Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hlavač, VojtěchTisk

(Glavač, Vojtěch Ivanovič)

Charakteristika: Varhaník, skladatel, vynálezce koncertního harmonia a reformátor Armonipiana

Text
Literatura

Hlavač, Vojtěch (též Glavač, Vojtěch Ivanovič), varhaník, skladatel, vynálezce koncertního harmonia a reformátor Armonipiana, narozen 1849, Ledeč nad Sázavou, zemřel březen 1911, Petrohrad.
 
V roce 1860 byl rodiči poslán do Šimáčkova ústavu v Praze. Odtud v roce 1861 odešel do varhanické školy, kde byli jeho učiteli František Blažek a Josef Krejčí. V letech 1863–1864 pokračoval ve studiu na varhanické škole v Paříži. Roku 1865 přijal místo sbormistra německého pěveckého spolku ve Vršci, později při tamějším církevním srbském spolku. Brzy musel narukovat do Vídně, kde sloužil jako plukovní kapelník. V roce 1871 se usadil v Petrohradě, kde byl angažován za varhaníka carské italské opery. V roce 1882 uzavřel smlouvu na pět let s hudebním spolkem v Pavlovsku. Později, v roce 1888, se stal dirigentem petrohradského studentského dechového orchestru a pěveckého sboru. V roce 1892 organizoval v Petrohradě druhý studentský orchestr a sbor. V roce 1893 se stal hudebním inspektorem v ústavu prince z Oldenburku a v roce 1895 také v institutu princezny z Oldenburku. Od roku 1900 až do své smrti byl varhaníkem dvorního orchestru v Petrohradě. V roce 1880 sestrojil koncertní harmonium s 31 rejstříky, prolongementem a o oktávu rozšířeným rozsahem. Své plány dodal několika firmám k realizaci, ale povedlo se to až stuttgartské klavírnické továrně „Schiedmayer und Söhne“. S tímto nástrojem podnikl Hlavač koncertní cesty po Německu a Anglii. V roce 1886 uskutečnil ještě druhou cestu po Německu a Itálii. V Miláně se seznámil s úpravou klavírního prolongementu od Caldera. Šlo o vylepšení vynálezu Giovanniho Ricordi a Franziho. Inspirován tímto nástrojem sestrojil v příštích letech Armonipiano. Byl to druh klavíru, u něhož bylo možné libovolně prodlužovat tón opakovanými slabšími údery zvláštních malých kladívek na struny. Hlavač se s oběma svými nástroji zúčastnil světových výstav v Paříži (1889), Chicagu (1893) a Antverpách jako virtuos. Jeho vystoupení i nástroje vzbudily velký zájem a obdiv. V letech 1890–1892 na popud ministra vyučování hraběte Deljanova procestoval Hlavač Rusko a na základě nabytých zkušeností pomáhal vypracovat osnovu hudebního vyučování na ruských školách. V roce 1896 byl povolán řídit sto koncertů na všeruské výstavě v Nižním Novgorodě. Za svou činnost v Rusku byl vyznamenán dvanácti řády. Projevoval se rovněž jako skladatel. Složil Chopinovskou suitu pro orchestr, čtyři srbské, uherské a ruské rapsodie pro klavír, řadu písní pro mužské, ženské a smíšené sbory a mnoho transkripcí pro Armonipiano. Je také autorem komické opery Oblava.
Literatura
Sachs, Curt: Real-Lexikon der Musikinstrumente (Berlín 1913, s. 20).
Pazdírkův hudební slovník naučný I. Část věcná (Brno 1929, s. 16)
Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM (díl XI, s. 346–347).
Modr, Antonín: Hudební nástroje (Praha 19978, s. 267).
 
Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 29.12.2003