Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Devátý, AntonínTisk


Charakteristika: Dirigent, skladatel, houslista a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:12.6.1903
Datum úmrtí/ukončení aktivity:25.5.1984
Text
DíloLiteratura

Devátý, Antonín, dirigent, skladatel, houslista a pedagog, narozen 12. 6. 1903, Skuteč, zemřel 25. 5. 1984, Plzeň.

Hře na housle se učil od dětství ve svém rodišti, od roku 1917 na hudební škole Žerotín v Olomouci. Poté se dostal na pražskou konzervatoř (1920–26), kde studoval nejprve na varhanním oddělení u Bedřicha Antotnína Wiedermanna, od roku 1922 i skladbu u Jaroslava Křičky a dirigování u Otakara Ostrčila a Václava Talicha. Posléze studoval ještě soukromě hru na housle u Jindřicha Felda (1925–29), dirigování u Pavla Dědečka (1935–38) a Václava Talicha (1949–56) a skladbu u Vítězslava Nováka (1943–49). Po absolutoriu na konzervatoři působil krátce jako kapelník v Grand hotelu Šroubek v Praze, živil se také jako houslista jednak v Praze, ale i v zahraničí (1929–31), a to v Berlíně, Mnichově, Curychu a Sankt Gallenu. V roce 1936 byl přijat do Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK zprvu jako tympanista, později i jako houslista a dirigent. Roku 1938 nastoupil jako dirigent do rozhlasového orchestru v Ostravě, odkud byl přeložen do Brna (do 1951), kde však vykonával zejména práci hudebního referenta a režiséra a k dirigování se znovu dostal až po osvobození. Mezi lety 1951–63 působil jako šéfdirigent Plzeňského rozhlasového orchestru, kde řídil většinu rozhlasových symfonických i veřejných koncertů. Coby dirigent hostoval často i mimo Plzeň. Na koncertní pódium i do rozhlasu uvedl řadu novinek od českých autorů (Hanuš, Seidl, Dobiáš, Kubín, Martinů, Pauer, Chlubna, Sommer, Havelka a další). Českou hudbu propagoval i na zahraničních koncertech. Roku 1964 stál při vzniku Plzeňského orchestrálního sdružení, jehož byl prvním uměleckým vedoucím a dirigentem. Mezi lety 1965–76 byl také šéfem Symfonického orchestru konzervatoře v Plzni, na níž působil i jako pedagog. Na gramofonových deskách vyšly jeho nahrávky skladeb českých emigrantů (například Kramářův Hobojový koncert).
Byl pilným a svědomitým dirigentem; v roce 1968 získal vyznamenání Za vynikající práci a v roce 1975 titul Zasloužilý umělec. Kromě dirigování se věnoval i skladatelské práci. Zprvu tvořil díla především lehčího tanečního žánru pro potřeby rozhlasu, později pod vlivem studia u Vítězslava Nováka obrátil svou tvorbu více směrem k vážné hudbě. Vynikl zejména v koncertních a komorních skladbách; za svou kompozici Tři skladby pro pět akordeonů a bicí získal první cenu roku 1971 v německém Trossingenu. Jeho pochod Strážci míru byl oceněn v soutěži Ministerstva obrany (1951). Tvořil na bázi rozšířené tonality, v některých skladbách použil i dvanáctitónový systém, stále však pro něj byla prvořadá sdělnost a melodičnost díla. V jeho úpravě vyšly také některé lidové písně, jejichž studiu se věnoval v období druhé světové války.


Dílo

Dílo hudební (výběr)

Komorní skladby
Klavírní Bagatelly (1926);
Klavírní kvintet (1927, rukopis);
Scherzo a Andante pro dechový kvintet (1938, premiéra Brno – Moravské dechové kvinteto);
Letní sonatina pro housle a klavír (1953);
Sonatina pro housle a klavír č. 1 (1965);
Sonatina pro housle a klavír č. 2 (1982);
Smyčcový kvartet č. 1 (1968);
Smyčcový kvartet č. 2 (1972);
Smyčcový kvartet č. 3 (1980);
Smyčcový kvartet č. 4 (1980);
Tři skladby pro pět akordeonů a bicí (1970);
Kontrasty pro klarinet, smyčce, klavír a bicí (1974);
Scherzino pro housle a klavír (1975);
Zpěvy o domově pro flétnu, violu a kytaru (1976);
Dialogy pro klarinet a fagot s průvodem bicích nástrojů (1977);
Preambulum – Canzonetta – Burleska pro housle a kytaru (1980).

Orchestrální skladby
Radostné mládí (1950, premiéra Brno – rozhlas) – předehra;
Hrdinská předehra (1955);
Slavnostní předehra (1975) – k 30. výročí založení Plzeňského rozhlasového orchestru;
Mírová předehra (1978);
Pochod pro orchestr č. 1 (1925);
Scherzo pro orchestr (1926);
Taneční suita (1951);
Valčíková fantazie;
Suita Ivančiny hračky;
Obrázky z rodného kraje (1951);
Symfonický obraz pro velký orchestr Od Mnichova k Dukle (1976);
Skici pro komorní orchestr (1966).

Sólové skladby
Melodie pro violoncello (1943, premiéra Brno – rozhlas);
Serenáda pro violoncello (1950, premiéra Brno – rozhlas).

Koncerty pro sólový nástroj s orchestrem
Koncert pro violu (1960);
Koncert pro housle (1964);
Koncert pro dva akordeony (1967);
Koncert pro pozoun (1971);
Koncert pro trubku (1972);
Koncert pro lesní roh (1980).

Vokální skladby

písňové cykly:
Zamilovaný – pro tenor a orchestr (text Josef Hora, 1926);
Matka (1964);
Vzpomínky (1970–71);

směsi lidových písní pro sóla, sbor a orchestr:
Tance z východních Čech pro sbor a orchestr;
Moravským krajem – pro alt, tenor a bas (1947, premiéra Brno – rozhlas);
Pod našima okny (1948, premiéra Brno – rozhlas);
Hej, Slované (1948, premiéra Brno – rozhlas);
Zdař Bůh (hornické písně, 1949, premiéra Brno – rozhlas);
Kytička polských písní pro soprán, bas a orchestr (1949, premiéra Brno – rozhlas);
Po hanácke (hanácké písně, 1950, premiéra Brno – rozhlas);

kantáty:
Slunci vstříc;
Zemi milované.

Opereta
Taková je každá (libreto Karel Kosina, 1940, premiéra Praha – divadelní kroužek Šíp).

Literatura

I. Lexika
PHSN.
Gardavský, Čeněk & kol.: Skladatelé dneška (Praha 1961).
ČSHS.
Martínková, Alena & kol.: Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).
Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. Století, 1. díl, A–J (Praha 1999).

II. Ostatní
Věstník pěvecký a hudební (32, 1928, s. 103).
Kozák, Jan & kol.: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha 1964).

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 4.12.2009