Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Čermák, Josef AntonínTisk


Charakteristika: Houslař

Datum narození/zahájení aktivity:17.1.1874
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.1.1946
Text
Literatura

Čermák, Josef Antonín, houslař, Narozen 17. 1. 1874, Paseky nad Jizerou, zemřel 23. 1. 1946, Kutná Hora.

Bratr jeho matky byl houslař Benjamin Patočka, u kterého se v jeho pasecké dílně Čermák vyučil. V roce 1894 přesídlil se svým strýcem do Jičína, kde pracoval ještě do roku 1898. Potom jako tovaryš pracoval v Drážďanech, v Praze u Jana Nepomuka Bíny, Bohuslava Lantnera a Othomara Lederhofera. V roce 1898 se osamostatnil v Kutné Hoře. 1899 pracoval u něho jako tovaryš Antonín Pilař. 12. 8. 1902 se Čermák oženil s Františkou Boreckou, dcerou hostinského v Kutné Hoře, která dostala věnem dům v Tylově ulici č. 501. Sem Čermák přestěhoval dílnu z Jakubské ulice. V roce 1901 začal učit Julia Hubičku z Vysokého nad Jizerou, ten však ještě téhož roku od něho odešel. Vyučil dceru Martu Čermákovou, Karla Pilaře ze staré Paky, Františka Bílka z Prahy, Aloise Kolomazníka z Kutné Hory, Otto Přenosila z Kutné Hory, bratry Kořínkovy z Kutné Hory, Rudolfa Veselého z Kutné Hory a Jana Baptistu Vávru z Jablůnky u Vsetína, kterém v roce 1912 vystavil výuční list. V roce 1899 u něho pracoval jako tovaryš Antonín Pilař a v roce 1906 Josef Karban. Čermák se zpočátku pilně věnoval své práci. Nástroje z tohoto období jsou po stránce řemeslné skutečně dokonalé. Byl také dobrým opravářem restaurátorem. Před první světovou válkou u něho propukla sběratelská vášeň. Sbíral především staré obrazy a noty. V té době objednával polohotové nástroje, které pouze dokončoval. Později objednával nástroje zcela hotové, které jen lakoval. Opravy v dílně mu zajišťovali učni. Zákazníkům ukazoval jako svoji práci rozpracované nové nástroje svých učňů, které stavěli před ukončením učební doby. Nakonec se zcela věnoval pouze obchodu se starožitnostmi.

Literatura
Mařák, Jan: Housle (Praha 1923, s. 19–22).
Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959, s. 41–42).
Skokan, František: Svět houslí (Praha 1965, s. 151–152).
Budiš, Ratibor: Housle v proměnách staletí (Praha 1975, s. 34–40).
Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s. 96–97).
 
Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 17.11.2002