Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hnilička, Alois 2)Tisk


Charakteristika: Právník a hudební historik

Datum narození/zahájení aktivity:15.3.1858
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.1.1939
Text
DíloLiteratura

Hnilička, Alois, právník a hudební historik, narozen 15. 3. 1858, Ústí nad Orlicí, zemřel 14. 1. 1939, Praha.

 

Syn skladatele a sbormistra Aloise Hniličky (1826–1909). Alois Hnilička mladší vystudoval gymnázium v Chrudimi (1870–78) a práva na Univerzitě Karlově (JUDr., 1878–82). Působil u několika soudů v Praze a věnoval se české hudební historii. Shromáždil množství materiálu k dějinám star­ší české hudby, zejména druhé poloviny 18. století a první poloviny 19. století. Jeho práce nejsou sice faktograficky zcela spolehlivé, při­nášejí však dostatek původního materiálu a tvoří výchozí bod pro novější vědecké bádání. Pojednal o většině starších českých skladatelů a uchránil mnohá jména od zapomenutí. Zabýval se též zjevem Bedřicha Smetany, u něhož si všímal zvláště dílčích otá­zek životopisných a přispěl k poznání Sme­tanovy korespondence. Zabýval se též hudební topografií rodného kraje (Chru­dimsko). Jeho větší publikace jsou většinou upraveným přetiskem časopiseckých článků.


Dílo

Dílo literární

 

Knihy

Aus Georg Benda’s Jugendzeit (Praha 1911);

Portréty starých českých mistrů hudebních (Praha 1922);

Profily české hudby z prvé polovice 19. století (Praha 1924);

Rozhledy po životě a významu Bedřicha Smetany (Praha 1924);

Smetanovské kapitoly (Chrudim 1935);

Kontury vývoje hudby poklasické v Čechách (Praha 1935);

Studie k etapám vývoje epochy Bedřicha Smetany (Praha 1937);

Vzpomínky a paběrky (Chrudim 1937).

 

Studie a články

Některé úvahy o památkách starší české hudby (Branbergrův Smetana 1906);

Někdejší „kassace“ na našem venkově (Český lid 18, 1909, s. 35);

Z ovzduší staropražského života hudebního (Zvon 1910, č. 16 a 1920, č. 38; také Dalibor 37, 1920–21, s. 85);

Počátky dějepisectví českého umění hudebního (Časopis Českého musea 1912, č. 2, s. 257);

Dějiny hudby na Chrudimsku (Chrudimsko a Nasavrcko 3, 1912, s. 509);

Z paměti ústeckého života hudebního v minulosti (Česká hudba 18, 1912, s. 11);

Pavel Vranický (Dalibor 35, 1913, s. 313);

Böhmische Musikkultur des 18. Jahrhunderts (Union 1914, č. 193 ad.);

W. A. Mozart (Hudební revue 8, 1915, s. 55);

Čeští hudebníci 18. století (Hudební revue 10, 1917, s. 134);

Musica navalis (Hudební revue 12, 1919, s. 279);

Po stopách národního svérázu naší hudbě 18. věku (Hudební revue 13, 1920, s. 330);

Viktor Brixi (Dalibor 37, 1920–21, s. 8);

Z archivalií o hudebnících rodu Kopřivů (Dalibor 37, 1920–21, s. 53);

Mozartův životopisec František Němeček (Osvěta 1921, č. 3);

Česká hudba doby obrozenské (Osvěta 1921, č. 6);

Matěj Sojka (Dalibor 38, 1921–22, s. 30);

Bertramka a manželé Duškovi (Dalibor 38, 1921–22, s. 84);

Ohlasy české hudby z dob vlasteneckých (Dalibor 40, 1923–24, s. 5);

Památce Františka Hniličky a Aloise Hniličky (Vlastivědný sborník východočeský 1926, včetně seznamu skladeb);

Ze styků Ferdinanda Lauba s Chrudimí (Vlastivědný sborník východočeský 1929, s. 63);

Galantní hudba v Čechách v XVIII. století (Československá vlastivěda 8, 1934, s. 472).

Literatura

ČSHS.

 

Jana Spáčilová

Datum poslední změny: 7.1.2012