Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Beutel, JakobTisk


Charakteristika: Kapelník a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:2.3.1624
Datum úmrtí/ukončení aktivity:15.5.1694
Text
Literatura

Beutel, Jacob, kapelník a hudební pedagog, narozen 2. 3. 1624, Dolní Grunt (okres Děčín), zemřel 15. 5. 1694, Drážďany.

 

Zprávy z jeho dětství nejsou známy. Dříve působil jako kantor v Luckau v Dolní Lužici. Po smrti Michaela Lohrse se 2. března 1654 ucházel o uvolněné místo v drážďanském Kreuzkantoratu. Jeho konkurenty byli Johan Rosenmühler a Christoph Schultze. Na místo byl přijat 5. dubna 1654, a tak přesídlil do Drážďan. Od té doby vedl po čtyřicet let hudební dění v Kreuzkantoratu, jednoho z nejdůležitějších středoněmeckých školních zařízení, v době třicetileté války respektive za funkčního období Heinricha Schütze jako drážďanského dvorního kapelníka. V Drážďanech se oženil s dcerou místního faráře Dorotheau Naubitzer (1632–91). V roce 1692 byl stižen mozkovou příhodou a ve funkci byl nahrazen svým zetěm Danielem Köhlerem. Během působení v Kreuzkantoratu se zasadil o řadu reforem a vylepšení drážďanské chrámové hudby, zrovna tak i ve vzdělávání farních sboristů. Během jeho působení v Kreuzkantoratu sílilo napětí mezi ním a rektorem Johannem Bohemusem, který kladl vědecké nároky na vzdělávací centrum, přesto však přijímal mladé hochy bez přijímacího řízení, což mělo za následek, že téměř třicet chlapců z 250 neumělo zpívat. Přesto se svými silnými argumenty Beutel v roce 1660 neobstál. Roku 1664 bylo jeho návrhu, aby byli každoročně dva diskantisti finančně podporováni, radou centra vyhověno. K těmto diskantistům a Beutelovým žákům patřil pozdější lipský kantor od sv. Tomáše Johann Kuhnau a žitavský kantor Erhard Titius. Dále se zasadil o to, že adjutanti dostali za podporu diskantistů odškodné a tím se stala spolupráce s laickou veřejností atraktivnější. Během jeho působení v Kreuzkantoratu získal Beutl pro sbor skladby od Erharda Bodenschatze, Johanna Rudolfa Ahle, Andrease Hammerschmidta, Wolfganga Carla Briegela, Abrahama Schadaeuse, Lodovica Grossi da Viadana a dalších. Beutelovy kompozice se nedochovaly.


Literatura

I. Lexika
Eitner, Robert: Biographisch – Bibliographisches Quellen – Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zu Mitte des 19. Jahrhunderts. Leipzig 1900, s. 23.
LdM.
MGG2.


II. Ostatní
Held, Karl: Das Kreuzkantorat zu Dresden (Leipzig 1894, s. 66–73).
Vollhardt, Reinhard: Geschichte der Cantoren und Organisten von den Städten im Königreich Sachsen (Berlin 1899).
Hofmann, Erna Hedwig: Capella sanctae crucis. Der Dresdner Kreuzchor in Geschichte und Gegenwart (Berlin 1956, s. 213).
Hofmann, Erna Hedwig: Der Dresdner Kreuzchor (Leipzig 1962, s. 49).
Böhm, Henryk.: Die evangelische Kreuzkantoren (in: Kirchenmusik heute, Berlin 1959, s. 171).
John, Hans: Der Dresdner Kreuzchor und seine Kantoren (Berlin 1987).
Magirius, Heinrich: Wirkungsstätten des Kreuzchores im alten Dresden (in: Die Dresdner Kirchenmusik im 19. und 20. Jahrhundert, Laaber 1998, s. 220).
John, Hans: Die Geschichte des Dresdner Kreuzchores (in: Dresden, Kreuzkirche, Kreuzschule, Kreuzchor. Musikalische und humanistische Tradition in 775 Jahren, Gütersloh/München 1991, s. 112).

Lucie Sýkorová

Text

Datum poslední změny: 20.1.2010