Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Brdlíková, JosefínaTisk

(roz. Mourková)

Charakteristika: skladatelka, zpěvačka, klavíristka, básnířka a překladatelka

Datum narození/zahájení aktivity:20.3.1843
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.4.1910
Text
DíloLiteratura

Brdlíková, Josefína (roz. Mourková), skladatelka, zpěvačka, klavíristka, básnířka a překladatelka, narozená 20. 3. 1843, Praha, zemřela 21. 4. 1910, tamtéž.

 

Základy hudebního vzdělání získala u svých příbuzných – u švagra Václava Zeleného v Jindřichově Hradci, a také u svého strýce, který dělal ředitele kůru v klášteře Mariastern v Lužici. Ve studiu pokračovala v rodné Praze u Zikmunda Kolešovského a Jindřicha Kàana z Albestů. Poté se dále vzdělávala v Paříži a Londýně. Působila v Praze jako zpěvačka na kůrech a také soukromě v rodinných hudebních salónech politiků, umělců a spisovatelů (například u Františka Palackého, Františka Augusta Braunera, Karolíny Světlé, Sofie Podlipské a dalších). Byla zainteresovaná v pražském emancipačním hnutí. Roku 1865 se provdala za továrníka Jana Brdlíka a žila s ním v Počátkách. Zde ji navštěvovala dcera Karla Havlíčka Borovského Zdenka, která byla v poručnictví u Františka Augusta Braunera a Brdlíková jí poskytovala pomoc a podporu. Sama jezdila na soukromé hodiny kompozice do Prahy k Jindřichu Kàanovi. Roku 1894 se přestěhovali za manželovou prací do Kralup nad Vltavou. O pět let později ovdověla a vrátila se roku 1899 natrvalo do Prahy. Začala studovat astronomii, filozofii a jazyky, překládala z francouzštiny, psala texty a živila se jako zpěvačka, pianistka a skladatelka. Angažovala se ve společenském dění, od roku 1903 se podílela na činnosti Ženského klubu českého. Svou prací se zasazovala o české národní uvědomění; známé byly její písně na slova Jaroslava Vrchlického, Elišky Krásnohorské, Julia Zeyera, Adolfa Heyduka, Svatopluka Čecha či Josefa Václava Sládka, ale zhudebnila i překlady Michaila Jurjeviče Lermontova nebo Heinricha Heineho. Dochovaly se i některé její klavírní skladby. Některé její skladby byly vydány v časopise Česká hudba nebo u Františka Urbánka. Její písemná dokumentace je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví (číslo fondu 129), hudební dílo je uloženo v Českém muzeu hudby v Praze.


Dílo

Hudební dílo (výběr):

 

Klavírní skladby a alba

Večerní stíny, Tři serenády a Píseň (v Hudebním albu vydaném u Františka Urbánka, 1892).

Polní kvítí z českého pohoří (tamtéž, 1893).

V rákosí (tamtéž, 1896).

Miniatury (tamtéž, 1896).

Album klavírních skladeb (tamtéž, 1897).

Aforismy valčíkové (pro čtyři ruce).

Jarní romance.

Impromtu.

Humoreska.

Dumka.

Polka.

Kolébavka.

Pastorella.

 

Písně

Anděl (text Michail Jurjevič Lermontov).

Buď mír v tvé duši (text Jaroslav Vrchlický).

Dobrou noc (text Eliška Krásnohorská).

Jezerní panna (text Heinrich Heine/Eliška Krásnohorská).

Mně zdálo se (text Julius Zeyer).

Zpěv panoše královny Dagmary (text Svatopluk Čech).

Příčina (text Adolf Heyduk).

Přilétlo jaro zdaleka (text Vítězslav Hálek).

Valkýry (text Julius Zeyer).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Ludvová, Jitka: Hudební divadlo v českých zemích – osobnosti 19. století (Praha 2006).

 

II. Ostatní

Zapletal, Tomáš: Vzpomínky na hudební skladatelku Josefinu Brdlíkovou a Zdeňku Havlíčkovou, dceru Karla Havlíčka Borovského, s dodatkem o Karlu Havlíčkovi Borovském (Pelhřimov 1932).

Stloukal, Karel: Královny, kněžny a velké ženy české (Praha 1941).

 

Klára Kolofíková 

Datum poslední změny: 23.6.2015