Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Fischer, EduardTisk


Charakteristika: dirigent, skladatel a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:24.11.1930
Datum úmrtí/ukončení aktivity:22.2.1993Praha
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Fischer, Eduard, dirigent, skladatel a pedagog, narozen 24. 11. 1930, Praha, zemřel 22. 2. 1993, tamtéž.

 

Během středoškolského studia se učil hrát na housle u Miloslava Sádla (1943–46) a Josefa Micky (1946–50), dirigování zprvu u Františka Brože, poté na AMU (1950–54), kde byli jeho učiteli dirigenti Metod Doležil, Alois Klíma, Václav Neumann, Robert Brock a Václav Smetáček. Absolvoval řízením Čajkovského Symfonie č. 5 e moll a Dvořákovy Rusalky. Zprvu vedl několik amatérských souborů (1949–57) a Umělecký soubor ministerstva vnitra (1955–57). Po získání 3. ceny v mezinárodní dirigentské soutěži v Besanconu (1956) byl v letech 1957–68 dirigentem Filharmonie pracujících v Gottwaldově (po roce 1989 Filharmonie Bohuslava Martinů). V letech 1960–61 zde úspěšně nastudoval některá závažná díla světového repertoáru jako kantátu Alexandr Něvský Sergeje Prokofjeva, Symfonii č. 11 g moll Dmitrije Šostakoviče nebo Beethovenovu Symfonii č. 9 d moll, při jejichž provedeních recenzenti oceňovali Fischerovu spontánní muzikálnost, pamětní jistotu a stylové pochopení, ale v téže době mu byla kupříkladu v provedení Smetanovy Mé vlasti vytýkána přílišná rozvleklost, v provedení Janáčkovy rapsodie Taras Bulba nezvládnutí tempových proměn i technické vady v orchestru. Byl též dirigentem Pražských komorních sólistů (1965–79), šéfem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1968–69) a šéfdirigentem Státního komorního orchestru v Žilině (1974–84), který vedl od jeho založení a zasloužil se o jeho vynikající úroveň. Kromě Československa a evropských zemí dirigoval též v Jižní Americe, Kanadě, Japonsku a na Novém Zélandu. Hojně prováděl díla soudobých českých i zahraničních skladatelů. Na LP desky firmy Panton nahrál skladby Boj o zítřek Petra Doubravského, Klavírní koncert Radima Drejsla, Slavnostní předehru Karla Horkého, Fantazii pro klavír a orchestr a balet Nervy Jaroslava Ježka, Slavnostní předehru Ivo Jiráska, Slavnostní prolog Ctirada Kohoutka, 2. klavírní koncert Bohuslava Martinů, Canto festivo Jiřího Pauera, Torzo Schumannova pomníku Ivana Řezáče a Symfonie č. 6 a č. 11 Jiřího Válka. Na desky Supraphon nahrál skladby Ludi Lubora Bárty, Komorní hudbu pro smyčce Ilji Hurníka, skladbu Serenata giocosa Ivana Jirko, Eufemias mysterion Miloslava Kabeláče, Sonatu da camera Bohuslava Martinů, předehru k opeře Penthesilea Vincence Maixnera, Umírající Víta Nejedlého, 5. a 9. symfonii Jiřího Válka, Concerti grossi op. 6 Georga Friedricha Händela, Concerto buffo Sergeje Slonimského a Symfonii č. 3 Borise Tiščenka V letech 1982–8 vyučoval dirigování na AMU a v té souvislosti napsal studijní pomůcku Příspěvek k teorii dirigování.  Mezi několika desítkami jeho skladeb stylově náležejících do středního proudu tehdejší české hudby převažují komorní díla. Jeho syn Pavel je významným houslistou.


Dílo

Dílo hudební:

 

Ballada, pro smyčcový kvartet a klarinet, op. 19 (1949).

Hudba pro klavír (1977).

Koncert pro harfu a klavír (1978).

Říjen, pro mužský sbor a orchestr ad lib. na verše Karla Tomana (1979).

Listopad, pro mužský sbor a orchestr ad lib. na verše Karla Tomana (1979).

Variační fantasie na téma Georga Philipa Telemanna, pro smyčcový orchestr (1982), premiéra 1985 Ostrava.

Koncertantní suita pro Barock Jazz Quintet (1982).

Hudba pro bicí nástroje a orchestr (1983), premiéra 1984 Praha.

Žesťový kvintet (1983).

Tiché písně, pro soprán, smyčce a klavír (1983), premiéra 1984 Praha, rozšířená verze (1985), premiéra 1986 Žilina.

Teo toriate, pro violoncello a komorní smyčcový orchestr. Variace na píseň Briana Maye (1983, píseň Briana Maye se nazývá Teo Torriatte), premiéra 1986 Československý rozhlas Praha.

Prolog, pro symfonický orchestr (1984), premiéra 1985 Gottwaldov (od roku 1989 Zlín).

Květen, slavnostní pochod, pro velký dechový orchestr (1985), premiéra 1985 Ostrava.

Trio notturno (1987).

Partita in La, pro malý orchestr (1988).

Fantazie pro sólové housle (1988).

Tajemný trubač. Písňový cyklus na básně Walta Whitmana (1988).

Vánoční variace, pro dechový kvintet (1989).

Hommage à B. M., pro harfu a flétnu (1989).

Baletti. Fantazie pro trubku varhany a komorní orchestr (1990).

Malá vánoční hudba, pro komorní orchestr (1991).

 

Nedatované skladby

Dva listy pro dvoje housle.

Hovory vážné a nevážné, pro flétnu, hoboj, housle, violu, violoncello a cembalo.

Koncert pro klarinet a orchestr.

Partita in A, pro malý orchestr.

Sinfonietta pro malý orchestr.

Marcia intrada. Slavnostní pochod pro velký dechový orchestr.

Intrada a tance.

Partita in Do, pro bicí klavír a trubku.

 

Dílo literární:

 

Příspěvek k teorii dirigování(AMU 1993).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Kozák, Jan: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha 1964).

Kdo je kdo v Československu I (Praha 1969).

Tomeš, Josef. [a jiní]: Československý biografický slovník (Academia, 1992).

Biografický slovník českých zemí, sešit 17 (Praha 2014).

 

II. Ostatní

Kritiky koncertů Filharmonie pracujících Gottwaldov (Hudební rozhledy 1957–61).

Kuna, Milan: Konfrontace ve skladatelském týdnu. (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 8, s. 229).

Kritiky koncertů Státního komorního orchestru v Žilině (Hudobný život 1974–84).

Pokora, Miloš: Novinkové koncerty SČSKU (Hudební rozhledy 37, 1984, č. 7, s. 290–91).

Cenková, K.: Koncerty Štátneho komorného orchestra Žilina (Hudobný život 18, 1986, č. 11, s. 7).

Dohnalová, Lýdia: Eduard Fischer (Hudobný život 24, 1993, č. 5, s. 3).

Štraus, Ivan: Za Eduardem Fischerem (Hudební rozhledy 46, 1993, č. 5, s. 217).

Archivalie

syn Pavel Fischer (rukopisy skladeb a dokumentace dirigentské činnosti)

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 20.9.2015