Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hradil, KarelTisk


Charakteristika: Sbormistr, hudební pedagog, skladatel a organizátor hudebního dění

Datum narození/zahájení aktivity:2.7.1910
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.9.1979
Text
Literatura

Hradil, Karel,sbormistr, hudební pedagog, skladatel a organizátor hudebního dění, narozen 2. 7. 1910, Ludslavice (u Holešova), zemřel 9. 9. 1979, Brno.

 

Studoval na brněnské konzervatoři hru na varhany u Bohumila Holuba (1928–32). Poté strávil dva roky na vojenské službě a po jejím skončení dokončil studia skladby a dirigování u Jaroslava Kvapila, Zdeňka Chalabaly a Antonína Balatky (1934–36). Během studií se uplatňoval jako pomocný varhaník, po absolutoriu se stal učitelem zpěvu na škole pro ženská povolání Vesna, kde založil dívčí sbor a prováděl s ním lidové písně. Poté nastoupil jako ředitel kůru a varhaník v chrámu Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích (1936–45). Zde založil velký smíšený chrámový sbor na vysoké úrovni, s nímž uváděl i méně známá díla českých skladatelů (například premiéru Janáčkovy Mše Es dur v úpravě Viléma Petrželky, 7. 3. 1943). Se sborem také často veřejně koncertoval. Ve spolupráci s brněnským filharmonickým orchestrem a s rozhlasovým symfonickým orchestrem v tomto období provedl několik kantát a oratorií (vedle Janáčkových děl například Dvořákovo Te Deum, Rekviem a Stabat Mater).

Po odchodu ze Židenic přesídlil do chrámu Svatého Jakuba v Brně, kde se stal opět ředitelem kůru (1945–52). V této době byl také sbormistrem mužského a ženského sboru Opus (1947–50). Mužskou část sboru rozšířil o posluchače varhanické školy; velká část z nich v roce 1950 ze sboru odešla spolu s ním. Poté založil mužský sbor Okresního národního výboru Brno-venkov a v roce 1952 se stal sbormistrem pěveckého sdružení Foerster. Oba tyto sbory spojil v jeden mohutný sbor, v jehož čele stál až do roku 1979. V roce 1954 se stal uměleckým vedoucím ženského pěveckého sdružení při brněnských tiskárnách, které v roce 1956 přijalo název Krásnohorská. Tento sbor dovedl až ke druhé ceně na mezinárodním festivalu v Llangolenu. V roce 1971 si ještě přibral řízení blanenského sboru Rastislav, u nějž vydržel až do své smrti.

Měl neobyčejné pracovní nasazení a nadšení pro sborový zpěv. Kromě aktivní umělecké činnosti byl významným a zkušeným organizátorem hudebního života – pořádal tematické koncerty, zavedl v Brně varhanní a vokální koncerty za účasti předních českých koncertních a vokálních sólistů spolu s pěveckými sbory Foerster a Krásnohorská, organizoval Setkání pěvců a Pěvecké slavnosti jihomoravského kraje, byl členem různých porot. Působil i jako pedagog na brněnské konzervatoři (1942–48), kde mezi svými žáky vychoval další významné sbormistry (například Vojtěcha Javoru). Vedl varhanický kurz Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě (1948–51) a učil na Hudební škole Jaroslava Kvapila v Brně, kde řídil tamní žákovský sbor. Uplatnil se také skladatelsky – psal sborové skladby, upravoval lidové písně; v rukopise se dochovala česká vánoční pastorální mše a latinská slavnostní mše, dále ofertoria, ze světských skladeb Tři slezské písně (na slova Bezručova) pro tenor a klavír. Byla podle něj pojmenována cena za sbormistrovskou činnost.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).

 

II. Ostatní

Straka, Vincenc: Prvních deset let Ženského pěveckého sdružení Krásnohorská (Brno 1963).

Andrlík, Antonín: Co dalo Holešovsko a Bystřicko kultuře 2 (Holešov 1983).

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 10.11.2010