Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Regnart, JacobTisk


Charakteristika: skladatel, zpěvák

Datum narození/zahájení aktivity:1540-1545
Datum úmrtí/ukončení aktivity:16.10.1599
Text
DíloLiteratura

Regnart, Jacob, skladatel a zpěvák, narozen mezi lety 1540–45, Douai (Francie), zemřel 16. 10. 1599, Praha.

 

První hudební vzdělání získal Regnart patrně v Douai. Podle vlastních slov byl od roku 1557 ve službách Habsburků. Pravděpodobně zde začínal jako sborista v kapele na pražském dvoře arcivévody Maxmiliána, jejímž kapelníkem byl další vlámský hudebník Jacobus Vaet. Regnartovo jméno se ve dvorních účtech poprvé objevuje v roce 1560, kdy měl jako tenorista měsíční plat sedm guldenů, který byl zvýšen roku 1564 na standardní výši dvanácti guldenů. V té době převzal Maxmilián I. vládu a přenesl svůj dvůr do Vídně. V roce 1568 Regnart odcestoval na studijní pobyt do Itálie, odkud se vrátil v říjnu 1570. V té době se důkladně seznámil s italským hudebním stylem, který měl významný vliv na jeho další kompoziční tvorbu a jako skladatel si také velmi rychle získal respekt.

Po svém návratu do Vídně byl nejprve 1. listopadu 1570 pověřen vedením choralistů v dvorní kapli. Následujícího roku mu císař udělil erb a roku 1573 došlo také ke zvýšení platu. Po smrti císaře Maxmiliána I. byl sice jeho dvůr v roce 1576 rozpuštěn, ovšem Rudolf II. hned Regnartovi nabídl místo v dvorní kapele, kterou dosud vedl Philippe de Monte, s měsíční mzdou patnáct guldenů. Také v Praze Regnart pokračoval v kompoziční činnosti a v publikování svých děl, s nímž započal již roku 1574. V říjnu 1579 získal post vícekapelníka. Dokladem vynikající pověsti, jíž se v té době těšil, bylo doporučení na uvolněné místo dvorního kapelníka na saském dvoře v Drážďanech v roce 1580, které nenapsal nikdo menší, než Orlando di Lasso. Regnart však nakonec dal přednost setrvání na císařském dvoře v Praze.

K opuštění Prahy jej však později přesvědčil arcivévoda Ferdinand Tyrolský a Regnart přijel do Innsbrucku 9. dubna 1582, aby se ujal místa vícekapelníka. Od 1. ledna 1585 pak působil jako kapelník. V tomto období se poněkud snížila Regnartova kompoziční aktivita, což bylo dáno tím, že se zaměřil především na nové uspořádání a organizaci innsbrucké kapely, pro kterou získal řadu nových hudebníků z Itálie i Nizozemí. Z váženého hudebníka se mezitím stal také bohatý člověk. V roce 1589 zakoupil dům a pozemek v Innsbrucku a v letech 1598 a 1598 jsou doloženy také jeho vysoké půjčky pro potřeby tyrolské komory. Arcivévoda Ferdinand se rozhodl svého kapelníka za jeho zásluhy odměnit povýšením do šlechtického stavu, ale protože to již nestihl před svou smrtí (1595), nobilitoval Regnarta až arcivévoda Matyáš. Ačkoliv byla po arcivévodově smrti kapela rozpuštěna, Regnart ještě nějaký čas v Innsbrucku zůstal a teprve v listopadu 1596 se vrátil opět do Prahy, kde znovu zaujal místo vícekapelníka v kapele Rudolfa II. Od 1. ledna 1598 mu byl měsíční příjem zvýšen na dvacet guldenů. Následujícího roku v Praze zemřel.

Regnart patřil mezi velmi uznávané komponisty druhé poloviny 16. století a řada jeho děl zůstala živá dlouho po jeho smrti. Dokládají to jednak dochované inventáře hudebnin ze 17. století z rakouských a německých zemí, stejně jako zveřejňování jeho skladeb v mnoha sbírkách až do roku 1655. Asi největší úspěch pro něj znamenala třídílná sbírka Teutsche Lieder, publikovaná tiskem postupně v letech 1574, 1577 a 1579, jejichž kompletní edici, do roku 1593 publikovanou ještě dvakrát, připravila v roce 1580 norimberská tiskařka Katharina Gerlachová. Jako zpěvák se věnoval většinou vokální tvorbě duchovní i světské, z instrumentálních kompozic je známo 29 loutnových intavolací. Některé jeho písně byly také upraveny do podoby loutnových transkripcí.


Dílo

Duchovní skladby

Sacrae aliquot cantiones, quas moteta vulgus appellat (Mnichov 1575).

Aliquot cantiones, vulgo motecta appellatae, ex veteri atque novo testamento collectae (Norimberk 1577).

Mariale, hoc est, Opusculum sacrarum cantionum omnibus Beatissimae Virginis Mariae festivitatibus (Innsbruck 1588).

Missae sacrae ad imitationem selectissimarum cantionum suavissima harmonia (Frankfurt nad Mohanem 1602).

Continuatio missarum sacrarum, ad imitationem selectissimarum cantionum suavissima harmonia (Frankfurt nad Mohanem 1603).

Corollarium missarum sacrarum ad imitationem selectissimarum cantionum suavissima harmonia compositarum (Frankfurt nad Mohanem 1603).

Sacrarum cantionum (Frankfurt nad Mohanem 1605).

Canticum Mariae (Dillingen 1605), ztraceno.

Missarum flores illustrium numquam hactenus visi (Frankfurt nad Mohanem 1611), ztraceno.

Magnificat, ad octo modos musicos compositum cum duplici antiphona, Salve Regina (Frankfurt nad Mohanem 1614), ztraceno.

Další díla v tiscích z let 1564–1646: 47 motet, 5 tricinií, 2 hymny, německá píseň.

Další díla v rukopisech: asi 20 mší, moteta, Matoušovy pašije, 100 hymnů, 2 ódy.

 

Světské skladby

Il primo libro delle canzone italiane (Vídeň 1574); později též německá edice „Threni amorum. Der erste Teil lustiger weltlicher Lieder (Norimberk 1595).

Kurtzweilige teutsche Lieder, nach Art der Neapolitanen oder welschen Villanellen (Norimberk 1574); druhé vydání jako „Der erste Theyl schöner kurtzweiliger teutscher Lieder“ (Norimberk 1578).

Der ander Theyl kurtzweiliger teutscher Lieder (Norimberk 1577).

Der dritter Theyl schöner kurtzweiliger teutscher Lieder (Norimberk 1579).

Newe kurtzweilige teutsche Lieder (Norimberk 1580).

Il secundo libro delle canzone italiane (Norimberk 1581); později též německá edice „Threni amorum. Der ander Theil lustiger weltlicher Lieder (Norimberk 1595).

Teutsche Lieder ... in ein Opus zusamendruckt (Mnichov 1583).

Tricinia. Kurtzweilige teutsche Lieder (Norimberk 1584).

Kurtzweilige teutsche Lieder (Mnichov 1591).

Schoene Comedie. Speculum vitae humanae, auff teutsch ein Spiegel des menschlichen Lebens genandt, text arcivévoda Ferdinand Tyrolský, 1584, ztraceno.

Další skladby v tiscích z let 1585–1614: 46 německých písní, 2 madrigaly, 2 latinské ódy a další kompozice v rukopisech.

 

Instrumentální skladby

29 intavolací, 1583–84.

Lautenbuch ... sampt ausserlesenen deudtschen und polnischen Tentzen, Passamezen, Gaillarden, deutschen Villanellen, Neapolitanen und Phantasien, ed. Matthaeus Waissel (Frankfurt nad Odrou 1592).

Der erste Theil. Newer lateinischer und deutscher Gesenge ... nebenst nachfolgenden schönen Fantasien, Paduanen und Galliarden, ed. Paul Luetkeman (Stettin 1597).

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

ČSHS.

MGG2.

New Grove2.

 

II. Ostatní

Tichota, Jiří: Deutsche Lieder in Prager Lautentabulaturen des beginnenden 17. Jahrhunderts (Miscellanea musicologica 20, 1967, s. 63–99).

Pass, Walter: Jacob Regnart und seine lateinische Motetten (disertační práce, Universität Wien, 1967).

Pass, Walter: Thematischer Katalog sämtlicher Werke Jacob Regnarts (Wien 1969).

Pass, Walter: Javob Regnarts Sammlung „Mariale“ und die katholische Reform in Tirol (in: Festschrift Walter Senn, Münich 1975, s. 158–73).

Dumont, Sara E.: German Secular Polyphonic Song in Printed Editions, 1570–1630: Italian Influences on the Poetry and Music (New York 1989).

Cordes, Manfred: Die lateinischen Motetten des Iacobus Regnart im Spiegel der Tonarten- und Affektenlehre des 16. Jahrhunderts (disertační práce, Universität Bremen, 1991).

Schwindt, Nicole: „Philonellae“ - Die Anfänge der deutscher Villanella zwischen Tricinium und Napolitana (in: Gattungen und Formen des europäischen Lieder vom 14. bis zum 16. Jahrhundert, Münster 2005, s. 243–84).

Daněk, Petr: Jacobus Regnart Flandro, Sacrae Caesareae Maiestatis Musicus und ViceCapellnmeister (a jeho bratři) (in: Hudební rozhledy 65/11, 2012, s. 50–51).

 

Lukáš Michael Vytlačil

Datum poslední změny: 31.5.2016