Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Marat, ZdeněkTisk


Charakteristika: Skladatel, aranžér, dirigent a leader

Datum narození/zahájení aktivity:15.2.1931
Text
DíloLiteratura

Marat, Zdeněk, skladatel, aranžér, dirigent a leader, narozen 15. 2. 1931, Praha.
 
V dětských letech se učil hrát na housle, klarinet, kytaru a později i na klavír. Maturoval v rodišti na klasickém gymnáziu na Žižkově (1950); harmonii a aranžování soukromě studoval u Alexeje Frieda. Krátce byl  redaktorem kulturního zpravodajství České tiskové kanceláře (1950–51) a poté (od 1952) posluchačem dirigentského (u Bohumila Špidry) a kompozičního (u Emila Hlobila) oddělení pražské konzervatoře (absolvoval 1956). V době studia na konzervatoři vedl amatérský big band s názvem Orchestr Zdeňka Marata (1953–60), v letech 1958–60 dirigoval v rozhlase Smyčcový taneční orchestr. Od roku 1958 pracoval v Československém rozhlase jako redaktor hudebního vysílání zábavné hudby. 1961–64 byl dirigentem Velkého tanečního orchestru Kulturního a společenského střediska Obecní dům v Praze, 1957–64 externím dirigentem činoherního orchestru Národního divadla v Praze (řídil hudbu ke hrám Carlo Goldoniho Poprask na laguně a Johna Osborna Komik). Od 1964 ve svobodném povolání; 1965–68 dirigoval jako externista soubor Taneční studio v Československém rozhlase; od ledna do července 1969 byl angažován jako pianista v českém orchestru v Bogotě v Kolumbii, v letech 1970–72 byl dramaturgem soutěže Bratislavská lyra, v letech 1971–91 pracoval jako tvůrčí tajemník Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (od 1990 Asociace hudebních umělců a vědců) pro oblast populární hudby (viz k tomu např. jeho text Společnost populární hudby a jazzu, Hudební rozhledy 44, 1991, č. 4, s. 150), v letech 1973–83 byl uměleckým šéfem Orchestru a baletu Československé televize.
 
Jako skladatel se Marat věnoval zejména populárním písním, za které získal v šedesátých a sedmdesátých letech řadu cen: Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a Cenu Českého hudebního fondu za balet Ruce (1978), dále třikrát první cenu v soutěži Písničky na zítra za skladby Píseň o mušli, Tam, kde šumí proud a Nej, nej, nej. V roce 1968 mu porota soutěže Bratislavská lyra udělila druhou cenu za píseň To se nikdo nedoví, v téže soutěži pak získala 1973 jeho píseň Nestůj, běž dál třetí cenu, píseň Tou dálkou byla oceněna Zlatou lyrou v roce 1974. V roce 1980 zvítězil v mezinárodní soutěži o muzikál na téma život a dílo Hanse Christiana Andersena v Odense v Dánsku s dílem Pohádka mého života na libreto a písňové texty Iva Havlů (premiéra v Odense 1982, znovuuvedení tamtéž 1988, první provedení v ČSSR 1983 v Prešově, provedení v Hudebním divadle v Karlíně 1984); současně získal cenu Českého hudebního fondu. Texty k Maratovým písňovým skladbám psali především Zdeněk Borovec, dále Zbyněk Vavřín, Judita Verná, Vladimír Dvořák, Miroslav Zikán, Vladimír Poštulka, Jiří Aplt, Ivo Fischer, Petr Markov a další; interpretovali je Jiří Vašíček, Karel Gott, Yvetta Simonová, Milan Chladil, Pavlína Filipovská, Josef Zíma, Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Hana Ulrychová, Pavel Bartoň a další. Maratova hudba k celostátní Spartakiádě byla oceněna vyznamenáním Za zásluhy o výstavbu (1975); v roce 1985 obdržel titul zasloužilý umělec. Dále získal Marat výroční ceny Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (1978 a 1985), Cenu Antonína Zápotockého (za hudbu k celostátní spartakiádě 1980), Cenu Víta Nejedlého (1984).
 
Je autorem více než šesti set skladeb, několik jich napsal už v době konzervatorních studií. Mnohé z jeho písní se staly evergreeny: Pyšný tulipán, Ztracená bačkorka, Píseň o mušli, Nej, nej, nej, Tam, kde šumí proud, To se nikdo nedoví, Tou dálkou, Zde leží zem tvá. Z dalších písní: Ptačí hnízda, Nestůj, běž dál, Tak si běž, Musíš odejít, Dejte mi kousek louky zelený, Kde se můj milej toulá?, Stříbrný vítr, Hříšník a fláma, Růží pár, Jen ten Tvůj úsměv mi zůstal, Maškaráda, Silnice, Hádej, kde to je?, Jen běž, řeko!, Čas ztracených korálků, O vánocích, Práskni do koní, Znám starý mlýn ad. Písně Má malá zem, Přejdi Jordán, Jsem pro a Ukolébavka, které interpretovali Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Karel Černoch a Eva Pilarová, byly komponovány pro seriál Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III.
 
Početná je tvorba pro divadlo, film a televizi. Marat je autorem hudebních komedií a muzikálů (Šest žen Viktora Jandečka, Otec, matka, Jan a Katka, Kat a jeho Mydlář, Modelka z Bretaně, Růženko, spíte sama?, Půjdeš-li k filmu, vrať se mi jako hvězda, Modelka z Bretaně, O chytré horákyni, Pohádka mého života, Miluška a její zvířátka, Milionová láska). Libreta a písňové texty k nim psali Jiří Melíšek, Zbyněk Vavřín, Ivo Havlů, Helena Čiháková, Jaroslav Dietl, Petr Markov, Pavel Vrba, Jiří Sup a další. Marat se výrazně uplatnil i jako skladatel hudby k filmům (Sázka na třináctku, Kam nikdo nesmí, Jak svět přichází o básníky, Radikální řez, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život), k několika desítkám krátkých filmů, dále k televizním inscenacím (Čas obvinění, Jestli jednou odejdu, Na konci týždňa, Psáno na pranýř, Vražedný týden atd.), k seriálům (Plechová kavalerie, Hvězdy nad Syslím údolím) a k přibližně třiceti pohádkám (O Pomněnce a jiné). Komponoval rovněž skladby tzv. vyššího populáru (mimo jiné Na nádvoří, Promenáda, Na Karlově mostě, Zámecký park) a hudbu ke spartakiádním cvičením (1975, 1980 a 1985).
 
V melodice skladeb převažuje kultivovaná lyrická nota a klenutá kantiléna, inspirovaná českou zpěvností. Pro Maratův osobitý kompoziční a aranžérský rukopis je příznačná bohatá harmonická sazba skladeb. Jeho písně byly hojně vydávány na gramofonových deskách  firem Supraphon (12 krát Zdeněk Marat, Hity Zdeňka Marata, 13 krát Zdeněk Marat), Panton a apod.
Dílo
Dílo hudební (výběr)
Rukopisy skladeb Zdeňka Marat jsou uloženy v archivu Českého rozhlasu (zde je také k dispozici soupis partitur skladeb, které Marat vytvořil pro potřeby rozhlasu a partitury Maratových aranžmá pro orchestr Karla Vlacha, Taneční orchestr Československého rozhlasu, Taneční studio Praha, Smyčcový taneční orchestr atd.), dále v archivu České televize a v archivu firmy Supraphon.
 
Muzikály a hudební komedie
Šest žen Viktora Jandečka (1962);
Otec, matka, Jan a Katka (spoluautor Vlastimil Hála, 1968);
Kat a jeho Mydlář (1968);
Modelka z Bretaně (1974);
Růženko, spíte sama? (1970);
Půjdeš-li k filmu, vrať se mi jako hvězda (1973);
Modelka z Bretaně (1974);
O chytré horákyni (1981);
Pohádka mého života (1982);
Miluška a její zvířátka (1977);
Milionová láska (1988).
 
Hudba k filmům
Sázka na třináctku (1977);
Kam nikdo nesmí (1979);
Jak svět přichází o básníky (1981);
Radikální řez (1983);
Jak básníci přicházejí o iluze (1984);
Jak básníkům chutná život (1987).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
MEH.
ČSS.
EJ.
Kdo je kdo v České republice na přelomu století (Praha 1998).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2002 a 2005).
 
II. Ostatní
km: Zdeněk Marat – muž v pozadí (Melodie 3, 1965, č. 11, s. 254).
Dorůžka, Lubomír: Začalo to rozpadlým klarinetem (Melodie 10, 1972, č. 12, s. 371).
Anketa 4 otázky: Zdeněk Marat (Ten nejmilejší) (Gramorevue 8, 1972, č. 7, s. 5).
JR: Zdeněk Marat předfestivalový (Gramorevue 8, 1972, č. 8, s. 12).
Jehne, Leo: Melodik druhé generace (Melodie 19, 1981, č. 6, s. 176–177).
Skála, Pavel: 13 x Zdeněk Marat (Melodie 20, 1982, č. 6, s. 189).
red.: Premiérou v Hudebním divadle v Karlíně (Pohádka mého života) (Melodie  21,1983, č. 7, s. 200).
 
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 16.12.2008