Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Chodounský, ŠtěpánTisk


Charakteristika: Pěvec-barytonista

Datum narození/zahájení aktivity:14.3.1886
Datum úmrtí/ukončení aktivity:11.10.1954
Text
Literatura

Chodounský, Štěpán, pěvec-barytonista, 14. 3. 1886, Praha, zemřel 11. 10. 1954, tamtéž.

 

Studoval v Praze na střední škole a posléze na Českém vysokém učení technickém. Zpěvu se učil u Konrada Wallersteina. Byl členem německého divadla v Černovcích (dnes Ukrajina, 1912/14). V rámci tohoto angažmá hostoval koncertně i v Bukurešti a ve vídeňské Volksoper. V letech 1914–19 byl členem německého divadla v Brně. V roce 1916 působil krátce v Hamburku a roku 1918 hostoval ve vídeňské Staatsoper. V letech 1919–22 působil v Národním divadle v Brně, kde si začal pod vedením šéfa opery Františka Neumanna vytvářet český a světový barytonový repertoár. Zpíval například Midaka v Ostrčilově Legendě z Erinu (premiéra 1921), Golauda v Debussyho Pelleasovi a Melisandě (premiéra 1921) nebo Marcella v Pucciniho Bohémě (premiéra 1921). V roce 1922 vystoupil s úspěchem v Olomouci v roli krále Amonasra ve Verdiho Aidě.

V Národním divadle v Praze hostoval již v roce 1919, poté zde byl angažován jako sólista v letech 1922–26. Mezi další jeho role patřil Kuligin v Janáčkově Káti Kabanové, Telramund ve Wagnerově Lohengrinovi, Mícha ve Smetanově Prodané nevěstě, Pan Tausendmark v Braniborech v Čechách nebo Budivoj v Daliborovi. V německých divadlech zpíval hlavně lyrické partie, v českých vynikal v hrdinných a charakterních rolích. Působil také jako kantátový a oratorní pěvec. V červnu 1926 musel opustit divadelní kariéru ze zdravotních důvodů – trpěl onemocněním hlasivek.

Stal se také známým sběratelem gramofonových desek a fonografických válečků, které shromažďoval ještě před první světovou válkou. Podle svědectví pamětníků měl ve své sbírce až 50.000 kusů, včetně raritních nahrávek Enrika Carusa, žádné tyto nosiče se ovšem nedochovaly. Ve třicátých letech měl vlastní detektivní kancelář. Byl manželem herečky a operní pěvkyně Národního divadla v Praze Marie Veselé.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

PHSN.

 

II. Ostatní

http://archiv.narodni-divadlo.cz/Dokument.aspx?jz=cs&;dk=Umelec.aspx&ju=2157&pn=456affcc-f402-4000-aaff-c11223344aaa

http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&;load=12437

www.radioservis-as.cz/archiv02/2702/27pub4.htm

 

Zuzana Macháčková

Datum poslední změny: 22.12.2012