Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kopřiva, Karel BlažejTisk

(Koprziva, Kopržiwa, Kopřziva; Carolo, Karl)

Charakteristika: skladatel, varhaník, hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:9.2.1756
Datum úmrtí/ukončení aktivity:15.5.1785
Text

Kopřiva, Karel Blažej (též Koprziva, Kopržiwa, Kopřziva; Carolo, Karl), skladatel, varhaník, regenschori, hudební pedagog, narozen 9. 2. 1756, Cítoliby, zemřel 15. 5. 1785 tamtéž.

 

Narodil se jako nejmladší z jedenácti dětí Jana Václava Kopřivy (1708–89), varhaníka, skladatele a kantora v Cítolibech, prvního z řady autorů tzv. cítolibské skladatelské školy. Byl mladším bratrem Jana Jáchyma Kopřivy (1754–92). První hudební zkušenosti získal od svého otce. Pro jeho umělecký i skladatelský rozvoj bylo významné studium v Praze, kde se stal jedním z nejnadanějších žáků varhaníka a komponisty Josefa Ferdinanda Norberta Segera. Návrat do Cítolib pro něj na jedné straně představoval možnost osobitého rozvoje tvůrčích prostředků bez konvenčních vlivů pražské metropole, na straně druhé však znamenal nepříliš utěšené existenční podmínky jednoho z mnoha hudebníků ve službách pachtovské hraběcí rodiny. Za svého života si vydobyl uznání jako výtečný varhaník i skladatel. Cenné znalosti ve skladbě a hře na klávesové nástroje předával četným žákům, mezi nimiž měl své místo i jeho starší bratr Jan Jáchym. Byl autorem 12 symfonií(nedochováno), 8 varhanních koncertů(z nichž se dochoval pouze jeden), 7 mší, Requiem in C a řady offertorií, árií, varhanních preludií a fug. Segerova škola se v rukopisu Karla Blažeje Kopřivy projevuje vysokou oblibou a používáním barokních kontrapunktických technik, zvláště fugy. Zajímavým příkladem tohoto žánru v jeho kompozičním odkazu je fuga Debefe, psaná na kryptogram jména Kopřivova podporovatele, Josefa Deboeufa, lounského obchodníka a majitele cenné hudební sbírky. Kromě dokonalého kontrapunktického zpracování témat je pro Kopřivu typická svěží melodika nepodléhající stereotypu důsledného periodického traktování charakteristického pro kompozice nastupujícího klasicizmu. Byl velmi dobře obeznámen s tvorbou mladších synů Johanna Sebastiana Bacha, Carla Philippa Emanuela, jehož cembalovou sonátu si opsal, a jeho mladšího bratra Johanna Christiana. Ve svých 29 letech podlehl tuberkulóze, s níž se podle všeho potýkal již od raného mládí a jež sužovala též jeho starší bratry Jana Jáchyma a Josefa, který kvůli této nemoci přerušil svá studia na univerzitě.


Dílo

Dílo hudební (výběr):

 

Duchovní skladby

Missa solemnis in Dis: a quatuor vocibus, violinis duobus, obois duobus, cornibus duobus, fagotto in Benedictus solo, viola di alto con organo /authore: Carolo Koprživa (České muzeum hudby, sign. ABA 010, Nakladatelství a vydavatelství Českého rozhlasu, ed. Zdeněk Šesták 2005).

Missa solennis ex B: a quatuor vocibus, violinis duobus, clarinettis duobus, clarini duobus, cornibus in Quoniam duobus in Dis, viola di alto, timpanis con organo concerto e violone / authore: Carolo Koprživa (kolem 1780, České muzeum hudby, sign. ABA 010).

Missa solennis Kirie et Gloria in F: a canto, alto, tenore, basso, due violini e alto viola, due oboe obl: due corni obl: con organo /authore Carolo Kopřziva (kolem 1780, České muzeum hudby, sign. ABA 010).

Missa in C: a canto, alto, tenore, basso, violinis duobus, obois duobus, cornibus duobus con organo /del signore Carolo Kopřziva (kolem 1780, České muzeum hudby, sign. XI D116).

Missa brevis in C sopran, alt, tenor, bas, violino 1 + 2, violone, clarinetto 1 + 2, clarino 1 + 2, organo concerto Kopřiva, Karel Blažej (České muzeum hudby, Sign. XI D124).

Requiem c moll.

Offertorium in C „O magna coeli Domina“.

Salve regina ex E: a canto, alto, tenore, basso, due violini e organo / auth: Carolo Copřziva; per me Joan Kopřziva (kolem 1780, České muzeum hudby, sign. XI D123).

Motetto in D „Veni sponsa Christi“.

Motetto in D „Gloria Deo“.

Motetto in Dis „Dicta mina mea“.

Aria in B „Siste ultricem dexteram“.

Aria in Dis „Quod pia voce cano“.

Aria in Dis „Ah, cordi trito“.

Aria in d et chorus „Amoe nitate vocum“.

 

Varhanní skladby

Fuga supra cognomen DEBEFE in d minor pro varhany.

Fuga pastorela.

Fuga a moll pro varhany.

Fuga C dur.

Fuga f moll pro varhany.

Concerto in Dis.

 

Edice

Missa solennis in Dis (ed. Zdeněk Šesták, Nakladatelství a vydavatelství Českého rozhlasu 2005).

Varhanní skladby (ed. Zdeněk Šesták, ARTThon 1999).

Skvosty varhanní hudby starých českých mistrů (ed. Bělský, Vratislav; Koukal, Petr, ARTThon, 1998).

Diskografie

Musica antiqua citolibensis (4 CD, Supraphon 2007).

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

Eitner, Robert: Biographisch–Bibliographisch Quelen–Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur mitte des neunzehnten Jahrhunderts.

OSN.

ČSHS.

Riemann.

MEH.

MGG2.

New Grove2.

 

II. Ostatní

Srb Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891).

Hnilička, Alois: Z archiválií o hudebnících rodu Kopřivů (Dalibor XXXVII, 1920).

Hnilička, Alois: Portréty starých českých mistrů hudebních (Praha 1922).

Němeček, Jan: Nástin české hudby XVIII. století (Praha 1955).

Šesták, Zdeněk: Hudba cítolibských mistrů 18. století (Praha 1968).

Pilková, Zdenka: Doba osvícenského absolutizmu (1740–1810) (in: Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby, Praha 1983).

Šesták, Zdeněk: Cítoliby. Středisko českého hudebního klasicismu (Hudební rozhledy 39, 1985, s 43–46).

Šesták, Zdeněk: Musica antiqua citolibensis. Moje cesta za poznáním vyspělé hudební kultury českého venkova 18. století (Hudební věda 2009/38, 3–4, 2001, s. 430–34).

Šesták, Zdeněk: Musica Antiqua Citolibensis (Louny 2009).

 

www.obec-citoliby.cz/historie/citolibska-hudba/

Archivalie

Národní muzeum. České muzeum hudby.

 

Kateřina Alexandra Šťastná

Datum poslední změny: 30.5.2016