Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Blažek, JiříTisk


Charakteristika: tanečník, choreograf a šéf baletu

Datum narození/zahájení aktivity:5.7.1923
Text
Literatura

Blažek, Jiří, tanečník, choreograf a šéf baletu, narozen 5. 7. 1923, Pardubice.
 
Po studiu gymnázia se stal žákem Rudolfa Macharovského, Zdeny Zabylové a Jelizavety Nikolské, u kterých získal taneční techniku, která mu umožnila stát se tanečníkem zprvu ve Švandově divadle na Smíchově (1943/44), poté v Divadle 5. května (1945/46). Od roku 1946 se stal tanečníkem Národního divadla v Praze, v roce 1949 byl jmenován sólistou a zároveň promoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (národopis, dějiny umění). V letech 1948–51 byl posluchačem choreografie na DAMU v Praze. Před odchodem na studia choreografie do Moskvy (GITIS, pedagogové Rostislav Zacharov a Leonid Lavrovskij, 1951–56) získala všeobecné uznání jeho interpretace role Romea v inscenaci Saši Machova Romeo a Julie. Po návratu z Moskvy nastudoval roli Prince v Popelce, kde uplatnil svou klasickou formu a techniku, vytříbenou studiem u Asafa Messerera. V témže roce choreografoval v Slovenském národním divadle Bratislava Louskáčka, svůj první celovečerní balet. V následujícím roce se odehrál jeho choreografický křest na prknech Národního divadla v Praze, a to inscenací baletu Spartakus, československá premiéra se konala za účasti skladatele Arama Chačaturjana. Další Blažkovou prací pro Národní divadlo byla československá premiéra baletu Doktor Faust na hudbu Františka Škvora v roce 1958. Trojici prvních baletů, kterými se v Národním divadle představil jako talentovaný a invenční choreograf, uzavírá Ravelův Dafnis a Chloe. Choreografie těchto děl byla označována za nekonvenční, tvarově neobvyklou, muzikální a plnou osobité invence. Od realizmem  poznamenaného dramatismu se jeho tvorba vyvíjela směrem k volnějším tanečním obrazům bez vysvětlujících pantomimických pasáží, což bylo s odstupem hodnoceno kritikou jako kvalitativní skok v kontextu československého tanečního umění. Během těchto let se Blažek ovšem zároveň dále profiloval jako interpret, vytvořil mnoho rolí velkého žánrového rozpětí: od humorných, jako byl Šašek v Labutím jezeře a Harlekýn v Schumannově Karnevalu, přes role charakterní jako byl Federigo v Burghauserově baletu Sluha dvou pánů, po role vyžadující filozofující ponor, jako byl Faust. Až do roku 1967, kdy byl oficielně jmenován choreografem Národního divadla, působil jako sólista a vytvořil ještě řadu dalších rolí v baletech Jiřího Němečka. Jako interpret se v zahraničí  představil (kromě zájezdů s Národním divadlem) v Budapešti, kde hostoval v roli Ludase Matyi (1961), dále jako partner Marty Drottnerové při turné po Brazílii v tomtéž roce a konečně opět s Martou Drottnerovou na galakoncertu v Londýně v roce 1963 (s duetem V mlhách Leoše Janáčka). Tyto zahraniční zkušenosti a nové umělecké impulsy zužitkoval ve své další tvůrčí práci. Vysoce hodnocena byla světová premiéra baletu Miloše Vacka Vítr ve vlasech, kterou připravil v roce 1962 v Hudebním divadle v Karlíně. Byl to první československý poválečný balet ze současnosti a na jazzové rytmy. Ve stejném roce inscenoval dva Stravinského balety, z nichž zejména Petruška, kterého vytvořil spolu s Miroslavem Kůrou, se setkal s velkým ohlasem. Zajímavý byl jeho návrat k Čajkovského Louskáčkovi (1964). Inscenoval ho ve vlastní dramaturgické úpravě a vytvořil představení, které zaujalo i uznávaného německého kritika Horsta Koeglera, který vyzdvihnul moderní a inteligentní přístup ke klasickému titulu, promyšlenou stavbu a neobyčejnou fantazii. V roce 1964 vytvořil také impresionisticky laděný balet Bohuslava Martinů Istar a krátce po okupaci v roce 1968 jeho Vzpouru, která byla po pěti reprízách stažena, neboť sám titul díla se v tehdejší vypjaté politické  situaci zdál být provokací. Blažek podepsal rezoluci proti vstupu armád a po premiéře Giselle Adolfa Adama (1969) mu byla na čtyři roky pozastavena činnost v divadle. Giselle a nově inscenovaný Spartakus (1976, spolu s Růženou Mazalovou) se staly Blažkovými nejvíce reprízovanými balety v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jeho verzi Giselle převzalo i Brno (1983) a Plzeň (1998). Ze svazku Národního divadla odešel v roce 1988, ale nepřestal umělecky pracovat. V letech 1988-91 byl šéfem baletu a choreografem v Ústí nad Labem, v roce 1992 vytvořil v Národní divadlo pohostinsky balet Broučci na hudbu Otmara Máchy. Tvořil balety pro dalších česká a slovenská divadla: České Budějovice, Plzeň, Košice a další. V Národním divadle v Praze vytvořil choreografie do šestnácti oper a pěti činoher. Spolupracoval s Československou televizí, z nejzávažnějších děl jmenujme balet Ocelový skok Sergeje Prokofjeva (1963), Šachová dáma, Melodie in B Ladislava Simona (1972) a Postludium na hudbu Leoše Janáčka ve spolupráci Martou Drottnerovou (1985).
Jiří Blažek se stal nepřehlédnutelnou osobností československé taneční scény. Výrazný interpret s širokým výrazovým rejstříkem, umocněným ukázněným temperamentem a pohybovou elegancí. Jako choreograf dokázal přesvědčivě inscenovat velké celovečerní opusy zejména na hudbu skladatelů 20. století, a to díky schopnosti dílo analyzovat po hudební i dramaturgické stránce a najít adekvátní pohybové ztvárnění, které ve většině případů působilo invenčně a nekonvenčně. Byl vyhledáván pro své znalosti klasického a romantického repertoáru, nicméně tato díla nikdy neinscenoval bez důkladného přehodnocení a vždy je dotvářel v duchu současnosti a svého osobitého uměleckého názoru.


Literatura

I. Lexika
Kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního (Praha, 1988, s.31–32)
Holeňová, Jana, red.: Český taneční slovník (Praha, 2001, s. 23)
 
II. Ostatní
Kazárová Helena: Jiří Blažek a jeho padesát let ve službách Terpsichory I.–III. (Taneční listy 1994, č. 1, s. 10–11, č. 2, s. 10–11, č. 3, s. 6–7)
 
Helena Kazárová

Datum poslední změny: 19.5.2005