Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Malásek, JiříTisk


Charakteristika: Klavírista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:7.8.1927
Datum úmrtí/ukončení aktivity:27.9.1983
Text

Malásek, Jiří, klavírista a skladatel, narozen 7. 8. 1927, Brno, zemřel 27. 9. 1983, Teplice.
 
Po maturitě na gymnáziu v rodišti (1946) studoval práva (nedokončil), zároveň se věnoval studiu harmonie a kontrapunktu, v klavíru byl soukromým žákem Karla Vinkláta. Už za války hrál ve skupině Stomp Club, doprovázel šansoniérku Mílu Spazierovou-Hezkou, působil ve skupině Continental. Postupně získával renomé klavíristy zaměřeného k populárnímu repertoáru: 1947 upoutal v živě vysílaném pořadu Karla Vlacha svým podáním skladby Cole Portera Begin The Beguine, v průběhu let spolupracoval různými tělesy, zejména se Smyčcovým orchestrem Dalibora Brázdy, nahrával populární koncertantní repertoár typu Rhapsody in Blue či Varšavský koncert. Roku 1957 vzniklo na půdě Československého rozhlasu v Praze klavírní duo Jiří Malásek – Jiří Bažant, jež záhy získalo širokou oblibu; pro rozhlas, avšak i pro televizi a gramofonové firmy pořídilo množství nahrávek, jež se uplatňovaly nejenom doma, ale i v zemích tzv. socialistického bloku. Repertoárovým východiskem dua byly zejména evergreeny a muzikálové melodie, stylově bylo zakotveno ve swingu, v úpravách se střídala prokomponovaná (proaranžovaná) místa s improvizačními vklady.
 
Velmi aktivně se Malásek uplatňoval v Československé televizi, kam nastoupil 1955 jako hudební dramaturg a naposledy působil ve funkci vedoucího dramaturga hlavní redakce hudebního vysílání. Souběžně byl od 1970 šéfredaktorem hudebního vydavatelství Panton, zastával četné funkce v různých komisích, poradních orgánech apod. u ministerstva kultury, Svazu socialistické mládeže, Svazu československo-sovětského přátelství, Svazu českých skladatelů a koncertních umělců apod., vystupoval na různých seminářích, konferencích o populární hudbě, atd.
 
V tvůrčí oblasti se Malásek věnoval především klavíru a kompozici. Ke klavíru se intenzivně vrátil 1974 na popud Josefa Vobruby a na základě prvních dvou velice úspěšných nahrávek vzniklo ve spolupráci s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu LP Romantický klavír (resp. další dvě pokračování) a pak LP Nostalgický klavír, kde Malásek ve shodě s názvy nosičů předkládal expresivně vedené melodie v úsporné klavírní stylizaci; alba se dobře prodávala a fungovala jako vyšší populár, „domácí hudba“ či background music.
 
Od 1958 se Malásek intenzivně věnoval skladatelským aktivitám jako autor písniček, filmových a scénických hudeb, muzikálových titulů. Z filmových muzikálů vynikly zejména dva snímky režiséra Ladislava Rychmana (hudba Malásek, Bažant, Hála): Starci na chmelu (1964, námět a scénář Vratislav Blažek, zde mimo jiné populární písničky Život je bílý dům, Hoď se, hochu, aspoň trochu do gala, Kéž na trati se neztratí,  zajména pak Den je krásný; muzikál se obecně pokládá za nejzdařilejší dílo tohoto typu u nás) a Dáma na kolejích (1966). Divadelní muzikály (hudba Malásek, Bažant): Světla metropole (Divadlo na Fidlovačce, 1963), Zlatovlasá Maud (Krušnohorské divadlo v Teplicích, 1968), Angličan na rožni (Státní divadlo v Brně, 1968), Bláznivá neděle v lázních (Divadlo ABC, 1977),  resp. tituly (hudba Malásek) Lišák Pomet (1961), Šeherezáda (1967), Láska na druhý pohled (1981). Scénické hudby: Hadrián z Římsů, Horká půda, Hrátky s čertem, Matka, Pěší ptáci, Senohrabská grácie, Študáci a kantoři, Tramvaj do stanice Touha, Vidět Benátky a zemřít, Zkrocení zlé panny a jiné.  Hudby k filmům (spolupráce Malásek, Bažant): Zámek pro Barborku (1962), Hrdina má strach (1965), 5 miliónů svědků (1965), Zločin v dívčí škole (1965), Odvážná slečna (1969), Šest černých dívek (1969), Utrpení mladého Boháčka (1969), Muž, který rozdával smích (1970), Můj brácha má prima bráchu (1975), Brácha za všechny peníze (1978), Jen ho nechte, ať se bojí (1978), Píseň o stromu a růži (1978), Zlatá slepice (1980). Hudební doprovody k četným kresleným filmům (např. Dorotka a papoušek, 1974–78), televizním inscenacím (např. Egyptologové, Hříšníci, Nezralé maliny, Noční Jízda, Ubohý pan Kufalt, Velká orgie), seriálům (často s Bažantem a Hálou; např. Bláhovic rodina, Bližní na tapetě, Dnes v jednom domě, Dobrá voda, Eliška a její rod, Pan Tau, Tři chlapi v chalupě, Ve znamení Merkura). Orchestrální skladby: Cesta zářivých dní, Duha v dešti, Jihočeské setkání, Malá instrumentální etuda, Poéma, Setkání ve snech, Tanec v dešti, Vyprávění ve dvou. Též hudba ke cvičení starších žáků na celostátních spartakiádách 1980 a 1985, písně Cyklista, Potkala jsem malíře apod.
 
Rozsáhlé společenské aktivity ve spojení s úspěšnou a dobově přijatelnou tvorbou přinesly Maláskovi různá oficiální vyznamenání a uznání, např. cenu za hudbu k filmu Píseň o stromu a růži, Zlatý štít Pantonu za album Romantický klavír, dvě vyznamenání Za vynikající práci (1968 a 1980), titul zasloužilý umělec (1980) apod. Malásek zároveň patřil (hlavně díky svým pianistickým vystoupením v televizi) k populárním osobnostem dobové hudební scény a jeho vklad do oblasti českého muzikálu má trvalou hodnotu, jak ukazuje mimo jiné scénická podoba Starců na chmelu, jež se zapojila do vlny českého muzikálu poslední dekády (Divadlo Milénium v Praze-Holešovicích, 2001, divadelní úprava Jiří Janků, režie Petr Kracík). Maláskovy kompozice (zejména písničky) vycházejí v různých tiskových úpravách i nahrávkách stále.
Diskografie
Romantický klavír 1–3 (Panton);
Život je bílý dům (Panton);
Nostalgický klavír (Supraphon).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
ČSS.
EJ (heslo Jitky Švarcové).
HSPK.
 
II. Ostatní
Dorůžka, Lubomír, Poledňák, Ivan: Československý jazz – Minulost a současnost (Praha 1967).
Heřmanský, Miroslav: Romantický klavír Jiřího Maláska (Melodie 13, 1975, č. 5, s. 158).
Tůma, Jaromír: Neromanticky o klavíru Jiřího Maláska (Melodie 15, 1977, č. 8, s. 238).
Kotek, Josef: Romantický klavír Jiřího Maláska 2 (Melodie 15, 1977, č. 9, s. 285).
Československá kinematografie (Praha 1981).
dra: Z tvůrčí dílny zasloužilého umělce Jiřího Maláska (Svět v obrazech 1981, č. 13, s. 15).
mah: Osiřelý klavír (Mladá fronta 28. 9. 1983, s. 2).
pld [Dorůžka, Lubomír]: Za Jiřím Maláskem (Melodie 21, 1983, č. 12, s. 356).
tzl [Titzl, Stanislav]: Poslední akord romantického klavíru Jiřího Maláska (Gramorevue 1983, č. 12, s. 2).
Bartošková, Š., Bartošek, L.: Filmové profily (Praha 1986).
Matzner, Antonín, Pilka, Jiří: Česká filmová hudba (Praha 2002, zejména s. 339–342).
 
Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 12.11.2003