Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Calma, MarieTisk

(Hurychová; Veselá)

Charakteristika: Pěvkyně-sopranistka, spisovatelka a překladatelka

Datum narození/zahájení aktivity:8.9.1881
Datum úmrtí/ukončení aktivity:7.4.1966
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Calma, Marie (vl. jm. Hurychová, prov. Veselá), pěvkyně-sopranistka, spisovatelka a překladatelka, narozena 8. 9. 1881, Unhošť (Kladno), zemřela 7. 4. 1966, Praha.

 

Pocházela z rodiny unhošťského advokáta Matěje Hurycha, který se v jejích pěti letech přestěhoval s celou rodinou do Karlína, tehdy samostatného města u Prahy. Studovala soukromě klavír (u Karla Vejrycha a Heleny Konrádové) a zpěv na Pivodově pěvecké škole, kde byla žačkou Karla Kovařovice. Na naléhání rodičů upustila od svého snu stát se operní pěvkyní a vystupovala pouze koncertně (Praha, Vídeň, Mnichov a jinde). Roku 1908 se provdala za zakladatele a ředitele lázní Luhačovice, lékaře Františka Veselého (1862–1923).

V Luhačovicích se také setkala s Leošem Janáčkem, s nímž se společně s manželem později často stýkala. Díky svému vlivu u Kovařovice se významně zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňaNárodním divadle v Praze (1916) a napomohla tak proniknutí jeho tvorby do světa. V této opeře vystoupila v roli Jenůfy 6. 5. 1920 v Národním divadle v Praze, což byl zároveň její jediný výstup na prknech Národním divadle.

Propagovala hudebně národopisné dílo Ludvíka Kuby, s nímž v Praze uspořádala tři koncerty lidové slovanské písně (1926) a zasloužila se o celkové vydání jeho díla Slovanstvo ve svých zpěvech. Organizovala koncerty pro děti, na nichž proslavila písně Josefa a Jaroslava Křičky, šířila českou hudbu doma (zpívala díla Smetanova, Dvořákova, Janáčkova, Novákova, Vycpálkova, Štěpánova, Křičkova a jiných) i za hranicemi (Varšava, Vídeň, Paříž, Mnichov a jinde) a osvědčila se též jako čilá organizátorka kulturního života. Byla členkou řady spolků a organizací, například Pen klubu, Máje, Umělecké besedy a dalších.

Vedle hudební činnosti se proslavila především jako spisovatelka, básnířka a překladatelka z polštiny. Její básně byly často zhudebňovány českými skladateli, například Jan Kunc: Tři písně (Praha – Brno 1938), Bláha Mikeš: Modlitba, Emil V. Müller: Vesnická balada, Viktor Novák: Můj bezejmenný smutku, František Spilka: Večery, František Vrba z cyklu Písně ženy a Písně o lesích.


Dílo

Dílo literární

 
Knižní

Nálady (b. m. 1906);

Sny jarních nocí (b. m. 1908);

Písně moderní Markétky (Praha 1923);

Věční poutníci (b. m. 1924);

Jarní zpěvy (Praha 1929);

Rozhovory s Bohem (Praha 1930);

Žena a přízrak (Praha 1931);

MUDr. František Veselý, obsah života (Praha, soukromý tisk 1932);

Otec a jeho děvčátko (b. m. 1933);

Stopy (b. m. 1937);

Probuzení (Praha 1942).

 

Ostatní

Z boje pro Janáčkovu Pastorkyni (Listy Hudební matice 4, 1924/25, s. 137–147);

Z bojů o Pastorkyni (Hudební věstník 31, 1938, s. 109–111);

Z bojů za Janáčkovu Pastorkyni (Národní divadlo 18, 1940/41, č. 9, s. 2).

 

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. České biografie 1 (C, série 15, 8. 3. 1938).

Štědroň, Bohumír: Janáček ve vzpomínkách a dopisech (Praha 1946, s. 166 ad.).

Racek, Jan – Rektorys, Artuš: Korespondence Leoše Janáčka s Marií Calmou a MUDr. Františkem Veselým (Praha 1951).

 

Archivalie

Osobní fond v rozsahu 103 kartónů, cca 1859–1993, uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Další část fondu uložena v Městském muzeu v Litomyšli.

 

Libuše Janáčková

 

Text

Datum poslední změny: 21.1.2010