Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Veit, Václav JindřichTisk

(Wenzel Heinrich)

Charakteristika: skladatel, klavírista, hudební pedagog, organizátor hudebního dění

Datum narození/zahájení aktivity:19.1.1806
Datum úmrtí/ukončení aktivity:16.2.1864
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Veit, Václav Jindřich (Wenzel Heinrich), skladatel, klavírista, hudební pedagog, organizátor hudebního dění, právník a úředník, narozen 19. 1. 1806, Řepnice (okres Litoměřice), zemřel 16. 2. 1864, Litoměřice.

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce a místního učitele. Během studia na gymnáziu v Litoměřicích (1817–21) se učil hře na varhany. Po maturitě odešel do Prahy, kde studoval filozofii a práva. Od roku 1823 se živil sám výukou hry na klavír a opisováním not, protože mu zemřeli oba rodiče. Nadále se samostatně vzdělával, navštěvoval knihovnu na univerzitě a hrál na několik nástrojů. Kvůli nedostatku financí neúspěšně usiloval o studium skladby u Václava Jana Tomáška. Od roku 1831 působil jako úředník na pražském magistrátu, naplno se začal věnovat skladbě a zároveň soukromě vyučoval v majetných rodinách. Proslul jako důsledný a přísný učitel s vynikajícím sluchem. Jeho komorní kompozice uváděl na svých koncertech houslista Bedřich Vilém Pixis. Po třech měsících kapelnictví v Cáchách, kde provedl například oratorium Paulus Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, se vrátil na pražský magistrát (1841). Stal se členem a funkcionářem Spolku pro zvelebení církevní hudby v Čechách a významně se podílel na rozvoji pražského kulturního života. Své referáty publikoval v listu Bohemia (1845). Byl jmenován radou vrchního zemského soudu (1850–54) a prezidentem krajského soudu v Chebu (1854–62) a v Litoměřicích (1862–64). Od roku 1848 trpěl narůstajícími plicními problémy. Jeho syn August Emanuel Veit se stal kapelníkem německého divadla v Brně, další syn a tři dcery zemřeli.

Přestože byl Václav Jindřich Veit ve skladbě samoukem, dosáhl velké popularity. Jeho tvorbu ovlivnili zejména Felix Mendelssohn Bartholdy, Louis Spohr a George Onslow. Komponoval písně, dvojzpěvy, mužské sbory, komorní, klavírní a duchovní skladby, kantáty pro různé příležitosti a další. Pro Leitmeritzer Choralbuch vytvořil nápěvy, některé z nich harmonizoval (Choral-Buch zu den katholischen Gesängen für die öffentliche und häusliche Andacht der Gläubigen). Byl vychován jako Němec, český jazyk se začal učit až po roce 1850. Vokální skladby komponoval na české i německé texty, užíval v nich nápěvy lidových písní. Nejčastěji interpretovanými se staly mužské sbory, které zůstaly dlouho součástí repertoáru řady vokálních těles. Jeho skladby vyšly například v Praze, Lipsku, Drážďanech, Mohuči a Vídni.


Dílo

Dílo hudební (výběr)

 

Klavírní

Nokturno Des dur, op. 6 (vyd. Hoffmann, Praha 1840).

Rhapsodie op. 10 (vyd. Spehr, Braunschweig 1843).

Introdukce a polonéza op. 11 (vyd. Hoffmann, Praha 1840).

Tři nokturna op. 18 (vyd. Paul, Drážďany 1841).

Abendgruss, fantazie pro klavír op. 19 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1841).

Fantazie-Stück op. 22 (vyd. Berra a Hoffmann, Praha 1844).

Mauresque op. 27 (vyd. Glöggl, Vídeň 1850).

Le gondolier, romance op. 28 (vyd. Schott, Mohuč 1849).

6 klavírních kusů op. 30 (1. Marsch, 2. Idylle, 3. Elegie, 4. Impromptu, 5. Cavatine, 6, Scherzo, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1851).

Serenáda op. 33 (vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1854).

Impromptu-Scherzo op. 34 (vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1854).

Dvě novelety op. 36 (vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1854).

Smuteční pochod op. 38 (vyd. Paul, Drážďany 1854).

Scherzo op. 39 (vyd. Paul, Drážďany 1854).

Balada op. 45 (vyd. Spina Vídeň 1860).

Selanka op. 47 (vyd. Robert Veit, Praha 1858).

Romance op. 48 (vyd. Hoffmann, Praha 1859).

Idyla op. 50 (vyd. Bartholomäus, Erfurt 1861).

Impromptu na nápěv neapolský op. 51 (vyd. Robert Veit, Praha 1860).

Frühlingsklänge, impromptu pro klavír op. 54 (vyd. Forberg, Lipsko 1865).

 

Vokální

Šest písní pro hlas a klavír op. 8 (1. Die Mutter wird mich fragen, 2. Ich wollt’, ich wär’ ein Maler, 3. Kaum gedacht, war der Lust ein End, 4. Vier Elemente innig gesellt, 5. Mädchen und dem Rosenmündchen, 6. Du bist wie eine Blume, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1840).

Šest písní pro čtyřhlasý mužský sbor op. 12 (1. Es reden und träumen die Menschen viel, 2. Ich wollt meine Schmerzen ergössen sich all’, 3. Schlafe wohl, mein Augentrost, 4. O Ruhestatt des Müden, 5. Weg mit den Grillen und Sorgen, 6. Was wir sehen, muss vergehen, vyd. Hofmeister, Lipsko 1840).

Die Waise pro hlas, klavír a violoncello op. 13 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1840).

Der Todtentanz pro bas a klavír op. 14 (text Johann Wolfgang Goethe, vyd. Hoffmann, Praha 1840).

Šest písní pro hlas a klavír op. 15 (1. Wenn ich auf dem Lager liege – text Heinrich Heine, 2. Der Wind weht kalt, 3. In meinem Gärtchen lachet manch Blümchen, 4. Liebliche Morgenluft, 5. Wir wandern hin, wir wandern her, 6. Mein Liebchen sandte mich nach blauem Vergissmeinnicht, vyd. Hofmeister, Lipsko 1840).

Šest písní pro hlas a klavír op. 21 (1. Und wüsstens die Blumen – text Heinrich Heine, 2. Ständchen 3. In die Fremde, 4. Triolett, 5. Intermezzo, 6. Am Abend, vyd. Berra a Hoffmann, Praha 1844).

Tři písně pro hlas a klavír op. 23 (1. Wenn du scheiden musst, 2. G’rad aus dem Wirthshaus, 3. Ich ging im Wald, vyd. Berra a Hoffmann, Praha 1844).

Waldlieder pro hlas a klavír op. 31 (text Karl Egon Ebert, 1. Morgens, 2. Mittags, 3. Abends, 4. Nachts, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1853).

Šest písní pro alt/baryton a klavír op. 32 (text Emanuel Geibel, 1. Wenn sich zwei Herzen scheiden, 2. Lieder eines Faherenden schülers I, 3. Lieder eines Faherenden schülers II, 4. Lieder eines Faherenden schülers III, 5. Spielmannslied, 6. Des Müden Abendlied, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko).

Zwiegesang der Elfen pro soprán, alt a klavír op. 35 (vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1854).

Šest písní pro mužský čtyřhlasý sbor op. 37 (1. Sommernacht, 2. Gesellenlied – text Heinrich Heine, 3. Frühling und Liebe, 4. Der König in Thule – text Johann Wolfgang Goethe, 5. Zu jeder Tageszeit – text Robert Reinick, 6. Sonntags am Rhein – text Robert Reinick, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1854).

Tři písně pro čtyřhlasý mužský sbor op. 40 (1. Serenade, 2. Das alte Lied, 3. Wanderlied, vyd. Berra, Praha 1855).

Šest mužských sborů op. 46 (z toho 2. Wanderlied – nedochováno, 3. Schön Rohtraut – text Eduard Mörike, vyd. 1861).

Du fühlst es nicht, pro hlas a klavír op. 52 (text Wilhelm Marsano, vyd. Christoph a Kuhé, Praha 1861).

Ständchen pro tenor, soprán a klavír op. 55 (text Wilhelm Marsano, vyd. Schalek, Praha 1863).

Pět písní pro hluboký hlas op. 56 (1. Erhebung, 2. Harr aus, 3. Bitte, 4. Das Kirchlein, 5. Weine, vyd. Forberg, Lipsko 1866).

 

Láska neodměněná pro hlas a klavír (text Josef Krasoslav Chmelenský, 1838).

Příčina pláče pro hlas a klavír (text František Jaroslav Vacek Kamenický, 1843).

Na Prahu, mužský sbor (1852).

Pozdravení pěvcovo, mužský sbor (text Alois Vojtěch Šmilovský, 1860).

Všech přátel kruh, mužský sbor (1888).

České národní písně pro čtvero hlasů mužských (1. Dar na rozloučenou, 2. Stesk, 3. Bolení hlavy, 4. Ztráta, 5. Výstraha, 6. Šáteček, vyd. Hoffmann, Praha).

Freie Kunst, mužský sbor (text Ludwig Uhland, vyd. Leuckart, Vratislav).

Die Käfer und die Blume, mužský sbor (text Cesar von Longerke, vyd. Schott, Mohuč 1853).

Soldatenlied, mužský sbor (text August Kopisch, vyd. Leuckart, Vratislav).

Jako Karel čtvrtý Čechům život vínem osladil, mužský sbor.

Zde přítel v hrob, mužský sbor.

Tři věnce, mužský sbor.

Svítání, mužský sbor.

Stesk, mužský sbor.

Quotlibet z českých národních písní pro mužský sbor.

Praha, mužský sbor.

Čtyři písně pro hlas a klavír (1. Útěcha pro hlas a klavír – text Václav Jaromír Picek, 2. Nevěsta předoucí, 3. Schwäbisches Volkslied, 4. Volkslied aus Thüringen).

Píseň cigánů pro 2 soprány, 2 alty a klavír.

Růžinky pro 2 soprány, 2 alty a klavír.

Jezdec před bojem pro hlas a klavír.

 

Komorní

Smyčcový kvintet č. 1, F dur, op. 1 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1835).

Smyčcový kvintet č. 2, a moll, op. 2 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1836).

Smyčcový kvartet č. 1, d moll, op. 3 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1836).

Smyčcový kvintet č. 3, G dur, op. 4 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1838).

Smyčcový kvartet č. 2, E dur, op. 5 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1838).

Smyčcový kvartet č. 3, Es dur, op. 7 (vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko 1839).

Smyčcový kvartet č. 4, g moll, op. 16 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1840).

Smyčcový kvintet č. 4, c moll, op. 20 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1843).

Nokturno pro 6 lesních rohů op. 24 (1840).

Concertino, hudební scherzo pro housle, smyčcový kvartet a dětské hračky op. 25 (vyd. Hoffmann, Praha).

Les adieux, romance pro violoncello a klavír op. 26 (vyd. Hoffmann, Praha).

Smyčcový kvintet č. 5, A dur, op. 29 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1851).

Klavírní trio D dur, op. 53 (vyd. Siegel, Lipsko).

 

Serenáda pro 2 housle, 2 violy, violoncello a kontrabas (1835).

Andante grazioso pro lesní roh a smyčcový kvintet.

 

Duchovní

3 Graduale zahrnující Ave Maris stella pro soprán, tenor, bas, orchestr a varhany op. 9 (vyd. Hoffmann, Praha 1840).

Graduale Ad te Domine levavi animam meam pro čtyřhlasý sbor, orchestr a varhany op. 41 (vyd. Spina, Vídeň cca 1862).

Offertorium Clamavi in toto corde meo pro smíšený sbor, orchestr a varhany op. 42 (vyd. Leuckart, Vratislav 1862).

Graduale Exaudi Domine justitiam meam pro soprán, smíšený sbor, orchestr a varhany op. 43 (vyd. Leuckart, Vratislav 1862).

Fest Messe pro soprán, alt, tenor, bas, sbor, orchestr a varhany op. 44 (vyd. Spina, Vídeň 1859).

 

Choral-Buch zu den katholischen Gesängen für die öffentliche und häusliche Andacht der Gläubigen (vyd. 1846).

Regina Coeli (text Stephan Vater, 1850).

Te Deum (komponováno ke slavnosti svěcení kostela v Karlíně 18. 10. 1863).

Jesus trocknet alle Thränen (vyd. Rohlíček a Sievers, Praha 1885).

Pohřební píseň pro mužský sbor.

Postní dle písně církevní Stabat Mater pro zpěv a varhany.

 

Orchestrální

Koncertní ouvertura pro velký orchestr op. 17 (vyd. Hofmeister, Lipsko 1842).

Epizoda ze života krejčovského (parodie na Berlioze, 1846).

Symfonie e moll, op. 49 (premiéra Gewandhaus, Lipsko, 20. 10. 1859; Praha, 27. 11. 1859, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko).

Literatura

I. Lexika

Wurzbach, Constant von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (Vídeň 1856–91).

Baptie, David: A Handbook of Musical Biography (Londýn 1883).

OSN.

Baker, Theodore: Biographical Dictionary of Musicians (New York 1900).

Liliencron, Roch von (ed.): Allgemeine Deutsche Biographie. Svazek 56: Generální rejstřík (Lipsko 1912).

Norlind, Tobias: Allmänt Musiklexikon (Stockholm 1927–28).

Frank, Paul Altmann, Wilhelm: Kurzgefasstes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik (Řezno 1936).

Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti (Milán 21937).

ČSHS.

MGG2.

New Grove1.

 

II. Ostatní

Feuilleton (Dalibor 2, 1859, č. 18, s. 142).

Meliš, Emanuel: Václav Jindřich Veit. Životopisný nástin podává redaktor (Dalibor 3, 1860, č. 34, s. 269–270).

Symphonie für orchester op. 49 (Niederrheinische Musik-Zeitung 9, 1861, č. 38, s. 299–300).

Ambros, August Wilhelm: Václav Jindřich Veit (Slavoj 3, 1864, s. 93–96, 108–110, 127–128).

Schumann, Robert: Gesammelte  Schriften über Musik und Musiker II (ed. Gustav Jansen, Lipsko 1891, s. 122, 260, 281, 301).

Srb-Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).

Hnilička, Alois: Václav Jindřich Veit (Světozor 33, 1898/99, č. 7, s. 81–82; č. 8, s. 91–94; č. 9, s. 105).

Cartellieri, Wilhelm: Erinnerungen an H. W. Veit (Deutsche Arbeit 3, Litoměřice, 1903–4, s. 820–845).

Hůlka, Karel: O české písni umělé (Dalibor 28, 1906).

Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).

Hnilička, Alois: Kontury vývoje hudby poklasické v Čechách (Praha 1935, s. 47–50).

Plavec, Josef: František Škroup (Praha 1941).

Václavek, Bedřich – Smetana, Robert: Český národní zpěvník (Praha 21949).

Nejedlý, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha čtvrtá (Praha 21951).

Nejedlý, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha pátá (Praha 21952).

Nejedlý, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha sedmá (Praha 21954).

Fiala, Karel: Václav Jindřich Veit (Liberec 1964).

Fiala, Karel: Václav Jindřich Veit (Zprávy Bertramky, Praha 1964, č. 40).

Straková, Theodora – Sehnal, Jiří – Přibáňová, Svatava: Průvodce po archivních fondech Ústavu dějin hudby Moravského musea v Brně (Brno 1971).

Černý, Jaromír a kolektiv: Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby (Praha 1983).

Kyas, Vojtěch: Průvodce po archivních fondech II Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea. Přírůstky za léta 1971–2001 a doplňky (Brno 2007).

Sochrová, Eva: Václav Jindřich Veit. Významný regionální hudebník 19. století (diplomová práce, Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2008).

Pecháček, Stanislav: Lidová píseň a sborová tvorba (Praha 2010).

Vojtěšková, Jana: Umělecké kontakty Jana Ludevíta Procházky (Musicalia 3, 2011, č. 1–2, s. 88, 101).

Kočová, Kristýna: Václav Jindřich Veit a jeho smyčcové kvartety (diplomová práce, AMU, Praha 2013).

 

http://musicsack.com/PersonFMTDetail.cfm?PersonPK=100030761

www.muzeumcheb.cz/odbor/osob/veit/veit.html

http://historie.shscms.cz/emapa/Ustecky-kraj/Litomerice/

Archivalie

Národní knihovna. Oddělení dějin hudby.

Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.

Osobní fond Václav Jindřich Veit 1829–1864 (1904).

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 2.2.2016