Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Doležil, HubertTisk


Charakteristika: Hudební historik a kritik

Datum narození/zahájení aktivity:25.10.1876
Datum úmrtí/ukončení aktivity:10.6.1945
Text
DíloLiteratura

Doležil, Hubert, hudební historik a kritik, narozen 25. 10. 1876 (Kunčice pod Ondřejníkem), zemřel 10. 6. 1945 (Praha).

Pocházel z učitelské rodiny, hudební základy (hra na klavír, varhany a housle) získal od svého otce Josefa Doležila. V letech 188795 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde na něj působila slovanská tradice (Jan Evangelista Kosina) a bohatý hudební život spolku Žerotín. Současně byl fundatistou dómského chlapeckého sboru řízeného Josefem Nešverou. Byl nejoblíbenějším Nešverovým žákem, později jeho pomocníkem a zástupcem. Klavírní hru studoval na hudební škole Žerotína u jejího prvního ředitele Antonína Petzolda (jeho také často zastupoval ve funkci dómského varhaníka). V letech 18951900 potom studoval na Karlově univerzitě v Praze dějepis, zeměpis, filozofii, estetiku a hudbu. Navštěvoval mimo jiné přednášky Jaroslava Golla, Josefa Pekaře, T. G. Masaryka, Otakara Hostinského, Karla Steckera. Během univerzitních studií se zrodil Doležilův hluboký vztah ke Smetanovi a Fibichovi, a to i díky Zdeňkovi Nejedlému a jejich přátelství. Prvním působištěm po vysokoškolských studiích a jednoroční prezenční vojenské službě ve Vídni se stala reálka v Hradci Králové (190002). V Hradci se stal Doležil též sbormistrem Slavjana, s nímž roku 1902 uskutečnil koncert u příležitosti šedesátin Josefa Nešvery. V letech 19021908 následovalo pedagogické působení na reálce v Olomouci, kde byl také činný jako referent deníku Pozor, vedle Petzolda byl potom druhým sbormistrem Žerotína a členem jeho pracovní rady (1903–07). K významným interpretačním počinům Žerotína za řízení Huberta Doležila patřilo Lisztovo oratorium Kristus. Byl i vyhledávaným klavírním doprovazečem a vyvíjel též pilnou činnost přednáškovou. V době Doležilova olomouckého působení vznikly některé jeho skladby, například Vánoční mše. V letech 1908–14 působil v Brně, kde byl profesorem druhého českého státního gymnázia, hudebním referentem brněnské Snahy, pravidelně přispíval i do pražských časopisů Hudební revue (od roku 1908) a Smetana (od roku 1911, zde též členem redakčního kruhu). V Brně se zapojil do hudebního dění ve spolku Beseda brněnská, přilnul ke kultu Vítězslava Nováka za Rudolfa Reissiga, zajímal se i o PSMU. Věnoval se moravskému směru v české hudbě a na toto téma i publikoval. Spolupráce se Zdeňkem Nejedlým ho inspirovala ke studiu husitství. Monografické práce byly zaměřeny na osobnosti Bedřicha Smetany, Zdeňka Fibicha, Vítězslava Nováka a dalších. Během první světové války působil Doležil jako profesor české státní reálky v Plzni (191419). Po plzeňském údobí přesídlil do Prahy a vyučoval nejprve na malostranském gymnáziu (1919–20) a poté na smíchovském reálném gymnáziu (1920–37). Ve dvacátých a třicátých letech vrcholí Doležilova činnost hudebně historická a hudebně kritická, přispívá do denního tisku (Stráž socialismu, Československá republika, České slovo, Svobodné slovo) i odborných hudebních periodik (Smetana, Tempo, Národní a stavovské divadlo, OSN ND). Kromě redaktorské práce byl i častým členem porot a poradních sborů, zejména Národního divadla (1923–30). Vyvíjel rozsáhlou činnost přednáškovou, sepsal desítky portrétů umělců a rozborů jejich děl v různých časopisech.


Dílo

Dílo literární

Monografie

Politické a kulturní dějiny královského hlavního města Olomouce (Olomouc 19036).

Spisy Zdenka Nejedlého o zpěvu husitském (Praha 1917).

Fibichova čítanka (Státní nakladatelství, Praha 1930).

Soupis repertoáru Národního divadla v Praze (Praha 1939).

Boleslav Vomáčka (Hudební Matice, Praha 1941).

W. A. Mozart (Školní nakladatelství, Praha 1941).

Mistr houslí Jan Kubelík (Školní nakladatelství, Praha 1941).

Bedřich Smetana (Státní nakladatelství, Praha 1924, 1934, 1946).

Z rodinných vzpomínek. Sborník k 60. narozeninám Metoda Doležila (Praha 1945).

Články a stati (výběr)

Beethovenova Missa solemnis v Olomouci (Dalibor 26, 1904, č. 22–23, s. 153–155).

Morava a Bedřich Smetana (Hudební revue 2, 1909, č. 5, s. 265–270).

Morava a Vítězslav Novák (Hudební revue 2, 1909, č. 10, s. 528–30).

Padesát let Besedy brněnské (Hudební revue 3, 1910, č. 4, s. 185–191).

Za Pavlem Křížkovským (Hudební revue 3, 1910, č. 5, s. 249–255).

Nová theorie o národnostním rázu hudby umělé na Moravě (Hudební revue 3, 1910, č. 5, s. 266–271).

Odkaz Fibichův (Hudební revue 3, 1910, č. 9, s. 441–445).

Mistru Vítězslavu Novákovi k jeho čtyřicátým narozeninám (Hudební revue 3, 1910, č. 10, s. 535–536).

K poměru mezi hudbou umělou a lidovou (Památník filharmonického spolku Besedy brněnské 1860–1910, Brno 1910, s. 11–16).

Křížkovského Utonulá (tamtéž, s. 25–33).

Do nového půlstoletí (tamtéž, s. 36–40).

K sedmdesátým narozeninám Josefa Nešvery (Smetana 3, 1912, č. 2–3, s. 22–26).

K Husovu roku 1915 (Smetana, 4, 1913, č. 1, s. 4–5).

Prof. Zd. Nejedlého spisy o zpěvu husitském (Smetana, 3–4, 1913–14, na pokračování).

Jarní koncerty Filharmonické Besedy v Brně (Smetana 3, 1913, č. 19, s. 242–244).

Moravský směr v dnešní české hudbě (Smetana, 7, 1917).

Národní význam díla Smetanova (plzeňská Omladina 1, 1918).

Dvě česká oratoria o Janu Husovi (Smetana, 11, 1921).

O budoucnost naší hudby (Listy Hudební Matice 2, 1923, č. 6, s. 125–132).

Dvacet let Pěveckého sdružení moravských učitelů (Listy Hudební Matice 2, 1923, č. 8–9, s. 200–206).

František Schubert (Tempo 8, 1928, č. 2, s. 43–51).

K čtvrtstoletí Pěveckého sdružení moravských učitelů (Tempo 8, 1928, č. 3, s. 86–93).

Otakar Ostrčil – tvůrce epochy (Tempo 8, 1929, č. 6, s. 190–196 a č. 7, s. 240–248).

Boleslava Vomáčky opera Vodník. K prvnímu provedení v prosinci 1937 (Tempo 17, 1937, č. 4, s. 39–42).

K 60. narozeninám Zdeňka Nejedlého (Tempo 17, 1938, č. 9, s. 90–91).

Karel Bendl (Tempo 17, 1938, č. 12, s. 125–128).

Bedřich Smetana (České umění dramatické II. – Zpěvohra, Praha 1941, s. 49–97).

Karel Kovařovic (tamtéž, s. 182–195).

Nevěsta Messinská (in: Zdeněk Fibich I., red. Artuš Rektorys, Orbis, Praha 1951, s. 499–504).

V úmrtní den Fibichův (tamtéž, s. 514–518).

Idea Fibichova díla – v umění hledat lidství (tamtéž, s. 521–524).

Literatura

I. Lexika

ČSHS (Bohumír Štědroň).

II. Ostatní

Saska, Robert: Cyklus p. Doležilův o „Hudbě jako součástce kultury“ (Hudební revue 3, 1910, č. 5, s. 288).

Pala, František: Nad dílem Huberta Doležila (Hudební rozhledy 9, 1956, s. 912–913 a 953–955).

Životopisné fejetony v brněnském listě Snaha z 26. a 27. 9. 1908.

Kateřina Hnátová

Datum poslední změny: 17.12.2011