Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Teml, JiříTisk


Charakteristika: Hudební skladatel, dramaturg hudebního vysílání rozhlasu, autor rozhlasových pořadů, hudební publicista

Datum narození/zahájení aktivity:24.6.1935
Text
DíloLiteratura

Teml, Jiří, hudební skladatel, dramaturg hudebního vysílání rozhlasu, autor rozhlasových pořadů, hudební publicista, narozen 24. 6. 1935, Vimperk

 

Jiří Teml vystudoval Vyšší hospodářskou školu (dříve Obchodní akademii) ve Vimperku v letech 1957–60. Do roku 1976 působil jako úředník s ekonomickou specializací v Karlových Varech a potom v Plzni. Zájem o hudbu a výjimečný talent projevoval od mládí. Hudební teorii studoval nejdříve u Dr. Bohumila Duška, který působil na Pedagogickém institutu v Karlových Varech.

V mládí Temla zajímala zejména jazzová a taneční hudba. V šedesátých letech zaranžoval několik skladeb pro Karla Krautgartnera a psal drobnější populární díla. Roku 1964 zkomponoval Mikrorapsodii pro klavír a orchestr inspirovanou rukopisem George Gershwina. Jazzové kompozice uplatňoval v pražském rozhlase, kde ho Harry Macourek seznámil s hudebním dramaturgem symfonické hudby, skladatelem Jiřím Jarochem. Všestranně orientovaná osobnost Jarocha nasměrovala Temla k poznání toho nejkvalitnějšího z domácí i zahraniční tvorby. Tento vzdělaný muzikant byl citlivým posuzovatelem jeho prvých kompozičních projevů, při společných lekcích v něm pěstoval snahu o koncíznost a jednotu hudebního materiálu a podporoval jeho osobní invenci a zálibu v orchestrační barevnosti. Toto vše pak Teml zúročil při kompozici vážné hudby, kterou se začal od sklonku šedesátých let systematicky zabývat. Na Přehlídce tvorby západočeských skladatelů (1969) zazněla např. jeho Fantazie pro klarinet a komorní orchestr. Velký úspěch zaznamenal do té doby neznámý skladatel roku 1974, kdy Jiří Teml získal 2. cenu v soutěži Českého hudebního fondu za varhanní skladbu pro Interpretační soutěž Pražského jara 1975, nazvanou Fantasia appassionata per organo. Vztah k varhanám provázel Jiřího Temla od mládí dodnes. Hrál namnoha kůrech v Karlových Varech i na Kraslicku a barevné možnosti nástroje později využil v řadě sólových skladeb, třech varhanních koncertech s orchestrem av kombinacích s jinými nástroji jako je anglický roh, trubka, bicí nebo se sólovým asborovým vokálním projevem. V průběhu sedmdesátých let se díla Jiřího Temla objevovala stále častěji na komorních a orchestrálních pódiích Západočeské odbočky Svazu skladatelů v Plzni a řada z nich byla věnována plzeňským interpretům. Současně se skladatel uplatňoval kompozicemi pro dětské sbory, které byly s úspěchem uváděny na festivalech sborové tvorby v Jihlavě, v Jirkově, nebo na Svátcích písní v Olomouci.  

Roku 1976 zanechal Jiří Teml definitivně zaměstnání úředníka a na doporučení Dr. Antonína Špeldy začal působit jako dramaturg plzeňské stanice Československého rozhlasu (1976–80). Tato povinnost zesílila nároky na jeho znalost a poslechovou zkušenost širokého stylového repertoáru včetně soudobé hudby. V duchu nového poznání napsal roku 1979 v Plzni Koncert pro housle a orchestr, své prvé dílo, pracující s kompoziční technikou vypsané aleatoriky, proporční notace a specifické nástrojové artikulace. Rozhlasová nahrávka převzatá na stereofonní LP desku zachycuje výkon Jana Sedláčka a Plzeňského rozhlasového orchestru, řízeného Bohumírem Liškou.) Následovala další koncertantní díla využívající barevného souznění netradičních nástrojů, jako Fantazie–koncert pro housle, harfu a orchestr, prvně uvedená roku 1983 v Plzni a nahraná na LP desku Pantonu. Na Týdnu nové tvorby 1987 zazněl Temlův Koncert pro varhany, smyčce, trubky a bicí nástroje, vzniklý na objednávku bratislavské stanice Čsl. rozhlasu. K dílům originálního koncertantního obsazení patří i Koncert pro violoncello, smyčce, klavír a bicí (1980) psaný pro Martina Škampu a nastudovaný Pražským studentským orchestrem s dirigentkou Vlastou Škampovou.

Další životní a tvůrčí éra Jiřího Temla se datuje rokem 1980, kdy nastoupil jako dramaturg symfonické, vokální a komorní hudby v pražské stanici Čsl. rozhlasu. Práce dramaturga ve vysílání hlavního města předpokládala profesionální orientaci v nejširším repertoáru a přinesla řadu nových povinností, jako průběžné doplňování stávající fonotéky, hodnocení děl, volbu nových nahrávek a to jak v podobě „live“ snímků na koncertech, tak přepisem z existujících kompaktů. Dramaturgickou prioritou byla Temlovi česká hudba, která se nabízela do světa a to v té nejlepší interpretaci, jež byla v Praze k dispozici díky prvotřídním výkonným umělcům i tělesům. Nahrávání zahraniční tvorby bylo obtížnější jak z hlediska finančního, tak pro určitá ideologická omezení, týkající se např. duchovní hudby.

Kompoziční žeň příštích let obsahuje velká symfonická díla. Sledujeme-li jejich žánry v delším časovém úseku, jde o příští skladby: po I. symfonii „Lidé a prameny“ z roku 1976 následuje II symfonie s podtitulem „Válka s mloky“ (1987) a III. symfonie s podtitulem „Kafka“(1998). S úctou se Jiří Teml obrací k formám minulým. Dokládá to existence děl jako: Concerto grosso pro komorní orchestr „Pocta Händlovi“ z roku 1984, Concerto grosso č.2 pro dvoje housle, violoncello a smyčce z roku 2001 a Concerto grosso č. 3 pro flétnu,fagot a smyčce z roku 2002. V jiných dílech připomíná Jiří Teml svůj vztah k autorům moderní hudby. Jsou to např. Jubilejní variace–symfonická věta k 100. výročí narození B. Martinů z roku 1989, nebo Aenigma vitae (Hommage á Leoš Janáček) z roku 2003.

Kompoziční styl Jiřího Temla prošel svébytným vývojem. V šedesátých letech autor vyšel z tradic hudby 20. století a byl ovlivněn vzory Igora Stravinského, Sergeje Prokofjeva, Paula Hindemitha, Bély Bartóka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a také Miloslava Kabeláče. V sedmdesátých letech začal studovat originální kompoziční techniky autorů Polské školy a oblíbil si György Ligetiho. Lze říci, že převzal neortodoxně něco z jejich výraziva a přetransformoval to pro svůj způsob práce.V Temlově díle se v té době objevuje zajímavá barevnost partitur, snaha o kontrasty jednotlivých instrumentálních sekcí, originální nástrojová artikulace, mnohostranné využití zvolených motivických prvků a také snaha o sevřenost a jednotu hudebního materiálu. Za přelomové dílo nového stylu v komorní hudbě považuje autor Tři bagately pro housle,hoboj, klarinet (basklarinet) a klavír (1977). Uvědoměle zde použil aleatorickou plochu a princip práce s krátkým motivem na nové bázi. Při práci s netradičními tónovými řadami aplikuje Teml vlastní modální řadu, užívající celé tóny a půltóny ( např. c des es fes ges as b c). Toto pojetí reflektuje do jisté míry i folklorní východiska jeho tvorby. Autorovi není cizí ani smysl pro humor, který ho přibližuje českému neoklasicismu, známému zejména z díla Iši Krejčího. Příznačně ho lze nalézt v 2. větě Partity pro flétnu, housle, violoncello a klavír z roku 2001, kde spojuje vlastní hudbu s citáty popěvků a odrhovaček.Teml se nebál vyzkoušet sonické možnosti méně obvyklých nástrojů když napsal skladby pro dudy a cimbál.V intencích své techniky vytvořil také originální zvukový potenciál ve skladbách po cembalo ( poutavý Koncert pro cembalo a komorní orchestr nebo Pět tanců pro cembalo, mezi něž autor zařadil též jazzový, rituální a rockový ). Tvorba Jiřího Temla je obohacena o nové výrazové dimenze v dílech vokálních, v nichž autor hudebně komentuje psychologické a filosofické rozměry textu ( cykly Sapientia nebo Sonety, cyklus písní pro baryton a komorní orchestr na Shakespeara).

Z datací přiloženého seznamu děl je vidět, že Jiří Teml věnoval celkem vyvážený zájem tvorbě různých obsazení a žánrů. Od komorních skladeb pro jeden nástroj (hlavně klavír, cembalo, varhany, strunné nástroje, ale také harfu, akordeon a klarinet) po kompozice pro dva a tři nástroje nejrůznějšího obsazení. Klasický smyčcový kvartet je v díle Temla zastoupen čtyřmi skladbami II. smyčcový kvartet „Vivat Stravinskij“z roku 1986 je přepracováním kvartetu z r. 1978 a vypovídá o autorově vzoru i hudebními názvuky. III. Smyčcový kvartet „Fantastické scény“ z roku 1988 je jednovětý a plochami meditativními i disonantně dramatickými připomíná úmrtí přítele Pavla Skály.

Kompozice pro pět nástrojů psal Teml často s představou konkrétních interpretů. Druhý dechový kvintet z roku 1978 byl věnován Českému dechovému kvintetu, Suita piccola pro 5 dechových nástrojů z roku 1996 byla psána pro účastníky soutěže Concertino Praga a Metamorfózy pro flétnu, klarinet, klavír, kontrabas a bicí z roku 1998 byly psána pro Barock Jazz Quintet. V oblasti komorních skladeb pro šest nástrojů nalézáme humorné dílo Pidluke–padluke je sextet pro dechové nástroje z roku 1995, inspirovaný grafikou Jiřího Šalamouna. Osobitým dílem je i Concertino pro varhany (cembalo) a dechové kvinteto z roku 2003. Obohacením repertoáru pro noneto se stal hudební žert Rozmarné léto z roku 1989, věnovaný Českému nonetu, nebo Dvě invence pro noneto a bicí nástroje z roku 1996.

Téměř dvacítku děl různého obsazení a inspirace představují Temlovy komorní skladby s podílem lidského hlasu. Představují melodramy, písně, cykly písní a originální kompozice vesměs psané na kvalitní básnické a literární předlohy. Patří k nim verše Miroslava Floriana, Františka Halase, Václava Lokvence a Williama Shakespeara. Do této kategorie patří i Moudrého Katona mravní poučování v překladu Jana Amose Komenského z r. 2007, psané pro mezzosoprán a cembalo. Filosofické latinské texty pod názvem Sapientia použil Jiří Teml v několika za sebou vznikajících cyklech písní ( pro baryton a klavír 2001, 2002, pro mezzosoprán a harfu 2005).Poslední Sapientia v úpravě pro soprán a Ensemble Martinů (flétna, housle, violoncello, klavír) zazněla s úspěchem na festivalu České doteky hudby 2012. Jakožto autor spontánní vokální erudice zanechal Jiří Teml obsáhlou žeň sborové tvorby. Nejvíce zastoupený je tu smíšený sbor, potom ženský (dívčí) sbor, méně frekventovaný je sbor mužský. Vedle forem a capella autor užívá ke zpestření partů klavír, housle, flétnu, bicí i rytmické skupiny. Umělecky vynikající je Temlova harmonizace, úprava a instrumentace duchovních písní ze sbírky Kaple královská zpěvní a muzikální Václava Holana Rovenského V díle z roku 1990 nazvaném Den přeslavný jest k nám přišel účinkuje smíšený sbor, žesťové kvinteto, varhany a bicí.

Porozumění a láska k dětskému interpretovi je zřetelná z Temlových dětských sborů. Rozmanitost obsazení, literární předlohy, nástrojové doprovody a věkové dispozice od předškolních dětí k mladistvým je patrná z přiloženého seznamu. Tato kategorie obsahuje i úpravy národních a vánočních písní ( včetně maďarských a korejských), ale také písničky pro maminky, tatínky, babičky a dědečky, písničky o zvířátkách a metru, písničky na prázdniny i do školy. Řada sborů má humorný charakter. Funkční užití dětských i smíšených sborů pak nacházíme v dílech kantátového charakteru, mezi nimiž jsou miniaturní a mikrokantáty pro dětský sbor a klavír. Zakletá dcera na texty Karla Jaromíra Erbena je z roku 1974, nebo Ptačí rozhlásek, kantáta pro dětská sóla, dětský sbor a malý instrumentální soubor z roku 1980. Nová píseň o hrozné povodni v městě Sušici L.P.1993 vznikla jako malá kantáta pro baryton, smíšený sbor, klarinet, violu a bicí nástroje roku 1995 a má humorný charakter.Vyvrcholením Temlovy tvorby pro děti jsou bezesporu jeho muzikantsky poutavé dětské opery, které ve své kategorii získaly skutečný ohlas i díky vtipným libretům.. Jsou to Císařovy nové šaty z roku 2006, Kocour v botách z roku 2008/9 a muzikál Čert a Káči z roku 2011.

Osobnost Jiřího Temla byla v průběhu života tvarována nesmírným množstvím repertoáru, jehož poznání bylo podmínkou dobré práce dramaturga. Vybaven teoretickými a intelektuálními předpoklady a spontánní muzikalitou napsal velké množství kompozic. Jsou mezi nimi i úpravy lidových písní, do roku 1996 jich vzniklo asi 200 pro pořad plzeňského rozhlasu „Hrají a zpívají plzeňáci“. Je zajímavé, že až několik let před svou šedesátkou sáhl Teml k instrumentacím a úpravám děl jiných skladatelů. Tak vznikla instrumentace Cigánských melodií Antonína Dvořáka roku 1992, nebo Loutny české Václava Adama Michny z Otradovic roku 1992, ale také úprava Tří tanců z West Side Story Leonarda Bernsteina roku 1996. O rok později pak úprava Bohuslava Martinů Písniček na jednu stránku. Českou rapsodii téhož autora Teml instrumentoval roku 2006. Skladatel upravil i Písně Jaroslava Ježka pro hoboj, klarinet a fagot roku 2001. Díky své rozhlasové profesi byl Teml pochopitelně konfrontován s hudbou doprovodného charakteru. A tak vznikaly hudby k rozhlasové pohádce, hře, různým vícedílným programům i četby na pokračování, ale též scénické hudby k dramatickým hrám.

K 1.1. roku 2000 odešel Jiří Teml jako dramaturg rozhlasu do penze. Jeho spolupráce s touto institucí však pokračovala dodnes v podobě rozmanitých autorských pořadů. Šlo zejména o programy Musica moderna, později Hudební fórum s Jiřím Temlem s bohatou tématikou jako:České symfonie 20. století, Česká koncertantní hudba 20. století, Dny soudobé hudby, Nové nahrávky Českého rozhlasu 3 Vltava, Švýcarská soudobá hudba, Ruská hudba 20. století, České noneto jubilující, Česká píseň a melodram, Francouzská moderna, Pařížská šestka, Cembalo, kytara, akordeon a dudy, Vánoční musica moderna, Folklor v hudbě, Literatura v hudbě, Jazzové inspirace, Výtvarné umění v hudbě, Shakespeare stále inspirující aj..Tyto rozhlasové pořady Jiří Teml od přelomu století zpracovával a natáčel a vedle toho komponoval svá další díla.V seznamu jeho skladeb z této doby nalézáme také kompozice, inspirované výtvarným uměním Meditace a rozkoše–dvě věty pro violu a cembalo podle Jana Zrzavého vznikly už roku 1990, Cesta ke světlu pro dvoje housle, hudba k obrazům Zdenka. Hajného roku 2004,Strnadela, hudba k vernisáži Petra Strnada roku 2005 a Krumlovské maškary–suita pro zobcovou( příčnou)flétnu a cembalo inspirovaná malbami Jiřího Lederera roku 2006. Temlova díla získala mnohá ocenění v soutěžích rozhlasu, Českého hudebního fondu, nebo sborových festivalů v Jihlavě, Jirkově a na Svátcích hudby v Olomouci. Cirkus Rámus–tři písničky pro nejmenší získaly I. místo v mezinárodní rozhlasové soutěži OIRT Praha 1984.

Mnoho Temlových děl bylo nahráno na LP desky, některé z nich jako live nahrávky, novější jsou zachyceny na CD nosičích. Temlovy vydavateli byl Panton, Supraphon, Triga, Bärenreiter, či Esel.

Z Temlových skladeb uplatněných v zahraničí připomeňme Tři skladby pro varhany z roku 1992, věnované Karlu Paukertovi, působícímu v Clevelandu v USA.Pro téhož interpreta Teml napsal sólovou varhanní skladbu Fantasietta (Hommage a Buxtehude) a užil v ní citaci z díla tohoto barokního mistra s kryptogramem tónů b-e-h-d. Skladba z roku 2007 zazněla v premiéře na Islandu roku 2008. Kantáta–mirakl Elckerlije Mariken van Nieumeghen pro sóla, sbor a komorní orchestr z roku 1993 byla objednána a provedena Universitním sborem a orchestrem Flos Campi Nieumeghen v Holandsku. Švýcasský dirigent Simon Camartin u Temla objednal Legendu pro housle, harfu a smyčce, která zazněla roku 1996 v osmi benediktinských klášterech ve Švýcarsku. Pro zájezd Kühnova dětského sboru do Koreje Teml zhudebnil Tři korejské lidové písně pro dětský sbor, klavír a bicí (2006). Pro švýcarský festival Menhir/Falera napsal Jiří Teml Concerto doppio per due Clarinetti ed Orchestra „Zwei Schallensteine“ (2007).

Jiří Teml je v současnosti umělecky a organizačně aktivní v pražském hudebním životě. Mnoho let se setkáváme s Temlem také v roli hudebního publicisty a recenzenta, který píše pro časopisy jako Hudební rozhledy a Harmonie. Kromě toho pracoval a pracuje ve výborech Společnosti skladatelů, Přítomnosti, ve Správní radě Nadace Bohuslava Martinů, v umělecké radě HAMU a v komisi NIPOS–ARTAMA při zajišťování festivalu sborového umění Jihlava.

Jiří Teml byl jmenován rezidenčním skladatelem 78. sezóny FOK 2012/13.


Dílo

I. Dílo hudební

 

Instrumentální dílo

Orchestrální skladby

Karlovarská suita pro komorní orchestr, 1966

Baletní partita pro malý orchestr, 1966

Žertovný kvapík pro velký orchestr, 1972, rozhlasová nahrávka Praha

Suita giocosa pro malý orchestr, 1973 (odměněno v jubilejní soutěži k 30. výročí osvobození), rozhlasová nahrávka Plzeň

I. symfonie „Lidé a prameny“, 1976, LP Supraphon live

Signál, symfonická věta pro orchestr, 1976, rozhlasová nahrávka Praha

Tři promenády–malý koncert pro orchestr, 1983, LP Supraphon live, Panton 1984, rozhlasová nahrávka Praha

Concerto grosso pro komorní orchestr „Pocta Händlovi“, 1984, rozhlasová nahrávka České Budějovice a Praha

II. symfonie „Válka s mloky“, 1987, rozhlasová nahrávka Praha, CD Radioservis

Písecké divertimento pro komorní orchestr, 1989, CD Jitex Písek

Capriccia pro komorní orchestr, 1989, rozhlasová nahrávka Praha

Jubilejní variace–symfonická věta k 100. výročí narození Bohuslava Martinů, 1989, rozhlasová nahrávka Praha, CD Radioservis

Serenata piccola pro komorní orchestr, 1990

Musica piccola per archi e fiatti, 1991

Epitaf–symfonická věta pro smyčce a bicí (Památce Vlasty Škampové), 1992, rozhlasová nahrávka Praha, CD Lupulus

Omaggi, Slavnostní hudba pro Plzeň (k 700. výročí založení města Plzně), 1994, rozhlasová nahrávka Plzeň, CD live

Legenda pro smyčce, harfu a bicí nástroje, 1996

III. symfonie „Kafka“, 1998, rozhlasová nahrávka Praha, CD

Taneční svita pro dechový orchestr, 2000

Concerto grosso č.2 pro dvoje housle, violoncello a smyčce, 2001, rozhlasová nahrávka Praha live

Concerto grosso č.3 pro flétnu, fagot a smyčce, 2002, Ed. Český rozhlas, 2003

Aenigma vitae (Hommage a L.J.) pro symfonický orchestr, (psáno pro nadaci Leoše Janáčka) 2003, oceněno v Jubilejní skladatelské soutěži 2004

Krakatit–symfonická věta pro velký dechový orchestr, 2010

 

Koncertantní skladby pro sólový nástroj a orchestr

Fantasie pro klarinet a komorní orchestr, 1969, rozhlasová nahrávka Plzeň

Concertino pro lesní roh a komorní orchestr, 1970, rozhlasová nahrávka Plzeň

Toccata pro housle a orchestr, 1974

Koncert pro housle a orchestr (věnováno Janu Sedláčkovi), 1979, rozhlasová nahrávka Plzeň, LP Panton, Edice Panton

Concertino pro hoboj a komorní orchestr „Hommage Vivaldi“, 1993, rozhlasová nahrávka

Praha, I. cena v skladatelské soutěži Nadace festivalu komorní hudby v Českém Krumlově

Concerto rustico per salterio ed archi, 2004, II.cena v soutěži Občanského sdružení cimbalistů ČR, Valašské Meziříčí

Concerto per clavicembalo ed orchestra da cammera ( psáno pro Moniku Knoblochovou), 2008

Concerto per clavicembalo (psáno pro festival Pražské premiéry), 2008

Salve Paganini–pro čtyřruční klavír a orchestr (objednávka švýcarského dirigenta Simona Samartina), 2011

Koncert pro varhany a orchestr č.3 (objednávka Symfonického orchestru FOK), 2013

 

Koncertantní skladby pro skupinu nástrojů a orchestr

Concerto pro dechové kvinteto a smyčce, 1967, rozhlasová nahrávka Plzeň

Koncert pro violoncello, smyčce, klavír a bicí nástroje, 1980, CD Lupulus

Fantasie–koncert pro housle, harfu a orchestr, 1983, rozhlasová nahrávka Plzeň, LP Panton

Koncert pro varhany, smyčce, trubky a bicí, 1985, rozhlasová nahrávka Bratislava, LP Panton live

II. koncert pro varhany, žesťové, smyčcové a bicí nástroje, 1994, CD

Legenda pro housle, harfu a smyčce, 1996

Concerto doppio per due Clarinetti ed orchestra“Zwei Schallensteine“, 2007 (psáno pro švýcarský festival Menhir/Falera), CD live

Dvojkoncert pro flétnu (pikolu), klavír a smyčce, 2009

 

Instrumentace, úpravy

Antonín Dvořák: Cigánské melodie, instrumentace pro symfonický orchestr, 1992

Václav Adam Michna z Otradovic: Loutna česká, instrumentace pro smyčce a žestě, 1992

Leonard Bernstein:Tři tance ( části) z muzikálu West Side Story, úprava pro smyčcový orchestr, 1996

Bohuslav Martinů: Písničky na jednu stránku, instrumentace pro komorní orchestr, 1997

Jaroslav Ježek: úprava písní pro hoboj, klarinet, fagot, 2001

Franz Schubert: Mille cherubini in coro, úprava pro soprán a smyčcový orchestr, 2003

L.A. Niedermeyer: Pieta signore, úprava pro soprán a komorní orchestr ( pro Evu Urbanovou), 2003, CD

Antonín Dvořák: Orchestrální suita z opery Rusalka, úprava a instrumentace, 2004

Bohuslav Martinů: Variace na slovenskou lidovou píseň, úprava pro violoncello, harfu a smyčce (pro francouzskou violoncellistku Soniu Wieder-Atherto), 2004

Bohuslav Martinů: Česká rapsodie, instrumentace pro komorní orchestr, 2006

Gaudeamus igitur–předehra, 3 variace a píseň, úprava pro dětský sbor a komorní orchestr, 2006

Jezu Kriste ščědrý kněže, úprava pro dětský sbor a komorní orchestr ( pro Kühnův dětský sbor), 2006

Johannes Brahms:Cikánské písně, instrumentace pro komorní orchestr, 2012

Bohuslav Martinů: Nový špalíček, instrumentace pro smyčce a dechy, 2013

 

Komorní skladby instrumentální pro jeden nástroj

Klavír, cembalo

Hudbička, dětské klavírní skladby, 1971, Ed. Panton 1973

Hudbička II, dětské klavírní skladby, 1972 (odměněno ve skladatelské soutěži ČHF 1972)

Pět malých etud pro klavír (věnováno prof. Jindřichu Durasovi), 1978, rozhlasová nahrávka Plzeň, LP Panton live, Ed. ČHF

Commedia del arte pro sólové cembalo (psáno pro Jitku Navrátilovou, 1987, rozhlasová nahrávka Praha, LP Panton live

Čtyři věty pro klavír ( věnováno prof. Karlu Frieslovi), 1997, rozhlasová nahrávka Plzeň,

Dyptich pro cembalo (psáno pro cembalovou soutěž Pražského jara), 1999

Pět tanců pro cembalo, 2004

 

Varhany

Musica brevis per organo, 1967

Fantasia appassionata per organo, 1972, (2. cena v soutěži ČHF 1974 pro interpretační soutěž Pražského jara), rozhlasová nahrávka Praha, LP Panton, Ed. Panton

Alchymisté– 6 skladeb pro varhany, 1984, LP Panton live , Ed. Bärenreiter

Tři skladby pro varhany (úprava původní skladby pro varhany a bicí pro Karla Paukerta), 2003

Fantasietta–Hommage a Buxtehude ( psáno pro Karla Paukerta), 2008

 

Harfa

Kaligramy–7 skladeb pro harfu, 1984

 

Akordeon

Miniatury pro akordeon, 1972, rozhlasová nahrávka Plzeň

Rondo pro akordeon, 1974

 

Housle

Partita pro sólové housle, 1998 (věnováno Jiřímu Tomáškovi)

 

Viola

Monolog pro sólovou violu, 1986 (psáno pro Jana Pěrušku)

 

Violoncello

Partita pro violoncello sólo, 1976

 

Klarinet

Pět kusů pro sólový klarinet, 1973, rozhlasová nahrávka Plzeň, Ed. Panton

 

Komorní skladby instrumentální pro dva nástroje

Komorní hudba pro fagot a klavír, 1968, rozhlasová nahrávka Plzeň

Baletto per due ( pro hoboj a fagot), 1968, rozhlasová nahrávka Plzeň

Preludium, Andante a Fuga pro housle a violu, 1970

Komorní hudba pro hoboj a klavír, 1971, rozhlasová nahrávka Plzeň, Ed. Panton

Šest houslových duet, 1973 (věnováno dr. Vlastě Bokůvkové, získalo III. cenu v rozhlasové soutěži skladeb pro mladé interprety), rozhlasové nahrávky Praha, Plzeň, Ed. Supraphon, CD

Čtyři invence pro housle a kytaru, 1977, rozhlasová nahrávka Plzeň, Ed. Panton

Trittico per corno e organo, 1981, rozhlasová nahrávka Praha

Obelisk–koncertní fantazie pro housle a klavír, 1983 ( psáno pro Břetislava Novotného), rozhlasová nahrávka Praha

Mozaika–koncertantní hudba pro housle a klavír, 1985 (věnováno Jiřímu Tomáškovi a J. Růžičkovi), rozhlasová nahrávka Plzeň

Klarinetový špalíček–6 snadných skladeb pro klarinetové duo, 1985, Ed. Bärenreiter Praha

Teatro piccolo per fagotto e pianoforte, 1986 (provedeno na Mezinárodním hudebním festivalu v Brně 1986–I. bienale soudobé hudby), rozhlasová nahrávka Praha, edice Panton

Árie a tanec pro anglický roh a varhany, 1986 (psáno pro Jiřího Hebdu).

Habanéra pro anglický roh a klavír, 1987 (psáno pro Jiřího Hebdu)

Pantomima pro flétnu a klavír, 1987 ( povinná skladba Concertina Praga), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. Triga

Dramatické scény pro trubku a klavír, 1987 (objednávka Concertino Praga), rozhlasová nahrávka Praha (snímky ze soutěže)

Komorní hudba pro klarinet a klavír, 1989 (věnováno Vlastimilu Marešovi)

Meditace a rozkoše–dvě věty pro violu a cembalo podle Jana Zrzavého, 1990, rozhlasová nahrávka Plzeň

Příběh s happyendem pro flétnu a harfu, 1991

Tři skladby pro varhany a bicí, 1992 (pro Karla Paukerta, Cleveland USA)

Taneční hodiny–suita pro housle a klavír, 1992 (psáno pro Jiřího Tomáška a Josefa Růžičku)

Quodlibet–4 drobné skladby pro anglický roh a housle, 1992

Hommage a Maigret pro basklarinet a klavír, 1993 (psáno pro Due Boemi di Praga), rozhlasová nahrávka Praha, CD Biberach NSR

Kaleidoskop–koncertní hudba pro housle a klavír, 1993, CD

Relief pro housle a klavír, 1995, rozhlasová nahrávka Praha

Partita semplice pro trubku a varhany, 2000 ( psáno pro Josefa Prokopa, hlasatele Českého rozhlasu 3)

David a Goliáš pro flétnu a varhany, 2001

Komorní hudba pro violu a klavír, 2002

Divertimento pro housle a violu, 2002 ( věnováno Jiřímu Tomáškovi a Gabriele Kubátové)

Čtyři nálady pro housle a violoncello, 2004 (psáno pro Lucii Hůlovou a Martina Sedláka), rozhlasová nahrávka Praha

Cesta ke světlu pro dvoje housle–Hudba k obrazům Zdenka Hajného, 2004 (psáno pro Duo Eco Pavla a Eva Franců), CD

Variace pro modrý salón pro housle a klavír, 2004 ( věnováno Václavu Lokvencovi)

Hudba k vernisáži pro dvoje housle, 2005

Malá galerie pro akordeon a violoncello, 2005 (psáno pro Jaroslava Vlacha)

Mozartovská křížovka–variační pasticcio z úryvků Mozartových skladeb a vlastní spojovací hudby pro dvoje housle, 2006 (psáno pro Duo Eco Pavla a Eva Franců)

Krumlovské maškary–suita pro zobcovou flétnu a cembalo, 2006 ( inspirováno malbami Jiřího Lederera z maškarního sálu v Českém Krumlově)

Půjdem spolu do Betléma–pásmo koled a vánočních písní pro violoncello a bicí, 2006

Tetínské variace–5 malých variací na píseň Josefa Vorla a Josefa Krasoslava.Chmelenského Nad Berounkou pod Tetínem pro dvoje housle, 2006

Fantazie a rondo pro hoboj a housle, 2006 ( psáno pro Vítězslava Černocha)

Přišla k nám radostná novina–pásmo vánočních písní a koled pro dvoje housle, 2006 (psáno pro Duo Eco Pavla a Eva Franců)

Čtvero denních dob aneb Vivaldi v Čechách pro dvoje housle, 2008 (psáno pro Duo Echo Pavla a Eva Franců)

 

Komorní hudba instrumentální pro tři nástroje

Divertimento pro housle, violoncello a klavír, 1974 (věnováno prof. Antonínu Špeldovi

Trio pro flétnu, hoboj a klavír, 1975

Čtyři malé studie pro housle, kytaru a akordeon, 1975

Kolokvia–5 skladeb pro hoboj, klarinet a fagot, 1980, LP Panton, Supraphon

Dřevěná muzika–krátké skladbičky pro sopránovou zobcovou flétnu, housle ( klarinet) a bicí nástroje ( orffovské), 1980

Divertimento giocoso pro flétnu, housle a violoncello, 1996

Trio eufonico pro flétnu, housle a klavír, 1999 (pro soubor Trio eufonico)

Dvě folklorní studie pro flétnu, violu a harfu, 1999

Trio gaio pro hoboj, klarinet a fagot, 1999

Dva obrázky z Bertramky pro housle, violoncello a klavír, 2000, rozhlasová nahrávka Praha

Commedia e danza per clarinetto, violino e pianoforte, 2000

Čtyři miniatury pro smyčcové trio, 2003

Epigramy pro flétnu, housle a klavír, 2004 (pro Trio eufonico)

Strnadela–hudba k vernisáži výstavy obrazů Petra Strnada pro flétnu, housle a klavír, 2005

Tři fresky pro housle, violoncello a klavír, 2008

 

Komorní hudba instrumentální pro čtyři nástroje

I. smyčcový kvartet, 1970, rozhlasová nahrávka Plzeň

Tři bagately pro housle, hoboj, klarinet (basklarinet) a klavír, 1977, rozhlasová nahrávka Plzeň, Ed. ČHF

Tři kusy pro smyčcové kvarteto „Vivat Stravinskij“, 1978

II. smyčcový kvartet „Vivat Stravinskij“, 1986 (přepracovaná skladba z roku 1978)

III. smyčcový kvartet „Fantastické scény“, 1988, rozhlasová nahrávka Praha

Shakespearovské motivy pro flétnu, housle, violoncello a cembalo, 1990, CD

IV. smyčcový kvartet „Divertimento“, 1996 (věnovaný Karlu Mlejnkovi), rozhlasová nahrávka Praha

Partita pro flétnu, housle, violoncello a klavír, 2001 (psáno pro Ensemble Martinů), rozhlasová nahrávka Praha, CD

Divertimento rustico pro 4 klarinety, 2002

V. smyčcový kvartet (psáno pro Sedláčkovo kvarteto), 2013

 

Komorní hudba instrumentální pro pět nástrojů

Starofrancouzské divertimento pro dechové kvinteto, 1965

Quinteto per ob, cr, vno, vla, vc, 1972

Druhý dechový kvintet, 1978 (věnováno Českému dechovému kvintetu), rozhlasová nahrávka Praha, LP Panton live

Barokní suita pro Barock Jazz Quintet. 1980

Suita piccola pro 5 dechových nástrojů, 1996 (věnováno Concertinu Praga)

Metamorfózy pro flétnu, klarinet, klavír, kontrabas a bicí, 1998 (psáno pro Barock Jazz Quintet), rozhlasová nahrávka Praha, CD Triga

Šumavské variace pro 2 housle, violu, violoncello a kontrabas, 2007

 

Komorní hudba instrumentální pro šest a více nástrojů

Rozmarné léto–hudební žert pro noneto podle Vladislava Vančury, 1989 (psáno pro České noneto), rozhlasová nahrávka Praha

Pidluke–padluke–sextet pro dechové nástroje z podnětu grafiky Jiřího Šalamouna, 1995, rozhlasová nahrávka Praha

Dvě invence pro noneto a bicí nástroje, 1996, rozhlasová nahrávka Praha

Hommage a Michelangelo pro varhany, žesťové kvinteto a bicí nástroje, 2000

Concertino pro varhany (cembalo) a dechové kvinteto, 2003 ( psáno pro Karla Paukerta)

Komorní skladby s vokálním podílem

Zelená flétna–melodram pro recitaci, flétnu, violu a harfu na verše Miroslava Floriana, 1983, LP Supraphon

Jízda na luční kobylce–pět písní pro baryton a klavír na verše Miroslava Floriana, 1984, rozhlasová nahrávka Plzeň

Sonety–cyklus písní na texty Williama Shakespeara v překladu Miroslava Macka pro baryton a komorní orchestr nebo klavír, 1997 (věnováno Romanu Janálovi) rozhlasová nahrávka Plzeň, CD Radioservis

Halasení–melodram na verše Františka Halase pro recitátora a klavír, 2000

Sapientia I–cyklus písní na latinské texty pro baryton a klavír (varhany). 2001

Divadlo svět–melodram na text Williama Shakespeara v překladu Josefa Václava Sládka pro recitátora a cembalo, 2002

Sapientia II–cyklus písní na latinské texty pro baryton a klavír (varhany), 2002

Lásko–melodram pro recitátora, flétnu a violu na verše Václava Lokvence, 2005

Sapientia III–cyklus písní pro mezzosoprán a harfu, 2005 (psáno pro Kateřinu Englichovou)

Ave Maria pro soprán, klarinet a klavír (varhany, nebo dětský sbor a varhany), 2005

Moudrého Katona mravní poučování v překladu Jana Ámose Komenského pro mezzosoprán a cembalo, 2007

 

Sborová tvorba

Pro mužské hlasy

Tři negalantní kuplety pro mužský sbor a capella, 1985, rozhlasová nahrávka Praha

Dve svatobné–pro mužský sbor na slovenskou lidovou poezii, 2003 ( oceněno v skladatelské soutěži 2004)

 

Pro ženské (dívčí) hlasy

Tři žertovné madrigaly pro ženský (dívčí) sbor na slova moravské lidové poezie, 1973 (III.. cena ve sborové soutěži v Jihlavě 1974), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. ČHF

Přání–píseň pro vokální soubor s doprovodem klavíru nebo rytmické skupiny, 1976, Ed. Krajské kulturní středisko Plzeň

Šest písniček ze studánky pro dívčí sbor, housle a bicí nástroje na českou poezii, 1981 (I. cena Festivalu vokální tvorby Jihlava 1982, provedeno na Pražském jaru 2007)

Travačky–vokální rondo pro dívčí( ženský) sbor a capella na texty moravské lidové poezie, 1981, rozhlasová nahrávka Praha, Ed. ČHF 1982

Čtyři moravské písničky pro dívčí (ženský) sbor a flétnu na texty moravské lidové poezie, 1982, (provedeno na smetanovských dnech Plzeň 1982), rozhlasová nahrávka Praha, CD dvojí nastudování

Marijanek pro dívčí sbor a bicí na texty ze Sušilovy sbírky, 1983

Opavské písničky pro dívčí (ženský) sbor s doprovodem klavíru na lidové texty, 1988, (věnováno Dívčímu pěveckému sboru Pedagogické školy v Krnově)

Vivat Gaudeamus pro ženský (dívčí) sbor a bicí nástroje, 2002

Gloria pro ženský (dívčí) sbor a capella na liturgický text, 2007

Laudate Dominum, dvojsbor pro ženský (dívčí) sbor, 2010

 

Pro smíšené sbory

Přání–píseň pro vokální soubor s doprovodem klavíru nebo rytmické skupiny, 1976, Ed. Krajské kulturní středisko Plzeň

Tři písničky pod pantoflem–smíšené sbory a capella na slova moravské lidové poezie, 1981 (III. Cena Festivalu vokální tvorby Jihlava), Ed. ČHF

Den přeslavný jest k nám přišel pro smíšený sbor, žesťové kvinteto, varhany a bicí nástroje, 1990 (Harmonizace, úprava a instrumentace duchovních písní Václava Holana Rovenského ze sbírky Kaple královská zpěvní a muzikální), video firmy Studio BRENTEN

Kredo–cyklus smíšených sborů na verše Jana Tůmy, 1998 (I. cena Festivalu sborového umění Jihlava 2000)

Laudete Jesus Christus pro smíšený sbor a capella, 2000 (pro sbor sv. Cecilie, Poděbrady) CD MULTISONIC

Missa piccola per coro misto e violino solo, 2004 (Ed. Festival vokální tvorby Jihlava)

Sapientia IV na latinské texty pro smíšený sbor a capella, 2006 (I. cena v soutěži Unie českých pěveckých sborů 2006)

Hohes Lied pro smíšený sbor a capella, 2007

Vonička–cyklus smíšených sborů na texty lidové poezie, 2007 (III. Cena Festivalu vokální tvorby Jihlava)

Sapientia V pro smíšený sbor a capella , 2010 ( II.cena Festivalu vokální tvorby Jihlava)

České mešní ordinarium pro lidový zpěv a varhany, 2011 (III. cena skladatelské soutěže, I. a II. neuděleny)

Masopust pro smíšený sbor a capella, 2012 (I. cena Festivalu vokální tvorby Jihlava)

 

Pro dětské sbory

Pětilístek–5 písniček pro dětský sbor a klavír, 1972 (III.cena Jirkov 1973), rozhlasová nahrávka Praha

Vymýšlenky–5 písniček pro dětský sbor s klavírem, 1973 (odměna ve sborové soutěži Jirkov 1973), rozhlasová nahrávka Plzeň

Písničky z Tramtárie pro dětský sbor s doprovodem houslí a violoncella, 1973

Tři pentatonické písničky pro děti, 1973

Kalamajka mik, mik, mik–3 dětské sbory a capella, 1973, Ed.Pedagogické školy Karlovy Vary

Škola–mikrokantáta pro 2 dětské sólisty a dětský sbor s doprovodem klavíru na text Márii Razusové-Martákové, 1975 (III. cena Jirkov 1976), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. Jirkov

Všelijaké písničky–čtyři dětské sbory s doprovodem klavíru, 1975 (I.cena Jirkov 1976), rozhlasová nahrávka Brno, Praha, Ed. Jirkov

Tři směšné písničky pro dětský sbor s doprovodem klavíru, 1975 (III. cena Jihlava 1976), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. ČHF

Zlatá brána–pochodová píseň pro dětský sbor s doprovodem klavíru na text Miroslava Floriana, 1975 , Ed. Sokolovský sborník 1977

Sluníčko–sbírka písniček pro děti předškolního věku se snadným doprovodem nástrojů nebo klavíru, 1976 (II. cena Svátky písní Olomouc 1976, II. cena mezinárodní soutěže dětské písně Moskva 1976), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. Panton

Písničky z trávy–cyklus dětských (dívčích) sborů s doprovodem sólových houslí na slova lidové poezie, 1976 (III. cena Jirkov 1977), Ed. Jirkov

Mateřídouška–cyklus dětských sborů s doprovodem klavíru, 1977 (III. cena Svátků písní Olomouc) Ed. Park kultury Olomouc

Tři májové dětské sbory s doprovodem klavíru, 1977

Písničky na prázdniny i do školy pro dětská sóla, dětský sbor a capella, 1979 (zvláštní cena Jirkov 1979), Ed. KP Jirkov

Čtyři písničky pro maminky, tatínky, babičky a dědečky, 1980 (III. cena Jirkov), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. KP Jirkov

Písničky o zvířátkách a metru pro dětský sbor s doprovodem flétny nebo jiného sopránového nástroje, 1981 (III. cena festivalu Jihlava), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. KP Jirkov

Rýmovačky s ozvěnou–dvojsbor pro dva dětské sbory a capella, 1983

Cirkus Rámus–tři písničky pro nejmenší na text V. Fischera, 1984 (I. místo v mezinárodní rozhlasové soutěži OIRT Praha 1984), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. Panton

Jak to bylo dál–pět dětských sborů s doprovodem bicích nástrojů na texty Dagmar Ledečové, 1984

Kolotoč–4 písničky pro děti předškolního věku s doprovodem klavíru a dětských hudebních nástrojů na texty Václava Fischera, 1986, rozhlasová nahrávka Praha, Ed. Panton

Vánoční–písnička pro děti předškolního věku s doprovodem klavíru na text Martiny Drijverové, 1987, uvedeno v Čs. Televizi

Splnilo se Písmo svaté–pásmo vánočních písní a koled v úpravě pro dětská sóla, dětský sbor, žesťové kvinteto, malý orchestr a varhany, 1991, CD Lupulus

Koledníček–jednoduché úpravy známých koled a vánočních písní pro tři hlasy ( tři nástroje nebo zpěv a dva nástroje) 1994, Ed. ZUŠ Čelákovice, Bärenreiter Praha

Ta naše písnička–směs národních písní v úpravě pro dětský sbor a instrumentální soubor nebo klavír, 1996, rozhlasová nahrávka Praha

Svatá noc–pásmo vánočních písní a koled pro dětská sóla, dětský sbor, malý orchestr a varhany , 2001

Gloria in excelsis Deo–vánoční písně a koledy z celého světa pro dětský sbor a symfonický orchestr, 2001. (upraveno pro dětský sbor, harfu a bicí pro koncert Kühnova dětského sboru v Norimberku, 2008).

Ave Maria pro soprán, klarinet a klavír (varhany) nebo dětský sbor a varhany, 2005

Tři maďarské koledy v úpravě pro dětský sbor a harfu, 2006

Radostný cirkus–pro Dětskou operu Praha, 2006 (složeno z vokálních skladeb a cyklů pro děti a přikomponovaných částí v podobě předeher, doher aj.).

Tři korejské lidové písně pro dětský sbor, klavír a bicí nástroje, 2006 (psáno pro zájezd Kühnova dětského sboru do Koreje)

 

Kantátová díla

Zakletá dcera–kantáta pro sóla, sbor a orchestr na text Karla Jaromíra Erbena, 1974

Ach, ta vojna–cyklus smíšených sborů s doprovodem klavíru na texty moravské lidové poezie , 1975 (III.cena Jihlava 1976), rozhlasová nahrávka Praha, Ed. ČHF

Ptačí rozhlásek–kantáta pro dětská sóla, dětský sbor a malý instrumentální soubor na text Václava Fischera, 1980, rozhlasová nahrávka Praha

Moji kamarádi–miniaturní kantáta pro dětský sbor s doprovodem klavíru na texty Jana Havla, 1980 (III. cena Svátky písní Olomouc), Ed. Olomouc

Co je kde nového–mikrokantáta pro dětský sbor s doprovodem klavíru na text Miroslava . Procházky, 1983

Vodní muzika–kantáta pro recitátora, baryton, dětský sbor, flétnu a bicí na text Vladimíra Šefla, 1984

Elckerlije Mariken van Nieumeghen–kantáta–mirakl pro sóla, sbor a komorní ochestr, 1993 (objednáno a provedeno Universitním sborem a orchestrem Flos Campi Nieumeghen, Holandsko)

Nová píseň o hrozné povodni v městě Sušici L. P. 1993–malá kantáta pro baryton, smíšený sbor, klarinet, violu a bicí nástroje, 1995, rozhlasová nahrávka Plzeň

Žalm 136 pro dětská sóla, dětský sbor a smyčce (smyčcový kvartet) na hebrejský text pro Kühnův dětský sbor, 1999, CD HAMU Praha

 

Dětské opery

Císařovy nové šaty–dětská opera o 7 obrazech na libreto Jana Tůmy na námět Hanse Christiana Andersena pro baryton, dětská sóla, dětský sbor a instrumentální soubor, 2006, premiéra 26. 4. 2006 Praha, uvedeno na Pražském jaru 23. 5. 2010

Kocour v botách–dětská opera o 6 obrazech na libreto Jana Tůmy a Elišky Hrubé-Toperczerové pro dětská sóla, dětský sbor a instrumentální soubor, 2008/9, premiéra 16. 6. 2009 Litomyšl, uvedeno na Pražském jaru 23. 5. 2010

Čert a Káči aneb Peklo v pekle–dětský muzikál o 8 obrazech na libreto Jana Tůmy a Elišky Hrubé-Toperczerové pro sóla, dětský sbor a malý orchestr, 2011, premiéra 18. 6. 2012 Litomyšl

 

Hudba doprovodného charakteru

Scénická hudba ke hře Maxe Christiana Feilera Nápoj Lásky, 1966

Scénická hudba ke hře Jaroslava Vrchlického Drahomíra, 1968

Hudba k četbě na pokračování: Karel Poláček Hlavní přelíčení, 34 hudebních vstupů pro housle, trubku, akordeon a bicí nástroje, 1984

Hra na Cecilku–hudba k šestidílnému pořadu Českého rozhlasu Praha na text Sylvy Daníčkové pro flétnu, hoboj, klarinet, bicí nástroje, smyčcový kvartet, harfu a celestu, 1988 (zvláštní cena v Rozhlasové žatvě 1989)

Hudba k rozhlasové pohádce O princi Malíčkovi, 2001

Hudba k rozhlasové hře Markéty Zinnerové: Kam sahá moje paměť, 2003

Literatura

I. Lexika

New Grove2

MEH (ed. Jaroslav Smolka, Praha 1983).

ČSS ( ed. Alena Martínková, Praha 1985).

International Who is Who in Music and Musicians´ Directory, (IBC Cambridge, Eleventh Edition,0 1988).

Dictionary of International Biography, (IBC Cambridge, Thirty Third Edition, 2006).

Kdo je kdo v České republice, (agentura Manon, Praha 1994–95).

Who is ...? (v České republice), (Hübners blaues Who is Who, 11. vydání, Praha 2013).

 

II. Ostatní

Bokůvková, Vlasta: Portréty plzeňských skladatelů: Jiří Teml (Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2008 ).

Bokůvková, Vlasta: Mezníky v životě a tvorbě (Opus musicum 1980 č.3, s. 270–72).

Bokůvková, Vlasta: Shakespearovské inspirace v písňové tvorbě (Referát pro konferenci na téma Písňový žánr ve vážné hudbě, Západočeská Universita v Plzňi, 7.10. 2002).

Hurníková, Kateřina: K sedmdesátinám Jiřího Temla (Hudební výchova 13, 2005, č. 3, s. 44–45).

Karlíčková, Leona: Skladatel Jiří Teml a jeho tvorba pro děti a mládež ( Diplomová práce na Pedagogické fakultě Západočeské University v Plzni, 1992).

Knoblochová Monika: Soudobá česká hudba pro cembalo (Doktorandská práce, DAMU, Praha 2011).

Kolář, Jiří: Císařovy nové šaty (Hudební rozhledy 59, 2006 č.7, s. 36).

Navrátil, Miloš: Jubilejní variace, Koncert č. 2 pro varhany, žesťové, smyčcové a bicí nástroje, Symfonie č.2 Válka s mloky ( Harmonie 7, 1999 č.6, s. 48).

Rukavičková, Lenka: Flétny v kompozicích plzeňských skladatelů 20. století (Diplomová práce na Pedagogické fakultě Západočeské University v Plzni, 2010).

Pokora, Miloš: Novinky soudobé hudby II. Jiří Teml: Dvojkoncert pro dva klarinety a orchestr (Hudební rozhledy 61, 2008, č. 8, s. 46-47).

Pilka, Jiří: Dimenze hudby Jiřího Temla (Hudební rozhledy 56, 2003 č. 9, s. 36–38).

Skála, Pavel: Nad dílem Jiřího Temla ( Hudební rozhledy 37, 1984 č.12. s. 562–5).

Západočeští skladatelé v Roce české hudby ( ed. Antonín Špelda, Plzeň 1984, s.22–3).

 

III. Internetové zdroje

http:/www.musica cz/skladatele/teml–jiri.html

 

Olga Kittnarová

Datum poslední změny: 11.11.2014