Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Fried, AlexejTisk


Charakteristika: Skladatel a dirigent

Datum narození/zahájení aktivity:13.10.1922
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.6.2011
Text
DíloDiskografieLiteratura

Fried, Alexej, skladatel, dirigent, narozen 13. 10. 1922, Brno, zemřel 19. 6. 2011, Praha.

V letech 1932–40 studoval reálné gymnázium v Brně. Na tamní konzervatoři studoval hru na klavír u Anny Skalické, kompozici u Theodora Schäfera (1945–47); na pražské konzervatoři byl ve skladbě posluchačem Emila Hlobila (1947–48), na Hudební fakultě Akademie múzických umění pak Pavla Bořkovce (1948–53). V době studií na gymnáziu v Brně byl trumpetistou a vedoucím studentského orchestru Alex’ Boys. V letech 1942–44 působil jako hudebník z povolání, od 1944 do konce války (1945) byl vězněn v koncentračním táboře. Roku 1945 založil a vedl zábavní orchestr v Brně, v průběhu studií na HAMU stál v čele Lidového souboru pražské konzervatoře (1949–50), Orchestru Jaroslava Ježka (1950–51) a Velkého estrádního souboru Právnické fakulty UK (1951–53, pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda pak s tímto tělesem působil v Československém rozhlase 1953–55). V letech 1954–55 byl v rozhlase zároveň hudebním redaktorem.

Od roku 1955 byl Fried ve svobodném povolání, přičemž  zastával různé vedoucí funkce: 1961–63 byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, 1954–68 uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, o jehož založení a prosazení se společně s Lubomírem Dorůžkou, Ivanem Poledňákem a dalšími významně zasloužil, 1964–67 byl  uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.

Po celou svou profesionální kariéru dělil Fried své umělecké aktivity mezi hudbu vážnou a populární. V prvém tvůrčím období zaujal především jako vynikající aranžér: jeho aranžmá  (napříkald standardu Alexander´s Ragtime Band Irvinga Berlina pro zmíněný big band Alex´s Boys nebo skladby  Caravan Duka Ellingtona, vypracované původně pro orchestr Ladislava Habarta a označené za nehratelné –  později tuto úpravu s velkým úspěchem nahrál Orchestr Karla Vlacha) vysoko převyšovala běžný domácí průměr a upoutala jazzové odborníky v zahraničí. Ve vlastní  kompoziční tvorbě usiloval Fried od počátku o dosažení vyvážené syntézy mezi prvky populární hudby a jazzovými idiomy (především improvizací, harmonií, rytmem a instrumentační barevností) na straně jedné a formovými zákonitostmi a technickými postupy hudby vážné na straně druhé.

Friedův záběr v oblasti populární hudby a jazzu byl od prvních skladatelských pokusů žánrově mimořádně široký. Psal  běžné populární písně (Kolem nás rozkvétá máj, Pražské blues, Moje kakaové baby), filmovou a scénickou  hudbu, muzikály (Legenda o ďáblu, původně rozhlasová komedie, později muzikál s názvem Ďábel prošel městem, Slavnost v Harlemu, Divoká řeka, Karneval v San Catarině) i vyhraněně jazzové kompozice (mimo jiné Dialog pro dva altsaxofony a big band, Jazzový koncert pro klarinet a big band, Moravská svatba, Slunovrat, Koncert pro big band) a skladby na pomezí obou oblastí (Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr, Kvintet pro Barok Jazz Kvintet); ve sféře hudby vážné vytvořil řadu skladeb koncertantních (Gotický koncert pro komorní orchestr, Quernica - kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto, Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, smyčce a bicí nástroje a další) a komorních (Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír, Panem et circenses, hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a orchestr a jiné).

Friedovy snahy o stylovou syntézu patří – podobně jako skladby jiného brněnského tvůrce, Pavla Blatného – do skupiny děl tzv. třetího proudu (vedle již uvedených zejména Sidonie pro trubku a big band, Akt pro trubku, flétnu a big band). Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech (skladbu Sidonie provedl a na gramofonovou desku firmy BASF nahrál známý jazzový trumpetista Don Ellis) a v běžném koncertním provozu (USA, Německo, Švýcarsko, Španělsko, Finsko a jinde), nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem a recenzovány ve specializovaných odborných časopisech (Downbeat, Gramophone); doma je hrál především Orchestr Gustava Broma, ale pravidelně zaznívaly i v programech symfonických těles (zejména Trojkoncert pro flétnu, klarinet a lesní roh a orchestr a oba Koncerty pro klarinet a symfonický orchestr).

V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.


Dílo

Dílo hudební

Komorní  skladby
Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971);
Sonatina drammatica pro housle a klavír (1975);
Moravské trio pro flétnu, marimbu a harfu (1978);
Gotický (Freiburský) koncert pro komorní orchestr s klavírem (1977, revidovaná verze 1982);
Koncert pro lesní roh a komorní orchestr s klavírem (1977);
Quintetto per flauto, violino, viola, violoncello e pianoforte „Ze života hmyzu“ (1979);
Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, dva hráče bicích nástrojů a smyčce (1981);
Guernica, kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto (1981);
Concertino per flauto,chittara, quartetto d´archi ed 2 percossa (1982);
Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír (1982);
Sextet (původně Kvintet pro Barok jazz kvintet) pro flétnu, klarinet (sopránsaxofon), basklarinet, klavír, kontrabas a bicí nástroje (1984);
Kasace pro komorní orchestr (1985);

Koncertino pro sopránsaxofon, klavír, sytetizér, baskytaru a bicí nástroje (1987);
Smyčcové okteto se sólovou flétnou a s doprovodem syntezátoru, baskytary a bicích nástrojů (1987);
Sonáta pro saxofonové kvarteto (1987);
Hrátky pro čtyři saxofony, baskytaru nebo kontrabas a bicí nástroje (1990).

Skladby orchestrální
Akt pro trubku, flétnu a big band (1968);
Jazzový koncert pro klarinet a big band (1970);
Jazzové baletní etudy pro klarinet (střídá sopránsaxofon a altsaxofon) a big band (1970);
Souvenir pro big band (1970);
Sidonia pro trubku a big band (1971);
Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971);
Moravská svatba, jazzová symfonietta (1972);
Slunovrat, koncert pro dva big bandy (1973);
Dialog pro dva altsaxofony a big band (1974);
Koncertino pro klarinet a big band (1974);
Koncert pro symfonický orchestr (1974);
Parafráze na motivy Blue Skies pro sopránsaxofon nebo flétnu a big band (1975);
Koncert pro big band (1976);
Koncert č. 2 pro klarinet a symfonický orchestr (1976);
Polyfon pro big band (1978);
Hry pro sólo bicí, tenorsaxofon a big band (1980);
Panem et circenses (Chléb a hry), hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a symfonický orchestr (1982);
Pohlednice z Moravy pro barytonsaxofon a big band (1985);
Salut pro sopránsaxofon  (střídá se s flétnou) a big band (1987);
Siluety pro sopránsaxofon a big band (1987).

Díla jevištní
Ďábel prošel městem (původně rozhlasová komedie Legenda o ďáblu, 1960);
Slavnost v Harlemu (1971);
Divoká řeka (1966);
Karneval v San Catarině (1974).

Dále hudby filmové a scénické, ke spartakiádnímu cvičení, estrádní skladby, písně.

Diskografie

BASF
Sidonia for Trumpet nad Bigband (USA 1973);
Sidonia for Trumpet and Bigband (SRN 1973).

Supraphon

Solstice, Jazz Double Concerto for Two Bigbands (1975);
Moravian Wedding, Jazz Sinfonietta for Bigband (1975);
Moravian Trio for Flute, Marimba and Harp (Týden nové tvorby, 1979);
Concerto No.1 for Clarinet and Orchestra (1980);
Concerto No. 2 for Clarinet and Orchestra (1981);
Guernica, Quintet for Soprano Saxophone and String Quartet (1981);
Salute for Soprano Saxophone, Flute and Bigband (1988).

Panton

Jazz Concertos (Jazz Concerto for Clarinet and Orchestra, Sidonia for Trumpet and Bigband, Triple Jazz Concerto for Flute, Clarinet, Franch Horn and Orchestra, Nude Portrait for Trumpet, Flute and Bigband) (1972);
Concerto per Corno e Orchestra da Camera con Pianoforte (Týden nové tvorby, 1978);
Polyfon for Bigband (Matinée of Jazz Music, 1979);
Quintet for Flute, Violin, Viola, Violoncello and Piano „From the Life of the Insects“ (Týden nové tvorby, 1979);
Prague Marimba Trio: Moravian Trio for Flute, Marimba and Harp (1982);
Contemporation and Jazz: Triple Concertino for Oboe,Clarinet, Bassoon, Double Drums and Strings (1983);
Sonatina drammatica for Violin and Piano (1984);
Gothic Concerto for Chamber Orchestra (1987);
Cassation for Chamber Orchestra (1987).

Literatura

I. Lexika
ČSHS.
MEH.
ČSS.
EJ.

II. Ostatní (výběr)
Dorůžka, Lubomír: Jazzový skladatel – utopie nebo realita? (Melodie 10, 1972, č. 8, s. 245).
Zapletal, Petar: Friedův Trojkoncert (Melodie 10, 1972, s. 380).
Fiala, Jan: Moravská svatba (Gramorevue 11, 1975, č. 5, s. 8–9).
Čort, Antonín: Lákala mne dramatičnost jazzu (Mladá fronta 18. 12. 1976, s. 4).
Heřmanský, Miroslav: Slunovrat – Moravská svatba (Melodie 16, 1978, č. 6, s. 190).
Dorůžka, Lubomír: Náš jazz anglickýma očima (Melodie 17, 1979, č. 1, s. 10).
Dorůžka, Lubomír: Alexej Fried (Hudební rozhledy 17, 1979, č. 9, s. 419–420).

Petar Zapletal

Datum poslední změny: 9.2.2009