Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bažant, JiříTisk


Charakteristika: Skladatel, aranžér a klavírista

Datum narození/zahájení aktivity:27.9.1924
Text
DíloDiskografieLiteratura

Bažant, Jiří, skladatel, aranžér a klavírista, narozen 27. 9. 1924, Semily.
 
Po maturitě na gymnáziu (1943) studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze (1945–48). Jako pianista (studoval soukromě) se uplatnil již na gymnáziu, kde byl členem amatérského tanečního orchestru Metropolitan. Zde také poprvé dostal možnost projevit se jako aranžér a skladatel. Během studia na vysoké škole hrál se souborem Arnošta Kavky a Pavla Bayerleho. Poté se postupně stal členem několika orchestrů. Posledním byl orchestr Ladislava Bezubky (do roku 1958), ve kterém se zároveň začal intenzivně zabývat komponováním písní i instrumentálních skladeb. V roce 1959 poprvé navázal spolupráci s Jiřím Maláskem, se kterým po dlouhá léta vystupoval v klavírním duu. Z tohoto spojení vzešlo mnoho rozhlasových a gramofonových snímků. Kromě dua hrál také sólově i s různými orchestry (orchestr Dalibora Brázdy, soubor Oty Čermáka, Filmový symfonický orchestr, Taneční orchestr Československého rozhlasu) a také v několika divadlech (Národní divadlo, Realistické divadlo, Divadlo S. K. Neumanna, Semafor, Divadlo ABC). Velkou část jeho skladatelské tvorby tvoří taneční a populární písně, které vznikaly nejčastěji na texty Zdeňka Borovce, Vratislava Blažka, Vladimíra Dvořáka, Jiřiny Fikejzové, Ivo Fischera, Pavla Kopty, Jiřího Štaidla a další. Jejich interprety pak byli např. Karel Gott, Karel Hála, Milan Chladil, Waldemar Matuška, Václav Neckář nebo Viktor Sodoma. Instrumentální tvorba zahrnuje i skladby tzv. vyššího populáru (zvláště pro Pražský smyčcový orchestr, soubor J. Dvořáčka, Orchestr Studio Brno). Významná je i jeho práce pro film (hudba pro celovečerní, krátké animované, populárně naučné, reklamní, televizní inscenace, celkem na 300 titulů), divadlo (scénická hudba k více než čtyřiceti inscenacím pro Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo S. K. Neumanna, Divadlo ABC, divadlo Nová scéna Bratislava, Redutu Brno, Metropol Berlín) a televizi.


Dílo

Písňová tvorba
Panoptikum (1955);
Říční panna (1960);
Červené pantoflíčky (1961);
Chtěl bych mít kapelu (1962);
Pražský kominík (1962);
Potají (1964);
Dešťové kapky (1964);
Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě (1965);
Haló děťátko (1969);
Měsíc nad řekou (1973);
Chléb se solí (1973);
Po proudu (1974);
Báječné jaro (1975);
Krajem jít (1975);
Po řece chci plout (1976).
 
Hudba k celovečerním filmům
Zámek pro Barborku (1962);
Starci na chmelu (1964);
Dáma na kolejích (1966);
Utrpení mladého Boháčka (1969);
Muž, který rozdával smích (1970);
Můj brácha má prima bráchu (1975);
Jen ho nechte, ať se bojí. (1977);
Brácha za všecky peníze (1978);
Zlatá slepice (1980);
Víkend bez rodičů (1981);
Láska na druhý pohled (1981);
Levé křídlo (1983).
 
Hudba k televizním inscenacím
Ikarův pád (1977);
Nezralé maliny (1980)
Tažní ptáci (1983).
 
Hudba k televizním seriálům
Tři chlapi v chalupě (1963);
Eliška a její rod (1966);
Pan Tau (1969–1978);
Dnes v jednom domě (1979);
Dobrá voda (1982);
Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984).

Diskografie

Zadáno pro film (Panton, 1988). 

Literatura

ABC skladatelů, textařů, interpretů, interpretů, publicistů (Taneční  hudba a jazz 1960, Praha 1960).
ČSHS.
ČSS.
EJ.
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).

MEH.
 
Dana Štěpánová

Datum poslední změny: 3.2.2009