ve volbě harmonických prostředků a někdy dospěl ke složitým harmonickým operacím (5. smyčcový kvartet Aby celý svět byl zahradou op. 66, 1952). Své hudební nadání uplatnil především v komorních skladbách, až v období své tvůrčí zralosti se zaměřil také na velké orchestrální formy (symfonická báseň Příběhy jednoho dne op. 80, 1958; 1. Symfonie op. 65, 1949–52; 2. Symfonie Komorní op. 78, 1956). Mnoho skladeb napsal pro děti. Jeho skladby jsou známé i v zahraničí, především v Německu. Často psal přímo na objednávku zahraničních interpretů. V roce 1955 získal vyznamenání Za vynikající práci za skladatelské dílo a v roce 1973 byl jmenován zasloužilým umělcem.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Komorní skladby

Malá suita ve starém slohu pro violu a violoncello op. 1 (1935, v rozhlase 1938).

Čtyři starofrancouzské tance pro dechové kvinteto op. 7 (1935, v rozhlase 1935).

Thema con variazioni pro dechové kvinteto op. 11 (1936, provedení Praha 1939).

Dvouhlasá invence pro klavír op. 5 (1937, Edice Continental 1947).

Rondo pro housle a klavír op. 13 (1937).

Nálady pro dechové nástroje op. 16 (1938).

Dvě skladbičky pro čtyři lesní rohy (1938).

Sonáta pro violoncello a klavír op. 17 (1938, provedení Praha 1939).

Scherzo na lidové motivy (1938, provedení Praha 1939).

Nonet op. 19 (1939, provedení Praha 1939).

1. smyčcový kvartet op. 22 (1940, provedení Praha 1942).

Domácí hudba pro dvoje housle a violu op. 30 (1942, provedení Praha 1942, Edice Continental 1943).

Concertino pro fagot a klavír op. 34 (1943).

Partita pro sólovou violu op. 36 (1944, provedení Praha 1946).

Kasace pro žesťové nástroje (1944).

Lyrické scény pro klavír op. 39 (1945, provedení Praha 1946).

Serenáda pro violu a klavír (1945).

Dechový kvintet op. 42 (1946, rozhlas Praha 1947).

2. smyčcový kvartet (1946, provedení Praha 1946, vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1951).

Sonatina pro violu a klavír op. 46 (1947, provedení Praha 1948, vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1953).

Kvintet pro flétnu, housle, violu, violoncello a kytaru op. 45 (1947, v rozhlase 1947).

Elegie. Sólo pro violoncello a orchestr (1947, vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1952).

3. smyčcový kvartet (1948, provedení Praha 1948).

Serenáda. Sólo pro violoncello a orchestr (1949, v rozhlase 1950).

Duetto pro housle op. 60 (1951, provedení Praha 1954).

4. smyčcový kvartet (1951, provedení Praha 1951).

5. smyčcový kvartet Aby celý svět byl zahradou op. 66 (1952, provedení Praha 1952).

Dva kusy pro housle a harfu op. 67 (1953, provedení Praha 1954).

Sonáta pro klavír op. 70 (1955, provedení Praha 1956).

Capriccio. Sólo pro violoncello a orchestr (1956, provedení Brno 1956).

Divertimento pro devět dechových nástrojů (1956).

6. smyčcový kvartet op. 72 (1956, provedení Český Těšín 1956).

7. smyčcový kvartet op. 73 (1956).

Sonáta pro klavír č. 2 (1959).

Harfové trio (1961).

Preludia pro flétnu a klavír (1963).

Sonety o Praze pro recitaci, smyčce a harfu (1966).

11. smyčcový kvartet (1973).

Hudba pro klarinet a fagot (1974).

Črty pro klavír pravou rukou (1975).

Divertimento č. 17 pro flétnu, klarinet a fagot (1979).

Fantasie pro violu sólo (1980).

Suita pro žesťové septeto (1981).

Tercettino pro hoboj, klarinet a fagot op. 235 (1981).

 

Orchestrální skladby

Koncertní valčíky (1935).

Dva feuilletony op. 6 (1935).

Romance. Sólo pro housle a orchestr op. 12 (1937, rozhlas Praha 1939, vydalo nakladatelství Antonína Jablunka, Ultraphon, Ostrava 1945).

Rondo. Sólo pro housle a orchestr op. 13 (1937, provedení Praha 1937).

Studentská (královédvorská) suita pro smyčce op. 25 (1941, v rozhlase 1943, vydala Edice Continenatal 1948).

Concertino pro fagot a orchestr nebo klavír op. 34 (1943).

Baletní hudba pro orchestr (1945).

Symfonická báseň Zpěv svatomatějský op. 37 (1945, v rozhlase 1947).

Tři revoluční pochody op. 38 (1945, provedení Praha 1947).

Dumka. Sólo pro housle a orchestr (1948).

Pochod roku 1948 op. 48 (v rozhlase 1949).

Fronta (1950, provedení Ostrava 1950).

1. symfonie op. 65 (1952, provedení Praha 1954).

Rudý prapor op. 69 (1953, provedení Praha 1953, také pro dechový orchestr).

Promenádní op. 74 (1956).

2. symfonie Komorní op. 78 (1956, vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1958).

Příběhy jednoho dne. Symfonická báseň op. 80 (1958).

Concerto da camera per oboe ed archi (1963).

Koncert pro lesní roh a orchestr (1967).

4. symfonie pro hoboj dʼamore a orchestr (1968).

Concerto da camera per oboe ed archi (1970).

Koncert pro housle a smyčcový orchestr (1973).

Fantasie pro varhany a smyčcový orchestr (1975).

5. symfonie pro velký dechový orchestr (1975).

Koncert pro housle, violu a smyčcový orchestr (1976).

7. Symfonie (1978).

Rapsódie pro violoncello a smyčcový orchestr (1979).

Triptych (1979).

 

Vokální skladby

Žalm 137 pro tenor a varhany (1935).

Modlitba pro alt a varhany (1936).

Vojenské pochodové písničky pro zpěv a klavír op. 10 (1936).

Koťata op. 9 pro dětský sbor (1936, provedení Příbram 1944, vydalo nakladatelství Antonína Jablunka 1946).

O Honzovi op. 14 pro soprán a klavír (1937, provedení Praha 1937, také s orchestrem).

Hanácky pěsničke op. 15 pro mužský sbor na texty Ondřeje Přikryla (1937, provedení Praha 1938).

Smíšené sbory v lidovém tónu op. 20 (1939).

Kmotr Váňa. Kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr na texty Jana Nerudy (1940, nedokončeno).

Tři intimní písně pro baryton a klavír op. 26, na text Oty Pokladníka (1941, provedení Praha 1941).

Na zemi své op. 27 pro mužský sbor (1941).

Dva smíšené sbory op. 27 (1941).

Bodláčí op. 29 pro mužský sbor na texty Karla Havlíčka Borovského (1942).

Má pouť, tři meditace pro mezzosoprán, violu a klavír op. 28 (1942, provedení Praha 1943, vydal Oldřich Pazdírek, hudební nakladatelství, 1947).

Starý dudák, balada pro baryton a orchestr (1943).

Písničky pro střední hlas op. 23 (1943, provedení Praha 1943, s orchestrem).

Epigramy pro baryton, fagot, pikolu a klavír na texty Jiřího Zhora, op. 33 (1943, provedení Praha 1943).

Z Dálného východu, tři zpěvy pro baryton, flétnu a kytaru na slova orientální poezie z 9. a 10. století, op. 32 (1944, provedení Praha 1944).

Jarní, písňový cyklus pro soprán a klavír na texty Oty Pokladníka op. 35 (1944).

Z května op. 40 pro mužský sbor (1945, vydalo Pěvecké sdružení moravských učitelů Brno 1948).

cyklus Budeme všichni hospodáři pro smíšený sbor (1950).

Běžec míru op. 47. Kantáta (1948, provedení Praha 1949).

Krásná země op. 50. Kantáta (provedení Benešov 1949).

Nové sokolské písně (1950).

V míru žít op. 61. Kantáta (1951, provedení Příbram 1951).

Pod prapory op. 55 pro dětský sbor (1951, vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1953).

Textilácké písničky op. 56 pro dětský sbor (1951).

U nás, cyklus na lidové texty pro ženský sbor (s klavírem, provedení Praha 1956).

Meditace na Štursova Raněného pro ženský hlas a smyčcové kvarteto op. 76 (1956, provedení Praha 1956).

Poselství op. 84. Kantáta (1960).

Tři písně o pražských kašnách (1965).

Dětem. Cyklus písniček pro soprán a klavír (1972).

Tractatus pacis. Kantáta (1974).

Lidice. Kantáta (1976).

Nejkrásnější knížka. Kantáta pro dětský sbor a dechové kvinteto (1979).

 

Hudebně-dramatické dílo

Hanuman op. 24. Balet (na text Svatopluka Čecha, 1941).

Scénická hudba ke hře Blázen Kabrnos (1945).

Rýparka, lidová zpěvohra op. 52 (1949).

My havíři. Dramatické pásmo (1950).

Prokletý zámek. Opera (libreto Zdeněk Lorenc, 1 jednání, 1951).

Útok na nebe. Opera (libreto podle hry Jindřicha Zpěváka Pařížská komuna, 4 jednání, 1955).

Je libo ananas? Opereta (libreto Jindřich Zpěvák, 3 jednání, 1956).

Mirella. Balet (1956).

Král manéže. Groteskní pantomima (1963).

Balada jutská. Balet (1971).

Vzpoura v perníkové chaloupce – hra pro děti.

Sněhurka – hra pro děti.

Příběhy cvrčka Janka – hra pro děti.

 

Zábavné a taneční skladby

Brigáda práce (vydal Ultraphon).

Suita lidových tanců.

Danzarina (vydalo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1953).

Černošská ukolébavka (1954).

Literatura

I. Lexika
ČSHS.

ČSS.

 

II. Ostatní

Gardavský, Čeněk a kolektiv: Skladatelé dneška (Praha, 1961).

Kuna, Milan. Jubileum Jana Zdenka Bartoše (Hudební rozhledy 11, 1958, č. 10, s. 427).

Nedbal, Miroslav: Večer v Klubu SČS (Hudební rozhledy 13, 1955, s. 237).

Bartoš, Jan Zdeněk (Rytmus 10, č. 5, 1946, s. 15).

 

Iveta Šedová

Datum poslední změny: 6.10.2014