Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kaleta, PavelTisk

(Pawel)

Charakteristika: skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:11.11.1912
Datum úmrtí/ukončení aktivity:27.5.1991
Text
DíloLiteratura

Kaleta, Pavel (též Pawel), skladatel, narozen 11. 11. 1912, Třinec, zemřel 27. 5. 1991, tamtéž.

 

Od mládí hrál na housle a díky studiu u Josefa Remeše na Hradilově Hudební škole Matice školské v Ostravě-Mariánských Horách (absolvoval roku 1935) dosáhl pozoruhodné vyspělosti. Jako aktivní hudebník získal praxi v době konání vojenské služby v Opavě (od října 1935) v orchestru 15. pěšího pluku. Po vojně krátce studoval na pražské konzervatoři, kterou však opustil v roce 1938 a trvale se vrátil do rodného Třince, kde pak působil až do odchodu do důchodu jako úředník Třineckých železáren. Ale už dříve v roce 1932 založil smyčcové kvarteto Arco, kterého byl primáriem a jež – s menšími přestávkami – existovalo jako Třinecké smyčcové kvarteto až do roku 1976. Tento amatérský komorní soubor sehrál významnou úlohu v rozvoji hudební kultury na Těšínsku a jeho primárius, občanským povoláním úředník, se také výrazně angažoval jako organizátor a kulturně osvětový pracovník (podílel se na činnosti Polského kulturně osvětového svazu /Polski Związek Kulturalno-Oświatovy/ a jeho hudební sekce /Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne/). Ve své činnosti totiž Kaleta nikdy nestavěl proti sobě hudební amatérismus a profesionalismus.
Po připojení Těšínska k „velkoněmecké říši“ musel Kaleta narukovat do wermachtu a léta 1942–45 prožil jako voják v Německu a Itálii. Po návratu domů se jeho dosavadní hudební aktivity výrazně rozšířily a zkvalitnily. Od roku 1950 se ještě intenzivněji vrátil ke skladbě a začal komponovat kromě děl komorních i opusy vokální a orchestrální. V celém jeho díle se objevuje silný rys folklorismu, spjatého se specifickými projevy podbeskydského lidového projevu hudebního, spjatého s polskou jazykovou oblastí. Především v tvorbě komorní a instrumentální se projevila šíře Kaletova kompozičního talentu od použití tradičních, klasicizujících postupů prvních skladeb až k volné dodekafonii a sóničnosti opusů z pozdějších let. Důležitou součástí Kaletova díla jsou také skladby s duchovní tematikou (zejména violová sóla určená evangelické chrámové liturgii). Jeho tvorba se vyznačuje – při vší konstrukční umělosti – interpretační přístupností a výraznou melodičností. Symfonická tvorba stojí poněkud ve stínu hudby výše uvedených žánrů. Kompozice z oblasti populární hudby (pochody, valčíky apod.) se vyznačují snahou o překonání běžné konzumní funkce, typické pro tento žánr. V Okresním vlastivědném muzeu v Českém Těšíně je uložen rukopisný tematický katalog Kaletových skladeb. 


Dílo

Dílo hudební (výběr)

 

Komorní

Smyčcový kvartet č. 1 d moll (1938).

Kvartetino G-dur (1948).

Slezské lidové písně pro smyčcové kvarteto (1951).

Smyčcový kvartet č. 2 B-dur (1952).

Dialogy pro housle a violu (1962–81).

 

Orchestrální

Beskydy – symfonický obraz (1958).

 

Vokální

Znad Olzy, cyklus písní (1951).

12 písní k lidové hře Noví lidé (1951).

Brzoza, mužský sbor a cappella (text H. Jasiczek, 1954).

Chlopska góra, mužský sbor a cappella (text J. Krzywoń, 1959).

Kolysanka góralska, ženský sbor s doprovodem klavíru (text D. Siwek, 1971).

Další skladby pro klavír (např. Taniec nocznic, Polonez, Mazur), dechový orchestr (Sláva vítězům, Za mír a svobodu) ad.

Literatura

 I. Lexika

ČSHS.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7 (Ostrava 1996).

Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy I (Ostrava 2005).

Kulturně historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2013).

 

 II. Ostatní

Stolařík, Ivo – Štědroň, Bohumír: K dějinám hudby v Ostravském kraji (in: Slezský sborník, 53, 1955, s. 195–229).

Tokarský, Oldřich: Hudební skladatel Pavel Kaleta (in: Těšínsko, 20, 1979, č. 4, s. 11 – 13).

Pukl, Oldřich: Polská hudební kultura v ČSR po druhé světové válce (in: Hudební věda, 20, 1983, č. 2, s. 119–134).

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987, s. 127, 128).

Kaleta, Leszek: Pavel Kaleta – život a dílo (diplomová práce na PF OU Ostrava 1996).

Mitrengová, Monika: Polská hudební kultura na Těšínsku (bakalářská práce na FF MU Brno 2006).

Zahradnik, Stanisław: Paweł Kaleta, czyli muzyk i społecznik (ín: Głos Ludu, 21. 4. 2012, s. 9.

Wierzgoń, Józef: W 100. rocznicę urodzin muzyka i społecznika (in: Zwrot 10, 2012, s. 38–40.

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 22.2.2016