Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Růžičková, ZuzanaTisk


Charakteristika: Cembalistka, klavíristka a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:14.1.1927
Text
Literatura

Růžičková, Zuzana, (prov. Kalabisová), cembalistka, klavíristka a pedagožka, narozena 14. 1. 1927, Plzeň.
 
Se studiem hry na klavír začala v letech 1937–41 u Marie Šaškové-Provazníkové. Teprve po čtyřleté internaci v nacistických koncentračních táborech (1941–45) pokračovala ve studiích u Bohdana Gselhofera na Městské hudební škole v Plzni. Na pražské AMU byla posluchačkou Albína Šímy (1957–48) a Františka Raucha (1948–51). Hru na cembalo studovala u Oldřicha Kredby (1947–49), komorní hru u Karla Pravoslava Sádlo. V roce 1956 absolvovala tříměsíční studijní stáž u Marguerite Roesgen-Champion. V letech 1951–67 působila jako lektorka výuky povinného klavíru na AMU; v roce 1968 se habilitovala jako docentka. V letech 1968–89 vyučovala hru na cembalo a interpretaci barokní hudby, od roku 1990 je na AMU profesorkou. Na AMU působila do roku 2000; v letech 1978–83 byla externí profesorkou bratislavské Vysoké školy múzických umění. V letech 1968–91 vedla mistrovské kursy při Festwochen v Curychu, dále kursy ve Stuttgartu, Budapešti, Rize, Tokiu. K jejím žákům patří mimo jiné Christopher Hogwood, Michiko Inove, Vanikó Horváth, Giedré Lukšaité, Jaroslav Tůma, Silvia Georgieva a další.
Bezprostředně po skončení studia rozvinula mimořádně bohatou koncertní činnost: první její cembalový koncert se uskutečnil 8. listopadu 1949, první klavírní recitál 23. dubna 1951, s orchestrem poprvé vystoupila 22. června 1951. Od prvotního zaměření na klasickou klavírní tvorbu a na interpretaci soudobých skladeb pro klavír přešla ke specializaci ve hře na cembalo, ve které excelovala naprosto spolehlivou technickou výbavou, uměním barevně neobyčejně pestrého rejstříkování, pozorností k nejjemnějším detailům a jedinečným respektem ke slohovému charakteru hraných děl. Díky nezměrné pracovitosti, repertoárové šíři a důsledné umělecké náročnosti se Zuzana Růžičková stala jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností české hudby dvacátého století, jež s mimořádným úspěchem reprezentovala naše interpretační umění ve světě.
Získala řadu ocenění: druhou cenu v rozhlasové soutěži stanice ARD v Mnichově (1956), Grand Prix du disque de l´Académie Charles–Cros (1970), cenu Diapason d´Or (1977), Cenu časopisu Harmonie (2000), titul Chevalier des Arts (2000), dále tituly Zasloužilá umělkyně (1968), Národní umělkyně (1989), státní cenu (1970), vyznamenání Za zásluhy (2004), Cenu České hudební rady (2007), Zlatou a platinovou desku Supraphonu (1991) a dále medaile za umění a vědu svobodného hansovního města Hamburg (1984), cenu společnosti Dvorak Society atd. Růžičková je čestnou členkou anglické společnosti National Early Music Society Oxford, je titulární sólistkou České filharmonie, čestnou členkou Direktoria společnosti Neue Bach-Gesselschaft atd.
Od počátku své umělecké činnosti cílevědomě a soustavně rozšiřovala vlastní repertoár. Nastudovala a provedla kompletní cembalové dílo Johanna Sebastiana Bacha a cembalovou tvorbu Henryho Purcella i většinu reprezentativních skladeb cembalové literatury, ale také četné skladby současných autorů, zejména svého manžela Viktora Kalabise, dále Ilji Hurníka, Jana Klusáka a dalších (mimo jiné Viktor Kalabis: Šest dvouhlasých kánonických invencí, op. 20, Akvarely, op. 53, Sonáta pro housle a cembalo, op. 28, Čtyři obrazy pro flétnu a cembalo, op. 73, Dialogy pro violoncello a cembalo, op. 17, Koncert pro klavír a orchestr č. 1, op. 12, Koncert pro cembalo a komorní orchestr, op. 42, dále Jan Rychlík: Hommaggi gravicembalistici, Hans Georg Görner: Koncert pro cembalo, Elisabeth McConchy: Diary for Susannah a jiné).
Od poloviny padesátých let spolupracovala s mnoha zahraničními dirigenty, sólisty a soubory (mimo jiné Efrem Kurtz, Serge Baudo, Helmuth Rilling, Christian Hogwood, Rudolf Baumgartner, Jean Fournet, Arvid Jansons, Werner Egk, György Lehel, Herbert Blomstedt, Paul Sacher, Günter Wand, András Adorjan, Alexander Kornějev, Jean Pierre Rampal – flétna, Pierre Fournier, János Starker – violoncello, Eduard Melkus, Vladimir Spivakov, Gideon Kremer – housle, Konrad Ragosnik, Julian Bream – loutna, Bernarda Fink, Peter Schreier – zpěv, Paul Badura-Skoda – klavír, soubory Luzern Festival Strings, Zürcher Kammerorchester, Academy of Saint Martin in-the-Fields Chamber Orchestra, Washington Philharmonic Chamber Orchestra, Zürcher Kammersolisten, Stuttgart Kammerorchester, Záhřebští sólisté, Tátrai Kammerorchester, Ansbacher Bachgemeinschaft, Kammer Orchester des Bayerisches Rundfunks, Vivaldi Chamberorchestr Tokyo a jiní), i s českými sólisty a dirigenty (např. s houslistou Josefem Sukem, s flétnisty Václavem ŽilkouMilanem Munclingerem, Zdeňkem Bruderhansem a Jiřím Válkem, s violoncellistou Josefem Chuchro, s pianisty Josefem Páleníčkem, Janem Panenkou, Rudolfem Firkušným a dalšími, s dirigenty Václavem Neumannem, Václavem Smetáčkem, Vladimírem Válkem, Zdeňkem Mácalem, Jiřím Bělohlávkem, Zdeňkem Košlerem, Petrem Vronským, Liborem Peškem, Bohdanem Warchalem, Jiřím Waldhansem a jinými, dále účinkovala se Slovenským komorním orchestrem, Pražským komorním orchestrem, Smetanovým kvartetem, Janáčkovým kvartetem, Českým nonetem, Českými komorními sólisty a dalšími).
Růžičková vystoupila v programech mnoha hudebních festivalů (Pražské jaro, Bratislavské hudobné slávnosti, Mezinárodní hudební festival Brno, Janáčkův Máj, Smetanova Litomyšl, Bath Bach Festival, Schaffhausen Bach Festival, Oregon Bach Festival, Leipzig Bach Festival, dále na festivalech ve Stuttgartu, Strassburgu, v Paříži, Salzburgu, Luzernu, Baudapešti, Berlíně, Zürichu, Dubrovníku, Ankaře atd.). Koncertovala ve většině evropských zemí, dále v USA, Austrálii, Kanadě a Japonsku.
Nahrávala pro gramofonové společnosti Erato, Supraphon, Panton, Ariola, Phillips, Orfeo, Columbia Nippon, Harmonia Mundi, RCA Victor a další. K nejvýznamnějším nahrávkám Zuzany Růžičkové patří nahrávka Bendova Cembalového koncertu, za niž získala Grand Prix du disque de l´Académie Charles-Cros v Paříži (1961), a kompletní snímky Temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha pro firmy Erato-Supraphon a Panton díla Henryho Purcella pro firmu Nippon Columbia. Dále nahrála skladby anglických virginalistů (Dowland, Richardson, Bull, Munday, Marley, Peerson, Byrd, Farnaby, Purcell, Croft), Francoise Couperina (výběr z Pieces de clavecin), album Česká barokní hudba pro cembalo, Koncert pro cembalo Manuela de Fally, Skladby pro cembalo Georga Friedricha Händla, dále díla Franka Martina (Petite Sinfonie concertante pro klavír, cembalo a harfu), Bohuslava Martinů (Koncert pro cembalo), Francise Poulenca (Concert champetre), kompletní nahrávku Sonát pro cembalo Domenica Scarlatiho atd.
O výkonech Zuzany Růžičkové vyšla mimořádně početná řada recenzí a rozhovorů v domácích (Hudební rozhledy, Harmonie) i zahraničních (Early Music a jiné) časopisech a v denních periodikách.
Literatura
I. Lexika
Riemann12
ČSHS.
MEH.
Čeští koncertní umělci – instrumentalisté (Praha 1983).
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (Praha 1998).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2002).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2005).
 
II. Ostatní
Berkovec, Jiří: Zuzana Růžičková (Praha 1967).
Kulijevyčová, Marie: Královna cembala (Praha 2004).
 
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 2.7.2008