Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Ceremuga, JosefTisk


Charakteristika: skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:14.6.1930
Datum úmrtí/ukončení aktivity:6.5.2005Praha
Text
DíloLiteratura

Ceremuga, Josef, skladatel, narozen 14. 6. 1930, Ostrava-Kunčice, zemřel 6. 5. 2005, Praha.

 

Po absolvování gymnázia v Ostravě-Vítkovicích, při němž se učil hrát na housle na Janáčkově hudební škole v Ostravě, studoval skladbu na AMU u Jaroslava Řídkého a Václava Dobiáše a čtvrttónovou specializaci u Aloise Háby. Absolvoval Symfonií č. 1. Následující uměleckou aspiranturu (1953–56) na AMU u Václava Dobiáše uzavřel Koncertem pro housle a orchestr a na hudební fakultě AMU začal působit jako odborný asistent. Od roku 1960 byl pedagogem v kabinetu hudby a zvuku na Filmové fakultě (nyní Katedra zvukové tvorby Filmové a televizní fakulty) AMU, kde byl roku 1967 jmenován docentem a v letech 1969–74 zastával funkci děkana této fakulty. V letech 1980–90 přednášel skladbu na Hudební fakultě AMU, od roku 1982 jako profesor, později zde byl též děkanem. V Československém rozhlase pracoval jako zástupce šéfredaktora Hlavní redakce hudebního vysílání (1974–76), poté byl uměleckým náměstkem ředitele v nakladatelství Panton (1977–80), vykonával též funkce v Českém hudebním fondu (v letech 1974–78 člen výboru, 1978–82 předseda výboru), ve Svazu československých skladatelů a koncertních umělců (člen předsednictva ústředního výboru a vedoucí komise mladých skladatelů) a v Ochranném svazu autorském.

Východiskem Ceremugovy skladatelské tvorby byla moravská lidová hudební tradice a v těchto souvislostech i dílo Janáčkovo. Tuto základnu Ceremuga obohatil tvůrčím ovládnutím a rozvíjením odkazu českých klasiků Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka a některých evropských klasiků 20. století – především Sergeje Prokofjeva. Ceremuga rozvinul do nových podob zejména složku melodickou. Silnou stránkou Ceremugovy tvorby je přirozená a spontánní hudebnost a sdělnost. Řada skladeb vyšla tiskem a na gramofonových deskách. Některé skladby byly též ohodnoceny cenami. S velkým úspěchem se v zahraničí setkaly kupříkladu jeho 3. symfonie, 3. smyčcový kvartet, Kvintet pro housle, violu, violoncello, flétnu a hoboj a Pražská sinfonietta, které byly hrány téměř v celé Evropě a některé z nich též ve Spojených státech amerických. Důležitou součástí jeho skladatelské činnosti byla tvorba pro film a televizi (též pro Island, Itálii a Německo). Vytvořil též čtyři skladby pro cvičení dětí na Československých spartakiádách v letech 1960, 1965 a 1975.

V roce 1981 byl jmenován zasloužilým umělcem. Od roku 1990 žil v ústraní, ztráta zraku mu postupně znemožnila komponování.


Dílo

Dílo hudební:

 

Orchestrální skladby

Symfonie č. 1 (1952).

Dětství. Symfonická báseň podle románu Maxima Gorkého (1954).

Koncert pro housle a orchestr č. 1 (1955).

Tři symfonické fresky (1958–59).

Koncert pro klavír a orchestr (1962).

Hommage aux étudiants. Předehra (1964; LP, Panton 1979).

Symfonie č. 2 (1966–67).

Concerto da camera č. 1, pro dechové kvinteto a smyčcový orchestr (1970–71; Panton 1978).

Kateřina. Polka (LP, Supraphon 1975).

Symfonie č. 3 (1975; LP, Supraphon 11977, 21978.

Světem mládí. Suita pro hoboj a smyčce (1975; LP, Panton 1979).

Slavnostní předehra (1977; LP, Panton 1978).

Pražská symfonietta (v prvé verzi pro dechový orchestr, symfonická verze 1977; Panton 1981; LP, Supraphon 1979; LP, Panton 1979).

Koncert pro housle a orchestr č. 2 (1979–80; klavírní výtah Panton 1984; LP, Panton 1980).

Tři slezské tance (1977–80).

Koncert pro trubku, klavír a symfonický orchestr (1982).

Symfonie č. 4 – koncertantní (1986; LP, Panton 1987).

Symfonie č. 5 (1988).

Symfonie č. 6 (1988–89).

Koncert pro hoboj a orchestr (1990).

 

Skladby pro komorní soubory

Sonáta pro housle a klavír (1952).

Smyčcový kvartet č. 1 e moll (1956).

Sonáta pro violoncello a klavír (1957; tisk Český hudební fond 1977).

Trio e moll pro housle, violoncello a klavír (1959–60; partitura a hlasy Praha, Státní hudební vydavatelství 1962). 

Sonata elegica, pro violu a klavír (1961; Panton 1964; LP, Panton 1974).

Čtyři obrázky pro klarinet a akordeon (1961; Supraphon 1960).

Trio semplice č. 1, pro 2 housle a violu (1962).

Trio semplice č. 2, pro 2 housle a violu (1963).

Rozmarná suita pro dechové kvinteto (1967).

Smyčcový kvartet č. 2 (1964; partitura a hlasy Český hudební fond 1976).

Dechový kvintet č. 2 (1967; partitura a hlasy Panton 1976; LP, Panton 1973).

Smyčcový kvartet č. 3 (1973; partitura Český hudební fond 1975; partitura a hlasy Panton 1980; LP, Supraphon 11974, 21978; CD, Radioservis 2002).

Světem mládí. Suita pro hoboj a klavír (1974).

Sonatina pro lesní roh a klavír (1975; Panton 11976, 21981).

Kvintet pro flétnu, hoboj, housle, violu a violoncello (1975; partitura a hlasy Panton 1977; LP, Supraphon 1976; LP, Panton 1977).

Tři capriccia pro hoboj, klarinet a fagot (1979; LP, Panton 1983).

Faunovy nálady. Trio pro flétnu, kytaru a marimbu (1980).

Faun odpočívá, pro flétnu, kytaru a marimbu (1982).

Dialog pro violoncello a klavír (1982; Panton 1985).

Dechový kvintet č. 3 (1987; LP, Panton 11988, 21989).

Barokní suita pro 4 kytary (1987).

Smyčcový kvartet č. 4 (1988).

 

Skladby pro sólové nástroje

Vzpomínky nejmilejší, pro klavír (1954).           

Pět krátkých skladeb pro klavír (1961; Panton 1979; LP, Panton 1986).

Toccata pro klavír (1963; Panton 1979; LP, Panton 1986; CD, Český rozhlas 1999).

De profundis clamavi, pro varhany (1969; Panton 1979; LP, Supraphon 1970; CD, Český rozhlas 1999).

Lašské pastorale, pro hoboj sólo (LP, Panton 1974).

Dětské melodie, pro klavír (1969; Panton 1978)

Toccata pro klavír (LP, Panton 1979). 

Koncertní suita pro kytaru (1984; Český hudební fond 1985).

 

Vokální skladby

Tři lyrické písně na verše Alekseje Surkova a Marie Kratochvílové (1951).

Čtyři elegické písně pro hlubší hlas a klavír na verše Františka Hrubína (1965; verze s orchestrem 1974; LP, Panton 1975).

Tři smíšené sbory na verše Stanislava Kostky Neumanna (1954).  

Láska k milému. Cyklus písní pro soprán a klavír na texty moravské lidové poezie (1957, revize 1975; Panton 1982).

Český zpěv. Kantáta na verše Františka Hrubína pro baryton, smíšený sbor a orchestr (1975; klavírní výtah Panton 1977; LP, Panton 1980).

Aztécké písně pro mezzosoprán, 2 flétny a harfu na lidovou mexickou poezii (1975; partitura a hlasy Český hudební fond 1981).

Chvalozpěvy. Cyklus dětských sborů s průvodem klavíru (nebo nonetu) na verše Vladimíra Šefla (1984; klavírní verze Jirkov 1985; Panton 1989).

Zpěv o lidské naději. Oratorium pro soprán, tenor, smíšený sbor a velký symfonický orchestr na verše Josefa Hory (1985–87).

Praze. Smíšený sbor na verše Markéty Procházkové (1985).

 

Scénická díla

Juraj Čup. Opera na vlastní libreto podle povídky Karla Čapka (1958–60; LP, Panton 1980).

Princezna se zlatou hvězdou na čele. Balet (1980–82).

 

Hudba k filmům

Návštěva (1961).

Turista (1961).

Poslední sbohem (1961).

Kotrmelec (1962).

Zpěv, který nezemřel (1962).

Ďábelská jízda na koloběžce (1963).

Inventura (1963).

Otevřené okno (1963).

Alcron (1963).

Umřel nám pan Foerster (1963).

Třináct minut (studentský film, 1964).

Zpívali jsme Arizonu (1966).

Předpověď: nula (studentský film, 1966).

Dialog (studentský film, 1967).

Dostal jsem nápad udělat kočku (studentský film, 1967).

Změny a proměny (studentský film, 1967).

Čo ja o tom viem alebo Záznam o sklamaní (studentský film, 1968).

Guide (studentský film, 1968).

Umění milovati De arte amatoria (studentský film, 1968).

Iluze (1969).

Muž na útěku (1969).

Bunkr (studentský film, 1970).

Konečná (studentský film, 1970).

Nultý kilometr (televizní film, 1973).

Náš táta Bezlíček (televizní film, 1973).

Deník psaný na vodu (televizní film, 1974).

 

Dílo literární:

 

Hudba 20. století (Praha 1966).

Několik poznámek na okraj písňové a sborové tvorby J. Stanislava (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 11, s. 549–552).

Hovoří Josef Ceremuga (zaznamenal Jiří Bajer, Hudební rozhledy 29, 1976, č. 3, s. 11–13).

Literatura

I. Lexika

Gardavský, Čeněk a kolektiv: Skladatelé dneška (Praha 1961, s. 48).

ČSHS.

Muzička enciklopedija, díl 1 (Zagreb 1971, s. 311).

Burjanek, Josef – Zapletal, Petar a kolektiv: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (Praha 1975, s. 67–68).

MEH, s. 160–161.

ČSS, s. 44–45, PZ (Petar Zapletal).

Malá československá encyklopedie (Praha 1984, svazek 1, s. 681).

Slonimsky, Nicolas: Bakerʼs Biographical Dictionary of Musicians (New York, 81992, s. 311–312).

Ottova encyklopedie České republiky (Praha 2006, s. 79).

Ottův slovník. Osobnosti Česko (Praha 2008, s. 96).

 

II. Texty v dalších neperiodických publikacích

Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci kraje Leoše Janáčka (Ostrava 1981, s. 162–163).

Havlík: Česká symfonie (Praha 1989, s. 273, 349, 361).

 

III. Texty v periodikách

Zenkl, Michal: Druhý koncert pro housle a orchestr Josefa Ceremugy (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 10, s. 463–465).

Skála, Pavel: Autorský večer Josefa Ceremugy (Hudební rozhledy 34, 1981, č. 9, s. 387).

Steinmetz, Karel: Je těžké být mladým? (Hudební rozhledy 61, 1988, č. 2, s. 53–55) – interview.

Teml, Jiří: Josef Ceremuga (Hudební rozhledy 58, 2005, č. 7) – nekrolog.

 

IV. Soupis recenzí v Hudebních rozhledech 1953–83

Concerto da camera: 27, 1974, s. 161; 31, 1978, s. 532; 34, 1981, s. 152.

Český zpěv: 31, 1978, s. 13.

Čtyři elegické písně: 26, 1973, s. 548; 28, 1975, s. 193; 30, 1977, s. 532–533.

Dechový kvintet č. 2: 25, 1972, s. 105.

De profundis clamavi: 23, 1970, s. 245.

Dětství: 8, 1954, s. 879.

Hommage aux étudiants: 19, 1966, s. 79.

Juraj Čup: 16, 1963, s. 544.

Klavírní trio e moll: 13, 1960, s. 210, 296; 34, 1981, s. 387; 35, 1982, s. 11.

Koncert pro housle a orchestr č. 1: 9, 1956, s. 334.

Koncert pro housle a orchestr č. 2: 33, 1980, s. 463.

Koncert pro klavír a orchestr: 16, 1963, s. 204.

Kvintet pro flétnu, hoboj, housle, violu a violoncello: 29, 1975, s. 199; 34, 1981, s. 387; 36, 1983, s. 533.

Láska k milému: 34, 1981, s. 387.

Pražská symfonietta: 32, 1979, s. 196; 33, 1980, s. 51; 36, 1983, s. 354.

Rozmarná suita pro dechové kvinteto: 20, 1967, s. 114; 29, 1976, s. 312–313.

Serenáda pro smyčcový orchestr 11, 1958, s. 804.

Slavnostní předehra: 31, 1978, s. 194.

Smyčcový kvartet č. 1 e moll: 10, 1957, s. 339, 389.

Smyčcový kvartet č. 2: 27, 1974, s. 560; 33, 1980, s. 529.

Smyčcový kvartet č. 3: 27, 1974, s. 202; 33, 1980, s. 238.

Sonata elegica pro violu a klavír: 15, 1962, s. 240.

Sonáta pro housle a klavír: 8, 1954, s. 669.

Sonáta pro violoncello a klavír: 11, 1958, s. 291; 34, 1981, s. 387.

Sonatina pro lesní roh a klavír: 33, 1980, s. 54.

Světem mládí, pro hoboj a orchestr: 29, 1975, s. 244.

Symfonie č. 1: 6, 1953, s. 940–941.

Symfonie č. 2: 23, 1970, s. 6.

Symfonie č. 3: 30, 1977, s. 256; 31, 1978, s. 120.

Trio pro flétnu, kytaru a marimbu „Faunovy nálady“: 34, 1981, s. 387; 36, 1983, s. 484.

Tři lyrické písně: 8, 1954, s. 669.

Tři smíšené sbory: 13, 1960, s. 1034.

Tři symfonické fresky: 12, 1959, s. 817; 14, 1961, s. 271.

Vzpomínky nejmilejší: 8, 1954, s. 569.

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 15.10.2015