Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Reichenauer, AntonínTisk

(Reichenauer, Jan Antonín, Johann Anton; Verichnare)

Charakteristika: skladatel a varhaník

Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.3.1730
Text
DíloLiteratura

Reichenauer, Antonín (též Jan Antonín, Johann Anton), skladatel, varhaník, narozen 1694, místo neznámé, zemřel 17. 3. 1730, Jindřichův Hradec.

 

Přesné datum ani místo narození Antonína Reichenauera není známo. Snad pocházel z oblasti kolem Chlumu sv. Máří v severních Čechách, kde žila rodina nesoucí toto příjmení, ovšem přímou souvislost nelze doložit. O jeho životě ani průběhu případného hudebního vzdělání nemáme žádné zprávy, většina informací se vztahuje až k jeho působení v kapele hraběte Václava Morzina.

Nejstarší známou stopou jsou zápisy o křtu jeho dětí v matrikách několika pražských kostelů. První zápis pochází z 1. ledna 1722 a vztahuje se ke křtu jeho syna Jana Dominika v matrice farnosti při maltézském kostele Panny Marie pod Řetězem v Praze na Malé Straně. V dalším z matričních záznamů z roku 1723 je při křtu dalšího syna Václava zachycen Reichenauer jako „musicus od P. hrabgiete Morczyna“. Po narození dalších dětí v letech 1724 a 1726 ovšem jeho stopy v matrikách na několik let mizí.

V kapele hraběte Václava Morzina působil Reichenauer od roku 1723, přičemž v letech 1724–29 byl dle Morzinovy účetní knihy hrabětem pravidelně honorován za dodané skladby. Badatelé se shodují, že s největší pravděpodobností byl současně také varhaníkem některého z malostranských kůrů. Patrně se mohlo jednat o kůr malostranského dominikánského kostela sv. Marie Magdaleny, což dokládá jedna z Reichenauerových mší věnovaná nepříliš známému dominikánskému světci sv. Ludvíku Bertrandovi. S malostranskými dominikány byl ostatně v kontaktu i hrabě Morzin.

Reichenauer v době své služby u Morzina snad pracoval také pro hraběte Františka Josefa Černína, který mělo rovněž vlastní kapelu. Zda šlo pouze o dodávání skladeb či příležitostné hraní v kapele se dosud nepodařilo spolehlivě objasnit. Tuto možnost podporuje i fakt, že Reichenauer na sklonku svého života odešel z Prahy do Jindřichova Hradce, kde zastával místo varhaníka. Toto působení ovšem bylo velice krátké. Ještě v únoru roku 1730 dle údajů zaznamenávajících úmrtí syna Václava pobýval v Praze, přičemž již v polovině března stejného roku, patrně tedy těsně po nástupu na nové místo, zemřel.

Reichenauerova tvorba je poměrně rozsáhlá, obsahuje jak církevní, tak světské skladby. Dochovala se jak v domácích sbírkách, tak v zahraničí, především v Drážďanech a Varšavě. Díla, a to zejména koncerty, vychází ze vzoru Antonia Vivaldiho, ouvertury pak stojí ve stylové blízkosti Georga Friedricha Händela. Četné poznámky o provozu jeho děl ještě z druhé poloviny 18. století se dochovaly na několika pražských kůrech. 


Dílo

Dílo hudební

 

Seznam skladeb vychází z katalogu Reichenauerových děl pořízený Václavem Kapsou v publikaci Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka.

 

Orchestrální skladby

Sonata D dur, D-WD, sign. 715

Ouvertura D dur, D-DS, 3328

Ouvertura B dur, D-Dl, Mus. 2494-O-11

Ouvertura B dur, D-Dl, Mus. 2494-O-12

 

Koncerty pro violoncello

Koncert D dur, D-Dl, Mus. 2494-O-4

Koncert d moll, D-WD, sign. 712

Koncert G dur, D-WD, sign. 711

Koncert G dur, D-WD, sign. 710

 

Koncerty pro hoboj

Koncert F dur, D-Dl, Mus. 2494-O-6

Koncert G dur, D-Dl, Mus. 2494-O-2

Koncert B dur, D-Dl, Mus. 2494-O-8

 

Koncerty pro fagot

Koncert C dur, D-Dl, Mus. 2494-O-1

Koncert F dur, D-Dl, Mus. 2494-O-5,1; D Dl – Mus. 2494-O-5,2

Koncert g moll, D-Dl, Mus. 2494-O-10,1; D Dl – Mus. 2494-O-10,2

Koncert g moll, D-DS, sign. 5133

 

Koncerty pro hoboj a fagot

Koncert F dur, D-Dl, Mus. 2494-O-7; D-Dl, Mus. 2494-O-7a

Koncert B dur, D-Dl, Mus. 2494-O-9; D-Dl, Mus. 2494-O-9a

 

Komorní skladby

Kvartet g moll, D-WD, sign. 714

Triová sonáta D dur, D-Dl, Mus. 2494-Q-1; D-Dl, Mus. 2494-Q-1a

Triová sonáta B dur, D-WD, sign. 713

 

Incerta a nedochované skladby

Koncert c moll pro housle

Koncert G dur pro housle

Koncert e moll pro flétnu

Triová sonáta F dur

Triová sonáta F dur

Triová sonáta F dur

Triová sonáta G dur

Triová sonáta g moll

Ovuerture ex f

Parthia ex d

Ouverture

Ouverture

Ouverture

 

Edice

4 Offertorien Vulnerasti cor meum, In omnem terram, Coronata est hodie, Hic est servus fidelis. ln Prager deutsche Meister der ersten hilft; des 18. Jahrhunderts (Theodor Veidl (ed.), řada 2, Landsschaftsdenkmale der Musik Sudetenland, Böhmen und Mähren, sv. 4, 1943).

Konzert F-Dur für Oboe, zwei Violinen, Viola und Basso continuo (Wolfgang Hader (ed.) Frankfurt am Main, 2006).

Trio für zwei Violinen und Basso continuo (Wolfram Hader (ed.), Frankfurt am Main, 2008).

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

ČSHS.

Lexikon zur Deutsches Musik-Kultur (red. Widmar Hader, sv. 2, Regensburg, Sudetendeutsches Musikinstitut, 2000).

 

II. Ostatní

Trolda, Emilán: Kostelní archiv mělnický (Hudební revue, 1916, č. 9.; Hudebníci v starých křestních matrikách hl. far. úřadu u sv. Mikuláše. Časopis pro heraldiku a genealogii, 1941, roč. 1, č. 1).

Trolda, Emilián: Sešli se hudebníci (Smetana, 1943, č. 3).

Horn, Wolfgang: Die Dresdner Hofkirchenmusik (Kassel-Stuttgart 1987).

Fawzi Mohammad, El-Shami: Studien zum Fagottkonzert in der Ersten Halfte des 18. Jahrhunderts (Marburg/Lahn 1988).

Červenka, František: Fagottkonzerte tschechischer Meister des 18. Jahrhunderts (In: Fagot forever.Eine Festgabe fur Karl Ohlberger zum achtzigsten Geburtstag, Wilhering 1992).

Volek, Tomislav: České zámecké kapely 18. století a evropský hudební kontext (Hudební věda 34, 1997).

Kapsa, Václav: Kapela hraběte Václava Morzina (disertační práce, FF UK, Praha, 1999).

Kapsa Václav: Nový hudební druh v Čechách - sólový koncert v tvorbě pražských skladatelů vrcholného baroka (ln: Barokní Praha - Barokní Čechie. Praha, Scriptorium, 2004).

Ottenberg, Hans-Günter: Instrumentalwerke bohmischer Komponisten in der Dresdner Hofmusik des 18. Jahrhunderts - Repertoireschwerpunkte, Stilistik, Uberlieferungswege, Auffiihrungspraxis (ln: Musikkulturelle Wechselbeziehungen zwischen Böhmen und Sachsen. Saarbrücken, 2007).

Semerád, Vojtěch: Jan Antonín Reichenauer – chrámová tvorba se zřetelem k litaniím. (diplomová práce, FF UK, Praha, 2009).

Kapsa, Václav: Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka (Praha 2010).

 

Michaela Macháčková

Datum poslední změny: 12.1.2016