Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Chromec, JanTisk


Charakteristika: Vojenský kapelník

Datum narození/zahájení aktivity:17.6.1905
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.3.1989
Text
DíloLiteratura

Chromec, Jan, vojenský kapelník, narozen 17. 6. 1905, Lazce (Olomouc), zemřel 9. 3. 1989, Mladá Boleslav.

Byl synem hostinského Jana Chromce. Navštěvoval obecnou školu v Bohuňovicích, potom reálné gymnázium v Olomouci. Na housle se učil hrát od pěti let, jeho prvním učitelem byl lidový hudebník v Bělkovicích. V Bohuňovicích se učil hře na housle, trubku a lesní roh u místního varhaníka, v jehož orchestru rovněž působil. V letech 1917–19 studoval hru na lesní roh u Františka Vacka v hudební škole Žerotín v Olomouci. Roku 1922 dobrovolně nastoupil k vojenské hudbě polního pluku č. 27 v Olomouci, vedené kapelníkem Janem Fialou. Hrál tam na violoncello, křídlovku a později také na lesní roh. U Jana Fialy se v letech 1927–32 učil hře na housle, dirigování a instrumentaci. Dále studoval v Olomouci harmonii u Antonína Petzolda. V roce 1932 působil s toutéž vojenskou hudbou v Uherském Hradišti pod vedením dirigenta Karla Ešky. V té době dojížděl do Brna, kde se učil u Josefa Blatného teorii a u Františka Kudláčka hře na housle. Dne 15. 5. 1935 nastoupil jako dirigent u hudby pěšího pluku č. 26 v Báňské Bystrici s kapelníkem Emanuelem Kalábem. Od 15. 5. 1937 byl samostatným dirigentem hudby polního pluku č. 48 v Jaroměři a 31. 3. 1938 nastoupil jako dirigent k hudbě pěšího pluku č. 22 v Jičíně, kde řídil i místní filharmonii. V roce 1939 nastoupil k hudbě 8. praporu vládního vojska v Turnově vedené kapelníkem Václavem Kubíčkem. Později se přesunul do Jičína, kde byl činný jako houslista, pozounista a dirigent. Řídil jičínskou městskou dechovou hudbu, s níž vystoupil také v rozhlase v Praze. V roce 1942 odešel do výslužby a zřídil si vlastní hudební školu v Jičíně. Řídil také symfonický orchestr a spolupracoval s hudebním spolkem, s nímž provedl mnohé skladby našich významných skladatelů. Roku 1945 byl převelen k pěšímu pluku č. 22 v Jičíně, kde byl od října téhož roku jmenován dirigentem. Další rok se úspěšně podrobil zkouškám na funkci vojenského kapelníka. Potom působil s jičínskou hudbou v Liberci a od roku 1947 byl činný u hudby 21. pěšího praporu v Čáslavi. Po roce 1950 byl učitelem a později vedoucím profesorem orchestrální hry ve Vojenské hudební škole. Roku 1952 se stal kapelníkem hudby v Mladé Boleslavi a o tři roky později učitelem hudební výchovy a kapelníkem Vojenské školy Jana Žižky v Moravské Třebové. V době svého jičínského působení studoval hru na housle u Karla Hršela v Hradci Králové. V letech 1943–45 studoval skladbu u Františka Píchy v Praze a od roku 1945 housle u Bedřicha Voldána tamtéž. V Jičíně byl prvním houslistou kvarteta Hudebního spolku, vystupoval také jako sólista (hrál Symfonii d-moll Maxe Brucha, Symfonii D-dur Wolfganga Amadea Mozarta, Polonézu Zdeňka Fibicha apod.). Byl členem komise lidové umělecké tvořivosti. Psal skladby ke cvičení, taneční skladby i komorní a scénickou hudbu.


Dílo

Dílo hudební

Zdar Jičínu, pochod;

K poctě zbraň, pochod;

Pohárový, pochod;

Ještě já se podívám, pochod;

Ze Slovácka, pochod;

Vzpomínka na Poděbrady, valčík;

Město a ves, valčík;

Dagmar, valčík;

Hudba k pohádkové hře Popelka;

Fantasie pro harfu a orchestr;

Hurvínkovo šibalství, intermezzo;

Svéhlavička, intermezzo.

Literatura

ČSHS.

Jiří Bernkopf

Datum poslední změny: 25.6.2011