Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Holý, AlfredTisk


Charakteristika: Harfista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:5.8.1866
Datum úmrtí/ukončení aktivity:8.5.1948
Text
DíloLiteratura

Holý, Alfred, harfista a skladatel, narozen 5. 8. 1866, Oporto (Portugalsko), zemřel 8. 5. 1948, Vídeň.

Byl synem Josefa Holého. Od roku 1868 žil v Praze, kde studoval karlínskou reálku; základy hudebního vzdělání získal u Bedřicha Kirchnera. V letech 1882–85 studoval na pražské konzervatoři hru na harfu u Václava Aloise Staňka, skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera a Františka Zdeňka Skuherského. Poté působil nepravidelně v různých orchestrech, v letech 1885–96 byl členem orchestru německého divadla v Praze (pod Karlem Muckem), mezitím byl též u vojenské hudby Karla Komzáka staršího. Následovalo angažmá v berlínské královské kapele (1896–1903), kde získal titul königliche Kammervirtuos a v orchestru vídeňské Dvorní opery (za Gustava Mahlera) – Mahler jej v roce 1903 povolal do Wiener Philharmoniker, tam působil do roku 1913.
Věnoval se též sólové činnosti, v letech 1903–13 podnikal sólová turné po téměř celé Evropě a hrál na wagnerovských slavnostech v Bayreuthu; následovaly koncertní cesty po Spojených státech amerických a Kanadě. Byl koncertním mistrem symfonického orchestru v Bostonu – sem ho v roce 1913 pozval na místo prvního harfisty (uvolněné po Heinrichovi Schuëckerovi) Karl Muck. Jako profesor New England Conservatory v Bostonu vzbudil nový zájem o hru na harfu. Ve Spojených státech amerických setrval až do roku 1928, poté žil ve Vídni jako penzista Dvorní opery. I v důchodu pokračoval v učení a komponování. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 a během druhé světové války se však potýkal s řadou těžkostí, mnoho jeho kompozic bylo zničeno a zemřel v chudobě.
Holý je autorem čtyřiceti dvou opusů pro harfu, z nichž téměř všechny vyšly tiskem (u vydavatelství Universal–Edition, Simon, Zimmermann, Maquaire, Ditson, Jakob Fischer a jiných). Jednalo se o skladby sólové, orchestrální, etudy, napsal též harfovou školu. Důležitá je jeho činnost pedagogická, je autorem řady odborných článků pro české, německé i americké časopisy. Byl nositelem četných vyznamenání. Jako instrumentalista mezinárodní pověsti hrál pod taktovkou řady slavných dirigentů (Bruno Walter, Richard Strauss, Felix Weingartner, Gustav Mahler) a jeho hra byla obdivována významnými skladateli (Karl Muck, Gustav Mahler, Richard Strauss a jiní). Projevoval vlastenecké cítění a často navštěvoval Prahu. Jeho žákyní byla mimo jinými i Marie Zunová. Byl jedním z nejlepších evropských harfistů své doby.


Dílo

Dílo literární

Ze zašlých dob (in: Sborník na paměť 125 let konzervatoře hudby v Praze, Praha 1936);
P
arish–Alwars (Eolian Review 1921–1922).

Literatura

I. Lexika
PHSN.
ČSHS.
SČHK.
New Grove².

II. Ostatní
Hudební věstník 28, 1935, č. 7, s. 4–6.
Scimeca, Maria Giulia: L´arpa nella storia (Bari 1938, s. 149).
Schirinzi, Alba Novella: L´arpa storia di un antico strumento (Milano 1961, s. 103–104).
de Volt, Artiss: Alfred Holý (Harp News, 3, 1962, č. 6, s. 10–11).
Eolian Review. United Kingdom Harpists Association Newsletter 16, 1969, s. 5.
Charnasé, Hélène – Vernillat, France: Les instruments à cordes pincées (Paris 1970, s. 19).
de Volt, Artiss: Alfred Holý: Memoirs (New York 1985).

 

Miloš Zapletal

Datum poslední změny: 26.9.2010