Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kopřiva, Václav JanTisk

(Koprziva; pseud. Urtica)

Charakteristika: skladatel, varhaník, hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:18.2.1708
Datum úmrtí/ukončení aktivity:7.6.1789
Text

Kopřiva, Václav Jan (též Koprziva; pseud. Urtica), skladatel, varhaník, kantor, hudební pedagog, narozen 8. 2. 1708, Brloh, zemřel 7. 6. 1789, Cítoliby.

 

Byl jedním z potomků rozvětveného mlynářského rodu. Základy svého hudebního vzdělání získal u svého kmotra, Martina Antonína Kaliny (1682–1730), jenž tehdy působil jako kantor a varhaník v Cítolibech. Do roku 1730 pobýval Václav Jan v Praze, kde po tři léta působil ve službách hraběte Jana Jáchyma Pachty jako jeden z hráčů jeho domácí kapely a při tom si rozšiřoval své praktické i teoretické hudební znalosti u Franze Josefa Dollhopha, magistra filozofie a uznávaného varhaníka působícího při chrámu sv. Františka u křižovníků s červenou hvězdou. Díky křižovníkům, kteří se vyznačovali nevšedním zájmem o hudbu a její aktuální vývojové trendy, se mladý Kopřiva seznámil mimo jiné i s kompozicemi Antonia Vivaldiho, jejichž inspirační vliv můžeme v jeho skladbách vysledovat i v průběhu dalších let. V hraběcích službách měl Václav Jan Kopřiva možnost setkat se s mladým Františkem Bendou a Jiřím Czartem. Skladby z tohoto raného období často podepisoval latinskou verzí svého jména, Urtica. Roku 1730 se vrátil do Cítolib, aby zaujal uprázdněného místa kantora a ředitele kúru v chrámu sv. Jakuba po svém zesnulém prvním učiteli M. A. Kalinovi. I zde zůstal v pachtovských službách, tentokrát pod patronátem vysoce hudbymilovného hraběte Arnošta Karla Pachty. Díky mimořádně vstřícné vrchnosti k hudebnímu umění a Kopřivovým hudebnickým i osobnostním kvalitám došlo v Cítolibech k nebývalému rozkvětu skladatelské aktivity místních hudebníků, vesměs přímých Kopřivových žáků. Václav Jan zde svou kompoziční i pedagogickou činností inicioval vznik bohaté skladatelské linie, jíž byl sám prvním představitelem, a jež je dnes často označována jako tzv. cítolibská skladatelská škola. Přímými následovníky odkazu Jana Václava Kopřivy byli jeho dva synové, Jan Jáchym Kopřiva (1754–92) a Karel Blažej Kopřiva (1756 – 85), dále Jan Adam Gallina (1724–73, syn M. A. Kaliny), Jan Janoušek (1717–50), Jakub Lokaj (1752–?), Jan Vent (1745–1801) a další.

V autorském odkazu Jana Václava Kopřivy je patrná orientace na chrámovou tvorbu, v níž se hudební řeč charakteristická pro vrcholné a pozdní baroko české provenience během skladatelova tvůrčího zrání pozvolna mísí s prvky nastupujícího klasicismu. Raný kompoziční styl tohoto autora reprezentuje například Offertorium ex D „Vox clamantis in deserto“, napsaný k poctě sv. Jana Křtitele. Mimořádným skladatelským počinem byla jeho Missa pastoralis in D, v níž je běžný latinský text glosován a interpolován českými výrazy a komentáři. Výzkumu cítolibských skladatelů a hudebníků se soustavně věnuje muzikolog a hudební skladatel Zdeněk Šesták.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Duchovní tvorba

Missa pastoralis in D.

Missa brevis in C.

Cantata Rorate coeli.

Offertorium in D de sancto Joanne Baptista „Vox clamantis in deserto“.

Offertorium ex D „Te trinitas beata“.

Offertorium in D „Hodie Christus natus est“.

Alma Redemptoris Mater ex D a canto, alto, tenore, basso, violino primo, violino secundo, clarino primo, clarino secundo e con organo pro mem Vencesl. Jan Koprživa (1775, České muzeum hudby, sign. VIII C67).

Litanie lauretanae.

Te Deum laudamus a canto, alto, tenore, basso, violino primo, violino secundo, clarino primo, clarino secundo con organo (1768?, České muzeum hudby, sign. XI D110).

Sacrum pastorale integrum.

 

Edice

Offertorium ex D. Pro soprán, smíšený sbor a varhany (ed. Zdeněk Šesták, Thesaurus musicae Bohemicae, Praha, Editio Supraphon, 1989).

Diskografie

Musica antiqua citolibensis (4 CD, Supraphon 2007).

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

Eitner, Robert: Biographisch–Bibliographisch Quelen–Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur mitte des neunzehnten Jahrhunderts.

ČSHS.

New Grove2.

MGG2.

 

II. Ostatní

Srb Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).

Hnilička, Alois: Z archiválií o hudebnících rodu Kopřivů (Dalibor XXXVII, 1920).

Hnilička, Alois: Portréty starých českých mistrů hudebních (Praha 1922).

Němeček, Jan: Nástin české hudební kultury (Praha 1955).

Šesták, Zdeněk: Hudba citolibských mistrů 18. století (Praha 1968).

Pilková, Zdenka: Doba osvícenského absolutizmu (1740 –1810) (in: Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby, Praha 1983).

Šesták, Zdeněk: Hudba cítolibských mistrů 18. století (Praha 1985).

Šesták, Zdeněk: Cítoliby – středisko českého hudebního klasicizmu (Hudební rozhledy 39, 1986, s. 43–46).

Šesták, Zdeněk: Kopřiva, Václav Jan: Offertorium ex D Vox clamantis in deserto (Praha 1989).

Šesták, Zdeněk: Musica antiqua citolibensis. Moje cesta za poznáním vyspělé hudební kultury českého venkova 18. století (Hudební věda 38, 3–4, 2001, s. 430–434).

Šesták, Zdeněk: Musica Antiqua Citolibensis (Louny 2009).

 

www.obec-citoliby.cz/historie/citolibska-hudba/

Archivalie

Archiválie:

Národní muzeum. České muzeum hudby.

 

Kateřina Alexandra Šťastná  

Datum poslední změny: 30.5.2016