Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hammerschmidt, AndreasTisk

(Hammerschmid, Hammerschmied)

Charakteristika: skladatel, varhaník

Datum úmrtí/ukončení aktivity:29.10.1675
Text
DíloLiteratura

Hammerschmidt, Andreas (též Hammerschmid, Hammerschmied), skladatel a varhaník, narozen 1611/1612, Most (Brüx), zemřel 29. 10. 1675, Žitava (Zittau).

 

Přesné datum narození Andrease Hammerschmidta dnes není známo, protože farní knihy z protestantského kostela v severočeském Mostě, vedené v letech 1609–22, se nedochovaly. Jeho otec, Hans Hammerschmidt (1581–1636) pocházel z Carthause u lužické Žitavy, avšak pracoval jako sedlář v Čechách, nejprve v Žatci a od roku 1610 v Mostě. Kvůli rekatolizaci po bitvě na Bílé Hoře odešla rodina někdy mezi březnem a srpnem 1626 do Saska a v roce 1629 se Hans stal svobodným občanem města Freibergu. Z těchto let není o Andreasovi nic známo a nevíme ani, u koho se vzdělával v hudbě, neboť se o něm nenachází zmínka ani v seznamech freiberského gymnázia. Ve Freibergu působili vynikající hudebníci, jako např. Christoph Demantius, který zde byl v letech 1604 až 1643 kantorem, či varhaníci Balthasar Springer, Christoph Schreiber a Stephan Otto. Spojení je známo pouze s posledně jmenovaným, neboť s Hammerschmidtem udržovali přátelský vztah, což dokládá oslavná Ottova báseň Kronen Krönlein z roku 1648. Jako Hammerschmidtův učitel by mohl přicházet v úvahu Schreiber, neboť Andreas se stal postupně nástupcem na dvou místech, kde Schreiber působil.

V červenci 1633 byl Hammerschmidt jmenován varhaníkem na dvoře hraběte Rudolfa von Bünau na zámku Weesenstein v Sasku, kde působil rovněž Stephan Otto jako kantor. Již následujícího roku se však uvolnilo místo ve freiberském Petrikirche, neboť Christoph Schreiber odešel do Žitavy. Hammerschmidtova žádost, podaná 9. října 1634, byla vyřízena kladně 8. prosince, ale do funkce byl oficiálně uveden až v červenci 1635, protože musel ještě dostát svým povinnostem na předchozím místě. Získáním tohoto varhanického postu se stal hlavním městským varhaníkem, jeho plat se však pohyboval na velmi nízké úrovni. V této době vydal tiskem svoji první sbírku Erster Fleiss (1636), věnovanou místnímu starostovi a radním. Pravděpodobně zde zkomponoval také první část svých Musikalische Andachten (1639) k bohoslužebným potřebám v Petrikirche. V tomto kostele se také 22. srpna 1637 konala jeho svatba s Ursulou Teuffel, dcerou pražského obchodníka Martina Teuffela, s níž měl šest dětí.

Když v roce 1639 zemřel Schreiber, stal se Hammerschmidt jeho nástupcem na místě varhaníka v žitavském Johanniskirche. S freiberskou městskou radou se rozloučil děkovným dopisem z 18. září 1639 a zbývajících 36 let svého života strávil v lužické Žitavě. Právě zde Hammerschmidt rozvinul svoji vrcholnou tvůrčí činnost, která je však kvůli požáru města roku 1757, kdy shořely všechny písemnosti, jen málo zdokumentována. Jeho kolegy v té době byli Simon Crusius, kantor a učitel v gymnáziu Johanneum, a Christian Keimann, rektor této školy. Povinností varhaníka bylo komponování a vedení hudby k bohoslužbám a práce se sólisty školního sboru, který vedl kantor, a instrumentalisty. Jako jediný hudebník ve městě, jenž mohl poskytnout vzdělání ve hře na klávesové nástroje, měl také řadu žáků. Jeho kompozice se staly velmi oblíbené, což dokládá řada tisků, a Hammerschmidt je dodnes považován za jednoho z předních skladatelů protestantské duchovní hudby. Johann Rist jej v roce 1655 nazval „světově známým panem Hammerschmidtem“. Byl však také ceněn pro své znalosti varhan a býval zván na přezkoušení varhan, např. roku 1642 do Budyšína či 1659 a 1672 do Freibergu. Ačkoliv až do své smrti zůstal v Žitavě, jsou doloženy cesty po saských a lužických městech (Budyšín, Drážďany, Freiberg, Lipsko, Zhořelec). O vážnosti, které se těšil, svědčí, že městská rada jej jmenovala obecním a lesní superintendentem ve Waltersdorfu an der Lauscha. Díky všem těmto okolnostem získal dobré hmotné zajištění. V roce 1656 zakoupil dům v ulici Webergasse naproti kostelu, k němuž připojil též zahradu, a roku 1659 získal též pozemek za městem, kde si vystavěl letní dům. Jeho pohřeb 3. listopadu 1675 byl velmi hojně navštíven a na náhrobek mu byl vytesán nápis „Orfeus ze Žitavy“.

Předmluvy sbírek a dochované dopisy prozrazují, že Hammerschmidt byl velice vzdělaným mužem. Ve svém bohatém díle se zaměřoval především na duchovní hudbu a publikoval přes čtyři stovky děl ve čtrnácti sbírkách. Vedle mší se jedná o madrigaly, kantáty, moteta, chorály a koncerty. Jeho hudební jazyk vycházel z moderního koncertantního stylu, který dokázal obohatit o osobitou instrumentaci a pozoruhodnou melodickou invenci. Nejčastěji Hammerschmidt pracoval s formou moteta, duchovního koncertu a árie. Specifickým typem kompozice jsou dialogy, v nichž zhudebnil biblické texty, Příkladem těchto dialogů jsou např. sbírky Musikalische Andachten (1639–52/3) a Gespräche über die Evangelia (1655, 1656). Jako skladatel se však nevyhýbal ani světským žánrům, zejména písním a tancům, které vyšly tiskem v několika sbírkách.


Dílo

Duchovní skladby

Musikalischer Andacht, erster Theil, das ist, Geistliche Concerten (Freiberg, 1639).

Musikalischer Andachten, ander Theil, das ist, Geistliche Madrigalien (Freiberg 1641).

Musikalischer Andachten, dritter Theil, das ist, Geistliche Symphonien (Freiberg 1642).

Dialogi, oder Gespräche zwischen Gott und einer gläubigen Seelen, erster Theil (Drážďany 1645).

Geistlicher Dialogen ander Theil, darinnen Herrn Opitzens Hohes Lied Salomonis (Drážďany 1645).

Vierter Theil, Musikalischer Andachten, geistlicher Moteten und Concerten (Freiberg 1646).

Motettae (Drážďany 1649).

Chormusic auff Madrigal Manier: fünffter Theil Musikalischer Andachten (Freiberg a Lipsko 1652/1653).

Musikalische Gespräche über die Evangelia (Drážďany 1655).

Ander Theil geistlicher Gespräche über die Evangelia (Drážďany 1656).

Fest-, Buss, und Danklieder (Žitava a Drážďany 1658/1659).

Kirchen- und Tafel-Music (Žitava 1662).

Missae, tam vivae voci, quam instrumentis variis accommodatae (Drážďany 1663).

Fest- und Zeit-Andachten (Drážďany 1671).

2 skladby in C ve sbírce Ch. Keimanna: Samuel (Freiberg 1646).

5 písní ve sbírce Chr. Keimanna: Mnemosyne sacra (Lipsko 1646).

10 písní ve sbírce J. Rista: Neue Himmlische Lieder (Lüneburg 1651).

38 písní ve sbírce J. Rista: Neue musikalische Katechismus Andachten (Lüneburg 1656).

7 písní ve sbírce G. Vopelia: Neu Leipziger Gesangbuch (Lipsko 1682).

 

Příležitostné skladby

Hertzliche Aufmerkung und heiligen Weihnachtsgruss zu Erhen Matthiä Albert und Jacob Rüdiger (Freiberg 1639), ztraceno.

Stölichen Schiessen bei der Hochzeit Herrn Rothens zu Zittau und Christine Stoll (Zhořelec 1640), ztraceno.

Der auf den … seligen Hintritt des ... Herrn M. Michaelis Theophili Lehmanns ... erwehlte Leichen-Text: Ich bin gewiss: dass weder Tod noch Leben (Freiberg 1650).

Lob- und Danck Lied aus dem 84. Psalm ... auf die rümliche Einweihung der wieder erbauten Kirche S Elisabeth in Breslau (Freiberg 1652).

Bussfertiges Friedens-Seuffzerlein ... Ihr Jungen und ihr Alten hört (Coburg 1658).

Sirachs Lob- und Dankspruch ... Concert, darein ... die Engel zu St Petri mit zu gebrauchen (Freiberg 1634).

Hochzeitsgesang für Daniel Sartorius: Es ist nicht gut, dass der Mensch allein; transkripce C. von Winterfeld.

 

Světské vokální skladby

Erster Theil weltlicher Oden oder Liebesgesänge (Freiberg 1642).

Ander Theil weltlicher Oden oder Liebesgesänge (Freiberg 1643).

Dritter Theil geist- und weltlicher Oden und Madrigalien (Lipsko 1649).

 

Instrumentální skladby

Erster Fleiss allerhand neuer Paduanen, Galliarden, Balletten, Mascharaden, françoischen Arien, Courenten und Sarabanden (Freiberg 1636).

Ander Theil neuer Paduanen, Canzonen, Galliarden, Balletten, Mascharaden (Freiberg 1639).

Dritter Theil neuer Paduanen (Lipsko a Freiberg 1650).

 

Další manuskripty v různých knihovnách jsou většinou kopie z tištěných sbírek.

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

ČSHS.

MGG2.

New Grove2.

 

II. Ostatní

Hammerschmidt, Andreas: Erster Fleiß, [hudebnina] (Das Erbe Deutscher Musik V/7, 1957).

Heinemann, Michael: „Wer dieses nimmt in acht!“, Heinrich Schütz und die „Chor-Music“ von Andreas Hammerschmidt (Musikforchung 67/1994, s. 2–17).

Märker, Michael: Die protestantische Dialog-Komposition zwischen Heinrich Schütz und Johann Sebastian Bach (Köln 1995).

 

Lukáš Michael Vytlačil

Datum poslední změny: 4.4.2016