Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kammel, AntonínTisk

(Kamel, Kammell, Kamml, Khaml, Cammell, Anton, Antoine, Antonio, Anthony, John)

Charakteristika: houslista, skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:21.4.1730
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.10.1784
Text
DíloLiteratura

Kammel, Antonín (též Kamel, Kammell, Kamml, Khaml, Cammell, Anton, Antoine, Antonio, Anthony John), houslista a hudební skladatel, narozen 21. 4. 1730, Běleč (okr. Kladno), zemřel 5. 10. 1784, Londýn (?).

 

 

Narodil se v rodině lesníka na křivoklátském panství rodu Valdštejnů. Mezi lety 1746–51 studoval na piaristickém gymnáziu ve Slaném, kde také získal hudební vzdělání, a později se věnoval filozofii (1751–53) a právům (1753–54) na pražské universitě. Kammelovy životní osudy však určil jeho hudební talent. Valdštejny byl vyslán do Padovy, kde studoval u věhlasného houslisty Giuseppe Tartiniho. Není přesně známo, kdy se tak stalo, avšak nejstarším dochovaným dokladem je dopis, který odsud Kammel psal knížeti Vincencovi z Valdštejna v červenci roku 1759 a jež se dochoval ve valdštejnském archivu. Po svém návratu do Čech působil v Praze.

Na počátku roku 1765 Kammel Čechy opustil a vydal se přes německé země a Nizozemí do Anglie, přičemž při této cestě vystoupil ve Würzburgu a Rotterdamu. V březnu téhož roku dorazil do Londýna, kde se usadil. Ve stejné době si jeho jméno poznamenal Leopold Mozart, jenž si ve svém cestovním deníku udělal seznam význačných osobností londýnského hudebního života. Působil jako hráč na housle a violu, jak bylo v té době běžné, a jeho současníky byla oceňována zejména jeho schopnost provedení adagia. V roce 1766 byly tiskem publikovány Kammelovy první kompozice, vydané autorovým vlastním nákladem. Tím také poprvé vstoupil do většího povědomí v londýnském hudebním životě a další takovou událostí byl koncert, připravený Johannem Christianem Bachem a Carlem Friedrichem Abelem v cyklu Almack’s Assembly Rooms, který se uskutečnil 6. května 1768. S oběma zmíněnými hudebníky byl Kammel v těsném kontaktu a společně s nimi také publikoval některé svoje smyčcové kvartety. V témže roce se také oženil s Ann Edicatt, která v té době byla ještě nezletilá, s níž měl později šest dětí. Její sestra Lydia byla zpěvačkou, kterou Kammel pomohl uvést do londýnského hudebního světa. Od roku 1771 žil s rodinou na faře sv. Jiří v Half Moon Street.

O jeho působení v Londýně panují určité nejasnosti. Členem královského orchestru se zřejmě nestal, důvodem mohlo být jeho katolické vyznání. Je však pravděpodobné, že mohl být královským komorním hudebníkem, podobně jako řada jiných hráčů. Zabýval se intenzívní koncertní činností a do roku 1782 měl v Londýně vlastní cyklus koncertů.  Kromě toho vystupoval v řadě dalších měst, jako byl Stamford, Lincs, Bath (1768, 1769), v sedmdesátých letech se objevil např. v Blandfordu či na festivalech Salisbury a Winchesteru. O mnoha detailech hudebního dění se dozvídáme díky dlouholeté korespondenci s knížetem Valdštejnem, s nímž byl v písemném kontaktu mezi lety 1765 a 1778. Když Kammel zemřel, byly jeho děti svěřeny do péče poručníků.

Jako hudební skladatel se Antonín Kammel zaměřoval na instrumentální tvorbu, zejména na komorní, kterou mohl dobře využít při svých koncertech. Jeho hudební styl reprezentuje raný klasicismus, blízký tvorbě Johanna Christiana Bacha či raným dílům Josepha Haydna. Celá řada jeho děl byla vydána tiskem v Londýně, Paříži, Amsterdamu, Haagu a v Berlíně. Největší zájem o jeho tvorbu lze vymezit roky 1770 a 1777, od roku 1786 už byly Kammelovy skladby uveřejňovány jen velmi sporadicky a postupně upadly v zapomnění. 


Dílo

Díla s opusovými čísly

Sei trii, op. 1 (Londýn 1766).

Six Duets, op. 2 (Londýn 1770?).

A Second Sett of 6 Sonatas, op. 3 (Londýn 1770?).

Six Quartettos, op. 4 (Londýn 1770?).

Six Duets, op. 5 (Londýn 1770?).

Six Notturnos, op. 6 (Londýn 1770?).

Six Quartettos, op. 7 (Londýn 1775?).

Concert de violon, op. 7 (Paříž 1770?).

Six Sonates, op. 7 (Den Haag 1770?).

Six Solos, op. 8 (Londýn 1775?).

Six Sonatas, op. 9 (Londýn 1776?).

Six Sonates, op. 9 (Den Haag 1775?).

Six Ouvertures, op. 10 (Londýn 1775?).

Six Sonates, op. 10 (Paříž 1780?).

Six Duos, op. 11 (Londýn 1780?).

Concerto violons, op. 11 (Paříž 1772?).

Six Duos, op. 11 (Paříž 1780?).

Six Divertimentos, op. 12 (Londýn 1790?).

Six Sonatas, op. 13 (Londýn 1785?).

Six Sonates, op. 13 (Paříž 1774?).

Six Divertimentos, op. 14 (Londýn 1780?).

Six Quatuors, op. 14 (Paříž 1780?).

Six Duetts, op. 15 (Londýn 1785?).

Six Sonatas, op. 16 (Londýn 1785?).

Six Sonates, op. 16 (Paříž 1776?).

Six Divertimentos, op. 17 (Londýn 1785?).

Six Duettos, op. 18 (Londýn 1785?).

Six Simphonies, op. 18 (Paříž 1782).

Six Notturnos, op. 19 (Londýn 1785?).

Six Duos, op. 19 (Paříž s.a.).

Six Duos, op. 20 (Paříž 1777?).

Six Divertimentos, op. 21 (Paříž 1785?).

Six Duos, op. 22 (Paříž 1785?).

Six Trios, op. 23 (Paříž 1785?).

Six Trios, op. 25 (Paříž 1785?).

Six Duos, op. 26 (Paříž 1785)?.

Mezi tisky z Londýna, Paříže a Amsterdamu nelze vyloučit další opakující se opusová čísla. Opus 24 je ztracen.

 

 

Díla bez opusových čísel

6 Sonatas, arr. C. Roeser (Paříž 1770?).

A Third Sett of Trios or Ballo, consisting of 2 acts, with a short introductory ov. to each act and a collection of airs (Londýn 1770?).

6 Dancing Minuets (Londýn 1775?).

6 Quatuors concertants ... de vari autori (Paříž 1778?).

6 Duetti notturni (Paříž 1780?).

6 Sonates en trio (Paříž 1780?).

6 duos concertants (Paříž s.a.).

4 sonáty; in: 6 Sonatas ... by Bach, Abel, Kammel (Londýn 1780?).

Další díla v rukopisech (částečně opisy tištěných děl).

 

 

Edice

6 ouvertures in eight parts, včetně děl J. V. Stamice, J K. Vaňhala a J. Haydna (Londýn 1770?). 

Literatura

I. Lexika

Sainsbury, John: A Dictionary of Musicians, London 1825.

Dlabacz.

ČSHS.

MGG2.

New Grove2.

 

 

II. Ostatní

Forkel, Johann Nikolaus: Musikalischer Almanach 1783 (Leipzig 1782).

Pohl, Carl Ferdinand: Mozart und Haydn in London (Wien 1867).

Poštolka, Milan: Joseph Haydn a naše hudba 18. století (Praha 1961).

Terry, Charles Sanford: John Christian Bach (London 1929, reed. 1967).

James, Kenneth Edward: Music in 18th Century Bath (disertační práce, University of London, 1988).

Pilková, Zdeňka – Šimsová, Sylva: Nález závěti Antonína Kammela (in: Hudební věda, 30/4, 1993, s. 382-388).

Mikanová, Eva: Antonín Kammel v Londýně (in: Colloquium Musica ac Societas (1740 – 1815), Brno 1994, s. 139-144).

Freemanová, Michaela: Antonín Kammel v Londýně (in: Hudební věda 31/4, 1994, s. 399-402).

Burrows, Donald – Dunhill, Rosemary: Music and Theatre in Handel’s World. The Family Papers of James Harris 1732 – 1780 (Oxford 2002).

Freemanová, Michaela – Mikanová, Eva: „My honourable Lord and Father...“. London Music Life through Bohemian Eyes (in: Early Music, 31/2, 2003, s. 210-231).

McVeigh, Simon: Concert Life in London between Mozart and Haydn (Cambridge 2006).

 

 

Lukáš Michael Vytlačil

Datum poslední změny: 10.5.2016