Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vrbík, StanislavTisk

(Slavík, Jindřich Maria)

Charakteristika: varhaník, sbormistr a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:8.6.1907
Datum úmrtí/ukončení aktivity:2.9.1987
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Vrbík, Stanislav, varhaník, sbormistr a skladatel, narozen 8. 6. 1907, Jablunkov, zemřel 2. 9. 1987, Olomouc.

 

Studoval na gymnáziích ve Vyškově, v Olomouci a v Litovli, maturitu složil roku 1930. Soukromě se vzdělával ve varhanní hře u Antonína Petzolda (druhá polovina 20. let), hru na klavír a kompozici rozvíjel – rovněž privátně – u Jaroslava Kvapila v Brně (1933–34).

V letech 1924–28 hrál na varhany a řídil hudbu v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, přivydělával si také jako příležitostný varhaník u sv. Michala, sv. Mořice a v kapli tehdy ještě blahoslaveného Jana Sarkandra. Celoživotně byl spjat s dómem sv. Václava v Olomouci: od 1. 6. 1928 až do smrti zastával funkci varhaníka, od 31. 8. 1928 zde několik let působil i jako choralista, v období 1. 10. 1975–31. 8. 1985 řídil kůr jako kapelník a ředitel (od 1. 1. 1976). Vedle angažmá na dómě vykonával celou řadu hudebních profesí. Působil jako jazzový hráč, korepetitor v divadle, v baletních odděleních Lidových škol umění v Přerově a ve Vyškově i v oddílu moderní gymnastiky při UP v Olomouci, učitel houslí, klavíru a varhan při Parku kultury a oddechu v Olomouci, v Kulturním a společenském středisku a Městském domě osvěty v Olomouci a v Lipníku nad Bečvou. V oboru varhanní hry vychoval na 50 žáků, k nimž patřil např. František Kolavík, Zbyněk Štěpánek nebo Martin Látal. K Vrbíkovým zásluhám o rozvoj olomoucké hudební kultury patřilo pořádání varhanních nokturen v katedrále, na nichž byla v letech 1978–1985 uváděna díla klasiků i soudobých autorů prostřednictvím mladých talentovaných varhaníků.

Od gymnaziálních let komponoval. V jeho odkazu zaujímá nejvýznamnější místo hudba chrámová. Je autorem 17 mešních cyklů, 15 duchovních kantát a 40 opusů ve varhanním oboru, z nichž zaujaly zvláštní místo čtyři koncerty (D dur op. 94, 1969, G dur op. 99, 1971, g moll a C dur op. 104, 1972), triptych Contemplationes (1970) a Preludium a Postludium G dur pro troje varhany (1983). Zkomponoval rovněž několik desítek mešních vložek (např. antifona Svatý Václav, 1980).  Realizoval se i ve světské hudební oblasti. Komponoval symfonie, balety, scénické hudby k činoherním inscenacím a hudby k filmům. Vokálně-instrumentální obor v jeho tvorbě zastupuje opera Mariánský sloup (1935), světská kantáta (Kantáta o vlasti op. 121, 1979) a několik operet. Je také autorem skladeb klavírních a komorních, písní s doprovodem klavíru, z nichž některé jsou na esperantské texty, ženských, mužských a dětských sborů či scénického melodramu. Zvláštní postavení zaujímají díla experimentální, která využívala soudobých kompozičních metod jako práce s magnetofonovým pásem (Koncert G dur, op. 99, 1971) či dodekafonie (Spirála, 1969). Svým varhanním žákům věnoval řadu instruktivních skladeb i metodické příručky ABC hry na varhany (1965–71) a Návod k varhanní improvizaci (1983) a Improvizace. Některé z kompozic vyšly tiskem u Holuba v Holicích a O. Pokoje v Brně.

Vrbíkovo dílo lze – až na výjimky – charakterizovat jako tradicionalistické. Melodická složka jeho skladeb čerpá z tradice smetanovské, harmonická složka navazuje na dědictví Karla Steckra, postřehnout lze i modalitu. Některé rané kompozice jsou ovlivněny taneční hudbou a jazzem. Velkou Vrbíkovou devízou je propracovaný varhanní doprovod, který plní funkci nejen podpůrnou, ale i – vzhledem k vokálním partům – kontrastní, a umocňuje výraz textu.

Vrbík byl činný i v literárním oboru. Je autorem několika básnických sbírek (např. Hlasy z temnot, 1940, a Písně hvězdných nocí, 1943–1945), jeho romány a povídky (např. Ve stínu katedrály, 1931, Stříbrný most, 1939 či Setkání,1945–46) bývají řazeny ke spiritualistické literatuře. Působil také jako redaktor deníků Našinec a Lidové noviny, revue Archaa nakladatelství Čeňka Berana v Olomouci. Texty na odborná témata (varhanní hudba, improvizace, kompozice, umělecká tvorba), ale i posudky uměleckých děl, komentáře současného dění, referáty o knihách a vlastivědné články publikoval v denících Pozor, Moravsko-slezský deník a Moravský večerník, časopisech Index a Československý varhaník. V beletrii používal umělecký pseudonym Jindřich Maria Slavík, vlastivědné práce v deníku Pozor publikoval pod krycím jménem A. V. Hron (Staré pověsti moravské).

O Vrbíkově umělecké činnosti referovaly deníky Stráž lidu, Svobodné slovo a Lidová demokracie.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Mše

Česká mše G dur I (1929).

Requiem (1929).

Česká mše II (1934).

Česká mše vánoční (1937).

Missa in honorem scti Joannis Bosco (1938).

Missa Lux et origo (1939).

Maria – česká mše (1940).

Missa choralis (1943).

Česká mše slavnostní – Krnovská (1947).

Missa Veni Creator Spiritus (1948).

Česká mše svatopetrská op. 114 (1977).

Mír všem národům op. 123 (1980).

Poselství oběti op. 130 (1983).

Zrození spásy op. 131 (1984).

 

Kantáty

Soudný den op. 61 (1950).

Vládce nebes op. 64 (1951).

Vánoční zvony op. 77 (1955).

Betlémské pastorale (1957).

Slavnost Spasitele op. 133 (1958).

Kristus-Král (1964).

Víra–Naděje–Láska op. 115 (1977).

Stráž a oslava op. 117 (1978).

Nejsvětější Srdce op. 132 (1984).

Tajemství Pokory op. 136 (1986).

Věčné světlo op. 139 (1987).

 

Varhanní skladby

Koncert D dur pro varhany a orchestr op. 94 (1969).

Contemplationes (1970).

Koncert G dur pro varhany a orchestr op. 99 (1971).

Koncertní fantazie g moll (1972).

Koncert C dur pro varhany op. 104 (1972).

Preludium a Postludium G dur pro troje varhany (1983).

 

Symfonie

Bouře v Tatrách – Dukla (1958).

Boj a vítězství op. 80 (1963).

 

Balety

Čarovné housle (1948).

Na krmaši (1950).

Ej lásko, lásko (1951).

Z Ječmínkova kraje (1951).

Oldřich a Božena (1959).

Bětuška tanečnice (dětský balet, 1956).

Probuzení op. 105 (taneční scény, 1972).

Čaroděj op. 108 (1973).

Světlana op. 110 (1974).

Jadran op. 118 (1978).

Hra o srdce op. 122 (1979).

Tábor odvahy a radosti op. 125 (1980).

 

Operety

Krásná čarodějka (1927).

Ženská vojna (1928).

Polibek štěstí (1933).

Když srdce zahoří (1935).

Fotbal vede (1936).

 

Opera

Mariánský sloup (1935).

 

Scénická hudba

Gazdina roba (1946).

Lucerna (1948).

Hadrián z Římsů (1949).

Roháč z Dubé (1950).

 

Filmová hudba

Vesmírné variace (1980).

Život v hudbě (1982).

Literatura

I. Lexika

Masarykův slovník naučný, 7. díl (Praha 1933).

Slovník soudobých českých spisovatelů, 2. díl (Praha 1946).

ČSHS.

 

II. Ostatní

Sychra, Cyril: O naší církevní hudbě (Cyril 72, 1947, č. 7–10, s. 80).

Sychra, Cyril: Moravanství v novější české chrámové hudbě (Cyril 74, 1948, č. 3, s. 90–97).

Sychra, Cyril: Stanislav Vrbík. Náčrt portrétu církevního skladatele (Československý varhaník 12, 1949, s. 65–69).

Rečka, Alois: Zážitky u varhan (Lidová demokracie, 18. 7. 1978).

Látalová – Schiedung, Jarmila: Stanislav Vrbík – skladatel a pedagog (diplomová práce, Olomouc 1990).

Výtisk, Martin: Varhanní tvorba Stanislava Vrbíka(bakalářská práce, Olomouc 2010).

Vičarová, Eva: Stanislav Vrbík a hudba v olomoucké katedrále v letech 1975–1985 (Musicologica Olomucensia 15, červen 2012,ed.: F. Hajdu, Olomouc 2011, s. 123–135).

Vičarová, Eva: Hudba v olomoucké katedrále (Olomouc 2012).

Archivalie

Autografy a opisy skladeb Stanislava Vrbíka jsou uloženy v Dómském archivu Olomouc a Zemském archivu v Opavě, pobočka Olomouc.

 

Eva Vičarová

Datum poslední změny: 21.1.2016